Ve skleněných hodinách přehled

25.12.2016

Dopředu musím upozornit, že kniha je na začátku velmi bídně napsaná. Prvních 30 stran se téměř nedalo číst. Podání bylo tak jednoduché a naivní, že tomu chyběla jakákoliv uvěřitelnost. Ostatně literární úroveň celé knihy odpovídá zcela průměrné fantasy literatuře. Díky příběhu, který se začne po úvodu značně komplikovat, se však už od začátku vkrádá nepříjemný pocit vykonstruovanosti. Tahle promyšlenost, která tak moc nevadila v předchozí knize je zde více zřejmá a nakonec se z ní stane jedna z předností knihy.
Piers Anthony zde totiž opět pustil svou fantazii ze řetězu a je až neuvěřitelné co všechno dokázal vytěžit ze svého černobílého světa dobra a zla, nebe a pekla. Světa kde funguje věda i magie. Ze začátku tak kniha není vůbec záživná, ale postupně se člověk neubrání originalitě nápadů co se v knize objevují. Tak jako minulá kniha se věnovala vtělení Smrti, tato sleduje vtělení Času. Díky schopnostem tohoto vtělení ovládat čas se příběh začne zamotávat. A tak s postupujícím dějem bude čtenář spíše uchvácen promyšleností příběhu a originálním nápadům než literární kvalitou.
Kniha na minulou navazuje velmi nepřímo, ale některé postavy z prvního dílu se v knize objevují a tak je nutné číst knihy postupně. Během čtení se začne zdát, že části knihy spolu nesouvisí, ale vše se nakonec prováže v jeden celek. Ikdyž sám musím říct, že díky cestování v čase jsem s jednou kapitolou moc souhlasil, protože podle mě neodpovídala logice. Ale možná jsem to špatně pochopil, protože čtení knihy vyžaduje větší pozornost než je běžné.
Škoda toho hrozného začátku, protože jinak je kniha zábavná a místy docela vtipná. Druhá polovina knihy je výrazně lepší a pak si už jen člověk užívá jak vše do sebe začne postupně zapadat. 85%