Velké demokracie přehled
Winston S. Churchill
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39642/bmid_dejiny-anglicky-mluv-39642.jpg
5
15
15
Dějiny anglicky mluvících národů (1956–1958, History of the English-Speaking Peoples) je čtyřdílné historické dílo britského politika, státníka a spisovatele sira Winstona Churchilla, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1953. Dílo je velkolepým souhrnem dějin Velké Británie a její koloniální říše a pokrývá období od Caesarova vpádu do Británie v roce 55 př. n. l. do začátku první světové války v roce 1914. Čtvrtý díl – The Great Democracies (1957, Velké demokracie), závěrečný svazek popisuje období od Napoleonova pádu až do smrti královny Viktorie. „Napoleonův pád v roce 1815 vynesl Británii do postavení nezpochybnitelné vládkyně velké části světa. Francie i celá Evropa byly vyčerpány válkami, sjednocené Německo dosud nepovstalo, Itálie zůstávala rozdrobena, Rusko se stáhlo z evropské politiky a Španělsko i Portugalsko zaměstnávalo dění na Pyrenejském poloostrově a v koloniích. Řadou z evropských velmocí otřásaly revoluce a občanské války, z nichž povstala nová národní společenství. V těchto létech plných neklidu anglicky mluvící národy nebývale expandovaly. Amerika se zaměřila na osidlování zbývající poloviny severoamerického kontinentu, zatímco Británie kolonizovala mnohé dosud panenské oblasti světa. Kolonizace Austrálie a Nového Zélandu i podmanění Jižní Afriky na úkor slábnoucího Nizozemí daly vznik novému, ještě velkolepějšímu Britskému impériu, opírajícímu se o námořní moc a zahrnujícímu pětinu všeho lidstva. V čele tohoto impéria stála královna Viktorie, vládnoucí nejdéle ze všech britských panovníků. V této době vystupují do popředí četná etická témata. Británie staví mimo zákon obchod s otroky, na němž stovky let vydělávala, a Spojené státy strhává spor o instituci otroctví do víru krvavé občanské války, jež si vyžádala takřka milion lidských životů. Změny, k nimž ve světě dochází po Francouzské revoluci, spolu s výdobytky průmyslové revoluce nevyhnutelné směřují k věku demokracie. V době úmrtí královny Viktorie převládá názor, že problémy minulých staletí jsou na nejlepší cestě k svému vyřešení. Avšak v Evropě se začíná s energií vulkánu prosazovat nezkrotná síla teutonské rasy, oslabovaná až dosud politickou roztříštěností a lpěním na přežitých vládních formách. V konfliktu, k němuž se schyluje, mají Velká Británie a Spojené státy stanout vůbec poprvé v dějinách bok po boku a bojovat za společnou věc.“ Sir Winston S. Churchill, Předmluva... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 1999 , Argo , Český spisovatelOriginální název:
A History of the English-Speaking Peoples , 1958
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Velké demokracie. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (7)
Nielen Veľké demokracie, ale cele Dejiny po anglicjy hovoriacich národov sú naprosto fenomenálnym opisom historie Anglicka a krajiín, ktoré s nimi zdielali historiu. Churchillov sýtl písania je jednoducho famozny. Takto by sa mali pisať dejiny. Pre mňa je jednoznačne najlepšie opísaná americká občianska vojna a najma jej najvačšie bitky.
V této knize Churchill se zabývá 19. stoletím - okrajově vztahy s Ruskem a vznikajícím Německem - ale zejména vysvětluje proč se anglicky hovořící národy staly společenstvím tak mocně ovlivňující celou planetu. Věnuje se anglické expanzi do celého světa - Indie, Afrika, Austrálie, Kanada. Po nastolení mírového režimu se svou bývalou kolonií - Státy - se dramaticky zabývá občanskou válkou mezi Unií a Konfederací. Poučné dílo.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Velké demokracie v seznamech
| v Přečtených | 21x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 22x |
| v Chystám se číst | 17x |
| v Chci si koupit | 9x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1992 |  Druhá světová válka. I. díl, Blížící se bouře |
| 1996 | Zrození Británie |
| 1998 | Nový svět |
| 1999 | Velké demokracie |
| 1996 | Mé životní začátky |
Americká občanská válka a realizace "údělu bílého (britského) muže", tedy vznik britského impéria tvoří hlavní osu vyprávění v tomto posledním dílu. Zatímco dějiny vlasti své matky podává poměrně nezáživně školním způsobem podle obecných šablon začátku XX. století, dějiny Británie jsou popsány mnohem "šťavnatěji". Skandály na královském dvoře až do nástupu královny Viktorie nám připomínají dnešek stejně jako politické hrátky, které rovněž známe dneska. Disraeli provádí sociální politiku jenom proto, aby se vymezil vůči liberálům a cílem toho všeho je - získat moc. Gladstone je konzervativními kruhy nenáviděný, protože nedokážou pochopit, že morálka a spravedlnost, kterou se ohání, pro něj nejsou jenom frázemi. Snad nejvíc se to projevuje ve vztahu k Irům, nešťasnému národu, který měl tu smůlu, že se už od středověku stal pro geografickou blízkost prvním objektem anglické a později (Ulster) i skotské expanze. Bohužel ani on nedokázal a asi ani nemohl zastavit koloniální šílení Britů, které ve skutečnosti vedlo k úpadku Velké Británie jako svého času nejvyspělejší (technologicky, průmyslově i finančně) země světa. Ostrovní zemi víc vzrušoval osud generála Gordona v Súdánu, Fašoda nebo búrské války než fakt, že ve srovnání s Amerikou a i třeba i Německem jim ujíždí vlak. Churchill se v případě dějin britské koloniální říše věnuje hlavně tzv. bílým oblastem (Kanada, Austrálie, Nový Zéland a samozřejmě Jižní Afrika), přičemž popis "dobra" britské nadvlády v Indii pokračuje už předchozího dílu. O ostatních koloniích tady není ani zmínka.
Churchil se snaží být objektivní, ale je to taková ta objektivita, která má své hranice, dané jeho původem, vzděláním a příslušností k vyšší aristokracii. Zmínky o Marlboroughovi v souvislosti s občanskou válkou v USA jsou zábavné, stejně jako neobjektivní adorace jeho otce Randolpha Churchilla - politika, který tvrdil každou chvíli něco jiného čistě podle potřeb své politiské kariery. Na to nakonec i dojel.
Dějiny anglicky mluvících národů je opravdu barvité vyprávění, které ovšem obraz dějin Velké Británie, USA a bílých kolonií podává velmi plochým způsobem. Zábavným, ale zaměřeným velice úzce...třeba o tom, že až pětina Britů neuměla ještě na konci XIX. století číst a psát (v našich "zaostalých" zemích díky tereziánsko-josefinským reformám byla ve stejné době prakticky nulová negramostnost) a že povinná školní docházka se v Británii prosadila až ve XX. století tady není ani zmínka.