Burák komentáře u knih

Je to hodně těžký téma, navíc pořád dost tabu, ale o to je asi důležitější, že taková kniha vznikla.
Navíc díky tomu, že ji napsala zrovna Mornštajnová, a byla okolo toho ta kauza s vykradeným námětem, rozhodně nezapadla.
Přímou úměrou jak je ten příběh otřesný, tím stejnou měrou i kniha čtivá. Rozhodně bych vypíchla s jakou citlivostí a vkusem jsou ty nejtemnější scény popsány.  

Víc nemám co bych k tomu napsala. Že si mi to líbilo, se mi trochu příčí psát, ale rozhodně je to kniha, která ve mně ještě dlouho zůstane a kterou považuju za velmi povedenou.

26 26.11.2023

Přečteno téměř doslova jedním dechem během propršené neděle a nemohla jsem si vybrat lepší literární společnost. Je to opravdu velmi čtivé, uvěřitelné a přesně jak tady už několik z vás psalo, máte pocit, že vám to třeba vypráví babička, nebo někdo z rodiny. Myslím, že spousta z nás v tom může najít podobnost s osudy vlastních předků.Smekám s jak lehkým jazykem autorka líčí zrůdnosti událostí 20. století, na které nesmíme nikdy zapomenout. Díky téhle knížce se určitě líp přiblíží historie naší země i mladším generacím.

20 13.05.2019

Na knihu jsem se těšila dlouhé roky, od té doby co se o její tvorbě zmínila K. Tučková v nějakém rozhovoru, který jsem četla. Obdivuju rozsah a badatelskou práci, kterou už je autorka proslulá. Námět i téma mi přijde naprosto neotřelé a celkově mi přijde, že taková kniha na českém knižním trhu chyběla. Ale i když jsem zvyklá číst i složitější knihy s komplikovanějším příběhem, tady jsem se musela do čtení dost nutit a dočetla jsem to jen s nadějí, jestli se to přeci jen "nerozjede". Možná jsem od toho čekala příliš, možná jsem nebyla v té správné náladě. Ale prostě to není něco, co bych doporučila kamarádce ať si to taky přečte. Což je samozřejmě v kontrastu s tím, jak dobře se kniha prodává a jak moc se o ní ve veřejném prostoru mluvilo. Každopádně, i tak už se těším na další literární počiny Kateřiny Tučkové.   

19 10.04.2023

Už když jsem poslouchala rozhovor s Karin Lednickou v DVTV, věděla jsem, že tohle si prostě musím přečíst. Jen jsem čekala, až na to bude dostatečný klid, takže letní dovolená byla ideál. Je to opravdu velmi čtivé, velmi zajímavé a hlavně realistické. I bez větších historických znalostí se v textu ani samotném příběhu neztrácíte, protože tu dobu prožíváte společně se všemi postavami a velmi nenásilně tak získáváte informace o událostech, o kterých se dneska vůbec nemluví - jako například jak se stalo, že máme v Česku tak početnou polskou komunitu a co to znamenalo být havířem a žít život v oblasti, kde je těžba uhlí téměř jediným možným zdrojem obživy. Rodinná sága na pozadí 1. světové války a  hospodářské krize, vás prostě pohltí a není lepší pocit pro čtenáře, než když víte, že tyhle příběhy budou mít své pokračování v dalším díle. Nemůžu se dočkat!

17 07.02.2022

Skvělá kniha! Dlouho se mi nestalo, že bych měla v ruce čtení, které by mě tak pohltilo. Nechápu jak se Petře Dvořákové se podařilo tak dobře vykreslit mužskou hlavní postavu zavelenou tolika problémy.

Stejně tak tu atmosféru operačních sálů (i když tady vím, že autorka pracovala několik let jako anesteziologická sestra na sálech, tak má evidentně z čeho čerpat) . Jsem taky z oboru, a můžu vám říci, že tahle kniha prostě byla "ze života". A kolikrát jsem jen kroutila hlavou, jak jsou mi některé situace povědomé. 

Vůbec se mi nechtělo se s Chirurgem rozloučit, ale na druhou stranu, myslím, že právě tenhle kratší formát knize sedí. 

17 21.02.2020

Čekala jsem od knížky hodně (na základě recenzí, osobních doporučení i vysokého hodnocení na tomto webu) a dostala ještě víc.
I když kniha zpracovává velmi tíživá témata, jen těžko jsem se od ní odtrhovala, abych vůbec mohla nějak fungovat v domácnosti. A když jsem Hanu dočetla, tekly mi slzy jako hrachy.

Je to opravdu nádherná kniha, popisující těžké životní osudy na pozadí 2. světové války a poválečných událostí.
Myslím, že ten příběh vyloženě vybízí i k filmovému zpracování.

Tleskám skvěle zvolenému námětu, čtivému vyprávění, pěknému jazyku, vytříbenému stylu a uvěřitelně vystavěným charakterům jednotlivých postav.
Co mi ale kniha dala nejvíc, je přiblížení psychologie člověka, který jako jeden z mála prožil a hlavně přežil ty největší hrůzy holokaustu a zlomilo ho to natolik, že už téměř nedokázal žít, jen přežívat. S tím jsem se v literatuře (ani filmu) zatím moc nepotkala. Většinou ti přeživší přesto, nebo právě pro to peklo, které prožili, mají obrovskou vůli pokračovat dál a předávat své poselství a zkušenosti dál. Ne tak hlavní hrdinka tohoto příběhu. Ale to mi přišlo právě mnohem uvěřitelnější a její osud mě tak zasáhl ještě o to víc.

Byla to od autorky má první knížka, a už teď se nemohu dočkat, až se pustím do těch dalších.

Aleno Mornštajnová, smekám před vaším talentem!

17 03.04.2018

Komorní příběh, odehrávající se v několika desetiletích kolem členů jedné rodiny.
Už jen po přečtení anotace mi bylo jasné, že tohle si chci přečíst celé. A to, že je autorkou Alena Mornštajnová, to byla víceméně záruka, že to bude dobrá volba. Byla. Opravdu se mi Tiché roky moc líbily, byl to čtenářský zážitek, kdy jsem si šetřila každou stránku. Vyprávění není nijak strhující nebo napínavé, ale je tak realistické, že máte pocit, že všechno prožíváte s postavami jako byste stáli vedle nich. To Aleně Mornštajové jde skvěle. Velké plus dávám za námět důležitosti komunikace mezi členy rodiny!!!

16 10.02.2022

Solidní tuzemská detektivka, která potěší českými reáliemi a tím, že se nehemží morbidními scénami a naprosto vyšinutými vrahy s perverzními sklony.
Taky musím přiznat, že popis přírodních krás ve kterých se příběh odehrává (Vsetínsko, Javorník a celkově Beskydy) mě dost namotivoval si naplánovat právě v této oblasti brzkou dovolenou.¨
Oceňuji vykreslení psychologie jednotlivých postav, to jsem si všimla, že Michaele Klevisové rozhodně jde už v jiných jejích knížkách. No a pak opět palce nahoru za postavu vyšetřovatele Josefa Bergmana, toho jsem si oblíbila hodně a dost se těším i na jeho další případy.

16 25.01.2022

OHROMUJÍCÍ literární zážitek!

A to tvrdím jako žena, která přečetla maximálně 2 knihy se sci-fi tématikou, meziplanetární cestování ji nechává absolutně chladnou a její znalosti z fyziky, chemie, matematiky nebo informatiky nestačí ani na to, aby rozuměla většině textu v knize. Ale i tak jsem se neskutečně bavila a knížku odkládala jen s velkým sebezapřením. Hlavní postava Mark Watney se atakoval na první místa v žebříčku mých nejoblíbenější literárních postav a knihu budu doporučovat, kudy budu chodit. 
Tohle prostě stojí za přečtení.
(Film jsem viděla už před lety v kině a dost mi to pomohlo pro lepší ilustraci atmosféry).

16 13.12.2019

Titulů, které získaly Pulitzerovu cenu jsem už pár četla, takže mám představu, že obvykle jde o knihy, které jsou čtivé pro běžného čtenáře, nejen pro odbornou veřejnost. A to je přesně i tento případ.

Každopádně jde o velmi příjemnou čtenářskou záležitost. Kniha se četla navzdory popisujícím tragickým událostem snadno, měla skvělou atmosféru, která mě lehce vtáhla do událostí 2. světové války ve Francii. Navíc mi velmi nenásilně rozšířila obzory v oblasti radiového vysílání, mořské biologie i francouzského odboje.

Ideální kniha pro zařazení do seznamu doporučené četby k maturitě.

15 25.01.2022

Petra Dvořáková prostě umí vystihnout kouzlo každodennosti a vystihnout charakter postavy na pár řádcích. U Dědiny si mě navíc ještě získala tím, že díky tomu, že jsem část dětství strávila na podobné moravské vesnické vesnici, měla jsem pocit, že cestuju v čase.
Opravdu povedené! Možná někomu může vadit, že kniha nemá tak úplně děj, respektive příběh, spíš je to takové jednotlivé reportáže, které ve výsledku poskládají obraz každodenního života na vsi.
O hvězdičku navíc dávám ještě za moravské nářečí, které je autentické a nepůsobí posměšně nebo jako karikatura.

14 25.01.2022

Mám knihy Michaely Klevisové ráda a neodolám žádné, které se mi dostane pod ruku. Tahle mně zaujala nejdřív názvem, následně anotací. A nezklamala! Kdo je vrahem jsem sice (správně) odtušila až příliš brzy ( to je ale tím, že mám v tomhle žánru dost načteno, než chybou autorky), ale vlastně mi to vůbec nevadilo. Líbilo se mi prostředí, ve kterém se příběh odehrává i uvěřitelnost chování většiny postav. Oceňuji, že v příběhu hrají důležitou roli reálné historické události a že se to v ní nehemží brutalitami a popisem sadistického chování, jak je v posledních letech u detektivních příběhů spíše pravidlo.

13 27.02.2022

Kniha Po strništi bos je přesně taková, jaká jsem si myslela, že bude. Jako pohlazení. Svou nezaměnitelnou hravou češtinou vypráví Svěrák krátké historky inspirované vzpomínkami z dětství. Čte se to krásně, kapitoly jsou kratičké a i když se děj odehrává v době 2. světové války, tím, jak je příběh vyprávěn z pohledu dítěte, vzbuzoval ve mě touhu tohle taky zažít.

Nevím kolik toho Zdeněk Svěrák ještě napíše, ale pevně doufám, že ještě určitě něco ano, protože k takovýmto knihám se budu po nějaké době ráda vracet.

Myslím, že tohle se bude líbit (asi) každému.

13 16.03.2018

Děkuju Nino Špitálníková za to co děláte! 

Takéto přiblížení reálného života lidí z různých společenských vrstev v KLDR je naprosto unikátní a právem si zaslouží ocenění, které zatím kniha získala. Není to žádné pohodové ani příjemné čtení, ale rozhovory jsou vedeny zajímavě a citlivě, s ohledem na danou situaci, ve které se zpovídaní nacházejí. Nemám to vůbec s čím srovnat, ale působí to velmi věrohodně a při čtení výpovědí vás bude mrazit v zádech.

Osvěta je nesmírně důležitá, tyhle informace se musí dostat k co nejvíce lidem! 

12 28.02.2022

Od Jakuby Katalpy jsem četla knihu Němci, která patří k tomu nejlepšímu co jsem kdy vůbec četla, takže očekávání od Zuzanina dechu jsem měla obrovská.
Rozhodně jsem zklamaná nebyla, líbilo se mi to dost, byť mi časem asi příběh splyne s mnoha jinými, které jsem na podobné téma četla.
Každopádně je to skvěle napsané, hodně se mi líbí čeština, kterou je ta kniha napsaná. A pro příběhy, které se odehrávají na pozadí pohnutých dějin 20. století, kdy můžeme postavy sledovat i několik dekád, já mám prostě slabost. Takže doporučuju!

12 26.01.2022

Tohle bylo jedno z nejmilejších knižních překvapení. Romantické knihy moc často nečtu, párkrát do roka ale dělávám výjimku a výsledný dojem je v lepším případě neutrální, v horším případě je mi líto času, který jsme s knihou strávila.
V tomto případě jde sice o pořádnou nálož romantiky, ale musím sama uznat, že napsanou velmi vkusně, citlivě a čtivě.
Dějová linka ze současnosti byla sice o dost slabší a poměrně prvoplánová a lehce předvídatelná, ale ta druhá, historická, to velmi snadno vyvážila.

Opravdu velmi povedená kniha - v rámci žánru románů pro ženy určitě, ale myslím, že zklamaní nebudou ani ti, co obvykle tento typ knih nečtou.

12 25.01.2022

Těšila jsem se a nezklamala jsem se!!! A to navzdory tomu, že vzhledem k mému věku nejsem úplně cílovka téhle knížky. Nenudila jsem se ani chvilinku, nepřišlo mi to trapné ani naivní. Naopak obdivuju autorku za to, jak dokáže autenticky zachytit křehkou psychologii dětí před pubertou. Téma hledání svého místa ve společnosti je nosné napříč generacemi a jak už tu psalo spousta dalších čtenářů, každý si v těch postavách najdeme něco svého. Děkuju Petře Soukupové za tuhle novelu a už teď se těším, že ji za pár let budu číst svým dětem (nebo oni mně :-) . 

12 06.07.2020

KRÁSNÁ kniha na kterou budu ještě dlouho vzpomínat.Na konci jsem byla dost na měkko, což se mi zas tak často nestává. Postava Oveho a jeho příběh se mi prostě dostala pod kůži a věřím, že nás takových bude víc. Může za to ta jeho nerudná povaha, konzervatismus a pragmatičnost. Povahové rysy, které má nejeden senior v mém okolí. Samotná kniha má příjemné tempo, děj se zbytečně nenatahuje a prolínání různých časových linek příběhu svědčí. Vypíchnout musím humor a hlášky hlavní postavy, které jsou často nekorektní, za to o to víc trefné. Apel na sousedskou soudružnost chápu, ale tady působí až trochu kýčovitě. Nicméně to ráda knize odpustím, protože jinak je to skvělá záležitost! 

12 01.07.2020

Na hrůzy holocaustu se nesmí nikdy zapomenout!!! Takže jakýkoli počin, který tyhle temné stránky minulosti připomíná, vítám s nadšením. Mengeleho děvče podle mě aspiruje na to, aby se stal povinnou četbou k maturitě. Vyprávění je velmi čtivé, byť popisuje těžko uvěřitelná zvěrstva a lidská utrpení. Tím, že kniha zachycuje životní etapu mladé dívky, se s příběhem mladá generace určitě líp ztotožní. Navíc vyprávění začíná ještě několik let před tím, než začaly transporty, takže se čtenář může dozvědět i to, jak vlastně vypadal život před vypuknutím války. 
Za sebe můžu říci, že to opravdu není pěkné čtení, tedy, určitě si u toho neodpočinete. Na druhou stranu už teď jsem si jistá, že příběh paní Violy budu mít v paměti pěkně dlouho, ne-li navždy. Je pravda, že pokud vás nalákal název odkazující na morbidní experiment, můžete být překvapeni, že tomu je vyčleněno jen pár kapitol. Myslím, že je to ale i tak dostačující, protože ten sadismus je vážně otřesný. 
 

12 19.11.2019

Naprostá klasika, úplná sázka na jistotu. Až se stydím, že se mi knížka do rukou dostala až teď a středoškolskou povinnost seznámit se s tímto skvostem jsem odbyla stejnojmenným filmem z roku 1954 (který ale stojí též za vidění). Farma zvířat je alegorická bajka, ze které sice mrazí, ale čte se na rozdíl od spousty jiných děl z doporučené školní četby, jedním dechem.

Zajímalo by mě, jak by se Orwell umělecky popasoval s dnešní dobou...

12 06.02.2018