katpas76 komentáře u knih

Tak nevím… literárními kritiky velebené dílo, ale já nadšení nesdílím… příběh Leny jako nosná dějová linka je ok, ale je přehnaně natažený do knihy o 700 stranách! Pozadí církevního útlaku za komunismu je zajímavé, ale pro mě absolutně nadbytečné byly předlouhé pasáže - přepisy různých listin, dopisů, zpráv… až tak, že na straně 400 jsem musela knihu na několik dní odložit a přečíst si dvě jiné, než jsem se k Bílé Vodě vrátila a dočetla ji do konce. Autorka má bezesporu precizní jazyk, střídání vyjadřování aby bylo vhodné k postavám je taky bravurní, ale pro mě to bylo zbytečné, protože děj knihy prostě “neodsejpal”. Dávám dvě hvězdy za autorčin jazyk, ale bohužel mě kniha jako celek hodně zklamala a další “těžkou” literaturu asi na delší čas odložím. Na závěr ještě dodám, že bych toto dílo asi nenazvala románem…

14 20.11.2022

Ke knize mě přitáhl název a anotace, která slibovala zajímavé čtení. Domácí násilí je téma, které se v knihách vyskytuje celkem často a tak mě zajímalo, jak ho autorka v českém psychothrilleru uchopí.
Dějová linie Kateřiny mi přišla zajímavá, i když postava se mi zdála málo emočně a pocitově procítěná. Na to, co se jí dělo, bylo její vyjadřování hodně ploché, pro mě často málo uvěřitelné. Necítila jsem tolik zoufalství a bezmoci, kolik by si postava dle mého zasloužila.
Postava Markéty a její příběh mi přišel zbytečný. Úplně bych se bez něj obešla.
Děj knihy plynul někdy až moc rychle a scény se střídaly tak nějak uspěchaně a bez příležitosti, abych si je jako čtenář prožila hlouběji, vrátila se k nim…
Myslím, že jde o první autorčinu knihu. Proto hodnotím pozitivně to, že ji dokončila a vydala, což je obrovské úsilí. Bohužel jsem ale nedostala úplně to pravé napětí. Nedokázala jsem mnohdy odlišit, co je zápis do tajného souboru a co pouhé vyprávění… možná proto, že celá kniha je psána v první osobě. Potenciál tajného deníku psaného do počítače byl velký, tady si myslím šlo udělat knihu zajímavější.

7 13.11.2022

Nejspíš každý Čech někdy zahlédl útržky v médiích, které se z KLDR dostanou ven. Svědectví občanů - uprchlíků podané formou rozhovorů v knize Niny Špitálníkové je ale zcela jiným obrázkem, než jaký vidíme v televizi - široké bulváry hlavního města, davy pochodujících mužů a smějící se děti podávající květiny vůdcům.

Kniha je “děsivá”… napsána skvěle, čtivě a poutavě, obsahem ale “strašná”… nedokážu si představit být v kůži kteréhokoliv ze sedmi zpovídaných (a statisíců obyvatel Severní Korei) ani na jediný den. Víme toho mnoho o zvěrstvech páchaných nacisty. O soudobých koncentračních táborech, hladovění a popravách dětí i dospělých v KLDR toho ale víme strašlivě málo. Nutí mě to k zamyšlení, jak je možné, že se v současném světě takové věci vůbec mohou dít?!

16 11.11.2022

Četla jsem do výzvy (autor mého dětství). Miluju film, kniha se lehoučce liší v detailech, ale jinak prostě nostalgie let dávno minulých. Styl St. Rudolfa mi pro dnešní dívky a děti už přijde lehce zastaralý. 15ti letá dcera by tuto literaturu dobrovolně nečetla (ale Rudolfa měli jako povinnou četbu). Čtyři hvězdy za to, že se mi nelíbilo náhlé a bezdůvodné skákání ve vyprávění mezi časem minulým a přítomným. Jinak celá kniha je srdcovou záležitostí, pořízená v antiku a určitě doma zůstane.

11 05.11.2022

Knihu jsem prostě dočíst musela. I když na uvěřitelnosti příběh oproti předchozímu dílu opět něco ztratil, autor píše skutečně napínavě a celou dobu jsem přemýšlela, jak se při psaní dokázal stále orientovat a neztratit. Klobouk dolů. Krváky moc nevyhledávám, celá tato série se ke mně dostala tak nějak náhodou, rozhodně mě bavila, ale zase se na chvíli vrátím ke svým společenským románům. Bude to větší klid.

1 26.10.2022

První díl mě navnadil, tento druhý zatím nic nerozřešil, takže nezbývá než přečíst i třetí. Zápletka je na můj vkus už trochu moc “zapletená”, příběh mírně ztratil na důvěryhodnosti, ale jinak napínavé a čtivé… nelze než dočíst trilogii až do konce.

4 14.10.2022

Od Anne Jacobs i jejích pseudonymů jsem přečetla leccos. Vlastně téměř vše co u nás vyšlo. A postupem času nadšení pro tuto autorku u mě opadá. Africká sága se mi z jejích “rodinných ság” líbí nejméně a ani tento třetí díl můj názor nezměnil. Naopak. Kniha byla rozvláčná, příběh by se dal rozvinout na podstatně méně stránkách a bylo by to dostatečné. Nic moc dramatického se v knize nedělo a závěr, který sice dává čekat že povede ke 4. dílu ságy byl pro mě asi jediným napínavějším místem knihy. Jako by autorka jela opravdu na množství knih, chrlí jednu za druhou, ale kvalita Panského domu nebo třeba Domu na útesech se někam vytratila. Já se už budu hodně rozmýšlet, zda po dalším jejím bestselleru opět sáhnu. Spíš ne.

26.09.2022

Výborný nápad. Cestování “v čase” ale ne jako scifi příběh, nýbrž poměrně reálný a uvěřitelný román ze současnosti. Kniha se mi v některých místech hůř četla a sice kvůli nelogickým úsekům v přítomném čase (přičemž celá kniha je psána v minulém) a také některé pasáže psané kurzívou mi přišly násilné. Jinak ale děj i způsob vyprávění zajímavý, poutavý a přidáme-li k tomu opravdu výborný námět, tak kniha byla skvělým překvapením. Od pana Hübla jsem zatím nic nečetla, toto ale zcela jistě nebude poslední věc… pokud něco dalšího napíše, přečtu si.

2 03.09.2022

Velmi čtivě napsaná autobiografie. Zcela jistě silný příběh odvážného člověka, plný zajímavých myšlenek. Byť je tématem Holocaust, po přečtení knihy mám z větší míry pozitivní náladu. Snad proto, že i ta největší zvěrstva v dějinách lidstva se někomu podařilo přežít. Eddieho optimistický a pozitivní pohled na život z knihy srší a je nakažlivý.

5 25.08.2022

Thriller od kterého je těžké se odpoutat. Po delší době jsem si přečetla detektivku. Skutečně se autorovi povedlo mě vtáhnout a nepustit, i když pro mě byly popisy některých scén až příliš naturalistické a doslova nechutné. Proto dávám 4.5 hvězdy. Prolínání děje a deníku bylo fajn, nevadila mi ani kurzíva, kterou byl psán deník. Zajímá mě pokračování, takže určitě se do dalšího autorova románu pustím.

6 22.08.2022

(SPOILER) Bohužel, knihu jsem nedočetla. Snažila jsem se v rámci čtenářské výzvy přečíst si jiný žánr než je můj obvyklý a oblíbený. Ale bohužel mě ani po 100 stranách kniha nepřesvědčila, abych ji dočetla. Téma je mi natolik vzdálené, že jsem ji odložila, i když námět knihy, že lidé ztratil schopnost reprodukce, mi přišel jako skvělý.

6 03.08.2022

(SPOILER) Od Dagmar Čechové jde o třetí knihu v pořadí, kterou jsem si přečetla. Jazyk, vykreslení postav, plynulost děje… perfektní. Taky se mi velmi líbil nápad vyprávět stejné události dvěma pohledy (Reného a poté Liz). Výrazně víc se mi ale líbila část vyprávěná Reném, která pro mě měla daleko větší spád a naopak z pohledu Liz se mi kniha v některých místech vlekla (především dlouhá pasáž týkající se léků a mluvícího ptáčka). Co jsem ale oproti předchozím dvěma knihám postrádala, bylo větší souznění či ztotožnění se s postavami. René mi na svůj věk připadal až příliš “mentálně vyspělý”, Liz byla až neskutečně vypočítavá a “mazaná”, Martha neměla ani jedinou kladnou vlastnost a byla to opravdu regulérní “svině”, rodiče Reného dostali poměrně málo prostoru a nečekaný závěr a vývoj jejich vztahu byl pro mě moc křečovitý. Celkově jsem tedy s knihou nenavázala žádný bližší vztah, nikdo z hrdinů si mě vlastně nezískal a proto se mi kniha v komplexu líbila méně než předchozí, ze kterých jsem měla skutečně ojedinělý čtenářský zážitek. Přesto si ale od Dagmar Čechové ráda přečtu další díla, protože každá její kniha je originál.

1 22.07.2022

Knihu od afrického autora do čtenářské výzvy jsem zvolila dobře. Téma nebylo jednoduché, ale autorka jej zpracovala zajímavě, čtivě a především se zapojením afrických reálií a zvyklostí, které knize dodávaly pro mě důležitý další rozměr. Nebyla to pro mě kniha, kterou bych nedokázala odložit, ale rozhodně nezklamala. Proto dávám 4 hvězdy.

6 10.07.2022

Moc se mi líbilo grafické zpracování, příběh Sidonie Nádherné byl pro mě dosud neznámý a hodně mě zaujal.

22.06.2022

Prvotina se autorce dle mého názoru velmi povedla. Líbil se mi styl, řada originálních přirovnání a metafor text příjemně zpestřovala. Prolínání více náhledových postav i dvou časových rovin bylo krásné a plynulé. Jediné, co mi přišlo trošku k zamyšlení, byl mentální vyspělost Natálie v jejích 21 letech. Já v jejím věku byla asi daleko větší naivka a “trdlo” bez tak zásadních myšlenkových pochodů. Podle sebe nesuď tebe… možné to jistě je, ale mně by přišlo lepší a reálnejší udělat ji lehce starší (minimálně 25, možná i víc). Ale jinak hodnotím plným počtem, za poslední dobu rozhodně jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla. Gratuluji ️

5 22.06.2022

(SPOILER) Od této autorky jsem přečetla vše, co v Čechách vyšlo. A každá další kniha je pro mě horší než původní dvě (Za zavřenými dveřmi a V pasti lží). Alice, hlavní hrdinka románu Terapie, se podle mě chovala iracionálně. Pokud vnímala, že jí hrozí v domě nebezpečí, měla od tamtud co nejrychleji utíkat pryč a ne tam zůstávat, ještě navíc sama. To byla první věc, která mi vadila. Další zádrhely, které snižují celkový dojem z knihy, přišly v závěru. Jednak psychopatické chování Thomase (Johna) bylo pro mě přes hranu uvěřitelnosti (že by o tom, že týrá své rodiče a zabil tři ženy skutečně tak dlouho nikdo nevěděl?!) a závěr samotný, kdy se čtenář dozví, že Alice vlastně "zabila" v autě jako řidička svoji sestru a rodiče ... to už bylo trochu moc. Ano, autorka chce čtenáře překvapit. To je jistě fajn a takové knihy ráda čtu, jenže faktem je, že si pak vlastně z knihy až tak moc nepamatuju, protože závěr je natolik překombinovaný s cílem šokovat, že se pak v rozuzlení ztratím a celkový dojem z knihy to spíš zhorší, než vylepší. Nejspíš mám už dost knih s šokujícím odhalením v závěru... sice se ty knihy dobře čtou, ale jsou "jedna jako druhá"... nezbyde mi po nich nic, než matná vzpomínka na přebal knihy s tím, že "ano, to jsem četla". Za mě tedy dost zvážím, jestli další thriller, který autorka v budoucnu napíše, zakoupím nebo jen půjčím v knihovně (pro případ dlouhé cesty vlakem, kdy se budu chtít začíst).

9 17.06.2022

Knihu bych nejspíš nezařadila tak úplně mezi detektivky. Rozhodně mě ale nezklamalo, že se to v ní nehemžilo vraždami a krví, byla to taková “jiná” krimi, než kterou jsem dříve hodně četla. Atmosféru vesničky Jelení Hora vykreslila autorka moc dobře, stejně jako charaktery postav. Jen mi děj přišel místy trochu pomalý a některé části zápletky překombinované. Proto 4 hvězdy.

13 14.06.2022

Tři předchozí díly jsem četla s velkým zaujetím. Od té doby už uběhl nějaký čas, takže jsem se do rodiny Melzerů a dalších hrdinů musela trochu déle "vpravovat", ale kniha mě nezklamala, bylo to oddechové čtení. Trochu jsem postrádala nějakou zásadnější zápletku, vlastně se v knize nic moc velkolepého neudálo, proto dávám jen 4 hvězdy.

3 07.06.2022

Vanda i Radim, dvě hlavní postavy románu, jsou velmi dobře vykreslené. Trochu jsem zápasila s tím, že je celá kniha psaná jako vyprávění (zpověď) Vandy. Místy mi z toho důvodu přišel spád knihy pomalejší a vycházky s pejskem Betty mi přišly příliš násilným a opakovaným způsobem jak nechat čtenáře vydechnout. Úplný závěr (poslední věta) dodává celému románu dramatický ráz. Doporučuji, kniha se mi velmi líbila.

4 08.05.2022

… jsem o něco starší než jedna ze dvou hlavních hrdinek, ale jmenuji se stejně. S Katkou jsem okamžitě sympatizovala! Marie pro mě byla zkraje trochu nepříjemná, ale postupem času jsem si i k ní našla cestu. Na samém závěru mi přišlo skoro až zbytečné ji udělat ještě “kladnější” účastí v projektu Adopce na dálku. Toto byl asi jediný pro mě trochu násilný kousek knihy, jinak pro mě byla kniha velkým zážitkem. Moc se mi líbila.

2 22.04.2022