kalinkacz komentáře u knih

Hotel Atlantic bylo mé první setkání s autorkou, její předchozí knihy nezněly jako něco čtu (kromě Samotářek - ty mám doma zatím nepřečtené).
Kdyby se ke mně náhodou nedostala reading copy této novinky, tak bych ji nejspíše vynechala a to by byla škoda!
Děj se odehrává částečně v průběhu 2. světové války a já byla hodně mile překvapená, že byl příběh o události, o které jsem doposud neslyšela (ano, kniha je založená na skutečných událostech) a dozvěděla jsem se tak něco nového.
Sedly mi postavy i styl psaní autorky a celkově jsem byla s příběhem moc spokojená. Není to sice ten nejlepší historický román, jaký jsem kdy četla, ale pokud máte rádi silné příběhy z minulosti a rádi se při čtení i něco dozvíte, tak novinku Hotel Atlantic mohu jednoznačně doporučit.

9 30.09.2023

Našla jsem svoji novou nejoblíbenější romantickou komedii!
Po Ali Hazelwood, Emily Henry, Christine Lauren a Miláčcích z metra přišla novinka Co už nikdy nepřebolí (Things We Never Got Over) od Lucy Score, která překonala (z mého pohledu) všechny romantické komedie, které jsem doposud četla.
Co už nikdy nepřebolí je v zahraničí obrovskou senzací a za mě má vše, co od dobrého romcomu chci - boží postavy, fungující chemii, dobré prostředí (maloměsto) a pár linek navíc, aby se vše netočilo jen okolo vztahu hlavních postav.
Kromě vztahu tu totiž hlavní hrdinka řeší své dvojče a neteř, o které neměla tušení, že existuje a nyní se o ni musí starat, svůj útěk od oltáře a nevyřešenou minulost.
Co už nikdy nepřebolí má bezmála 500 stran, ale například na rozdíl od Lásky po španělsku jsem tady neměla pocit, že by tu byla jediná kapitola navíc.
Na příští rok se plánuje v češtině pokračování (jedná se o volnou trilogii, která se odehrává ve stejném městě), kde je hlavním hrdinou bratr hlavního hrdiny z této knihy. No nemůžu se dočkat! A vy Co už nikdy nepřebolí musíte zkusit.
P. S. Vášnivé scény stojí fakt za to (Kdo četl, ten ví)!

5 24.09.2023

No tak tohle bylo neskutečné překvapení!
Beladona je výborná Ya fantasy a to říká někdo, koho tento žánr už pěkný pátek moc nebere, protože nepřináší moc nového... To ale pro tuto novinku neplatí!
Už z obálky na čtenáře dýchne temná atmosféra, kterou je kniha plná (a je skvělá!) a to nemluvíme o nádherné ořízce...
Na příběhu mě bavilo vlastně všechno - od postav přes zápletky, zvláštní prostředí panství, zjevení Smrtonoše i romantickou linku!
Pokud hledáte zajímavou young adult fantasy, která je ideálním čtením na podzim, tak Beladona je rozhodně nejlepší volbou!
P. S. Na příští rok se připravuje pokračování!

7 23.09.2023

Mezi nimi byl ale velmi zdařilý debut!
Kniha mě zaujala svojí anotací, připomínala mi totiž knihu Pod sněhem od Petry Soukupové, kde jsou také hlavními hrdinkami 3 sestry a čtenář čte o jejich vztazích, sporech i přátelstvích...
Prvních cca 120 stran jsem dostala přesně to, co jsem očekávala - čtivý příběh o sestrách, které mezi sebou něco tají, každá má svůj život a zároveň je něco spojuje. Pak ale přišlo trošku ale, je to hodně subjektivní dojem, ale tyto pocity mám i nyní, několik týdnů od dočtení... Nemohu spoilerovat, ale v románu se potom začaly objevovat určité scény, situace a popisy a já si říkala, že tam prostě nejsou potřeba. Je to ale čistě můj pohled. Konec mě šokoval, nečekala jsem ho, ale opět po nějakém zamyšlení jsem si řekla, že to sice byl šok, ale zároveň nejjednodušší cesta ven ze všeho, co postavy řešily...
No, zkrátka tuto knihu budete muset zkusit, abyste zjistili, jak ji vnímáte vy. Znám čtenáře nadšené, ale i takové, kteří to mají jako já.
To ale ve výsledku nic nemění na tom, že Mezi nimi je na debut opravdu dobrý román a jsem zvědavá, co dalšího autorka napíše!

5 20.09.2023

Série Funiculi funicula se oficiálně stává mojí srdcovkou!
Než pravda vyjde najevo bylo stejně skvělé čtení jako Než vystydne káva.
Cestování časem sice není úplně moje, ale ty příběhy lidí a důvody, proč se rozhodnou cestovat časem v této kavárně... Prostě mě vždycky dostanou a dojmou. Jsou tak reálné a dokázala jsem se ztotožnit úplně s každým.
Pokud jste s touto sérií ještě nezačali, určitě ji zkuste! Stojí za to.

6 17.09.2023

Sběratelka příběhů je milé a dojemné čtení, které bude bavit všechny příznivce knih, ve kterých je více než jen jeden příběh.
Hlavní hrdinka tohoto románu je totiž skutečně sběratelkou příběhů, jako uklízečka si jich za svůj život vyslechla opravdu hodně - plnila svou práci a naslouchala. Teď je tu ale někdo, kdo chce slyšet její příběh.
Ze začátku jsem popravdě nebyla moc začtená, ale okolo poloviny mě příběh pohltil. Nebyl to sice nejlepší román, jaký jsem doposud četla, ale ten konec za to stál.
Krásné čtení, které ve vás probudí vaše emoce.

5 17.09.2023

Políbila jsem Sharu Wheelerovou, první oficiální YA román Casey McQuiston!
Červená, bílá a královsky modrá a Poslední stanice byly skvělé new adult LGBT romantiky, hlavně tedy ČBKM neměla chybu (stejně tak film)!
Shara je ale čistá young adult a já byla zvědavá, jak se mi bude líbit... No, jak bych to jen... Už z anotace jde poznat podobnost s Papírovými městy od Johna Greena, pro někoho super zpráva, já se lehce bála, protože mi Papírová města moc nesedla. A vlastně mi nesedla ani Shara...
Jako takhle, ona to byla fajn oddechovka, ale já se celou dobu čtení nemohla zbavit pocitu, že prostě čtu Papírová města...
Ach jo, škoda.

3 15.09.2023

Léto je sice už u konce, ale doporučení na fajn oddechovku se vždycky hodí!
Letní bouřky jsou vážně skvělou LGBT young adult contemporary záležitostí od Kláry Pospíšilové a Evy Pospíšilové. Od autorek jsem už jednu knihu četla (Pátá minuta je o nás) a tak jsem tak nějak tušila, že budu spokojená i nyní!
Příběh se odehrává během jednoho léta, které mají naši hlavní hrdinové (nejlepší kamarádi) skvěle naplánované, teda až do momentu, kdy jeden z nich začne cítit něco víc...
Jak mě tohle bavilo! Kniha byla čtivá, postavy milý, děj svižný - ideální trojkombinace, která na mě funguje. Takže Letní bouřky můžu rozhodně doporučit.

3 01.09.2023

TJ Klune je kouzelník! To, jak dokáže napsat knihu, která na čtenáře působí při čtení jako feel good příjemná záležitost, ale zároveň je plná životních myšlenek a má opravdu přidanou hodnotu... No wow!
Už Dům v blankytně modrém moři si mě získal, ale Pod šeptajícími dveřmi bylo za mě ještě lepší čtení! Byla jsem dojatá tak, jak už dlouho ne a to, jak nádherně autor zpracoval téma smrti a druhých šancí...
Hype okolo této knihy a autora je maximálně zasloužený a já vím, že si přečtu cokoli dalšího, co napíše!

7 25.08.2023

Alice Oseman jsem samozřejmě (jako drtivá většina všech ostatních) začala číst díky komiksu Srdcerváči (do toho jsem se ale pustila dřív, než vyšel seriál)! Od té doby jsem přečetla ještě román Radio Silence a Bez lásky (moc doporučuju!), no a díky novému vydání autorčina debutu jsem se po 2. sérii Srdcerváčů pustila i do Solitaire.
Takhle - kdyby hlavní hrdinkou nebyla Tori, kterou jsem si v seriálu moc oblíbila a zajímal mě její příběh, tak by mě kniha asi tolik nebavila. Takhle jsem si čtení ale moc užila!
Musím vyzdvihnout, že na debut je kniha napsaná opravdu čtivě a zase kvituju, že autorka opět otevřela důležitá témata.
Sice to mělo pár much a Bez lásky je za mě lepší, ale i tak můžu knihu doporučit.

2 24.08.2023

Recept na lásku je přesně ten typ jednohubky, kterou si přečtete, když dokoukáte Srdcerváče a hledáte něco podobného, co vám vykouzlí úsměv na rtech.
Komiksy moc nečtu, ale tenhle jsem si vážně užila a dokážu si představit, že když budu mít špatnou náladu, tak po něm sáhnu znovu.
Nečekejte od čtení nic přelomového, prostě milou YA LGBT contemporary se skvělými postavami a nečekaně božím prasetem (kdo četl, ten ví).
Takže za mě moc fajn!

2 20.08.2023

V pondělí vychází Pomocnice, psychothriller, který v zahraničí získal obrovský hype a já k němu pravda přistupovala trošku s opatrností, jelikož mě letos snad skoro všechny thrillery i psychothrillery zklamaly. Pomocnice mezi ně ale nepatří!
V ději najdete ale prakticky všechna známá klišé z jiných knih v daném žánru - hlavní hrdinku, která byla v kriminálu, divnou rodinu, u které má pracovat jako pomocnice atd... Ano, vypadá to tedy jako něco, co už tu mockrát bylo a i samotné zápletky nejsou bůh ví jak originální, jenže... JENŽE ono to ale strašně dobře fungovalo! Kombinace autorčina čtivého stylu psaní, krátkých kapitol a dávkování zvratů se ukázala jako extrémně funkční!
Knihu jsem přečetla za jedno ráno a dopoledne, nechtěla ji odložit. Nedivím se tedy popularitě Pomocnice, těším se na film a doufám, že u nás brzy vyjde pokračování, které nyní vyšlo v zahraničí. Tohle se zkrátka povedlo!

7 17.08.2023

Pokud hledáte oddechový román na konec léta, tak můžete zkusit Jedno italské léto od Rebeccy Serleové.
Já od autorky četla před 2 lety knihu Za pět let a ta byla moc fajn. I v případě této novinky autorka přidala do děje románu nějaký ten lehce nadpřirozený prvek.
Jedno italské léto vypráví o Katy, která přišla nečekaně o svoji matku. Měly spolu vyrazit do Positana, místo toho Katy odjíždí sama. V Itálii se však se svou matkou potká, jen je v jejím věku.
Příběh byl vlastně moc fajn, četl se jednoduše a neměl hluchá místa. Nelze se ubránit srovnání s knihou Za pět, ta mi osobně sedla víc. Možná tady na mě už ta nadpřirozená zápletka byla moc, nevím...
Každopádně na vypnutí super volba.

5 15.08.2023

Sloní paměť zněla skvěle, sama jsem si ji ve své hlavně pojmenovala jako Psí poslání jen je místo psa hlavním hrdinou slon.
No nezní to hezky? Čekala jsem dojemný, emotivní román o životní pouti slona, který chce naposledy vidět lidi, kteří ho kdysi jako sirotka zachránili.
Bohužel se ale musím přiznat, že jsem s příběhem hodně bojovala. Už po prvních pár desítkách stran jsem měla pocit, že už bych měla být dojatá, ale místo toho jsem cítila, že to tak nemám a jsem se křečovitě snažila, aby ve mně kniha nějaké podobné emoce probudila. Zároveň mi moc nesedl ani styl psaní...
Podle recenzí je mi jasné, že jsem jedna z mála (díky bohu), takže pokud vás Sloní paměť zaujala, tak ji zkuste, za sebe ale bohužel doporučovat nemohu...

1 12.08.2023

Audrey Hepburn je moje nejoblíbenější herečka, ikona!
A přesto jsem i přesto, že ji zbožňuju a zbožňuju i zbeletrizované životopisy, tento z nějakého nepochopitelného důvodu odkládala. Měla jsem strach, že budu zklamaná, navíc když jsem zjistila, že má kniha přes 500 stran...
Zároveň mi ale do karet hrál fakt, že od autorky jsem už jeden zbeletrizovaný životopis četla - Josephine Bakerová: tanec jejího života a ten byl za jasných 5*.
No řeknu to narovinu, obavy byly zbytečný, tohle bylo fantastický čtení od první do poslední strany! Autorka popsala celý život Audrey Hepburn, včetně všech ikonických rolí, osudových lásek i momentů, kdy se cítila na dně... Ze stránek jde cítit autorčina pokora a to, jak čtivě vše popsala, měla jsem pocit, že se mi celý život herečky odehrává před očima.
Tohle byl jeden z nejlepších zbeletrizovaných životopisů, který jsem kdy četla a nemám mu absolutně co vytknout. Wow!

9 08.08.2023

Juliana Barnese jsem si zamilovala díky jeho knize Jediný příběh - to bylo tak nádherné, dojemné čtení, které ve mně probudilo snad všechny emoce, doteď si vzpomínám na ten čtenářský zážitek... Od té doby jsem si přečetla pár dalších autorových knih, ale Jediný příběh stále vedl. Letos mu vyšla novinka Elizabeth Finchová, podle anotace jsem měla dojem, že to nebude čtení pro každého a nepletla jsem se.
Příběh popisuje jedno nevšední přátelství mezi mladým hercem a starší učitelkou, která po smrti právě tomuto svému příteli odkáže své zápisky... Ty ho přivedou k dopsaní textů, které do té doby nebyl schopný vytvořit...
Tato kniha opravdu není pro každého čtenáře, někomu sedne, někomu ne. Sama ni nevím, do které skupiny bych se zařadila, protože si připadám tak někde uprostřed. Moc mě bavilo přátelství mezi hlavními postavami a to, jak autor vykreslil to, jak moc se vzájemně ovlivňovali. Pak ale přišly pasáže samotných textů (eseje) a byť byly plné zajímavých myšlenek, tak jsem se v nich nenašla a místy jsem se i ztrácela a vracela se v příběhu zpět.
Za mě to tedy bylo náročnější čtení, které je velmi originální a na které si každý musí udělat názor sám. Za sebe mohu ještě jednou doporučit autorův Jediný příběh.

4 05.08.2023

Malin Persson Giolito, švédská autorka krimi, pro mě nebyla před svou letošní novinkou neznámá. Četla jsem od ní už před lety thriller Tekutý písek a ten mě bavil!
Na její další knihu jsme si chvíli počkali... Byla jsem proto moc ráda, když se ke mně novinka Vysvoboď mě dostala jako reading copy.
Příběh je to dost drsný, až autorku obdivuju za to, jak místy až brutální scény dokázala napsat. Bavilo mě město, téma dětského přátelství i jakéhosi tajemna...
Ale... Oproti Tekutému písmu jsem nebyla moc napjatá a místy mi příběh přišel lehce natahovaný... Podle recenzí vím, že jsem skoro jediná, ale tak to prostě je.
Pokud máte rádi thrillery, které postavy vůbec nešetří, pak novinku Vysvoboď mě zkuste.

2 03.08.2023

Kdybych měla za tento rok vybrat zatím tu nejlepší knihu, kterou jsem četla, byla by to tato - Hory zpívají!
5* dávám opravdu zřídka, jen knihám, u kterých jsem si naprosto jistá a které vím, že chci mít v knihovně navždy. Hory zpívají jsme pravda měla v plánu přejít, pak jsem ale několikrát zahlédla přirovnání ke knize Pačinko (moje další srdcovka) a řekla si, že jí dám šance. A ono to opravdu bylo jako Pačinko, jen z Vietnamu.
Román vypráví příběh několika generací obyčejné vietnamské rodiny na pozadí událostí 20. století. O dějinách Vietnamu jsem věděla poměrně málo, možná i proto mě kniha a hlavně osudy a charaktery postav naprosto pohltily...
To, jak nesmírně dobře je kniha napsaná, jak vás doslova "vcucne" a nepustí až do poslední stránky... Prostě nezapomenutelná kniha, kterou moc doporučuji přečíst ideálně na pár zátahů, jen tak si totiž myslím, že příběh této rodiny prožijete na maximum (kdo četl, ten ví).
Pokud bych tedy měla doporučit jen jednu novinku letošního roku, kterou si máte přečíst, je to opravdu tato!

10 24.07.2023

Vězeňkyně, novinka B. A. Paris, pro mě byla jednou z nejočekávanějších knih roku, jelikož se autorka řadí mezi mé nejoblíbenější autorky psychothrillerů. Sice mi nesedla její kniha Dilema (to nebyl thriller, ale spíše rodinné drama), nicméně jinak mě její tvorba vážně baví. Psychothrillery B. A. Paris mají zkrátka to, co od nich očekávám - jsou čtivé, neodložitelné, nenatahované, mají krátké kapitoly a byť některé zvraty jsou přitažené za vlasy, tak já je ale neodhadnu a proto mě baví.
Vězeňkyně ale pro mě byla spíše zklamáním... Námět zněl velmi dobře, šlo z něj dostat tolik... Jenže já nebyla napnutá... Příběh byl čtivý, ale nějak si mě nezískal, bylo mi vlastně jedno, kdo hlavní hrdinku vězní a co se jí stalo.
Mrzí mě to, ale je to tak.
Nejlepších psychothrillerem, který jsem doposud četla je pořád Přiveď mě zpátky.

8 16.07.2023

Na kuchyňské frontě je neskutečně originální historický román z druhé světové války, který jsem zaregistrovala před několika lety u mé oblíbené youtuberky Bookables, která jej strašně moc doporučovala.
Příběh se odehrává v Anglii za druhé světové války, ta zde ale tvoří pouze pozadí veškerého děje, který se otočí okolo kuchařské soutěže, do které se přihlásí naše 4 hlavní hrdinky, každá však z jiného důvodu. Vítězka soutěže se stane spolumoderátorkou pořadu Na kuchyňské frontě v rozhlasové stanici.
Postupně ženy poznáváte, pochopíte, proč soutěží a jak nelehký osud všechny mají.
Čtení knihy bylo ve výsledku moc fajn, bavila mě originalita, postavy i recepty (jen tedy na domácí vaření úplně nejsou), ale... Čekala jsem, že to bude ještě více o hlavních hrdinkách a jejich osudech, příběh se ale soustředil hlavně na rivalitu mezi nimi, vznikající přátelství a tréninky vaření.
Takže za sebe knihu doporučit můžu, čtení jsem si užila, jen jsem doufala, že budu ještě spokojenější, než jsem byla.
P. S. A ta obálka s ladící ořízkou? Pecka!

3 13.07.2023