jaroiva jaroiva komentáře u knih

☰ menu

Einsteinovy hodiny a Poincarého mapy Einsteinovy hodiny a Poincarého mapy Peter Galison

Knihu jsem objevila díky ČV 2024, jinak bych na ni nepřišla.
Einstein tu figuruje spíš jen jako lákadlo v titulu, řekla bych.
Ale hodně mě zaujalo řešení synchronizace časů a jak na to.
Dnes, kdy už ani nepřemýšlíme, jak těžké někdy mohlo být sychronizovat hodiny mezi Amerikou a Evropou. V době, kdy zprávy napříč kontinenty putují ve velkém rychleji než telegraficky, už nás ani nenapadne, jak vůbec není automatické, že hodina má 60 minut, nultý poledník je zrovna v Greenwichi...
Tato kniha popisuje boje, které ustanovily tyto pro nás samozřejmé skutečnosti. A není to ani zas tak dávno...
Hodně zajímavá knížka.

10.01.2024 4 z 5


Stoikův průvodce pro každý den Stoikův průvodce pro každý den Ryan Holiday

Tuto knížku nejde číst. Ta se musí pročítat, a opakovaně. Takže jsem ji sice už prošla od září celou, opakovaně, ale stejně ji budu muset nechat pořád po ruce, a občas si dát kapitolku, dvě... nebo ideálně každý den jednu, jak by bylo určeno.
Ještě by to chtělo si dát nějakého toho Marca Aurelia. A nemyslím tím zrovna lvici.

08.01.2024 5 z 5


Kacířské nápady Kacířské nápady Petr Hudský

Aboslutně mi sedí autorův styl slovního humoru. Netlačí moc na pilu, vtípky jsou jen sem tam kořením v textu.
Pokud jde o povídky, moc ty krátké nemám ráda, nestačím se do nich ponořit a už je konec. A proto i v této sbírce se mi víc líbily ty delší. Asi nejvíc pak Mravenci a Kriminál. A pak téměř detektivní Sudičky.
Celkové ladění knihy se mi moc líbí. Všechny povídky si drží jednotný "světonázor".
Jo, sedí mi jak název sbírky, tak styl psaní. Takže, přestože se mi nelíbí všechny povídky, musím knihu doporučit.

07.01.2024 4 z 5


Po stezkách Po stezkách Raynor Winn

Mělo to cenu. Prožít, napsat i přečíst.

07.01.2024 4 z 5


Katyně Katyně Pavel Kohout

Bavilo mě to, nechápu tak docela relativně nižší hodnocení zde.
Je to sice absurdní, s postupujícím dějem čímdál absurdnější, což nemusí každému sedět, ale na druhou stranu zas jazykově vymazlené, s nápadem i vtipem. Situace ze života v totalitě jsou prostě jen uvedeny do trochu jiného - extrémnějšího kontextu.
Hlavní postava by na divadle neměla problém s naučením se textu, možná by bylo lepší, aby v tom ani nehrála, abychom - stejně jako v knize - mohli hádat, jak to má vlastně nastavené ona sama.
Za mě je toto "kvalitní literatura", i když je tu občas poněkud chlípnější kousek. Podle mého rozhodně stojí za přečtení nebo poslech.

06.01.2024 4 z 5


Den nula Den nula C. Robert Cargill

Připadá mi to trochu naivní, jakože YA literatura. Ale líbilo se mi to. A trochu jsem si vzpomněla na Plyšákokalypsu, která byla pro trochu starší čtenáře. :D

06.01.2024 5 z 5


Příběhy z vnitřního města Příběhy z vnitřního města Shaun Tan

Tentokrát mi to moc nesedlo, za srdce mě to nechytlo. Ani většina obrázků se mi tak nelíbila, jako u předešlých knížek. Nějak se autor posunul k minimalismu, ale deprese zůstala.
Ostatní knížky se mi prostě líbily mnohem víc.

04.01.2024 3 z 5


Buď jako řeka Buď jako řeka Shelley Read

Na lepší hodnocení mi chybí osobní zkušenost. Nedovedla jsem se do hlavní hrdinky vžít.
Spíš jsem přemýšlela o tom, jak strašně je Amerika prolezlá rasismem. Mají s tím stále problém. Ani povinné kvoty na počty hodných afroameričanů apod. v knihách a filmech očividně situaci nevylepšují. Ale i kvůli této část líčení mi byly problémy postav z knihy velmi vzdálené.

03.01.2024 3 z 5


Tramvaj č. 1852 Tramvaj č. 1852 Edward Lee

Stejně jako u Sukub mi zdejší erotika připadá cílená výhradně na muže. To mi moc neříkalo. A když si odmyslím erotiku, tak už nezbývá moc, co by chytlo. Líbí se mi to lovecraftovství, i když Lovecraft se mi nelíbí.
Jinak ale Sukuby byly podle mého lepší a tramvaj musím tedy hodnotit hůř.

02.01.2024 3 z 5


Sukuby Sukuby Edward Lee

Směs krve, sexu a nějakých těch zvráceností.
Nejsem nijak cimprlich, takže ujetost tohoto typu mi nevadí.
Vadilo mi spíš, že autor použil jakousi staroangličtinu či co pro speciální termíny, tím mi zkomplikoval situaci. Mám špatnou paměť na nová slovíčka, když je jich tolik. Na začátku jsou některá slova vysvětlena, ale než se objevila znovu, už jsem je zapomněla. Možná moje chyba, ale pro mě nepříjemnost.
Celkově mě to ale bavilo, i když erotika tady asi spíš zafunguje na muže :).
Každopádně obálka a název byl lákavější než nějaká "tramvaj", kterou mám už delší dobu a zatím jsem ji ani neotevřela. Tak asi nastal čas se do ní taky pustit.

01.01.2024 4 z 5


Příběhy z konce předměstí Příběhy z konce předměstí Shaun Tan

Knížka, kde stejně důležitou roli jako text hrají i obrázky, jedno bez druhého tu nebude fungovat. Ale dohromady jde o působivé dílo. Objednávám ihned vlastní výtisk.

01.01.2024 4 z 5


Erik Erik Shaun Tan

Tahle krátká knížečka mě opět dostala.
Obrázky Shauna Tana v sobě mají zvláštní melancholii. I na takto krátkém formátu dokážou odvyprávět příběh.
Jdu se poohlédnout ještě po dalších jeho knihách (toto je zatím druhá, co jsem si prohlédla, to se nedá říct, že přečetla...).

31.12.2023 5 z 5


Tři patra Tři patra Eškol Nevo

První patro jo, OK. Druhé patro mě vůbec nebavilo, chtěla jsem to odložit. Třetí to trochu vylepšilo. Celkově ale takový průměr.

31.12.2023 3 z 5


Grimmové Grimmové Kenneth Bøgh Andersen

Kromě Perníkové chaloupky se mi nezdají pohádky až tak hrozné. Andersen mi připadá horší.
Tyhle verze se mi moc líbily...
Nebýt těch děsivých obrázků, tak mi nejhororovější připadal Jeníček s Mařenkou. Kdyby to mělo být zfilmované, asi vyhraje děsivostí Bezručka.
Inu, ony jsou ty nejznámější pohádky docela drsné, ale většinou aspoň dobro vítězí a zlo je potrestáno. Ne jako u Andersena, kde holčička se sirkami umrzne, nebo děťátko je "do týdne na márách". Takže za sebe vybírám Grimmy před Andersenem.

30.12.2023 5 z 5


Agatha Christie: Tajuplná žena Agatha Christie: Tajuplná žena Lucy Worsley

Kniha, která nadchne všechny milovníky slavné Agathy.
Jak už varuje i na prvních stránkách, obsahuje spoilery k jejím knihám, takže doporučuji nejdřív přečíst například Deset malých černoušků, Pět prasátek, rozhodně pak Vraždu Rogera Ackroyda a Nekonečnou noc, než se pustíte do této biografie.
Od Agathy jsem přečetla už skoro všechno, co vyšlo česky, včetně jejího vlastního životopisu, ale Lucy Worsley to dokázala výborně shrnout a podívat se na život a dílo této skvělé ženy komplexně a přitom zajímavě.
Po přečtení této knihy mám chuť si znovu přečíst (resp. poslechnout) Vlastní životopis a Nekonečnou noc.
L.W. mi taky pomohla rozklíčovat, co mi chybí na televizním zpracování. I když mám velmi ráda seriálovou verzi s D. Suchetem jako Poirotem, něco mi tam chybí. Knihy jsou mnohem propracovanější. A jsem vlastně ráda, že jsem nejdřív většinu knih přečetla, než jsem je viděla zfilmované.
Docela ráda bych se podívala i na zfilmovanou tuto knihu, případně ještě zkombinovanou s Vlastním životopisem. Nevím, kdo by měl Agathu hrát, ale věřím, že kombinace obou životopisů by byla luxusním počinem. Na film by to ale bylo moc materiálu, vydalo by to na seriál.
Čili, chtěla jsem říct, že vřele doporučuji všem milovníkům A. Ch.

29.12.2023 5 z 5


Dopamin: Jak přežít blahobyt a neubavit se k smrti Dopamin: Jak přežít blahobyt a neubavit se k smrti Anna Lembke

Je to psané i zajímavě, i obsahuje dost informací. Jen nemám sama pocit, že by mi to osobně moc dalo.

27.12.2023 4 z 5


Oranžový balonkový pejsek Oranžový balonkový pejsek Don Thompson

Po Žralokovi a Supermodelce už tu není moc nového. Míň se rozebírá umění samo, trochu víc cena, ale je to spíš už opakování předešlých myšlenek, na příkladu jiných děl. Ráda jsem si připomněla Dámu ve zlatém, ale čtení mi trvalo déle než u prvních dvou. Asi zásadní je ten žralok, tady spíš už jen nové poznatky, co nastaly na trhu v mezidobí mezi vydáním jednotlivých knih.

26.12.2023 4 z 5


Trója Trója Stephen Fry

Člověče, vy tam máte postav jak na orloji!
Tak do poloviny jsem se trápila s množstvím jmen. Nejsem schopná tolik postav udržet. Nemám správnou představu. Až se samotnou válkou jsem se trochu zorientovala, hlavně díky tomu, že Achilla jsem viděla jak B. Pitta a Hectora jako E. Banu. I díky nim jsem neviděla Achilla tak ukrutného.
Oceňuji slovníček - seznam postav v konci knihy. Asi bych potřebovala nějaký grafický rodokmen, ale tam by asi pro ty propletence nestačil ani trojrozměrný graf.
Pořád se mi z této série nejvíc líbí Mýty, ale druhou půlkou mě i Trója dost zaujala.
A navíc je tu dobrý doslov, který objasňuje zajímavé souvislosti, kdy kdo jak, archeologie/historie...

26.12.2023 4 z 5


Lenochod Jimmy & jeho backup band Lenochod Jimmy & jeho backup band Pavel Bareš

To byl prostě omyl. Moje chyba. Protože kvůli své lehké dyslexii jsem si spletla Bureše a Bareše... Po Infériu jsem chtěla další Burešovu knihu.
Od P. Bareše se mi líbil Projekt Kronos, ale z dalších knih jsem už nebyla nijak odvázaná. Jeho jazyk mi nesedí. Zase citoslovce na celý řádek, koktání v textu mě taky nebavilo. Tyto efekty mi vadily i v předešlých knihách. No prostě moje chyba a omyl.
Ale když už jsem to měla půjčené, tak jsem to dočetla. Možná jsem měla raději počkat na audioverzi. Tam by mohli jazykové efekty zkorigovat do poslouchatelné formy.
Pokud jde o děj, tak nějak mě to začalo bavit asi v půlce, než se to zvrtlo někam, kde to pro mě bylo už úplně mimo.
Kdybych měla odpovědět na komentář uživatele zpetkeknize, tak
- klácení smíchy jsem nezaznamenala a nijak zvlášť mě ani neláká jízda na sekačce, i když tady bych mohla říct, že to bylo lehce vtipné
- postavy mi byly absolutně lhostejné
- absolutně neodhadnete, co se stane na další stránce - to jediné sedí, ale nepovažuju to za výhru, hlavně skoky v čase jsou pro mě zmatečné
- hru s jazykem jsem neocenila (viz výše) - neoslovuje mě styl psaní v citoslovcích apod.

Celkově mohu říct, že příště už si na záměnu Ba a Bu dám pozor, alespoň v případě těchto dvou pro mě stejně se jmenujících autorů. Budu se muset víc soustředit i na křestní jména.

25.12.2023 2 z 5


Chantal - Život na laně Chantal - Život na laně Michaela Zindelová

Půjčila jsem si audioverzi a je úžasná. Ale pro případné prolistování budu asi nutně potřebovat ještě papírovou knihu, kterou budu moci založit do knihovničky...
Ch. Poullain jsem nikdy nijak nesledovala, neviděla jsem žádné představení, kde by hrála, ale přesto minimálně o Šaškovi a královně nemohu nevědět.
Bulvár nesleduji, tak ani informace, které se asi hodně propíraly, šly mimo mě. Ale už dávno ji vnímám jako samostatnou osobnost, která byla jen kdysi dáávno spojená s Bolkem Polívkou.
Touto knihou mě ale hodně zaujala. Její životní postoj je dost odlišný od mého nastavení, přesto mi však byl hodně blízký a inspirativní. Je toho hodně, co by se od ní dalo naučit. Je tak jiná a osvěžující svým specifickým pohledem cizinky, ale přesto Češky. Skoro bych tuto knihu zařadila do motivační literatury.
Velká osobnost s širokým srdcem a záběrem.

24.12.2023 5 z 5