Babička Is Not Dead přehled
Irena Obermannová
Nová kniha Ireny Obermannové o stárnutí pozpátku, dávných láskách a o tom, že to vše chce „více punku“. Babička Is Not Dead velmi volně navazuje na Ireninu předchozí knihu Babička, příběh vypráví o tom, jak nestárnout ve světě, který se zblázni. Podle Ireniny alter ego Xénie si život na stará kolena žádá více punku, jak vysvítá i z názvu parafrázujícího slogan Punk is not dead. Xénie doporučuje žít v protisměru. Po svém. Protože jindy než teď už to nestihneme.. Xénie se pustila do samovydávání svých knih, a jejich rozesílání čtenářům kloubí s hlídáním vnoučátek tak dlouho, až je na pokraji sil. A tehdy dostává tajemnou prosbu – kdosi si přeje do knihy napsat věnování Tomu, který mě nepřestal milovat. Který z jejích bývalých to mohl být? A tak se Xénie vydává na podivnou pouť za svými dávnými láskami.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Babička Is Not Dead. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (4)
Nevím, proč je kniha tak nízko hodnocená, přijde mi, že je v ní hodně moudrých myšlenek. Celý život je taková cesta. Líbilo se mi putování autorky za minulostí a vlastně dospění k názoru, že si vystačí sama.
Musím se přiznat, že jsem si nebyla jistá, zda to chci, když jsem brala knihu do rukou. Dost často mě sebeprezentace autorky značně odrazuje. A obálka knihy jede přesně na téže vlně.
A samotnou mě zaskočilo, jak moc se mi kniha líbila. Vlastně to bylo něžné, citlivé, lehce sebeironické, lehce bláznivé, ale každopádně příjemné čtení. Místy i důvěrně známé :-)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Babička Is Not Dead v seznamech
v Přečtených | 23x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 8x |
v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
2011 | Tajná kniha |
2004 | Deník šílené manželky |
2021 | Babička |
2004 | Matky to chtěj taky |
2017 | Dobré duše |
Babička mě bavila a hlavní téma vyrovnání se se smrtí matky a babičky bylo citlivě podané. Tady se najelo na takovou “jsem zraněná, někoho chci, ale mám to na párku a sobecky si užívám, takže vlastně nikoho nechci" notu. S některými myšlenkami knihy souzním, občas je to ale zase prostě divný. Držím pěsti, ať se najde někdo, kdo pohne nějak srdcem babičky Obermannové.