Dítě na vlastní pohon přehled
William Stixrud , Ned Johnson
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398032/bmid_dite-na-vlastni-pohon-GCK-398032.jpeg
4
38
38
Všichni chceme pro své děti to nejlepší. Milujeme je a chceme, aby žily šťastně a spokojeně ještě dlouho poté, co my už tady nebudeme. Děláme pro ně, co můžeme. Ale když uvažujeme, jak těchto úctyhodných cílů dosáhnout, uchylujeme se k několika mylným předpokladům: Mylný předpoklad č. 1: K úspěchu vede úzká stezka a nedej bože, aby z ní naše dítě sešlo. V sázce je příliš mnoho. Mylný předpoklad č. 2: Pro úspěch v životě je klíčové být úspěšný ve škole. Bude jen několik vítězů, ale hodně poražených. Mylný předpoklad č. 3: Budeme-li na děti víc nakládat, budou z nich v dospělosti schopnější a úspěšnější lidé. Mylný předpoklad č. 4: Svět je nebezpečnější než kdy dříve. Je potřeba mít děti stále pod dohledem, aby si něco neudělaly nebo se nějak špatně nerozhodly. Poznáváte se? Mnozí rodiče asi instinktivně chápou, že tyto předpoklady nejsou správné, jenže pod tlakem přátel, školy nebo ostatních rodičů se správné tušení rozplyne a zůstane jen snaha zajistit, aby dítě nezůstalo pozadu a nepřidapalo si méněcenné. V důsledku tohoto společenského tlaku se v ordinaci klinického neuropsychologa Williama Stixruda a také v elitních kurzech připravujících studenty na testy Neda Johnsona začalo objevovat stále více úzkostných, depresivních a demotivovaných dětí. Autoři se seznámili na konferenci, kde oba přednášeli, a začali spolupracovat: „K tématu kontroly nad životem jsme se dostali přes výzkumy týkající se stresu a studie motivace. Sledujeme je, protože se u svých dětských klientů snažíme minimalizovat dopady stresu na jejich výkon a duševní zdraví. Chceme je dovést ke zdravé míře sebemotivace – něco mezi nadměrným perfekcionismem a apatickým „tak už mě pusťte na počítač“. Zjistili jsme, že zdravá míra kontroly souvisí prakticky se vším, co bychom pro své děti chtěli – aby byly tělesně i duševně zdravé, měly úspěch ve škole a zároveň byly šťastné.“ Jak ale nalézt správnou míru mezi přílišnou volností a „rodičem vrtulníkem" (helicopter parent)? Kniha Dítě na vlastní pohon vás seznámí nejen s posledními výzkumy z neurovědy a vývojové psychologie, doplněnými bohatými zkušenostmi z praxe, ale přesvědčí vás, že je mnohem výhodnější chovat se jako konzultant svých dětí, než jako šéf nebo manažer. Nabídne možnosti, jak dětem pomoci najít jejich vnitřní motivaci. Poradí, jak řešit situace v komunikaci se školou. Pomůže se stanovením rozumné míry používání technologií. Zodpoví důležité otázky týkající se autismu a ADHD. Popisuje, jak doma vytvořit pohodové prostředí, což je jedna z nejlepších věcí, které můžete pro své děti, rodinu i sebe udělat… Důležité je poskytnout svým dětem zdravou míru autonomie a udržovat tuto zdravou míru autonomie také v sobě. Je to snadnější, než si myslíte.... celý text
Literatura naučná Rodina
Vydáno: 2019 , Jan MelvilOriginální název:
The Self-Driven Child: The Science and Sense of Giving Your Kids More Control Over Their Lives , 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Dítě na vlastní pohon. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (16)
Od téhle knížky jsem toho nějak moc nečekala a byla velmi mile překvapena. Kniha se hodně dobře četla a dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací, které mi objasnili chování i dospělých. A ač se zdá, že kniha je spíš pro rodiče starších dětí, začala jsem některé rady "používat už na" Bambulku a funguje to. Moc se mi ty základní myšlenky líbí. Např. se mi hodně líbila myšlenka u odměn, kdy je autoři neodmítají, ale říkají, že to může být skvělý spouštěč, než se nastartuje vnitřní motivace. A to mi dává skvělý smysl.
Poslední kapitoly, ač jsou určené pro americké publikum, byly zajímavé jako vhled do jejich školství.
A oceňuji poznámkový aparát a odkazování na něj.
Na začátku čtené jsem byla nadšená. S přibývajícím řádky mé nadšení opadalo.
Asi jsem čekala nějaké podání tzv.polopatě, jak donutit ,,teenagera" pracovat samostatně, ale hlavně chtít pracovat samostatně. Kniha obsahuje hodně příběhů, se kterými se autoři setkali. Nicméně, času stráveného u knihy nelituji a určitě doporučuji k přečtení, i když třeba zrovna nemusíte řešit demotivované dítě.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Dítě na vlastní pohon v seznamech
| v Právě čtených | 12x |
| v Přečtených | 59x |
| ve Čtenářské výzvě | 6x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 37x |
| v Chystám se číst | 121x |
| v Chci si koupit | 44x |
| v dalších seznamech | 2x |
Knížka „Dítě na vlastní pohon“ od Williama Stixruda a Neda Johnsona pojednává o rodičovství a dětech pohledem, který je podle mě zásadní pro nás všechny, kdo s dětmi trávíme svůj čas.
Své děti vychovávám intuitivně, jako asi většina rodičů. Díky této knize jsem pochopila, že to nemusí být nutně ta správná cesta.
Mnozí nevědomky přejímáme některé vzorce chování z rodiny i odjinud. Máme je jednoduše zažité. Jenže už od narození syna jsem zápasila s tím, že mi tyhle impulzivní reakce nesedí že to nejsem já.
Autoři knihy to dobře vědí, proto než začnou o dětech, zaměřují se nejdřív správně na rodiče.
Popisují, jak děti vnímají a zrcadlí pocity či nálady dospělých. Vyrovnanější rodič záhy zjistí, že když správně pečuje o sebe, úsilí se mu pak vrací na dětech. Ó, díky!
Knížku jsem si poprvé přečetla před pár lety. Před několika týdny jsem si ji poslechla znovu jako audioknihu přes aplikaci Melvil ve svém chytrém mobilu.
Jako rodiči mi pomohla:
Vymýtit vlastní zakořeněné neduhy ve výchově našich dětí.
Lépe rozeznat spouštěče stereotypních reakcí a odolávat jim.
Uvědomit si, že chci své děti milovat bezpodmínečně.
Dopřát svým dětem doma emocionální bezpečí. Tedy víc pohody, harmonie a klidu.
Jak ovšem název napovídá, knížka je hlavně o tom, jak zařídit, aby děti dělaly věci samy. Z vlastní vůle. Aby měly vlastní pohon vnitřní motivaci.
Aby děti takový pohon získaly, potřebují nejprve zjistit:
Co jim dělá dobře.
Co jim nedělá dobře.
Co chtějí.
Co nechtějí.
Pomůže jim to postupně získat moc nad svým životem. Stanou se nejprve spolutvůrci a postupně i tvůrci svého vlastního života. A to není málo, protože dnešním dětem se mnohdy samostatnosti nedostává.
Přiznávám, že pro mě jako mámu není v praxi úplně snadné jak se píše v podtitulu knížky „svěřovat dětem víc kontroly nad životem“. Zároveň ale vidím, jak jim to prospívá.
Moje další výpisky z knížky:
Děti jsou schopné. Opravdu. Nikdo neví jistě, kudy dojdou ke štěstí, úspěchu atd. Jako rodiče buďme pokorní a přiznejme si, že nemusíme mít vždycky pravdu.
Děti se většinou dokáží rozhodnout, když mají informace. Někdy dokonce přijdou na řešení, které by dospělého nenapadlo.
Děti potřebují zjistit, na čem jim záleží. Stát se emočně inteligentní umět rozpoznat závist, vinu, soucit, obdiv atd., aby mohly brát v úvahu pocity ostatních.
Pro děti je při jejich rozhodování důležité, aby rozuměly svým pocitům i faktům. Aby si ujasnily, co chtějí a co ne. Emoce jim poskytují ucelenější podporu k rozhodování, jak se chovat.
Děti nemají být přívěsky svých rodičů. Potřebují cítit, že svůj program řídí podstatným způsobem. Že mají vliv na svůj život i určitý respekt ostatních. Kde je to jen možné, dejme jim šanci rozhodovat se samy za sebe. Jedině tak v rozhodování získají praxi. A nejen to. Budou odpovědné.
Co je pro mě správné? Stát za dítětem a nabízet vedení. U každé z možností nabídnout pro a proti. Probrat plán B, kdyby se rozhodnutí nevyvíjelo, jak si představuje. Nezdar neznamená selhání, ale to, že je čas přejít na nový plán.
Miluju, když jsou knížky praktické. V této je spousta příkladů a možností, jak postupovat u dětí různého věku. Tohle je top! Člověk si to přečte a může vyzkoušet, co jemu samému jako rodiči v praxi funguje.
I když si myslím, že každé dítě je jiné, zaujalo mě zjednodušené rozdělení na citově odolnější pampeliškové děti a citlivější orchidejové děti, u kterých hodně ovlivňuje prostředí to, jak prospívají.
Autoři jsou každý z jiného těsta. William Stixrud je klinický neuropsycholog a třicet let pomáhá dětem vyrovnat se s úzkostí, poruchami učení a problémovým chováním. Přednáší na téma mozku mladistvých, motivace, účinků stresu a vlivu technologií. Ned Johnson přednáší a koučuje v oblasti studijních dovedností, vztahů mezi rodiči a dospívajícími nebo zvládání úzkosti.