Vidlička
komentáře u knih
Klíč je ve výčepu
Patrik Ouředník
Tak hlavně se těch hospod (předpokládám) dalo projít daleko víc. Chápu, že se dřívější špeluňky houfně rekonstruujou a lidová poezie z ajnclíků mizí, ale těšila jsem se prostě na daleko víc hlášek, proto jen tři...
Já doporučuju Modrou Vopici...
"Sedláček je svině skurvená --- Zkurvená! Píše se "z"! --- Změna stavu, vole"
A pak, že pravidla pravopisu nikdo neovládá!
"Zde by měly kvést růže"
Poetiku lze nalézt všude, ne že ne.
Kdyby dinosauři žili dnes
Dougal Dixon
Jedná se samozřejmě spíš o takovou srandičku pro větší děti... takže pro Vidličku jako stvořený! Ty fotky jsou fakt nápaditě zkomponovaný z nějaký momentky současnýho zvířete a do toho je ňák dopočítačovanej dinosaurus, takže třeba tygr dostává facáka ocasem od plateosaura nebo tam mega roztomile visí ňákej chlupatej dinosauří budulínek na lampě veřejnýho osvětlení. Kvůli těm obrázkům určitě doporučuju alespoň prolistovat.
Je obsažen i "odbornější" text, který dodá i vědecké údaje a vysvětlení.
Co je ovšem tragický, je překlad. Častokrát druhá půlka věty odporuje té první a celý je to takový kostrbatý. Docela au.
Ale kdo má rád dinosaury (znáte někdo někoho, kdo ne?), ten se pobaví, lehce poučí a pokochá se povedenejma ilustracema. Mě se třeba hrozně líběj ty kožní blány, co mají dinoši v koutcích úst, aby se jim, když zařvou, neodklopila vrchní část hlavy jako Mufovi... :-P
Atlas mraků
David Mitchell
(SPOILER) Spojler - po pěti stech stanách se dozvíme - teď pozor, víření bubnů - že maj bejt lidi na sebe hodný, jinak skončej špatně. Uff...
Jediný zajímavý na knize je asi jen ten formát, kterým jsou příběhy uspořádány. Juknu ještě na film, páč jsem zvědavá, jak to filmaři vizuálně ztvárnili, a tím pro mě Atlas mraků odnese kometa zase do hlubin vesmíru, blikajícího protentokrát jen dvěma hvězdami...
Lidové fláky
Hugleikur Dagsson
Hugleikur (už to jméno je nejhustší!) si tentokrát bere na paškál nejznámější hitovky. Kdyby se v nich zpívalo podle jeho frků, byla by to o dost větší hlína!
Co si vaše kočka doopravdy myslí?
Sophie Johnson
Boxujou dva kočičáci u plotu a řvou na sebe: "Sám seš adoptovanej!"
Jako hodně jsem se pobavila! Mňoukové maj oproti anotaci na kresbách správně hrbatou hlavu. No a ty kecy jsou naprosto pravdivý. Mňau.
Směšné lásky
Milan Kundera
Je fascinující, že v podstatě nejde poznat, že povídky byly napsány před šedesáti lety (nebavíme se o mobilech, jo!). Lidi se prostě nemění - to je objev, co?!
Můj první Kundera, ale asi i poslední. I když užitečně nitrozpytující, chytré a leckdy hodně vtipné, na můj vkus přece jen moc psychologické a to mě moc neba.
Nové teorie všeho
John D. Barrow
"Angličané nejsou příliš duchovně založení lidé. Proto vynalezli kriket, aby jim dával jakousi představu o věčnosti." G.B. Shaw
Mno, i když je knížka už dost vousatá, koukám, že jsem pěkně zaspala, co se týče poznatků z výzkumu vesmíru. Budu si muset doplnit ještě něco novějšího.
Dozvěděla jsem se zase spoustu nového, s dovolením si na konec komentáře urobím pár výpisků...
Jednu vesmírnou ale strhávám za přílišný filozofický nádech díla. Když už fyzika, tak na plném počtu stran!
"Dobrý způsob, jak si představit prostor a čas celého vesmíru..., je pohlížet na ně jako na jakýsi sloupec prostorů..., kde každá vrstva sloupce představuje celý prostor vesmíru v určitém čase. Časový údaj je nálepka odlišující jednotlivé vrstvy sloupce. ... Ale souvislost mezi hmotou a prostoročasovou geometrií znamená, že "čas" může být definován jistou geometrickou vlastností, třeba křivostí, pro každou vrstvu, a tudíž pomocí gravitačního pole hmoty ve vrstvě, která ji zakřivuje."
"...zavádějí strunové teorie základní entity, které jsou čarami či smyčkami energie, vybavenými jistým napětím. Roste-li teplota, smyčky se roztřesou a vibují způsobem, který stále více připomíná strunu, ale když teplota klesá, napětí roste a smyčky se stávají stále podobnějšími bodům."
"Částice hmoty a jejich pohyb určují místní topografii prostoročasu, v němž se nacházejí. Pohyb každého tělesa vytyčuje nejhospodárnější cestu, jaká je možná ve zvlněném prostoročase vytvořeném všemi částicemi vesmíru. Tak Slunce vytváří v prostoru velikou jámu a Země se pohybuje kolem dokola podél stěny této jámy. Tuto cestu nazýváme její oběžnou drahou. Nejsou zde žádné tajemné gravitační "síly", které by působily mezi vzdálenými objekty. Každá věc čerpá svůj "jízdní řád" z prostoročasové topografie ve svém bezprostředním okolí."
"Poselství mimozemšťanům, která nesou naše kosmické lodě za hranice sluneční soustavy, aby tím dovršily své poslání, stejně jako frekvence, na nichž jsou vysílány do prostoru rádiové signály v naději, že je někdo přijímá, vycházejí ze základních standardů diktovaných zákony fyziky. Mlčky se předpokládá, že je každá technická pidlivizace (neodolala jsem) pozná. Takový způsob uvažování je však mylný. Byla-li naše matematika či fyzika vynalezena hlavně k tomu, aby vyjádřila jakousi mnohem hlubší pravou realitu, pak bychom vůbec neměli očekávat, že mimozemšťané museli jít stejnou cestou."
"Pouze ty (oblasti), v nichž inflace překročí určitou speciální hranici, mohou existovat dost dlouho, aby dovolily životu se rozvinout. Obýváme jednu z takových oblastí prošlých inflací. Za horizontem našeho viditelného vesmíru existuje mnoho dalších oblastí... a ty se od oblasti námi pozorované mohou podstatně lišit. A tak vidíme, proč ani teorie všeho nám nemůže řadu věcí vysvětlit."
"Vůbec nepřeháníme, odvažujeme-li se tvrdit, že jistá vlastnost hmoty, například vysokoteplotní supravodivost, nejspíše přirozeně nevznikla během celé vesmírné historie. Byla skryta v zákonech přírody, ale mohla se vyjevit teprve tehdy, až se vyskytly velmi zvláštní umělé podmínky, a pouze tehdy, když hmota byla organizována podivným a "nepřirozeným" způsobem."
"Život, jak jej známe a jak mu částečně rozumíme, je klasickým příkladem toho, co může nastat, je-li dosaženo dostatečně vysoké úrovně složitosti. Vědomí je patrně projevem ještě vypracovanější úrovně organizace. Proto jsou oby tyto fenomény velmi citlivě vyladěny na podmínky prostředí, které je obklopuje."
"Biologové se neshodli na žádné obecné definici života."
"Je zde sugestivní paralela mezi pohyblivostí každé životní formy a její inteligencí."
"Když do diskuze o jejich vlastnostech (černých děr) vtáhneme kvantovou mechaniku, pak je možné, aby energie z povrchu černé díry unikala a aby ji zaznamenal vnější pozorovatel. Změny intenzity gravitačního pole poblíž plochy horizontu jsou natolik silné, že mohou spontánně rodit páry částic a antičástic. Energie k tomu potřebná se čerpá ze zdroje gravitačního pole, a jak tento proces pokračuje, hmotnost černé díry se odčerpává. Čekáme-li dosti dlouho, černá díra se úplně vypaří."
"Ještě zajímavějším problémem je rozsah, v němž je mozek kvalitativně přizpůsoben tomu, aby pochopil vesmír. Proč by měly být jeho kategorie myšlení a chápání schopny zdolat rozsah a povahu reálného světa? Proč by měla být teorie všeho zapsána v "jazyce", který naše mysli dovedou rozluštit?"
"Mozek je zázračný orgán; začíná pracovat ve chvíli, kdy vstanete z postele, a nepřestane, dokud nedorazíte do úřadu." Robert Frost
Co se slovy všechno poví
Josef Hiršal
Jééé, kéž by si se mnou někdo taky takhle hrál! ;-P
Myš v 11. patře aneb Fejetony o překvapeních všedního dne
Rudolf Křesťan
Asi se dám na křesťanství!
Jak nejsem na lyriku, tak v téhle sbírce mě skoro slzu donutil zamáčknout z Ladových obrázků vystupující Ponocný. Vrcholná páně Rudolfova forma ovšem čiší z mého oblíbeného Čudlíku:
ČUDLÍK
Určitě nejsem sám, kdo neví, co to přesně je - čudlík. Případně čudlik nebo čudl. Když mi ale někdo řekne, abych "zmáčknul tamten čudlík", zvládnu úkol poměrně spolehlivě. Doberu se cíle. Nevím sice, co to vlastně čudlík je, nicméně jej nezaměním za jiný předmět.
...
Zvláště mě udivuje, že je přehlížejí i umělci, o nichž se obvykle soudí, že jsou lidmi vnímavými. Ale zátiší s čudlíkem zatím nikdo nenamaloval.
...
...
Mistře, ač nejsem umělkyně, jako ilustrátor Vladimír Nagaj, ale jdu na něj! Jak to bude, zašlu. Nevíte, lidičky, náhodou někdo, které 11. patro to je?
Inteligentní kočka
Sally Morgan
Zase jsem zmátla sama sebe a myslela jsem si, kdoví o čem, že titul nebude, ale je to jen další kniha o tom, jak kočky vidí, slyší, padají atd...
Autorka navíc má sem tam hrozný blik-momenty, kdy něco dávno známého objevila asi sama pro sebe nově a servíruje to tak i čtenáři.
Takže knížka sama o sobě takový průměr s hezkýma fotkama, i když jsem samozřejmě našla taky pár zajímavých, mě neznámých informací:
- bezpečnostní odrazky jsou založeny na principu tapeta lucida
- srst polárních medvědů ultrafialové světlo neodráží, zatímco sníh ano
- kočky vidí "rychleji" než člověk, tudíž program v televizi vidí pouze jako sled zářících obrazů a nikoliv jako plynulý film (to nicméně nebrání mojí číče "lovit" srnky u dokumentů z přírody)
- ptáci, kteří mají ještě mnohem větší schopnost vnímat vizuální informace, mohou být v místnosti s puštěnou televizí velmi stresovaní
- koťata se rodí hluchá, zvukovody se začnou otevírat v pěti dnech života
- personál nizozemského velvyslanectví v Moskvě si povšiml, že dvě siamské kočky žijící na velvyslanectví často mňoukají a škrábou zeď budovy. Nejprve si mysleli, že to dělají kvůli myším, ale následný průzkum objevil mikrofony ukryté ruskými špiony. Kočky dokázaly zaslechnout vysoký pískot vydávaný mikrofony, když byly zapnuté, který však lidé nemohou slyšet.
- vědci si myslí, že kočky mají více detektorů hořké chuti, než by potřebovaly výhradně k ochutnávání potravy. Je to součást obranného mechanismu proti bakteriálním infekcím.
- kočky mají 24 pohyblivých vousků, po dvanácti na každé straně obličeje, sestavené do tří řad (můj mňouk má teda spíš čtyři řady, ale po pravdě to má všelijak nesymetricky...). Každý vous je dlouhý a silný, hluboko zakořeněný a je spojený se svalem, takže se může pohybovat dozadu a dopředu.
- umístění vousů podél tváře je u každé kočky specifické a představuje něco, co by se dalo nazvat kočičím otiskem prstu
Přemožitelé času 05
Milan Codr
Nato, že už jsme v roce 1988, tak pořád spousta příspěvků byla neuvěřitelně podbízivá režimu a totálně zkreslovala motivace a jednání popisovaných osobností. Ale je to autor od autora. Takže bláboly kolikrát hrozný, ale zase jsem se dozvěděla o dalších lidech, o kterých jsem třeba neměla ani tušení, nebo je znala jen podle jména. Kvůli skleróze si je tu zaznamenám:
- Henri Dunant - zakladatel Červeného kříže
- Max Planck - objevitel kvantové teorie
- František Burian - jeden ze zakladatelů plastické chirurgie (ČSR byla první zemí na světě, kde byla plastická chirurgie v roce 1939 uznána jako samostatný medicínský obor)
- Tadeáš Hájek z Hájku - renesanční přírodovědec
- Aleš Hrdlička - světově proslulý antropolog
- Anton Leeuwenhoek - vynálezce mikroskopu se zajímavým životaběhem
- Alois Senefelder - objevitel kamenotisku
- Tadeáš Haenke - přírodovědec a bojovník za osvobození Latinské Ameriky
- Benedikt Roezl - zahradník a cestovatel po Latinské Americe
Poslední tečka za Rukopisy
Miloš Urban
(SPOILER) Povedená perzifláž bo vážná snaha o feminizmus? Ať tak nebo tak, nápad je to velmi dobrý a knížka mohla být super, kdyby neměla tolik much...
Pominu, že hlavní ženská postava byla věčně přednasraná kráva, jednak je to můj subjektivní dojem a druhak to na kvalitu knihy nemá nijaký vliv, to já jen tak na okraj. Ale hlavně hrdina rozhodně nepůsobil jako padesátník. K tomu vám nestačí panděro a obnošené sako, k tomu musíte jako padesátník myslet. Tady dal autor prostě moc ze sebe a nepůsobí to věrohodně.
Potom zas ty dialogy, kdy si postavy sdělují informace, které jim musí být naprosto jasné a známé, jen proto, aby se je dozvěděl čtenář. Fuj - to šlo udělat nějak líp...
Pak ta mysteriózně náhodná chvilka, kdy Josef zanoří ruce do bedny a, světe, div se, vytáhne čirou náhodou přesně ty papíry vedoucí k odhalení tajemství!
A vrchol byl, když po vyjmenování asi třiceti nejslavnějších anglických spisovatelů vystudovaný doktor literatury prohlásí, že jich polovinu nezná! Ciwe, je znám i já, nána z předměstí!
No, proste spousta blbostí...
Ale nebudu jen nadávat.
Na druhou stranu se mi líbil ironizující hrdina promlouvající přímo ke čtenáři a taky jsem se dozvěděla zase pár pro mě nových informací a těch není nikdy dost.
Takže celkově velmi silné a nezfalšované tři hvězdičky, ale trochu se divím - takhle píše ten chvalořečený Urban? Tenhle je můj první, tak uvidím ještě dál, ale čekala jsem trochu lepší práci.
Garfield krmí zvěř
Jim Davis
J: Podívej se na sebe - Život ti utíká, Garfielde.
G: (ležíc) Dohlídni, ať za sebou cestou ven zavře dveře.
Nejlepší jsou ovšem vždycky ty Jonovy pohledy "do kamery" plné rezignace a zmaru po Gardieldových nihilistických hláškách!
Opráski sčeskí historje
Jaz
"Vot Buďejc tomá vorbáceně dmnt!!!"
Uator jě horznej kikot! Bot por ňej a pjet hjezdyček navrh.
Randit můžeš až od čtyřiceti
Dave Barry
Všichni Američani se chovají schematicky a stereotypně. Alespoň ti, jejichž příběhy se ke mě dostaly. Davea mám ale na rozdíl od ostatních Amíků docela ráda, protože je vtipnej. A to jako fakt hodně. Ale pořád je to takové to čtení jen na jedno přečtení, navíc tentokrát jen za tři. Ale i když jen jednou, určitě doporučuju přečíst. Protože je fakt vtipnej. Hodně. Fakt.
"...sekce Lidé připomíná narozeniny čtyř celebrit, které jsou starší než já a kupodivu ještě nejsou mrtvé. Samozřejmě nevypadají nijak skvěle; v jejich reklamních šotech jsou jasně vidět supi."
"...léky na předpis, jejichž názvy připomínají jména postav z Pána prstenů, jak je vidět z této srovnávací tabulky:
Léky na předpis/Postavy z Pána prstenů
Crestor/Boromir
Zocor/Saruman
Cymbalta/Denethor
Lyrica/Faramir
Chantic/Galadriel"
Tak vidíte!
Beren a Lúthien
J. R. R. Tolkien
"A tuto sudbu si zvolili, tak aby, ať by na ně čekal jakýkoli zármutek, zůstaly jejich osudy spojeny a jejich stezky společně vedly přes hranice světa."
Velmi symbolicky editoval Christopher jako poslední právě tento příběh. Životní příběh jeho rodičů. A udělal jako vždy zatraceně dobrou práci.
(Argu zase fuj! Čekali jsme na to jak dlouho a oni tam pak ani nedají mapku a nasekají milión tiskových chyb...)
Westu hál. Ferðu, Beren, Lúthien, J.R.R., Christopher, Ferðu.
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Ano, nic proti arteterapii. Ano, je to kvalitní a dobře napsaná kniha. Ano, dospělí ji shledávají pravdivou. Ano, dětem by se mělo říct i o nehezkých stránkách života. Ale ne, neměl by se na ně vylejvat už po generace takhle hroznej kýbl deprese jako knížka pro děti. Ne, neznám nikoho, kdo by ji v dětství pobral, a už vůbec, aby se mu líbila. Ne, ani já nechci bejt polejvaná. Malý princ a Vidlička NE.
Skřetí spár
Michal Špaček
Rozhodně titul pro ty, kteří si stěžovali, že v Pánu prstenů je málo akce a bitvy jsou oproti filmu takové krátké! Tady nic jinýho než bitvy a akce nebylo. Ale byla to docela sranda. Skřeti a skuruti si furt jen nadávali nebo žrali koninu, ale o pár z nich by se dalo říct, že měli něco jako náznak charakteru (jeden byl dokonce i básník!). Literárně je to sice bída s nouzí, neustálej kolovrátek dobývání a přesunů, a pokus zaplnit bílá místa v historii Středozemě je opravdu jen pokusem. Nicméně od titulu jsem čekala méně než málo, tudíž na mě sem tam vykouklo i nějaké něco hodné hvězdiček. Za sympatické znevážení Tolkiena boduju "líbilo = tři hvězdičky".
R.U.R.
Karel Čapek
Je mi nesmírně žinantní dát čemukoliv od pana Čapka jen jednu, ale nedá se nic dělat. Celé je to příšerně naivní a patetické. Ale přičítám to tomu, že se jedná o drama a navíc poměrně rané autorovo dílo.