milamarus
komentáře u knih
1. Písně českého kabaretu / 2. Písně české avantgardy
Přemysl Rut
Kdyby tady ještě byl 1amu, hned bych mu do zpráv o tomto sešítku se dvěma CD nadšeně referovala, ba naléhala bych na něj, aby si ho v knihovně vypůjčil, aby se zaposlouchal... Pak by přišlo porovnávání – které melodie nás chytly, čí text zaujal, kterou informaci už jsme znali,… a pak, domluvili bychom se, kde budeme pátrat dál. Pramenů zde autor koneckonců uvádí dost a dost. // ...Tak otvírám okno, reproduktor zesiluji a chválím! Je to zážitek!
Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Josef Šváb Malostranský (1860-1932)
- Eduard Bass (1888-1946)
- Jiří Červený (1887-1962)
- Karel Hašler (1879-1941)
- Emil František Burian (1904-1959)
- Géza Včelička (1901-1966)
- Vítězslav Nezval (1900-1958)
---------------------------
(…)
Kdybys byla jen mým přízrakem
Zůstaneš mi přesto zázrakem
Lásko neodcházej
Všude mne provázej
Jediná
Má lásko jediná
Vzpomínky ztracené v prachu
kolektiv autorů
Publikace vydaná u příležitosti 100. výročí skončení první světové války. // Víc o dojmu, který fotografie vyvolají, než o informacích, které by k nim někdo znalý dopsal. // Pět hvězd.
Adolf Krössing
Hanuš Lašek
Originální přání k narozeninám, které vytvořil Krössingův vrstevník a kolega Hanuš Lašek (1860-1937). Zpívali spolu v Prodané nevěstě, Braniborech v Čechách, Netopýru, Kouzelné flétně, Aidě nebo Falstaffovi. Prožili na jevišti kus života… Gratulaci proto pojal jako vyprávění o oslavenci. // Dávám maximální počet hvězdiček a přidávám štítky. Pro dnešního čtenáře je to jediná publikace, kterou o něm může ve fondu ústřední knihovny najít.
Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- František Adolf Šubert (1849-1915)
- Max Kalbeck (1850-1921)
- Vilém Heš (1860-1908)
- Adolf Čech (1841-1903)
- Emanuel Chvála (1851-1924)
- Antonín Dvořák (1841-1904)
---------------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Já musím nejlépe vědět, jak se ten „kumšt“ dobře dělá; mám-li v novinách „pořádek“, to mne ani dost málo nebaví; a jestli mně některý časopis „drbe“, to teprve nebudu číst, poněvač mně to hned za tepla přinesou moji „milí páni kolegové“, tak proč si kazit čtením zrak.
Z deníků Bedřicha Smetany
Josef Bartoš
Cenná skladovka o rozměrech 11x17 cm, v níž je ukryt kus Smetanova života a bolesti. // První vybraný záznam pochází ze dne 5. ledna 1866, kdy proběhla premiéra opery Braniboři v Čechách. Poslední pak ze dne 25. prosince 1874, kdy měl pohřeb tenorista Julius Souček (1831-1874). // Dávám maximální počet hvězdiček.
Některé další osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Josef Lev (1832-1898)
- Ferenc Liszt (1811-1886)
- Eliška Krásnohorská (1847-1926)
- František Pivoda (1824-1898)
- Pavel Švanda ze Semčic (1825-1891)
- Antonín Bennewitz (1833-1926)
- Emanuel Zaufal (1837-1910)
---------------------------------------
UKÁZKA:
Na sv. Václava byl bych buď se mohl zabít aneb nohu zlámat, padl jsem v orkestru do díry, kterou lampář nechal otevřenou a kterou pro tmu jsem nezpozoroval, na štěstí jsem zůstal nohama opřený o kraje té díry viset, takže jsem zůstal bez pohromy.
Životnost Smetanova odkazu
Milan Kuna
První polovina studie se točí kolem Václava Talicha (1883-1961) a České filharmonie. Přidávám štítek. Druhá polovina je rozmělněna mezi ty, kterým byla Smetanova hudba posilou v době, kdy byli perzekvováni. // Podrobněji se tímto autor zabývá ještě v publikacích "Hudba na hranici života" a “Hudba vzdoru a naděje: Terezín 1941-1945". // Děkuji.
Vypisuji si tato jména:
- Rudolf Karel (1880-1945)
- Zdeněk Němec (1914-1945)
- Egon Redlich (1916-1944)
- Vladimír Helfert (1886-1945)
- Rafael Schächter (1905-1945)
Malá dětská slovní encyklopedie
Dagmar Štětinová
Knížka o rozměrech 15x18 cm, do níž se vešel altán, biograf, hastrman, leporelo, pamflet, vědro a další zvukomalebná slova. I mašlovačka s tabatěrkou jsou tady. // Vhodné jako přípravná literatura pro rodiče. Jako doškolovák pro babičky a dědečky, kteří očekávají návštěvu již ptajících se vnoučat.
V rukách samotných dětí kniha patrně neobstojí, neboť jednotlivá vysvětlení jsou formulována poměrně obsáhle a jsou plná dalších informací a odboček, kterým dohromady pak říkáme všeobecný přehled. Je toho příliš najednou. Umět však dát věci do souvislosti, zavést na ně schválně řeč při procházce, při pečení štrúdlu… - to si dovedu představit. Jen nenápadně, postupně, co nejdřív.... A pak už jen čekat, až dítě slyšené informace bude převypravovat.
Chválím!
Zpíváme si o zvířátkách
Jan Zíma
Půvabný zpěvníček obsahující více jak dvacet kousků. Je tu písnička o berušce, zajícovi, koze, ještěrce i o právě vylíhnutých kuřátkách, přičemž tempo jednotlivých písní odpovídá tempu jejich života a text písní o jejich životě ledacos prozradí. // Chválím ilustrace. Chválím, že nebyla opomenuta ani exotická zvířata, která dítě zná jen ze zoologické zahrady nebo z animovaných filmů. Krátce: je z čeho vybírat. :-)
Pokud máte doma (ve školce) klavír a vedle sebe not znalého rodiče (paní učitelku), můžete si společně zamuzicírovat. Pokud chcete jen poslouchat, vložte CD do přehrávače a nechte se unášet melodií z reproduktoru. Zpívá přeloučský pěvecký sbor ROŠŤÁCI. // Dávám maximální počet hvězdiček a těším se na další komentáře. Osice, Naďa2411, alef, Greena, Knihomolka506, TaLu, Hanina61,… holky neváhejte!
Povahopisy
Theofrastos
Třetí příčka čtenářské výzvy obsazena. Štítky přidány. // Je to dar umět přesně - jednou větou - popsat danou vlastnost a umět ji demonstrovat na konkrétních situacích, do kterých se v životě dostáváme. // Zarazilo mě však, že navzdory předmluvě na přetřes přišly jen špatnosti člověka. Theofrastos tak zůstává v roli pouhého držitele mluvícího zrcadla, před nímž lze postát, zadívat se na sebe, kriticky popřemýšlet… Je škarohlídem.
Dobrý příklad, neřku-li ponaučení, jak být lepší, jak svým jednáním a projevem působit na své okolí, od něj tedy nedostanete. Ani pochvalu, že se o to již snažíte. // Knížka funguje jako varování. // Dávám maximální počet hvězdiček.
-------------------------------
CITÁT:
Já si totiž myslím, Polykle, že naši synové budou lepší, jestliže jim zanecháme takové památky, podle jejichž příkladu se rozhodnou pro přátelství a styk jen s nejlepšími lidmi, aby byli aspoň tak dobří jako oni.
Přeřekadla
Štěpánka Jislová
Nalezeno v dětském oddělení mezi naučnými knihami. Formou však jde o pracovní sešit nikoli výklad, takže o “přiblížení“ a “odhalení věci“, jak láká anotace shora, nemůže být řeč. Kdo neví, nebude vědět. // Coby zábavná tipovačka je to drahé. Navíc smát se dítěti, když po dlouhém přemýšlení vybere ze čtyř variant tu nesprávnou (resp. tu, která mu bude z nějakého důvodu znít nejvěrohodněji a bude nesprávná), je demotivující. Splete se jednou, splete se dvakrát,... pak to bude padesát na padesát, možná se trefí... a pořád nebude vědět. // Zkoušela jsem si představit i ty menší caparty, kteří číst ještě neumí, ale chtěli by starším sourozencům se spojováním poradit. Ne, neporadí. Leda vzít do ruky pastelky a jednotlivé obrázky si vybarvit.
Závěr: vhodné pouze pro starší děti a dospělé osoby, u nichž je předpoklad, že to či ono přísloví již dříve slyšely, že jim bylo vysvětleno. Jedině ti dovedou vybrat správnou variantu, domyslet znění ostatních přísloví a vše si samostatně ověřit v závěrečném klíči.
Pohádky z šípkového keře
Ellen Key
Překvapuje mě, že zde knížku dosud nikdo nečetl. // Zvlášť první tři příběhy, tj. “O doubku, který nechtěl zestárnout“, “Příboj a Růženka“ a “Příběh staré učebnice“ mě zaujaly. Jsou poučné, uklidňující, pro děti srozumitelné. // Snad i označení terapeutické by bylo namístě. …protože provokují k diskuzi o lidských vlastnostech - o tom, jací jsme, jak se chováme, co nás k tomu vede; protože ukazují, že jsme spíše orientovaní sami na sebe, a zároveň, že lze projevit více starostlivosti a citlivosti pro druhé. // Vhodné na dopolední čtení (poslech). Vhodné pro rozšíření slovní zásoby. // Líbilo.
Daniel, svět a já
Jaromíra Sekotová
Láska. To hluboké slovo v knize zazní mnohokrát - je předmětem Helenina rozjímání, je jeho výchozím bodem, něčím skoro hmotným, co člověka chytne a nepustí. Tím spíš, když zrovna leží v nemocnici. // Knihu jsem si přinesla z knihobudky v Heroldových sadech. // Líbí se mi, že Daniel zůstává mimo. Činí to Helenino vyprávění soustředěnější, pro čtenáře nepředvídatelnější. Líbí se mi, že v dopisech mu vyká, v deníkových záznamech naopak tyká. To dobře ukazuje její vnitřní obavy a zmatek. Líbí se mi ty její pevně formulované domněnky – např. „Zdá se mi, že základní rozdíl mezi námi dvěma je v tom, že Vy musíte napřed vědět, abyste mohl cítit, kdežto já musím napřed cítit, abych mohla vědět, abych vůbec věděla.“, kdy slovesa “vědět“ a “cítit“ jsou napsána kurzivou a tedy víc vidět. // Poznamenávám si jméno ilustrátorky Aleny Dostálové (1932-2011). // Dávám knize maximální počet hvězdiček.
--------------------------
CITÁT:
Čím složitější a odlišnější bytosti se setkají, tím větší je naděje na delší životnost vztahu, protože složitost a vzájemná odlišnost umožňují delší trvání vzájemného poznávání a vzájemné výměny.
Pouť na Svatou Horu aneb Po stopách Jakuba Demla
Petr Holkup
Velmi pěkné dílo, které své čtenáře jistě najde. A těm, kteří hledají inspiraci, kteří budou chtít v létě vytáhnout paty z domu, na cestě dobře poradí. // Jsou tu odkazy na webové stránky související s tím či oním místem. Jsou tu mapy (str. 112-159) i informace o ubytovacích zařízeních (str. 160-169) - oboje dobře provázané s hlavní textovou částí, přičemž kroužková vazba listování dost usnadňuje. // Dávám maximální počet hvězdiček. Chválím!
Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Otokar Březina (1868-1929)
- Pavla Kytlicová (1874-1932)
- Ondřej Knoll (1883-1960)
- Juliana Jirousová (1946-2023)
- František Bílek (1872-1941)
- Karel Štella (1865-1941)
-------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Do této krajiny jsem se na první pohled zamiloval.
Svědectví pražských zdí
Petr Nový
Hledala jsem předehru k “Revoluci s lidskou tváří“ od Jamese Krapfla (*1971), na kterou se chystám, a našla tenhle obrazový kousek. Plakáty na zdech domů, plakáty ve výkladních skříních, plakáty v metru,… // Dostupné ve fondu ústřední knihovny – jednokusově, jen k nahlédnutí.
----------------------------------
CITÁT:
Kdo se chtěl dozvědět v Praze zprávy z první ruky, přišel na Václavské náměstí.
Achillova pata, políbila mě múza, jablko sváru... a další antická úsloví
Petr Kostka
Čtete, prohlížíte a ani nevíte, kolik informací vám v hlavě zůstává. Jsem nadšená! A jdu pátrat po dalších dílech.
Bedřich Smetana a Morava
Jan Racek
Poznámkový aparát místy přetlačuje samotný výklad, což neberu jako závadu. Naopak myslím, že právě to je důvod, proč knihu otevřít, začíst se. Poznáte celou řadu Smetanových současníků…// A jsou tu také ukázky z jeho korespondence (str. 50-84), referáty o koncertech (str. 85-89) a obrazová příloha (str. 97 a následující). Zkrátka: je to dobrý zdroj informací. // Dávám maximální počet hvězdiček.
Některé osoby, jejichž jména se v knížce objevují:
- Jindřich Geisler (1849-1927)
- Josef Illner (1839-1894)
- Pavel Křížkovský (1820-1885)
- Jan Neff (1832-1905)
- Rudolf Thurn-Taxis (1833-1904)
- Helena Vávrová (1851-1910)
-----------------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
My skladatelé trpíme nejvíce tím, že naše skladby se neuveřejňují tiskem.
Stará Praha v leptech Jaroslava Skrbka
Jaroslav Skrbek
Necelá stovka reprodukcí, kterou mohu jen obdivovat a coby první prohlížející “prozradit“, že s ní zavítáte na oba vltavské břehy. Z toho pravého vyzdvihuji příkladně Týnský chrám, Klementinum nebo Národní divadlo; z toho levého pak Maltézské náměstí, Pětikostelní ulici a Černínský palác. // Dostupné ve fondu ústřední knihovny – jednokusově, jen k nahlédnutí. // Líbilo.
Praha domovské město Franze Kafky
Emanuel Frynta
Studie, která z města čerpá, o město se opírá, ale Kafka, ten zůstává opodál. Tichý, málomluvný, nemíří vám vstříc. Drží si odstup. Je to trochu šifra i pro něj. Neví, co přijde. Neví, proč právě on byl vybrán. Vždyť doma je tu spousta jiných… zkrátka: velmi zajímavě uchopeno. Jsem ráda, že jsem přečetla. // Dostupné ve fondu ústřední knihovny – jednokusově, jen k nahlédnutí, přičemž líbí se mi to větší řádkování a fakt, že byly zvoleny černobílé fotografie. Koneckonců barevného Kafku ani neznám….
Pět hvězd.
Kafkova Praha / Kafkas Prag / Prague de Kafka
Jiří Kolář
Zlákal mne název knihy, proto jsem si ji vyhledala. // Systém dvoustran, kdy vlevo jsou Kafkova slova, vpravo Kolářova muchláž a okolo spousta prázdného místa, tomu sedí. Dává čtenáři dostatek času, aby se začetl, aby se zadíval, aby popřemýšlel nakolik obě strany působí dohromady… // Dostupné ve fondu ústřední knihovny – jednokusově, jen k nahlédnutí. // Pět hvězd.
Stopami pražských nakladatelských domů
Aleš Zach
Zase jedna knížka, která pomáhá zvednout oči z chodníku. V krátkosti a bez nostalgie. ...takže teď až se ocitnu na Národní, v Kaprově či Salvátorské ulici, až budu procházet Slezskou, už budu vědět. // Děkuji.
Vypisuji si tato tři jména:
- František Augustin Urbánek (1842-1919)
- František Topič (1858-1941)
- Otakar Štorch-Marien (1897-1974)
Praha ve fotografii
Karel Plicka
Přidávám knize dalších pět nadšených hvězdiček a jdu si dát nohy nahoru. Jsem ucabrtaná. // To máte Pražský hrad, katedrála sv. Víta, pak malá odbočka ke Královskému letohrádku a šup zpátky Nerudovou ulicí dolů na Malostranské náměstí. Následovala Kampa, Karlův most, Národní divadlo (včetně sestupu po schodišti do Divadelní ulice), Staroměstské náměstí, Národní muzeum, letohrádek Hvězda, …no, krásné a ještě krásnější záběry známých míst.
Prohlédnuto sedmé vydání, v němž je ukryto celkem 220 černobílých snímků. Jejich formát je proměnlivý - některé jsou koncipovány na výšku, jiné na široko, jsou tu však i velkoformátové (dvoustranné) fotografie. // Doporučuji.