Do morku kostí přehled

21.01.2024

(SPOILER) Láska ide cez žalúdok. Aspoň u hlavnej hrdinky.
Je výnimočne dobrá v pojedaní ľudí. Doslova ich zhltne zasurova. Jej mama to vydržala len po istý čas (nie jesť ľudí, ale vychovávať dieťa, ktoré žerie ľudí), potom ju nakoniec opúšťa. No Maren chce iba niekoho ľúbiť
A tak putuje, schováva svoju inakosť, no jej potreby však nakoniec vyjdú najavo. Ale pritom sa toľko snaží Zhodou náhod stretne podobný typ ako je ona sama - a je na zožratie! To je tá romantická línia lebo aj on sa kvôli nej premôže a zje niečo, čo ona nezvládne.
Ak sa na Maren nebudem pozerať ako na kanibalku, ale ako na démona, ktorý spotrebuje do desiatich minút svoju obeť až ostanú len kosti (plus zuby/vlasy/nechty/chrupavky) a zakrvavené oblečenie, tak sa na nej 50 kíl naviac nijako neprejaví. (Toto chcete na Vianoce! Knihu. A tiež nepribrať, keď zjete neplánovane viac, akoby ste mali.)
Ani tie vysvetľovačky o pôvode a rodine žrútov ma nedojali, ale sebaobetovanie áno. Aj keď to nie je až tak romantické ako upíri. Možno preto to nebude taký bestseller. A teraz úprimne, máte chuť na na niekoho?

(SPOILER) ***UPOZORNĚNÍ - recenze je negativní a může obsahovat spoilery!***

Ahoj, já jsem Maren a miluji lidi. Doslova. Tak třeba ve svém roce jsem zvládla sežrat svojí chůvu na posezení během pár minut, že zbyla jen hromádka kostí. Hlavně se mě neptejte, jak jsem to těmi mléčnými zuby zvládla a kam jsem těch 50 a více kilo syrového masa dala.

Tak tohle byl bizár. Těšila jsem se na kombinaci romance a kanibalismu. Romanci jsem nedostala a kanibalismus ve finále taky ne. Protože sežrání člověka probíhá následovně - ucítila závan jeho pachu, neudržela se, lup.... a už uklízela kosti. Kanibalové jsou zde stejní jako my a já teda apetit mám, ale že bych dokázala do žaludku nacpat více než 50kg hmoty? Ohlodání člověka na kost zabere asi 7,5 minuty?

Příběh neustále skáče v čase, vyprávění je roztříštěné, rozhovory nelogické. Postavy plytké, nijaké, zkrátka se není u knihy k čemu uchytit. Nebýt ve štafetě, nedočetla bych. Nedozvěděla jsem se, proč je Maren kanibal, proč sní zrovna tu jednu konkrétní osobu a ostatní ji nelákají. Postavy mají často hloupé domněnky, ale vy se nedozvíte jak k nim přišly.

Ve chvíli, kdy sní jednoho chlapce, tak všichni ví, že s ním byla naposledy, posléze se s matkou odstěhuje, ale nikdo po nich nepátrá? Je rok 1998, to už asi policie fungovala. Autorka se tuto teorii pokusila vyvrátit tím, že kanibalové jsou i mezi policisty, takže je snadné to zakrýt, ale to je jen další nesmysl, protože oběti nechybí nikomu. A že by jich při tolika kanibalech bylo!

Je to stejné jako se Znamenitou mrtvolou - myšlenka skvělá, provedení otřesné! Konec byl zcela absurdní, ale aspoň něco, co jsem nečekala, i když mi to přišlo jako zoufalý pokus autorky zvrátit naprosto nezáživný a k smrti nudící děj. Stále tak za mě zůstává z prostředí kanibalismu nejlepší Po sezoně od Ketchuma. Do morku kostí hodnotím 0,5, aby se neřeklo, nápad to byl hezký.