Fax ze Sarajeva přehled
Joe Kubert
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/300498/bmid_fax-ze-sarajeva-YRC-300498.jpg
4
65
65
V roce 1945 jsme světu řekli: „Už nikdy víc.“ V roce 1992 jsme na svůj slib zapomněli. Byl to rok, kdy v bosenském Sarajevu vypukla válka. Rok, kdy se na naši planetu vrátila genocida. V onom roce Ervin Rustemagic a jeho rodina uvízli v pasti obléhaného města. Mezinárodně činný podnikatel a umělecký agent Ervin v Sarajevu vyrostl a tou dobou tam už přes deset let provozoval firmu. Když granáty a dělostřelecká palba rozcupovaly město na kusy, byl pro Ervina jediným prostředkem komunikace s vnějším světem jeho fax, jehož prostřednictvím začal v rychlém sledu posílat zprávy. Zprávy, které si dále faxovali a přeposílali Ervinovi početní zákazníci a přátelé. Pro jeho klienta a přítele Joe Kuberta představovaly tyto faxy gradující příběh, příběh o hrůze, rozhořčení a nelidskosti. Joe udělal to, čím se zabýval už léta – přenesl ten příběh na papír. Výsledkem je možná nejzdařilejší dílo jednoho z největších mistrů komiksu: příběh naděje a příslibů tváří v tvář nejhoršímu protivenství. Je to příběh války vyprávěný z pohledu nevinných obětí. Je to příběh o přežití. Legendární komiks z okupovaného Sarajeva napsaný na základě faxových zpráv, které posílal Ervin Rustemagi svým komiksovým přátelům a kolegům v Americe... včetně svého klienta Joe Kuberta. Intenzivní příběh přežívání obyčejného člověka ve válečné zóně – v podání neoddiskutovatelné komiksové legendy!... celý text
Literatura světová Komiksy
Vydáno: 2016 , CrewOriginální název:
Fax from Sarajevo , 1996
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Fax ze Sarajeva. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (14)
Veľmi silný komiks. Podobne ako u Mausa alebo Bitevního pole sa jedná o komiks, ktorý by si mal každý prečítať. Hrôzy vojny v bývalej Juhoslávii sa nedostáva takej pozornosti ako by malo a o to cennejší a výstražnejší je tento príbeh. Ešte viac si cením v bonusoch reálne fotografie rodiny Ervina a fotky zo Sarajeva. Odporúčam každému.
Príbeh z vojnového Sarajeva, kde sa z hodín stanú dni, z dní mesiace, z mesiacov roky...o tom, že ľudia sú len čísla a svet postupne otupie pri vnímaní správ z médií. Určite stojí za prečítanie. Príbeh vojny je vždy o niečom inom, ale ich priebeh, katastrofy a nevinné obete sú vždy skoro rovnaké.
---
Ku grafickému spracovaniu. Je to skvelé na očnú gymnastiku, keďže je tam niekoľko veľkostí písma, od úplne malej veľkosti, po trochu väčšiu až veľkú veľkosť.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2016 -
Cena Muriel
(Nejlepší překlad (Pavla Horáková))
Kniha Fax ze Sarajeva v seznamech
| v Přečtených | 83x |
| ve Čtenářské výzvě | 12x |
| v Doporučených | 5x |
| v Knihotéce | 35x |
| v Chystám se číst | 23x |
| v Chci si koupit | 10x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
komiksy válečné zločiny genocida válka v Jugoslávii (1991-2001)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Fax ze Sarajeva |
| 2019 |  Batman v černé a bílé |
| 2010 | Tarzan - Éra Joea Kuberta - kniha první |
Zvláštny komiks. Nie ani tak vojnovou tematikou (takých komiksov vychádza našťastie/žiaľbohu veľa: Punisher: Četa, Bitevní pole, Denník Anny Frankovej od Ari Folmana, Kapitán Kloss...), ale jednak tým, že za takou ťažkou témou stojí Joe Kubert (jeden z najslávnejších mainstreamových amerických komiksových tvorcov: Tarzan, Batman, Před Strážci...) a jednak formou, keďže klasický komiksový príbeh je prekladaný faxovou komunikáciou medzi manželmi Kubertovcami a hlavným hrdinom komiksu (reálne existujúcim) a na konci sa nachádza masívny bonusový textový materiál vrátane fotiek, ktoré ma paradoxne zasiahli a dojali oveľa viac, než samotný komiks. Chce sa mi dodať, že všetko zlé je však na niečo dobré (rodinu to posilnilo a zocelilo a z dcéry vyrástla doktorka), ale niečo mi hovorí, že by sa bez takej strašne doživotnej traumy radi zaobišli. Samotný komiks bol každopádne divný. Kubert „len“ zadaptoval to, čo mu Ervin povedal/napísal a akoby sa ani nesnažil, aby to malo vnútornú dramaturgickú štruktúru. Takže to nie je klasický scenár, ale skôr „len“ akési výseky z vojnou rozvráteného mesta. Toho vinou sú mnohé scény nedokončené. Napr. hrdinov malý syn má horúčky, sú na ne lieky, ktoré by ho z nej dostali, ale v nemocnici ich nemajú a tak hrozí, že umrie. S napätím čakáte, ako to dopadne... a ono to nedopadne nijako. Proste sa z jedného z faxov „dodatočne“ dozviete, že chlapcovi s liekmi pomohli dobrí ľudia a prežil to. Inokedy je Kubert nevhodne patetický (psy naozaj nedokážu pochopiť, prečo musia trpieť, pes takýmto štýlom vo svojej hlave resp. inštinktoch nepremýšľa, nie je schopný takýmto „ľudským“ spôsobom si spájať súvislosti a udalosti, takto dedukovať, je to proste len zviera) a zjednodušujúci (v budove prebieha detská oslava a len o pár metrov ďalej vonku na ulici pri streľbe a výbuchoch umierajú ľudia; Kubertovci v USA sediaci za bohato prestretým stolom atď.). Keď sme pri vojnových komiksoch, viac ma dostala Smečka z Bagdádu.