renefer komentáře u knih
Chtěla jsem dát tři bodíky, protože první díly se mi líbily víc a až na nějaké občasné výstřely, jako smažák a větrník, má série klesající tendenci. Ale musím dát čtyři, protože Třeskoprsky a Fifinka, to je moje srdcovka :)
Zvonec a pohádky je konec. Tak nějak si myslím, že tento žánr už je někde jinde. Trochu to zachraňují vtipné dialogy, ale převládá takové to pohádkové směřování, které mi úplně nevyhovuje.
Mě to nebavilo. Nejdřív se půl knihy seznamujete se všemi postavami, což je celkem nuda. Pak dojde k vraždě a stejně už nevíte, kdo je vlastně kdo, protože tak nějak nikdo nevyčnívá. Viktor Palec vlastně ani není hlavní postava, jen prostě starosta v jakési obci, který se jen tak ochomýtá kolem. Další knihy této spisovatelky už číst nebudu.
Tak jak píšou přede mnou, není to detektivka, je to povídání o historii, ezoterice a Brně. Ale vcelku dobře se to četlo.
Tak tohle bych označila termínem "gotický román". Shodou okolností jsem četla před touto knihou Sedmikostelí, které má označení "gotický horor", ale musím říct, že pokud hledáte nějakou tu gotiku, tak tohle je to pravé ořechové.
Dobrodružné putování za lékem pro královnu. Oceňuji vtipné hlášky rytířů, ale i tak je mojí nejoblíbenější postavou Píšťalka.
Taková pohádka pro dospělé. Žádné velké překvapení, klaďasové jsou kladní a záporáci veskrze záporní a za celým příběhem čuchám velké love story :)
Já jsem zklamaná. Čekala jsem pořádný nářez napětí a akce a místo toho jsem dostala snůšku příběhů z různých dob a různých lidí, kde se přeskakuje úplně nahodile bez ladu a skladu v čase i osobách. Těžko se v tom orientovat. Pořád jsem musela přemýšlet, bylo to před nebo po nalezení těla a jak dlouho? Taky se mi nelíbí zatažení případu Kramného do děje, co to má být? Nějaká jeho obhajoba? Jak tady psali už přede mnou, úplně to rozhodí zasazení románu do nějakého časového rámce. Další knihy této spisovatelky číst nebudu.
Což o to, kniha je opravdu akční, konec překvapivý, ale postavy se chovají jak banda z mateřské školky, obzvlášť s Ninou mám velký problém. Je to prostě trdlo. No a ani Chase mi k srdci nepřirostl. Autor chtěl zřejmě vykreslit nějakého bodrého maníka a místo toho máme stoupu tupouna. Vyzbrojení všemi technickými vymoženostmi vyrážejí do akce, aby většinou dostali na prdel od nepřítele, který zničí úplně všechno. Tak to mě bolelo. Jediná postava, která se mi líbila, byla Kari. No a ten konec....
Gotický román ano, ale pouze co se týká architektury. Takže pokud Vám nevstávají vlasy hrůzou z oblých kopulí chrámů, tak nějaké ulomené nohy napíchnuté na stožáru s Vámi nehnou :)
Bylo to dost nezáživné. Nějak jsem se nemohla začíst nebo se ztotožnit s některou z postav. Nikdo mi nebyl vyloženě sympatický, vlastně mi bylo úplně jedno, co se s kým stane, hlavně, aby se to už stalo. Kdyby to nebyl historický román z Brna, tak bych ty tři * nedala.
Nebylo to špatné, ale strašlivě nepřehledné, počáteční kapitoly na sebe vůbec nenavazovaly, tak jsem se v tom ztrácela. Pak jsem zjistila, že pár rozházených kapitol je před deseti lety a zbytek, kdy se děj postupně stmeluje, je současnost. Postavy mi splývaly, nebyla jsem si jistá, kdo je kdo, musela jsem listovat zpátky a dohledávat. Prostě tento formát psaní není nic pro mě.
Deaver píše pořád stejně a stejně dobře. Když už si myslíte, že je všechno jasné, tak vám do toho hodí vidle. A přečíst si, jak to kdysi v IT fungovalo, je docela zajímavé.
Brno mám ráda, určitě některé ze zmiňovaných restaurací vyzkouším. Celý příběh mi ale přišel moc překombinovaný, jako by autorka chtěla do případu zatáhnout všechny zúčastněné. Ema mi k srdci taky nepřirostla a spíš než středoškolská učitelka se chovala jako puberťačka.
Tahle kniha by se měla jmenovat "A tehdy mi to došlo..." Davidovi tady totiž nedochází vůbec nic, do každé akce se žene po hlavě a beze zbraně, většinou se z toho dostane jen díky nějaké šťastné náhodě, takhle marný snad nemůže být nikdo. Zatím nejslabší díl série.
Četla jsem pouze tento závěrečný díl trilogie, ale i tak se to dalo. Je to taková holčičí fantazy, nic moc krve a násilí, spíš dobrodružství, akce a na závěr i doják.
Každá povídka byla jiná, všechny zajímavé. Určitě za plný počet by byla Zahrada slepců a Kam plují harmy, na druhou stranu Roky naší lásky byla ukrutná nuda, možná tak pro fanoušky AI.
Zajímavý námět, ale nějak mě to nechytlo. Takové objasnění účelu Oblasti 51 jsem ještě neslyšela. Pořád jsem měla pocit, že jsem se ocitla v příběhu, kterému nevím hlavu ani patu, nakonec se všechny dějové linky propojily, ale stejně mě příběh neoslovil.