Satyrka komentáře u knih

Tak tahle knížka byla úžasná!
Pořídila jsem si ji spíš, protože obálka... Musela jsem si vygooglit, co je vlastně slovo "queer", protože když mi bylo šestnáct až dvacet, zajimaly mě knihy s tématikou "lgbt"... A ono se tomu teď říká jinak :D Už jsem asi fakt stará..
Původně jsem chtěla dát knize 4/5, protože byla vesmírně (...) čtivá, styl krátkých zápisků každý den/ deníku byl důmyslným tahem, protože mě to chytilo a nechtělo pustit, jako někdo, kdo nesmí zavřít knihu s rozečtenou kapitolou, jsem si mohla knihu otevřít kdekoli jsem chtěla (takže ideál pro mou práci, kde se nezastavím, pokud není na lince malá mezírka), celý ten styl humoru mi dost sedl a já se často zasmála, zároveň to bylo takové jiné a mně sympatické a co se týče lásky, byla nenásilná, netlačilo se na pilu, takže to celé vyplynulo tak přirozeně a něžně.
Jednu hvězdičku jsem chtěla dát dolů za to, že když bych to shrnula, tak obálka, styl humoru i deníkový styl je top, ale ten příběh je oproti jiným příběhům ve finále takový... méně nabitý? Zkrátka si z něj asi moc nevezmete, když nepočítám nějaká různá fakta a moudra. Po přečtení posledních komentářů zde jsem se ale rozhodla dát plný počet hvězd. Někdo zde napsal, že je to taková "chill" knížka a to souhlasím. Proto i doporučuji všem, kteří hledají oddechovou knihu, kde se i můžou zasmát.
PS: Ve Phoebe jsem se občas trochu viděla. (Sebe v těch -nácti)
Všechny postavy byly skvělé.

08.06.2024

7. AUDIOKNIHA
Mě to tak moc mrzí, tohle je další kniha od českého autora, v tomhle případě autorky, u které jsem zklamaná, protože jsem čekala něco mnohem lepšího vzhledem k tomu, jak jsou autoři hodnocení. Za mě asi až nadhodnocení, právě díky tomu, že jsou "naši". Achjo. Já vím, že sto lidí, sto chutí, a já bych fakt chtěla hodnotit naše autory lépe. (Napadá mě jen jedna výjimka, a to kniha Tamařino souhvězdí od Anny Musilové - samozřejmě úplně něco jiného než Krev pro rusalku). Bohužel, asi to pro mě nebylo, ale nevzdávám se.
Ze začátku jsem se sama pro sebe usmála a řekla jsem si, že českého autora už prostě poznám. Ten syrový a surový styl bez servítků vídám u našich autorů víc a víc. Taky mě to ze začátku oslovilo, protože už jen ta myšlenka, ten nápad se mi líbil. Velmi brzy jsem se ale začala nudit, hlavní hrdina byl příšerný, opět (hrdinové českých autorů mi zatím fakt nesedli), jeho chování se mi vůbec nelíbilo, ale chápu, že takový byl schválně, aby se z toho vyvinul takový příběh. Takže začátek super, pak nuda, a kdybych se naučila odložit knihu, když mě nebaví, tak bych tuhle odložila (přestala poslouchat), nakonec jsem aspoň zrychlila čtení, závěr (asi poslední tři kapitoly) byl docela dobrý.
Takže ještě jednou - mrzí mě, že zase vybočuju a jsem trapná, ale pět kapitol z dvaceti osmi za mě bylo dobrých, zbytek mě nebavil. Nechápu to vysoké hodnocení. Ale to je v pořádku.

5 05.06.2024

Když jsem si objednávala první díl krimi série s bývalou jeptiškou, naskytla se mi možnost objednat i tuto knihu od stejné autorky, aniž bych ji měla ve svém knižním "wishlistu", a tak jsem objednala.

Vražda na Velký pátek se mi líbila víc, ale to neznamená, že Vražda v Hell's Kitchen je k zahození. Obvykle čtu spíš krimi novodobou, kde nevíte, komu můžete věřit a vrahem bývá někdo, kdo se už v knize předtím objevil, aby to mělo takový ten "wow efekt". A možná proto se mi líbí i knihy od Lee Harrisové. Jak jsem psala u Vraždy na Velký pátek, pokud se o detektivce dá říct, že je oddychová, platí to pro tuhle knihu.
Zpočátku jsem se nemohla moc začíst, ale nakonec se to povedlo a já se těšila na každou další stránku. Bohužel jsem neměla tenhle měsíc moc času na čtení, jinak bych knihu přečetla na pár zhltnutí.
Příběh se mi líbil, ale co bylo trochu zklamáním je právě to celé vyřešení toho, kdo je vrah a proč to udělal. To pro mě bylo takové slabé, ovšem celý předchozí proces mě velmi bavil.
Jen drobná věc, nad kterou jsem musela přemýšlet, a kdo víte, chci vědět taky, je možné, že jsem to nějak přehlédla - spoiler! - ten invalidní vozík na konci, díky kterému se odhalilo, kdo je ta mrtvá ze začátku knihy, tak jak? Nemohl to být stejný vozík, ten by přece sbalila policie, nebo ne? Kromě toho, jak by věděli, kam ho vrátit? Nebo ho Jane jen viděla a napadlo jí to? Prostě jak? Jsem zmatená.
A vztah Jane moc komentovat nebudu, mně se takový typ vztahu docela příčí, kór u postav, které jsem si docela oblíbila, i když chápu, že láska je láska, vášeň je vášeň.
Do dalšího dílu půjdu.

1 31.05.2024

6. AUDIOKNIHA
Vlastně jsem ani nevěděla, co přesně čekat, když jsem knihu začala číst (poslouchat), věděla jsem jen to, že na celou sérii často někde narážím a že si chci první díl určitě přečíst.
Zprvu to vypadalo slibně, znělo to zajímavě, mě zajímalo, kam se David v pátrání dostane. Do určité části to bylo i velmi napínavé a já se nemohla odtrhnout. Jenže pak se to začalo hroutit. Přestalo mě to bavit, začalo to být ve stylu, který moc nevyhledávám a David mi začínal být nesympatický. Na mě tam bylo příliš mnoho akce, začalo se to opakovat a nic šokujícího jsem taky nenašla. Celé to ve mně vyvolávalo podivný pocit.
Další díly zkusím, protože vypadají, že by mohly být lepší. Uvidíme.

1 21.05.2024

Moc mě mrzí, že jsem tuhle knížku nemohla číst víc v kuse. Četla jsem ji deset dní, ale jenom protože jsem na četbu měla hrozně málo času. Při každé příležitosti jsem po ní ale sahala.
Pokud se o detektivce dá říct, že je oddychová, pak bych tak určitě označila Vraždu na Velký pátek. Četla se dobře, hlavní postava, bývalá jeptiška, je velmi sympatická postava, a moc se mi líbila, což se mi u hlavních postav moc nestává. Sice zde nebylo moc překvapujících zvratů a šokující závěr jako je u novodobých krimi, ale to mi ve výsledku vůbec nevadilo. A protože čtu spíše ty novodobé krimi, tak to pro mě byla příjemná změna. Chris má zajímavou minulost, ale zase ne temnou jako čítám v těch novějších. Navíc se mi moc líbilo, že příběh byl spíše o obětech vraždy než o samotném vrahovi. A taky to, jak (skoro) všichni byli milí a příjemní, což opět v porovnání s novějšími krimi, není úplně běžné.
Rozhodně si chci sehnat všechny díly a přečíst celou sérii a doporučuji, když chcete něco klidnějšího, ale zároveň v tomto žánru.

19.05.2024

Teda!! Poslední týdny mám štěstí na skvělé příběhy a tohle je jeden z nich! Možná ponurá obálka a název, ale ten příběh..! Úžasný!! 6/5, fakt!
(A i kdybych měla podle komentáře pode mnou nízké IQ, stojím si za tím, pro mě výborná kniha :D)
Od Tess Gerritsen jsem zatím četla celou sérii s Jane Rizzoli a Maurou Isles a už ta mě velmi vtáhla a nadchla, rozhodně nemá chybu. Tohle je můj první samostatný příběh od Tess a neskutečně mě překvapil. Čekala jsem další detektivku, ale tohle bylo mnohem víc a mě si to získalo.
Samozřejmě varování - vykrádají se tu hroby, a jak je u autorky zvykem, je tu dost detailů o různých ne zrovna příjemných procesech. Pitva, mrtvoly, zranění, porody a podobně. Pro mě to má ale přidanou hodnotu, musela jsem víc vygooglit o horečce omladnic a to mě navedlo i dál na O. W. H.
Mě tohle ale bavilo už v sérii s Jane a Maurou, takže jsem tušila do čeho jdu.
Ale kromě toho má kniha i příběh, který mě mimo jiné i dojal. Nečekala jsem, že mě cesta do roku 1830 bude tak bavit, že bude tak zajímavá. Některé věci jsem sice odhadla, ale to na příběhu nic nekazí. Navíc když jsem viděla, ano viděla, protože příběh se mi odehrával před očima, jak věda postoupila, jak to měli lidé kdysi mnohem těžší, a hlavně ženy - co ty porody proboha - , a že stačí jedna základní věc, aby zachránila tolik životů, a to to, že si stačí umýt ruce (jak zde píše pár lidí - ta představa, že nemám ani rukavice a "probírám se" jednou pacientkou, rodičkou, za druhou, to je šílený a nechtěla bych rodit v té době), opět mi to něco dalo a je skvělé, jak dnes už je ta hygiena a sterilizace tak samozřejmá.
Není na škodu si tohle vše připomínat, a ještě takovými příběhy.
To, jak je současnost propletená s minulostí mě fascinuje, a takové příběhy, které to vyprávějí, miluju. Objevená stará zakopaná lidská lebka, kostra nese známky násilné smrti. Ale jak se tam dostala, jaký příběh se za tím skrývá. Miluju. (Nedávno jsem četla knihu Dítě od Fiony Barton, a to mě podobně nadchlo, téma je podobné - nalezená stará kostra, ale jaký příběh vypráví.)
Jak skončí příběh z minulosti jsem nečekala, ale závěr ze současnosti jsem začala tušit a také mě dostal. S postavami jsem se loučila jen těžko.
Takže když to shrnu, doporučuji všem, co mají rádi autorčinu tvorbu, jako já, a lidem, co rádi trochu detektivky, historie, pravdivých faktů, přidané hodnoty, romantiky, ale zároveň dokážou číst i o procesech, které jsou sice na první pohled (nebo přečtení) nechutné, ale k životu, nebo smrti, také patří.
A na úplný závěr jen dodám, co velmi ráda opakuji - sto lidí, sto chutí, a nikdo nemá právo někoho shazovat proto, že se mu líbí něco jiného.

3 09.05.2024

Tak zaprvé - Moje nejoblíbenější knižní krimi série je právě ta od A. Marsons, takže moc netuším, proč je tato kniha popsána jako "napínavý thriller pro fanoušky A.M.", nevidím nic moc společného, kromě takových detailů, co má společné většina krimi. A samozřejmě, že jsou to obě britské autorky.
Zadruhé - Kde je ta slibovaná omáčka okolo, co tu píší ostatní? A zdlouhavé popisy? Já sama moc nemusím popisy okolí, protože si dokážu představit opravdu mnoho, ale popisy budov a míst zrovna moc ne, ale řekla bych, že zrovna v této knize tak dlouhé a nudné popisy nebyly, četla jsem daleko delší a i nudnější.
Zatřetí - Díky hodnocení jsem čekala horší knihu, takže jsem byla mile překvapena, že není zas tak strašná, jak je hodnocená. Mně se kniha četla dobře, bavila mě už od začátku a bavila mě každá její část. Jediné, co mi přišlo hodně brutální, surové a nechutné oproti jiným krimi, byli ty části, které "vyprávěl" vrah. To mě, a to mám v tomto žánru něco načteno, bych řekla, docela šokovalo a přišlo mi to opravdu dost.
Shrnutí - Takže za mě velmi dobrá krimi, zajímavý, ale krutý motiv, který jsem ještě nečetla, ale zároveň je tu samozřejmě plno věcí, co mají i jiné detektivky. Jako třeba hlavní postavu s bolavou minulostí. Vraha jsem vůbec neodhadla a to jsem četla několik krimi, kde byl vrahem právě velmi podobný člověk. Co děsí je taky to, že autorka čerpá z opravdových zločinů, protože sama pracovala jako policistka. Rozhodně si pořídím další díly.
Poznámky obsahující spoilery:
Konkrétně, co mě hodně šokovalo a bylo to něco, co jsem asi zatím fakt jinde nečetla a přišlo mi to dost br, byl ten popis, co "maminka" chtěla a dělala a ty pachatelovy popisy.
Taky za mě krutější závěry - jak s tím, že manžel právničky byl zabit, tak hlavně taky zabitá Gemma. Já doufala a čekala jsem, že ji zachrání. A nejen Gemmu, nečekala jsem tolik obětí. Tahle autorka se s tím ale nepáře. Napsala bych, že aspoň je to jen vymyšlený příběh, jenže je tu jedno velké ALE.

2 04.05.2024

Tak po přečtení této knihy jsem si nechala den na napsání komentáře a stejně se mi nedostává slov. Od knihy jsem čekala rozhodně méně než kolik mi dala!
S touto knihou jsem strávila krásný jarní den na zahradě, což je dost protiklad k tomu, o čem jsem četla a jak jsem se při tom cítila.
Autorka knihu napsala výborně. Téma samo je originální a jak zde píše hodně lidí, i velmi aktuální... bohužel. Kniha je velmi dobře zpracovaná a propracovaná, do detailu, ale velmi čtivá, postavy nejsou na jedno brdo, čteme o emocích vícero z nich. Během čtení se mi střídalo plno emocí, nejsilnější byl asi pocit nespravedlnosti, to, jak to celé vzali hlavně rodiče Valerie, a pak ten pocit u závěru. Drásalo mi to srdce, cítila jsem to, ukápla i nějaká ta slza, a to je pro mě známka velmi dobré knihy, potažmo příběhu, i když to nebylo sluníčkové téma. S Valerií procházíme celým procesem, od samotné události, přes vzpomínky na Nicka a šikanu, přes probuzení v nemocnici, uvědomění si, sezení u Hielera (nevím proč mi to jméno znělo jako Léčitel), a také chození do školy po tom všem. Hned jsem si vzpomněla na to, jak je puberta jedno z nejtěžších období v životě. Knihu určitě doporučuji. Je to jedna z nejlépe napsaných knih, co jsem tento rok četla!

01.05.2024

(SPOILER) Achjo...
Lepší díl než ty předchozí dva, co se týče čtivosti, ale zároveň jsem zklamaná, jak se děj vyvíjel a vyvinul. V tomto díle se mezi Cassie a Isabellou otevírá propast, Cassie se začíná chovat jinak, někdy mi přišlo že až sobecky, a protože má oblíbená postava vždy byla Isabella, samozřejmě se stavím na její stranu. A proto mi bylo krajně nepříjemné, co se stalo na konci. "Dojemná" výměna slov mezi Cassie a Ranjitem na konci mě vůbec nezajímala, mě zajímalo, co je sakra s Jakem, i když to díky "křupnutí lebky" bylo více než jasné. A to mě právě hrozně zklamalo. Isabella je úžasná postava, hodně jsem si ji oblíbila a za mě si tohle absolutně nezasloužila, nemluvě o Jakeových a Jessiných rodičích. Proč nevinná Isabella a Jake dopadli takhle?? A proboha, co to je s Cassie?! Ranjit zabil přítele její úžasné kamarádky, kterou si mimochodem absolutně nezaslouží, a ona na to vše reaguje - "Ó můj bože, snad to nepřišlo vniveč a s Ranjitem jednou budeme žít šťastně až navěky!" Wtf prostě... To mě docela vytočilo! Kromě toho ta Cassiina láska asi nebude tak horká, když je schopná (skoro) si začít s Richardem, zatímco s Ranjitem se stalo/děje bůhví co. A jen tak mimochodem - mezi Cassie a Richardem je mnohem větší náboj a přitažlivost, kterou jsem při čtení přímo cítila, kdežto s Ranjitem je to takové povrchní mi přijde.
No jinak bohužel další díl nemám, a budu si muset někde sehnat, jak to vlastně dopadlo, protože abych si čtvrtý díl koupila za víc než stovku, to mi za to opravdu nestojí. Kniha je napsaná sice čtivě, ale za mě je to pořád průměr. Většina věcí mi byla naprosto jasná už od začátku, a některé scény byly popsány trochu pro mě literárně nedostatečně. Nebo ne nedostatečně, ale nevyzrále? Aspoň takový jsem měla pocit, samozřejmě autorku nehaním, tak to opravdu nemyslím. Co bylo fajn, bylo to, že aspoň trochu chápu, proč byla akademie vždy tak příhodně umístěna.
A opět zdůrazňuji - už mi dávno není náct, takže nejsem úplně cílovka.

28.04.2024

Jestliže se mi v prvním díle Cassie docela zamlouvala, tady už tolik ne. Místy mi přišla dost hloupá, někdy se mi nelíbilo to její jednání, ale omlouvám ji, protože zaprvé v sobě má částečně Estelle a zadruhé je jí šestnáct (nebo tak nějak). Její vztah s Ranjitem jsem absolutně nechápala... První díl jsem četla tak před deseti lety a postupem dalších let jsem bezmyšlenkovitě sbírala další díly. Před pár dny jsem si první díl znovu přečetla, a pokračuju v ostatních. Před těmi deseti lety jsem byla cílovka. Dnes mi je dost přes dvacet, ale i tak si ráda občas přečtu fantasy/YA. Ten vztah s Ranjitem - kdy se to stalo? Oni spolu skoro vůbec nestrávili čas a najednou se šíleně milují? Kromě toho Cassie přitahoval snad každý druhý...? Samozřejmě je Ranjit taky jeden z nejvíc sexy kluků - ale tak v patnácti jsme na to asi každá koukala. Hlavně vzhled, přitažlivost, povahu a zda si sedneme, vyřešíme později. Známe. Takže na druhou stranu Cassie ten věk věřím.
Moje nejoblíbenější a asi i jediná oblíbená postava je Isabella, už od prvního dílu.
Jinak kniha mi přišla možná o kapku horší než první, za mě se to docela táhlo, skoro každý byl špatný a zkažený, rozmanitost povah a osobností taky nic moc, všichni si byli dost podobní, a jak už bylo napsáno, Ranjit s Cassie mě nějak nebrali. Takže mě jejich scény nebavily.
Celkově tedy za mě průměr, ale už mi není patnáct.
Do dalšího dílu samozřejmě půjdu, čtvrtý nemám a ani nemůžu sehnat, takže dalším to asi končím :D

27.04.2024

Tuhle knihu jsem si pořídila kdysi dávno, krátce po jejím vydání, jako puberťačka, a přečetla ji. Během let jsem si v Levných knihách všimla, že existuje další díl. Tak jsem ho bezmyšlenkovitě koupila. A pak i ten třetí. Teď po letech jsem si řekla, že je čas všechny přečíst a tak jsem začala připomenutím prvního. Pamatovala jsem si jen velmi málo, a bohužel nejvíc konec.
Už dávno čtu jiné žánry, ale přece jenom občas ještě do ruky vezmu i fantasy/YA. Děj si pamatuji - a i teď pro mě byl - ponurý, z celé knihy na mě jde temnota, trochu smutno. Klasicky téma a děj tehdejších (možná i dnešních) bestsellerů - střední škola/akademie, systém rozdělení studentů (krásní a mocní x zdánlivě nezajímavá hlavní hrdinka, která se ale stane raritkou, střední třída, stipendisté a zbytek školy). I přestože jsem knihu přečetla na jeden zátah, stačila jsem si některé postavy oblíbit (hlavně Isabellu, ale docela i Cassie), nápad dobrý. Každopádně pro mě jako ne pro cílovku trochu klišé, ale kniha se četla dobře a rychle. Zajímalo mě to. Hodnotím jako průměr, ale znovu zmiňuji - už mi je víc přes dvacet.
Na další díl se vrhám ihned.

25.04.2024

Po hodně dlouhé době jsem konečně do ruky vzala další knihu autorky, moje první byla kniha Nevítaný host. A musím říct, že ten byl za mě mnohonásobně lepší. Ten mě velmi nadchnul.
Do této knihy jsem se nedokázala moc začíst, ale zase to nemuselo být úplně knihou, ale náladou. Styl psaní mě baví, čte se to rychle, ale celkový příběh mi přišel takový... průměrný. Přišlo mi, že se pořád dokola omílají stejné věci, celou dobu to jelo ve stejné rovině a na konci to zčistajasna vyskočilo, a já jen překvapeně mrkala. Wow efekt se ale úplně nedostavil, celé to bylo takové dost předvídatelné. Co se mi líbilo, bylo to, jak jsem název knihy vnímala na začátku a pak na konci čtení. Nicméně i tak mi konec připomínal mnoho jiných konců, které jsem už četla.
I tak se ale pustím do jiných knih od autorky, snad budou tak dobré, jako zmiňovaný Nevítaný host.
Poznámky obsahující spoilery:
- Ten název je stejně skvělý - Její konec - no ale čí? Na konci se dostavil pocit, že celý název a kniha byla vlastně o Erice, což se mi na tom asi nejvíc líbilo.

3 24.04.2024

Už moje třetí kniha od GoldenDog a musím říct, že u každé jsem zatím nevěděla, co si myslet. Řekla bych, že to asi prostě není můj styl, ale mám jich doma ještě dost, tak uvidíme.
Nikdy se nepřestala usmívat mě z těch tří bavila, nebo se mi líbila, nejvíce, ale i tak nevím, co si přesně myslet. Kniha mě vtáhla od prvních vět, tempo je rychlé, je to čtivé. Určitě na zamyšlení nad více věcmi, pravda, lež. Opravdu víc ze sebe nedostanu, třeba se mi to ještě rozleží v hlavě.
Poznámky obsahující spoilery:
Na to, že něco nesedí, jsem přišla krátce po Lásce v lese, ale jak to s Alexandrou je, mi došlo až ti bylo jasné všem. Stejně jsem ještě z něčeho zmatená, zajímavá myšlenka a nápad.

14.04.2024

5. AUDIOKNIHA
Tak tohle byla muka! A konečně jsou za mnou. Myslela jsem, že to ani nedoposlouchám, ale nikdy mi to nedá a musím knihu dočíst. Ne že by kniha jako taková byla zlá, to ne, autorka umí velmi dobře psát. Ale hlavní postavy jsou tak šíleně nesympatické a nesnesitelné , vyvolávaly ve mně vztek a odpor, tak silný, že se mi chtělo křičet. Rozhodně nedoporučuji brát si příklad z jejich vztahu, to zaprvé. Zadruhé, David je hrozně namyšlený, sobecký, arogantní, normálně bych celé oddělení vyhodila a nechala tam jen jeho, protože ostatní kolem něj jsou totálně k ničemu, a on si vystačí na vše sám. Hlavně vyslýchat umí jen on. Hana je otravná, chová se příšerně, na jednu stranu neskutečně oddaná Davidovi, na druhou mu ale věčně nevěří, a ti dva si nemají čas sdělovat jednoduché informace. Komunikace celkově příšerná, věrnost to samé, a díky těm dvěma jsem byla spíš "tým Pursa", přestože je líčený jako bonzák. Co jsem rozhodně, je "tým Patrik", nechápu, co na Haně (nejen on) vidí, zaslouží si mnohem lepší ženu. Hana na jednu stranu má problém Davidovi říkat základní věci, na druhou ale práskne vše, co se týká Patrika, nejednou jsem na adresu jak její, tak Davida, měla ne moc slušnou poznámku. A to poslouchám pouze v práci při práci, nebýt toho, tak mi to za to nestojí.
Jak jsem ale psala už předtím, i takové postavy, které opravdu v člověku vyvolají takové emoce, není asi úplně snadné napsat, takže to není nic proti autorce, i když doufám, že to, jaký mají Hana a David vztah, není v jejích představách ideál. Ale tak, každý jsme nějaký. A pravda, když jsem jako puberťačka psala příběhy do šuplíku, taky moje postavy neměly ideální vztahy a já to věděla, ale bavilo mě to takhle.
Jinak případ je silně upozaděn, spíš je to taková "vedlejší" dějová linka, pravda - na celý děj má i tak vliv. Každopádně ta hlavní dějová linka - obvinění Davida, mě pak už vůbec nebavila a nezajímala.
Za mě nejhorší díl, ale protože mám silné antipatie k postavám. Od teď ještě větší a asi si nervy trápit nad dalším dílem nebudu, pokud bude.
A jo, asi hodně jiný názor oproti ostatním komentářům tady, nicméně mě uklidňuje, že můžu souhlasit s komentáři k této sérii na Audiotéce.
Takže není to "hejt" proti autorce, jen proti těm nesnesitelným postavám.
PS - SPOILER:
By mě trochu zajímalo, co by David dělal, kdyby lidi, kterým může vyhrožovat, nepodváděli svoje manželky...

11.04.2024

Oproti předchozímu dílu byl tenhle na mnohem mnohem vyšším levelu! Narozdíl od Vdovy jsem se začetla poměrně rychle. Kniha byla velmi čtivá, těšila jsem se na každou další kapitolu, příběh byl srdcervoucí a měla jsem i slzy v očích. Příběh byl i krásně zamotaný, a to já ráda. Co mám ale velmi ráda taky, je to, když je i skvěle rozmotaný, což je! Měla jsem určitá tušení, jedno jsem odhadla přesně, ale ostatní jsem odhalila až postupně s Kate. Musela jsem se i zamyslet nad tím, jaký velký příběh se skrývá za skutečností, která se dá popsat jednou větou. Odkrytá kostra malého dítěte. Hrozné. Ale co vše tomu předcházelo, co se stalo, jaký obrovský příběh se za tím vším skrývá, co vše se může odhalit. Je to stejné jako životy nás všech. Dá se shrnout v několika větách, ale jaký příběh v tom celém je. Nejednou si řeknete, jak by se o vašem životě dala napsat kniha. Asi proto máme tak rádi knihy, potažmo příběhy...
Kniha mě hodně pohltila, hodně zasáhla, vím, že o ní budu ještě dlouho přemýšlet, takže proto nemůžu jinak než dát plný počet hvězd a doporučit!

11.04.2024

4. AUDIOKNIHA
Pokud hledáte detektivku, která se nezabývá jenom případem, ale z velké části i osobním příběhem hlavních postav, a zároveň milujete "páry roku", tak bez váhání do toho, doporučuji. :D
Do toho navíc si celou sérii můžete klást otázku: "Jak vlastně vypadá spravedlnost a férovost?"
Moje "zamilování se" do postav pokračuje i v tomto díle, na Hanu jsem skoro až alergická, určitě přítelkyně roku, ale David tedy nemá dvakrát co říkat, to je to samé, a taky ho nemusím, pán tvorstva, jak se chová mi je prostě nesympatické. V tomto ohledu je to pro mě tedy těžší, protože pro mě je, jak už jsem psala u předchozích dílů, dost důležité, jak si s postavami sednu.
Na druhou stranu ale nejsou postavy typicky bezchybně jednající a dokonalé, jako se občas stává.
Jinak je ale kniha za mě originální, jak už jsem psala, je to jiný detektivní příběh, za mě hodně propracovaný, to klobouk dolů před autorkou, já bych se už v celém ději ztratila, kdybych ho měla psát. Vztahy mezi všemi postavami jsou zajímavé, spíš ale negativní, řešení samotného případu je za mě hodně upozaděné, nicméně celý případ je v celém ději velmi důležitý. Měla jsem určitá podezření a některá se mi i splnila. Takže stejně jako u předchozího dílu jsem dost rozpolcená.
Každopádně detektivka naplněná příběhy k prasknutí.
Poznámky obsahující spoilery, které si nemůžu odpustit:
- Vzhledem k tomu, že Hanu nemám ráda a Dorotu/Sandru jsem si docela oblíbila, (ani nevím proč) a to, co David udělal, byl pro mě sice šok (nejlepší, že to celé poslouchám v práci při práci), jsem to škodolibě Haně "přála". Za to, jak Davidovi věčně nevěří, a koneckonců v minulém díle taky nebyla úplně svatá. I když, jak už bylo řečeno, Davida za jeho chování taky nemusím, komunikace s kýmkoliv silně vázne, on nikoho nepotřebuje, je sobecký a vše mu v podstatě prochází. Závěr si myslím, že se opravdu stal.
Měla jsem tušení, že se něco takového stane, když David nechal Flégra samotného. Něco mi říkalo, že nakonec ho někdo zabije a když ke konci bylo řečeno, že se našla mrtvola, tak nějak už mi to bylo jasné.
Co se ještě týče Doroty, podezírala jsem ji, že tam něco nehraje, ale i tak mě to úplně nenapadlo.

05.04.2024

Zprvu jsem se nemohla začíst, ale pak už to bylo lepší. Pokud hledáte něco, co má sice temnější téma (predátoři na internetu, pedofilie), ale žádné brutality a velké zvraty, pak doporučuji.
Kniha plyne pomalu, střídá se minulost s přítomností, ale díky datům se to dá dobře sledovat, střídají se i pohledy jednotlivých postav, k vyřešení se prokousáváme celou knihu pomalu, zatímco se dozvídáme o životě Jean, ale i o tom, jak snadné některé věci dnes jsou díky internetu (dovolím si odkázat i na knihu V síti). Díky zkušenostem autorky, která novinařinu dělala, do tohoto oboru trochu nahlédneme. Oceňuji i pohled do světa člověka jako Jean. Takový psychický teror od novinářů a veřejnosti nikomu nezávidím. Kniha pro mě nebyla špatná, ale čekala jsem něco víc. Každopádně jdu do dalšího dílu, který jsem si pořídila společně s tímto.

1 03.04.2024

Tuhle knihu mám doma už dost dlouho, chvíli poté, co vyšla, ale pořád na ni nějak nebyla "chuť", nepřišla na ni řada. Jenže včerejší rozhovor s kolegou mě "donutil" po ní konečně sáhnout. To, že kolega ji přečetl dřív než já a pořád o ní tajemně mluvil, mi dodalo impuls ji konečně z té poličky vzít a pustit se do čtení.
Věděla jsem, že kniha je na tom stejně jako pizza Hawai, takže jsem na ty procenta nehleděla. A dobře, že tak!
Je asi jasné, podle hvězdiček, které jsem dala, do jakého tábora se řadím.
Kdybych měla čas, přečetla bych knihu na jeden zátah. Na začátku není žádná nudná "předehra", kniha běží od prvních stran. Já jsem četla, o čem kniha je, takže jsem věděla, do čeho jdu. Neměla jsem nutkání knihu zavřít a už nikdy neotevřít, právě naopak, musela jsem číst dál. Co se týče stylu psaní, mně to přišlo dost trefné. Sice jsem se občas ztrácela v tom, kdo co řekl nebo udělal, protože dotyčný nebyl jmenován, ale mně to přišlo jako suprové doladění celé té atmosféry. Za mě originální nápad a myšlenka, a přestože mnozí píší, že by kniha mohla být klidně delší, mně to takto stačilo, ALE nebyla bych ani proti"propracovanější" verzi. Ale někdy je méně více.
Závěr mě šokoval vlastně nejvíc (i když šokuje tolik věcí, že nevíte, co si dřív vybrat), odhadla jsem ho pár stran před, ale nevěřila jsem tomu, a pak to přišlo a já otočila stránkou a za ní už bylo jen poděkování. Zůstala jsem zírat s otevřenou pusou.
Takže moje rada - nehledět na hodnocení 62%, jak vidno v komentářích, každý si musí udělat názor sám. Sto lidí, sto chutí (ehm).

6 27.03.2024

Milá, vtipná, romantická knížka, plná zajímavých náhod a osudů. A ve své knihovně jsem ji měla "zahozenou" a nepřečtenou zhruba šest let! Tohle není můj obvyklý žánr, takže mě kniha dost překvapila. Čekala jsem spíš něco průměrného, ale nejenže se kniha četla sama, byla dojemná, nejednou jsem měla slzy na krajíčku, vtipná, někdy i smutná, ale také obsahovala lehčí zvraty, někdy byla lehce předvídatelná, jindy ale ne. Postavy byly skvělé a zamilovala jsem si každou z nich. Myšlenka určitě skvělá - v podstatě "všechno zlé, pro něco dobré". Moc se mi to líbilo!
Pokud tedy chcete něco oddechového, ale zároveň milého a dojemného, moc doporučuji!

3 25.03.2024

3. AUDIOKNIHA
Tak já asi budu vybočovat trochu z řady, jak tak čtu názory ostatních.
.
Pravdou je, že jsem z toho trochu rozpolcená. Kniha obsahuje zčásti případ, zčásti osobní život postav, a to zdůrazňuji proto, protože to není troška osobního života, ale velká část. V tom je to trochu jiné od jiných krimi, protože přestože tam bývá osobní život, neřekla bych, že v takové míře. A já tím ani nechci říct, že je to špatně, mně se to líbí, baví mě to, ale...
.
Pro mě samotnou jsou velmi velmi důležité samotné postavy a to, jak mi sednou. Když mi nesednou, většinou se u příběhu vztekám nad jejich činy. :D
Což bylo i teď.
.
Hana je mi krajně nesympatická a jen o ždibičku lépe je na tom David. Hana neví, co chce, chová se dost příšerně, přijde mi, že pořád svaluje vinu na všechny a přijde si lepší než ostatní (v práci), Davida také nemám ráda, a celkově nejsou ani párem roku. Bylo mi jedno, co se jim stane, a když přišla část, kterou vyprávěla Hana, netěšila jsem se na to. Samozřejmě to není chybou autorky, ono napsat i takové postavy je vlastně um.
.
Vyšetřování a případ samotný mě jinak bavil, ale opět - já radši týmy, co si aspoň částečně rozumí a spolupracují než takovou katastrofu, jakou je tým Davida. Jasně, i to je život, patří to k tomu.
.
Ono i o těch vztazích, které mezi sebou postavy mají, je docela zábavné číst (poslouchat), baví mě to, jen... však víte.
.
Když to shrnu - je to dobrá kniha, nějakým způsobem mě baví, jen mi hrozně svým způsobem vadí postavy - Hana a David.
.
Takže nebudu moc kritická, dávám tak 3,5 z 5.
.
Spoiler o případu:
Jinak případ mě docela zasáhl. Stejně jako Hana jsem si říkala, že si neumím představit, co Karolína musí prožívat, jen ta představa, že můj manžel dopadne takto, mě děsila. Motiv vraha mi ale moc nestačil, přišlo mi to takové slabé. Hrozně náhodné, jak to setkání - zjištění, tak i vražda. Ta věta typu, že "byla to nehoda, jen tam zrovna omylem byla tyč" byla taková divná. Ale opět se budu opakovat - samozřejmě život je nějaký.
.
Co mě zasáhlo taky hodně byla smrt Anety. Já jsem si ji v minulém díle oblíbila, takže tohle pro mě byl docela šok. V porovnání s prvním dílem mě tento druhý víc bavil, zároveň mě ale víc zasáhl motiv Anety.
.
Jdu do dalšího dílu? Kdybych si měla koupit knihu, tak ne, ale případy Hany a Davida poslouchám, díly mám v rámci klubu, takže ano, jdu do dalšího dílu.

3 22.03.2024