55 přehled

dnes

Daleká Austrálie, ospalé městečko Willbrook, a policejní stanice, na které se řeší hlavně domácí hádky. Policejní seržant Chandler Jenkins je zde velitelem a vody rozčeří zakrvácený muž, který vtrhne na stanici a tvrdí, že byl unesen neznámým vrahem. Později je na stanici dopraven další muž, který tvrdí totéž. Kdo je kdo? A kdo je vrah? A kde jsou mrtvoly?

Z města Port Headland sem přijede vyšetřovat bývalý Chandlerův parťák Mitch, který se ukáže být nadšeným budovatelem kariéry, za kterou jde - ehm - trochu přes mrtvoly :-) :-) (Ale on není vrah, nebojte :-D )

Oba se v tom vyšetřování strašně plácají, nedokážou zjistit žádné podrobnosti o žádném z podezřelých, natož o obětech, nikde nejsou žádné stopy.... A oba policisté absolutně nespolupracují, jeden je ublížený a druhý arogantní blbec. No.

Škoda, autralské prostředí je velmi zajímavé a neokoukané -- to věčné dusno, horko, a rudý prach, je velmi působivé samo o sobě, ale jeho potenciál zůstává nevyužitý, přesně, jak to píše @trudoš.

>> Arthur chvíli kráčel vedle Chandlera mlčky a pak se přiškrceně zasmál. "Víte, všichni jsme dost jako Martin."
"Jak to?" zeptal se Chandler, nahlédl do křoví, nečekal, že něco najde a nepletl se.
"Tady venku... se pomalu ztrácíme. Všichni jsme tak hodinu dvě od toho, abychom zašli do divočiny a zmizeli."
(...)
"Já vím, že nechcete, abych přednášel modlitby a žvanil, ale to není proto, abych ostatní motivoval. Dělám to, abych motivoval sám sebe."

29.09.2023

Ačkoli James Delargy rozehraje atraktivní thriller, naneštěstí brzy sklouzne k motání se v kruhu bez jakékoliv gradace, akorát že si dva policajti poměřují čí dešvorc je větší. K tomu za sebou táhnou jakýsi komplex z mládí a průběžně mění názor na to, který ze dvou podezřelých je vrah. Pořád by z toho šlo vykřesat solidní drama - to by však motivace postav musely mít smysl a jednání účel. Kdyby alespoň fungovaly dialogy, nebo charaktery protagonistů byly zajímavé, dokázal bych se držet alespoň něčeho. Jenže prakticky od první až po poslední stránku je to průměr a nuda. Nemluvě o tom, že celý náboženský podtext působí maličko vynuceně, jako by ani autor sám nevěděl, čím by ještě čtenáře zaujal. A tak v podstatě vše přitažlivé zůstává v románu nevyužito, od australských kulis, přes venkovské postavy, až po ústřední motiv pětapadesáti obětí, se kterým se to má v důsledku úplně jinak, než jak naznačuje anotace. Závěr mě pak spíš vytočil, než šokoval, protože působí absolutně prvoplánově.