AnnaR.
komentáře u knih
Neviditelní
Vlastimil Vondruška
Ach jo, takhle to dopadá, když spisovatel seká jednu knihu za druhou jako Baťa cvičky. Až mi bylo trapné číst tak povrchní dialogy, přišlo mi, že se jedná o knihu nějakého začínajícího, ne moc nadaného autora. I děj je plochý, předvídatelný, v mnohém vykradený z jiných dystopických románů...
Gott: Československý příběh
Pavel Klusák
Po velkém zklamání z Gottovy autobiografie, kde se zpěvák jen chválí a dělá ze sebe oběť režimu, jsem si s opravdovou chutí přečetla tuto knihu. Autorovi díky za odvahu.
Listopád
Alena Mornštajnová
Alena Mornštajnová dobře píše a dobře se čte. Ale co se týče této knihy, nemohu se zbavit pocitu jakési zbytečnosti. Proč psát o tom, co se hypoteticky mohlo stát a přitom téměř doslova popisovat praktiky a situace notoricky známé třeba z padesátých let (i když tehdy nebyly děti masově odebírány na převýchovu) nebo z doby stalinismu, nacismu, konečně i ze současných autokratických společností? Přijde mi to jen jako takové "vykrádání historie", když se nedostavil nápad o čem psát. Tři hvězdy dávám pouze za formu psaní.
Houpačky
Lucie Konečná
Kniha je taková fajn oddechovka, která se velmi dobře čte. A upozorňuje na fakt, že i staří lidé mají právo žít svůj život podle svého a nikoliv takový, o kterém pro jejich tzv. dobro rozhodnou jejich děti.
Dula
Michal Viewegh
Původně jsem se chtěla rozepsat obšírněji, o tom jak si připadám jako masochista, když stále ještě čtu Vieweghovy knihy, ale pak mi došlo, že je to zbytečná ztráta času. Pan spisovatel si je jistě vědom, že jeho knihy mají silně upadající úroveň, když na svém facebooku citoval z knihy Michela Houellebecqa tuto větu: "Až u ostatních vyvoláte směs zděšeného soucitu a pohrdání, budete vědět, že jste na správné cestě. Budete moci psát." No nějak si tu kritiku svých literárních paskvilů omluvit sám pro sebe musí.
Bizarní hry na lásku
Lucie Polenská
Na to, že se jedná o prvotinu kadeřnice ve středním věku (jak sama autorka přiznává) tak je to docela slušně napsáno a je cítit, že povídky jsou ze života. Akorát nevím, zda knihu někdo redigoval, protože jsou tam občas chyby a taky formát se na některých stranách rozchází!! Na to by si tedy vydavatel měl dát pozor, působí to hodně neprofesionálně.
Spasitel
Andy Weir
Pro člověka, kterému je naprosto cizí fyzika, chemie, biologie - jako jsem já, byla četba této knihy, přes velmi dobrý námět, skoro utrpením. Dočetla jsem jen silou vůle, protože jsem velký obdivovatel Marťana.
Poslední deník Květy Fialové
Josef Kubáník
Kniha se mi líbila. Ale potvrdila mi, že Květa Fialová nebyla tak všeobjímající a láskyplná budhistka, jak se ráda prezentovala. Vlastně byla netaktní a velmi kritická až drsná na adresu svých hereckých kolegů. Možná to bylo stářím, které si už nebere žádné servítky. Klobouk dolů před její pracovitostí do pozdního věku. Druhá půlka, vypovídající o postupující nemoci je velmi skličující, ale pozitivní v tom směru, že do posledních chvil byla obklopena rodinou a přáteli.
Má cesta za štěstím
Karel Gott
Tak mě ta úžasná kniha dost zklamala. Jednak je nesmírně těžká, takže číst se dá jen položená na stole, v rukách jí nelze udržet!! Myslím, že toto vydavatel jaksi nedomyslel. Co se týče obsahu - tak nic nového jsem se nedozvěděla (snad jedině to, že Karel Hála v opilosti tvrdil, že je špion). Čekala jsem, že bude mnohem otevřenější. Hodně mi vadilo obhajování sebe sama, co se týkalo dopisu Husákovi z cvičné emigrace (který na rozdíl od různých dokumentů, týkajících se sledování STB apod. uveřejněn nebyl), podpisu anticharty, stále se opakující důraz na pronásledování a šikanu ze strany státu. Výsledný dojem zachránila poslední pasáž z období nemoci a loučení se se životem.
Jindřich IV.: Život francouzského krále Jindřicha IV.
Michel de Decker
Hodně povrchně napsané, autor se zabývá mnohem více milostným životem Jindřicha IV a jeho první ženy, než důležitými historickými událostmi - ty jsou popsané velmi stručně.
Babička
Irena Obermannová
Trochu ukňouraná zpověď na téma, jak nikdo nechce ženy nad padesát, které se ovšem nedají a ještě světu ukáží zač je toho loket. Trochu pátrání po ztracené urně s popelem a díky tomu odhalené tajemství rodu. Zbytek je vlastně covid deník. Jako oddechovka na dovolenou docela dobré.
Zrušený rok – Deník 2020
Michal Viewegh
(SPOILER) Je mi líto dcer pana spisovatele. Číst o tom, jak jejich tatík chlastá (přestože denně užívá 13 prášků), kouří trávu, kokain neužívá pravidelně jen proto, že nemá spolehlivého dealera a občas s úspěchem masturbuje musí být neskutečně frustrující. Jeho exmanželce blahopřeji, že se dokázala zbavit tak sebestředného, ufňukaného a ješitného muže. Expřítelkyni bych přála, aby dokázala totéž a přestala mrhat časem i silami ve hře na nejlepší kámošku. Mělo se to jmenovat Totálně zbytečný rok, protože kromě výše uvedeného a častého kňourání na adresu exmanželky a bývalého nakladatele to více méně bylo o ničem.
Kundera: Český život a doba
Jan Novák
Ta kniha se nedala skoro udržet v rukách, jak je těžká. Na začátku si jistě autor položil výzkumnou otázku: Byl Kundera bezpáteřní úchyl, prospěchář, sobec? A pak hledal argumenty, svědčící pro její potvrzení. Tudíž jsem postrádala větší objektivitu. Ale i tak je to záslužná práce, která podrobně mapuje období třiceti let ve spisovatelské obci.
Světlo ženy
Romain Gary (p)
Ještě že je to útlá kniha, jinak bych to nedočetla. I tak to bylo její čtení dost únavné.
Artemis
Andy Weir
Velké zklamání po úžasném Marťanovi. Velmi mnoho technologických popisů, které jsem ve velkém přeskakovala neboť mě to nebavilo. Přišlo mi, že spisovatel ze sebe ve své prvotině vydal vše a Artemis je jen slabý odvar.
