Bedřich63
komentáře u knih
Přemyslovci: Zrození království
Ludmila Vaňková
V tomto vydání knihy jsou vlastně obsaženy 2 knihy a to Příběh mladšího bratra a Kdo na kamenný trůn. To jsem si vyjasnil až teď po přečtení, před psaním komentáře. Proto i zde na DK existují komentáře k samostatně vydaným knihám i k této společné.
To že se jedná o vlastně 2 knihy je vidět i na hustotě textu tohoto vydání.
Skoro celou první knihu jsem zvažoval, jestli budu dále číst. Hodně postav, které se mi pletly, nepamatoval jsem si příbuzenské vztahy, také příběhy nebyly popsány úplně čtivě. Ale vytrval jsem a časem jsem si zvykl a začal rozlišovat jednotlivé Albrechty, Dietrichy, Václavy atd. :-) Druhá kniha byla čtivější a také příběh se začal odvíjet více popisně.
Saskou část příběhu znám z knih Sabine Ebert, takže jsem si některé příběhy pamatoval a připomenul.
Bylo to moje první seznámení s autorkou. Nejsem zklamán, budu v české historii popsané Ludmilou Vaňkovou pokračovat. Není to snadné čtení, ale stojí to za to.
Další pohled na tuto historickou epochu se pokusím získat i z knih Vlastimila Vondrušky řady Přemyslovská epopej.
Historické romány mám rád, tvoří docela velkou část mnou čtených knih.
Procházky Ostravou: Krok za krokem ulicemi města. 2
Petr Lexa Přendík (p)
Nezbývá mi nic jiného než na tomto místě zopakovat můj komentář k předchozí knize Petra Lexy Přendíka. Nic nového už asi nevymyslím a tato kniha pro ostravské rodáky a obyvatele opět nemá chybu. Spousta informací, spousta fotek, hodně faktů a hlavně přehledně uspořádané informace.
Autor je podle mého mínění správný ostravský patriot, který spoustu času i mimo své povolání věnuje studiu minulosti tohoto regionu. Informace si nenechává pro sebe, ale seznamuje s nimi i lidi, které to zajímá. Dělá to už pár let, takže jeho posluchačů na různých přednáškách a spolupoutníků na procházkách Ostravou je už celá řada.
Co všechno pro ostravský region dělá, je asi dobře vidět na stránkách https://www.ostravskepesiny.cz/
Z tematických procházek Ostravou vznikla i tato kniha, která má svého předchůdce v prvním dílu.
Kniha je to přehledná. Obsahuje ke každé kapitole mapku se zastaveními a spoustu fotek. Takže s knihou v ruce se čtenář může vydat poznávat významná místa každé z uvedených částí Ostravy. Samozřejmě je lepší se na procházku vydat přímo s Lexou Přendíkem, protože jeho komentáře jsou zajímavé, zasvěcené a vtipné.
Rád jsem se s informacemi v knize seznámil a případné další jeho knihy s podobnou tématikou si nenechám ujít. Stejně tak i nějakou tu přednášku nebo procházku.
Kořeny zla
Dominik Dán
U této série čtenáři řeší, jestli číst díly v pořadí, tak jak byly chronologicky napsány a vydány a nebo v pořadí, jak se příběh odehrává. Tento např. v roce 1994.
Já jsem si po prvních dílech zvolil časové hledisko, ve které době se příběhy odehrávají a ne kdy je autor napsal. A nelituji. Má to určitě smysl. Příběhy někdy na sebe navazují.
Tento díl se mi ze začátku tak úplně nelíbil, ale po prvních několika desítkách stran to zase nabralo obrátky a ke konci už jsem si to zase užíval.
Tento díl má dvě nosné linky. Jednou je pokračující boj v podsvětí, kde se stále více angažuje vzhledem ke své minulosti i Richard Krauz. Druhou nebo spíš tou hlavní linkou je vražda v sexshopu.
Stále nové situace, znalost prostředí, postupů, mně blízký humor a sympatičtí vyšetřovatelé, nebarvení ničeho na růžovo a v neposlední řadě slovenské prostředí podobné tomu našemu, to mě prostě baví.
Ano, opět další dobrý díl. Těším se na další knihy této série. I v tomto roce si ještě pár dílů určitě přečtu. Autora řadím ke svým oblíbeným.
Iluze
Jeffery Deaver
Je to skutečnost nebo iluze? Po dočtení knihy jsem si potvrdil to, co jsem si říkal celou dobu při čtení. Toto je skutečně skvělá kniha popisující geniálně vytvořené iluze vydávající se za skutečnost.
K známým postavám stratégovi a analytikovi Lincolnovi, který je upoután na vozík, Amélii, která je jeho rukama, nohama, očima a mozkem v terénu a tvoří spolu úžasný tým, detektivovi Lonu Sellittovi a ošetřovateli Thomovi tentokrát přibude Kara, více než zdatná konzultantka v oborech, které jsou hlavní nosnou linkou této knihy. Ona má výrazný podíl na tom, že se vyšetřovatelům daří přibližovat k pachateli.
Kdo je vlastně ten iluzionista, eskamonér, břichomluvec, zručný zámečník, prostě muž mnoha nadání, který se rozhodl páchat zločiny netradičními postupy, uvádějícími v rozpaky i jinak zcela jasně dominující dvojici konzultantů Lincolna a Amélii? Co bude jeho další krok? Bude to jen návnada, nebo opravdu jeho další cíl? Co je skutečnost a co je iluze budící dojem skutečnosti? A jaký je vlastně jeho záměr? Po několika zvratech se to nakonec čtenář dozví.
No bavil jsem se po celou dobu čtení tohoto docela objemného dílu. Perfektní vhled do oboru pro mě zcela neznámého a tak trochu tajemného. Trochu politiky v příběhu, jak je autorovým zvykem, to mi ale nevadí.
Takže dávám plný počet * a už se těším na další díl.
Noční lov
Robert Bryndza
Oproti mému hodnocení prvního dílu této série dávám trochu nižší hodnocení. Mám rozečteno několik detektivních sérií od různých autorů. Vždy si v knihách hledám nějakou přidanou hodnotu, něco co mě obohatí o nové informace. A to tady zatím nenacházím. I s humorem v dialozích autor docela šetří.
Erika se chová podobně jako v předchozí knize, opět je ve střetu s nadřízenými. Pokud by toto mělo být tím hlavním bodem i dalších dílů, tak je to málo.
Počkám si, jak na mě bude působit další díl, snad mě autor zase více pobaví.
Buď jako řeka
Shelley Read
Dobrá volba, opět na základě komentářů mých oblíbených čtenářů zde na DK.
Na to, že to je autorčin debut, tak to nemá chybu. Smekám před autorkou, jaké téma si zvolila, a jak vše dokázala proplést do příběhu, který čtenáře chytne za srdce.
151 příběhů na Stezce Českem: Dobrodružství holky s bucket listem
Lucie Kutrová
Svými komentáři nechci nikdy řešit, zda autor umí psát zajímavě, a zda kniha je pro většinové čtenáře. Každý čtenář má svůj vkus a svoji oblíbenou literaturu. Já si vždy píšu komentář za sebe, bez ohledu na hodnocení ostatních čtenářů. Dívám se ale na svá hodnocení knih jiných autorů ve stejném žánru nebo na jiné knihy stejného autora- rky.
Proto tedy jen 2 *.
Jedná se o cestopis? Podle mě ne. Určitě ne... Spíš je to tzv. One women show + jeden pes.
O místopisu jsem se nedozvěděl skoro nic. Ale o komárech, asfaltu, špíně, lásce k psovi, východech slunce a spoustě emocí, které řešila během cesty Lucy, o tom je popsána většina stránek.
Kniha není pro každého čtenáře a určitě ne pro mě. Každá kniha má svoji cílovou skupinu. Tady se já takto necítím a cílovou skupinou nejsem. Pubertu mám dávno za sebou, děti jsme s manželkou vychovali a nevěnovali jsme přehnanou péči psovi a nepovažovali jsme nikdy žádné zvíře za své dítě.
Tuto novou generaci nechápu a vím, že se jedná o už zcela jasný střet generací.
Po prvních 37 stranách bych dal 5*, posledním 16-ti stránkám taky. Ten popis Stezky Českem na zbytku stran ale nestojí za moc. Informace o stezce = skoro 0.
Srovnávám s knihami mnou přečtenými. Od Martina Úbla, kde se mi jeho postřehy líbily.
Od Jakuba Čecha, kde se mi kniha nelíbila a další číst nebudu.
Absolvoval jsem mnoho cestovatelských přednášek a vím, co se mi líbí a co ne. Takže mám oblíbené cestovatele a cestovatele, kteří si na to hrají.
Další knihu od Lucie Kutrové nemám potřebu číst. Snad kdyby měla dítě a s ním cestovala, třeba by pak měla jiné hodnoty. Zatím to není moje krevní skupina. Je mi líto......
Město v oblacích
Kristýna Sněgoňová
Ke čtení této knihy jsem se nechal inspirovat čtenáři zde na Databázi knih. Nepatřím mezi skalní fanoušky sci-fi. Ale mám rád postapo. A českým autorům se rád věnuji a poznávám jejich tvorbu. Moje volba tedy padla i na tuto autorku.
Celkově jsem s knihou spokojený a určitě si najdu cestu k dalším dílům série Města, abych si mohl pro sebe udělat více komplexní pohled na autorku.
Ta píše tempem, které ji řadí k velmi výkonným spisovatelkám a spisovatelům. Je to více než 800 stran za rok. Tím možná místy lehce trpí některé části knihy, ale celek je velmi dobrý.
Po přečtení knihy jsem si pro sebe udělal malé srovnání s knihami, ve kterých lze podle mě najít jistou žánrovou podobnost.
Srovnával jsem s trilogiemi Metro a Silo. A v tomto srovnání autorka určitě obstojí. V hodnocení čtenářů hvězdičkami zcela určitě. Počet čtenářů a těch, kteří autorku objevili, zatím není na úrovni zmíněných dvou trilogií, ale ty mají mnohem starší datum vydání.
Další díl si určitě nenechám ujít.
Můj rok 1963
Alena Breuerová
Projekt nakladatelství BizBooks by mohl být velice zajímavý. Ale asi to není tak úplně pravda. Trochu jsem se podíval na hodnocení čtenářů jiných knih z řady Můj rok .... A mám z toho pocit, že tyto knihy skoro nikdo nečte, zde na DK je minimum komentářů k nim. A ty komentáře, které jsem četl zrovna nevypovídají o tom, že by čtenáři byli kvalitou textů a témat oslněni.
Můj dojem z této knihy je také docela rozporuplný. Pro připomenutí některých událostí, které hýbaly světem v roce 1963, je tento výběr dobrý. Ale určitě nezahrnuje všechny důležité události a výběr témat mi příliš nesedl.
Takže za mě 3*. Pokud bych si chtěl přečíst ještě nějaký další rok z této řady, tak asi až za delší čas.
Zavátý život
Josef Augusta
Po třech knihách, které obsahovaly Burianovy ilustrace a mapovaly celé jeho velkolepé dílo, jsem se dostal i ke knize, kterou Zdeněk Burian ilustroval.
Moje volba padla na Zavátý život. Josef Augusta je skvělý vypravěč, každá povídka je trochu jiná, dohromady dávají úžasný obraz života v pravěku. Doplněno o krásné kresby to nemá chybu.
Určitě si přečtu další knihy, které tato dvojice spisovatel-ilustrátor společně vytvořila. A jak jsem si slíbil, postupně se podívám i na jiné autory, pro které knihy také ilustroval Zdeněk Burian.
Štvanice
František Niedl
Tento druhý díl série Michal Dabert mě opět pobavil a přečetl jsem ho s radostí a zaujetím. Vůbec mi nevadilo, že podobná schémata používají i jiní autoři. Autor píše velmi dobře, jeho knihy nepostrádají napětí. Jsem podobně spokojený, jako u sérií Platnéř a Rytíři z Vřesova, které jsem četl dříve.
Michal Dabert je veliký cestovatel a při plnění úkolu si zalétal letadly, zaplachtil, zastřílel a taky trochu rozvíjel vztahy. Zanedlouho se poohlédnu po dalším dílu.
Zapomenutý svět Zdeňka Buriana
Ondřej Müller
Kniha je to velká nejen svými rozměry, ale i obsahem.
Rozměry: 34 x 24,5 x 4,7 cm. Váha 3,41 kg.
Obsah: Několik set reprodukcí kreseb Zdenka Buriana doplněných o komentář obou autorů.
Je zde zmapován celý umělecký život tohoto vynikajícího ilustrátora prostřednictvím především knižních titulů, které upadly v zapomnění. Součástí knihy je i obrazová bibliografie na stránkách 374 - 465, která obsahuje 1070 knih od 435 autorů, ke kterým Zdeněk Burian nakreslil nejméně obálku. Necelá pětina z nich vyšla po roce 2000 v novém vydání.
Tato kniha (tlustá těžká bichle) navazuje na předchozí dva díly této vynikající řady Dobrodružný svět Zdeňka Buriana a Podivuhodný svět Zdeňka Buriana.
Já jsem si s ní udělal radost hned několikrát. Poprvé, když jsem ji táhl z knihovny na zádech v batohu ještě s dalšími knihami. Podruhé, když jsem se zahloubal do jejích stránek a kochal jsem se těmi desítkami dokonalých kreseb a představoval si texty knih, které kresby vyjadřují. Potřetí, když se teď můžu podělit o vynikající zážitky z této knihy. A ještě asi mnohokrát si udělám radost, když se mi podaří si půjčit někde knihy obsahující kresby Zdeňka Buriana autorů jako např. Jack London, František Flos, Zane Grey, Rudyard Kipling, Karel May, Jules Verne, František Běhounek, J.F. Cooper, J.M. Troska, Alexandre Dumas, Eduard Štorch, Josef Augusta a další.
Kdo má rád knihy s obrázky, kdo má rád Zdeňka Buriana a jeho styl kreslení, kdo má rád dobrodružné romány, ten by se určitě aspoň po jedné z knih této řady měl poohlédnout. Stojí to za to!
Zlá krev
Vladimír Neff
Podle mě má série postupně menší čtivost a v tomto dílu se to projevilo. Řeší se spíše problémy a historie pozvolného sebeuvědomění dělnických mas na konci 19. st. Na historii rodin obou hlavních představitelů minulých dílů nějak moc prostoru autorovi nezbylo. Je vidět, že ho trápilo něco jiného, a to situace dělníků v rámci Evropy a zmírajícího Rakouska - Uherska.
Autor ale má pro mě zajímavý styl psaní, jeho popisy jsou dokonalé. I když se mi některé jeho myšlenky nemusí líbit, tak si další díly přečtu.
Přece jen už uběhlo 65 let od 1. vydání knihy, a to už je spousta let. Za tu dobu se už několikrát změnilo vnímání světa ......
Je dobré vědět, jak se žilo na konci 19.st. v Čechách a čím naši předkové žili. Tato kniha může být jedním ze zdrojů, ze kterých se dá čerpat.
Pro mě slabší díl, než první dva, ale v sérii budu pokračovat a snad se dočkám dalších zajímavých příběhů rodin Nedobylových a Bornových.
Seriál jsem neviděl, hodnocení knih čtu vždy až po napsání komentáře k přečtené knize. Takže co mě dále čeká, to bude pro mě překvapení. Ale s tím dokážu a umím žít. Ono je to na čtení to krásné, odkrývat nové a zajímavé příběhy a nechat se jimi unášet a inspirovat a brát si z nich poučení.
Labyrint tajností
Linda Castillo
Další, tentokrát už desátý díl je za mnou. K předchozím dílům už jsem napsal spoustu postřehů a tak je docela složité napsat něco dalšího.
Náčelnice Kate Burkholderová jde opět po hlavě, nebo možná spíš bezhlavě do dalšího vyšetřování a znovu jí hrozí mnohá nebezpečí. Opět dvakrát přežije svoji smrt. Zbývá ještě pár dílů, tak si úplně nedokážu představit, že by nás hlavní hrdinka této série opustila. Proto opět musí úřadovat trocha štěstí, náhoda a zkušenost její a jejich kolegů.
Autorka skvěle popisuje prostředí, podmínky života a práce komunity Amišů, jejich zvyky, tradice a soužití s ostatními lidmi. Co se mi zdá, že trochu drhne, je ta část detektivní. Z Kate už je "Superwoman", která dostane v každém dílu naloženo tolik, že už těch kostí a svalů v těle, které ještě nedostaly zásah, moc nemá.
Už dříve jsem napsal, že mám obavu, že v dalších dílech už nebude o kom psát, protože těch mrtvých Amišů je hodně. Po nahlédnutí do Wikipedie jsem ale zjistil, že v USA jich v roce 2010 žilo 249 tisíc a jejich počet se od roku 1992 zdvojnásobil.
Jako v každé společnosti i v komunitě Amišů, která je docela uzavřená okolnímu světu, se vyskytují lidé zlí, páchající zločiny. Autorka se ve svým knihách zaměřuje na tyto jedince a na nich má postaveny příběhy jednotlivých dílů.
I nadále zůstávám této sérii věrný.
Případ děsivé masky
Jaromír Jindra
Mezi čtenáři poklidných detektivek tato série nemá mnoho příznivců. To mě docela překvapuje. Vkládám teprve 26 hodnocení a přitom má kniha 91%.
Autor píše zajímavě a já si knihy této série docela užívám.
"Naivní historická detektivka" - tento název jsem si pro sebe vytvořil nejen pro tuto sérii.
Dalšími podobnými v této kategorii mnou zařazenými jsou v mém čtenářském deníku také Sestra Fidelma od od Petera Tremayne a také Případy bratra Cadfaela od Ellis Peters (p).
V tomto dílu jsem opět našel své oblíbené postavy - katy, soudce, purkmistra, radní, zlodějíčky, rozličné obyvatele Budějovic, písaře, aj.....
Styl psaní Jaromíra Jindry je mi blízký a proto jsem rád, že jsem tuto sérii objevil.
Dozvídám se zde něco o životě v dávných stoletích a také o právu a následcích zločinů na život těch, kteří porušili zákon.
Dnes, kdy zločiny jsou mnohem závažnější, jsou tresty mnohem nižší a mnohem méně bolestivé a mnohem méně devastující.
Co takhle poslat do sklepení na mučení současné "politiky"..... to bychom se divili, co všechno by se objevilo a odhalilo.
Další díly si rád přečtu, protože mě to baví.
Závěje
Tess Gerritsen
Autorka v tomto dílu trochu změnila svůj zaběhlý scénář a bylo to ku prospěchu zajímavosti příběhu.
Nejprve sněhová kalamita a boj o přežití ve vánici, následuje záchrana v prázdné vesničce.
Znovu boj o přežití v drsných zimních podmínkách a následná záchrana po několika dnech pobytu v přírodě. Maura tedy nemá o drsné zážitky nouzi.
Jane a další Mauřini blízcí po čase začnou Mauru postrádat a tak se rozjede pátrání, které nakonec vede k překvapivému závěru.
Obě dámy tentokrát působí víceméně samostatně a nosná kostra příběhu je zasazena do drsných zimních podmínek. Několikrát se mi zdálo, že je nereálné, aby se to opravdu takto odehrálo. Ale je to přece kniha, tak co už.
Kvůli závěru dávám 5*, i když jsem celou dobu zvažoval i nižší počet. Přece jen jsem si chvíli musel zvykat na to, že šablona příběhu je jiná, než jsem si zvykl u předchozích dílů.
Tomík na cestách
Tomáš Vejmola
Náhodou jsem narazil na info, že se bude konat Tomíkova přednáška o cestování na kole do Gruzie a zpět. Přednáška byla super, hodně jsem se pobavil a jeho vyprávění o příhodách na cestě mě zaujalo.
Už ne náhodou jsem si v knihovně vypůjčil Tomíkovu knihu z jeho dřívější cesty Tuk-tukem z Thajska do Hranic. Kniha je to perfektní, plná milých kreseb a fotografií, které zažité situace krásně doplňují.
Humor a nadsázka, kterými Tomík nešetří ani na přednášce a ani v této knize, jsou mi blízké. Pár desítek cestovatelských přednášek jsem už absolvoval, knih o cestování jsem už také několik přečetl. Proto si dovolím tvrdit, že tento autor- cestovatel-dobrodruh-člověk-milý mladý muž patří na té pomyslné pyramidě cestovatelů do nejvyšších pater.
Jen pro doplnění uvádím odkaz na autorovy stránky: https://www.tomiknacestach.cz/
Království slepých
Louise Penny
Opět další skvělý díl této série o inspektorovi Gamache, jeho spolupracovnících a velké rodině v Three Pines. Mimo hlavní příběh, který se týká dědictví, autorka nechává Sureté řešit ještě jeden velký rest z minulého dílu.
Louise Penny v Poděkování na konci knihy, kde přibližuje své nelehké životní období, během něhož napsala tuto knihu, uvádí mimo jiné i krátkou charakteristiku svých knih: "Je v nich obyčejná touha po společnosti. Po tom, někam patřit. Jsou o laskavosti, přijetí. Vděčnosti. Nejsou až tolik o smrti, jako spíš o životě. A o důsledcích rozhodnutí, která děláme."
A já toto stručné hodnocení plně podepisuji. Těším se, že se zase brzy s dalším dílem v ruce znovu vydám do milého a mně už známého prostředí příběhů a osudů obyvatel vesničky a vyšetřovatelů. Jsem zvědavý, kam mě autorka zase zavede a jaké nástrahy budeme muset řešit.
Smrt na druhém břehu
Dominik Dán
Další příběhy mé oblíbené mordparty z Našeho města, tentokrát z roku 1994. V hlavní roli opět Richard Krauz a ve vedlejší roli paralelního vyšetřování Eda Burger. Náhodné události zasáhnou do vyšetřování a tak se vše podaří vyřešit v několika dnech a nocích, i když se ze začátku není čeho chytit.
V této knize to opět jiskří v dialozích charakteristickým autorovým humorem.
Vodky je tentokrát pomálu a na hospodu skoro ani nedojde.
To, na co se u této série vždy těším, jsem opět našel. V knihovně se poohlédnu po dalším dílu.
Císařské fialky
Vladimír Neff
Po třech letech jsem se konečně dostal k tomu, abych si přečetl i druhý díl rodinné ságy z 19. st. o osudech rodin Bornů a Nedobylů a nejen jejich.
Kniha je plná popisu života v Praze poloviny 19. st. a osudy hlavních postav se dále vyvíjejí.
Na mě je v tomto dílu trochu moc filozofie.
Řeší se zde také emancipace žen a jejich právo na svobodné myšlení. V dnešní době si asi dokážeme jen stěží představit, že to mohlo být někdy tak svázané konvencemi a zvyky a že ženy byly zcela odkázané na muže, nejprve na otce a po sňatku na manžely.
Osudy jednotlivých postav jsou popsány zajímavě. Autor knihu napsal v roce 1958 a tomu odpovídá jazyk a sloh.
Tato série mě baví a ve čtení budu pokračovat. Seriál jsem nikdy nesledoval, takže nemusím srovnávat.