Hancza komentáře u knih
Fajn nenáročné čtení. Krátila jsem si knihou cesty vlakem a nejraději bych přesedla a jela do Paříže :-D
Některé povídky byly slabší, například Třináct dní s Johnem C.
Ale Paříž pro jednoho se mi líbila moc a Punčochy zase pobavily :-)
Je fajn, že Kiki už se naučila lépe mluvit a neprudila mě šišláním :-D
Zato hlavní hrdinka Lucie mi v tomto třetím díle začala lézt na nervy. Už to s těmi emočními výbuchy docela přeháněla a obdivuji Karla, že to s ní vydržel...
Takže když to shrnu, přečetla jsem všechny tři díly, všechno to byly oddechovky na noční stolek, ale nejvíce mě bavil druhý díl Coura.
Oddechovka před spaním.
Oceňuji, že v tomto druhém díle je přímá řeč uzavřena do uvozovek. V prvním knize Jak přežít svého muže mi jejich absence docela vadila.
Celkově bych řekla, že je tento díl ze všech tří nejpovedenější.
Námět není špatný, jen je to celé trochu přehnané. A za mě teda zbytečně moc vulgární...
Nebylo to úplně špatné čtení, jako oddechovka před spaním fajn. Ale autorka by se měla naučit používat uvozovky u přímé řeči, četlo by se to daleko lépe. A Kiki ať se naučí pořádně mluvit, místo toho šišlání, už je na to velká dost. :-D
Trošku mě překvapilo, že je knížka místy zbytečně vulgární, ale oproti Špíně za nehty od Sáry Saudkové, kterou jsem četla před tím, je to vlastně v pohodě :-D
Kniha mě vtáhla a nutila mě číst dál a dál. Táma války se mě vždy velmi dotkne a nutí mě přemýšlet o tom, jak je někdo schopen takové krutosti. Navíc když to není jednotlivec, ale masa lidí.
Román je zajímavě psaný - každá část je psaná z jiného úhlu pohledu a v jiné době. Určitě doporučuji přečíst.
Fajn knížka do vlaku na cesty do práce a zpět. Četlo se to hezky a zároveň nebylo nutné se nějak extra soustředit. Plný počet nedám, protože mě knížka nepohltila tolik jako Hana, ale určitě hodnotím kladně. Taková oddechovka.
Knihu jsem četla asi 3 měsíce po začátku války na Ukrajině a celé to tím dostalo ještě větší hloubku. Neustále jsem měla potřebu diskutovat s manželem o tom, jak je kniha v mnoha ohledech velmi aktuální, i když se v ní píše o první světové válce. Bylo mi z toho hrozně smutno...
Markéta Peggy Marvanová není spisovatelka, což je na knize znát a proto dávám "jen" 4*.
Každopádně za odvahu, vytrvalost a houževnatost jich dávám nepočítaně. I když jsem věděla, jak to dopadne, tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout, protože jsem jim hrozně fandila :-)
Četla jsem všechny tři knihy od Marka Hermana a musím říct, že tato byla trošku zklamání, protože se v ní člověk nedozvěděl nic nového. Stále se tam opakují ty samé myšlenky, se kterými sice povětšinou souzním, ale asi nebylo potřeba je nascpat do jiné obálky. Taky mě to nutilo se zamýšlet nad tím, jestli pan Herman doma dělá něco jiného, než se ži vypere a vyžehlí košile. Nebo proč to pořád dokola cpe do všech rozhovorů a knih?
Co mi na této knize vadilo, byla vizuální stránka. Proč jsou názvy kapitol s malým písmenem? Proč musí být na konci každé kapitoly: "Nebo co myslíte vy?" nebo podobný obrat? Zní dosti prázdně, když se pořád opakuje...
Díky této knize se cítím hrozně statečná. Mám dvě malé děti a přitom nehulím, nejím antidepresiva, nehrozí mi kriminál... :-D
Je fajn, že je na začátku knihy nakresleno "kdo s kým", protože jinak bych měla problém se v postavách orientovat :-)
Autor se ve fejetonech hodně opakuje a hodně lituje. Lehké zklamání...
Není mi úplně jasné, proč je kniha zpracovaná zrovna takto - příběhy žen okomentované psychiatričkou, proložené rozhovorem novinářky s Radkinem Honzákem. Něj nevidím tu souvislost a proč je to v jedné knize.
Každopádně oboje je poučné a k zamyšlení...
Super námět a kniha se četla velmi dobře. Jen závěr na mě byl dost krutý...
Celý děj klihy je velmi předvídatelný a postavy se chovají dosti hloupě. Obzvláště hlavní postava! Byla to první zkušenost s touto autorkou a nejspíše poslední.
Velmi čtivé, zhltla jsem to za večer. Slečna má můj velký obdiv!
Velmi dobře napsané. Při čtení mi bylo Johna Coffeyho líto snad ještě více, než když jsem viděla film. Možná je škoda, že jsem viděla nejdříve film a neuměla jsem se oprostit od toho, jak vypadali postavy ve filmu.
Další příběh o Krtečkovi je moc pěkný. Moc se mi líbí nová postavička Paní Krtečková :-) Myslim si, že Kateřina Millerová moc dobře následuje odkaz svého otce ;-)
Tato kniha mě zklamala. Asi jsem od ní čekala něco jiného. Bohužel nemohu souhlasit s předchozími komentáři, mně kniha zas tak zábavná nepřijde... :-( Mám jí rozečtenou už velmi dlouho a nemůžu se přinutit k tomu, abych ji dorazila.
Od Kmotra jsem se nemohla odtrhnout. Jeho přístup "přátelských služeb" je k zamyšlení. Parádní vývoj děje. Kniha ke které se člověk rád vrátí. Alespoň já určitě... ;-)