alekis komentáře u knih

Souhlasím se dvěma úplně rozdílnými komentáři níže pode mnou. Encyklopedie dává 5*, marlowe 2*. Kolik asi dám já?
Atmosféra doby, aspoň jak nám ji představuje autor, je vykreslená moc dobře. Prostě prvorepublikově. To se mi moc líbilo, i to, že je do děje zasazeno několik skutečných postav a skutečných událostí.
Příběh samotný byl docela zamotaný, ale tak to v detektivkách bývá. Ovšem, čekala jsem víc od komorníka. Čekala jsem, že bude větší frajer, že bude mít bystrou hlavu, bude vtipný, víc řečný, než se nám v knize představil, a že bude mít taky sexepíl! Téměř nic z toho se nepodařilo čtenářům předvést. Je to suchar.
Snad jen krátká zmínka, že ovládá jiu-jitsu by mu mohla trochu navýšit kredit - pokud by dostal možnost předvést se v realitě. Třeba vyrvat slečnu Emily ze spárů zlotřilce. Nevyrval, neměl příležitost. Snad příště.
Nelituji přečtení, pobavila jsem se, to nepopírám. Hodnotila bych za 3*, ale pro tu hezky přiblíženou atmosféru konce 20. let...
To jsem zvědavá, jak se dokonalý komorník předvede v dalším díle :-).

13 29.10.2023

Tohle opravdu nevymyslíš!
Fikce, která na mě působila tak živě, že jsem měla pocit, že to na severní Moravě, víceméně na Bruntálsku opravdu je tak, jak to popsal autor.
Hlavní hrdina a zároveň vypravěč je novinář a kniha je psaná reportážním stylem. A obálka nemá chybu! Prostě - skvělé! Bohužel jsem se ztrácela v postavách, příliš mnoho strýčků a dědečků a mnoha jiných lidí.

Dvě výtky, autore! Krom toho, že jste skvělý spisovatel, jste také muž. Jak mohl hlavní hrdina, dvakrát či třikrát zmlácený namodro, plný zhmožděnin, modřin a sotva zaschlých ran, v cuku letu spáchat sex? Asi superman :-). Vyzkoušeno osobně? :-)
Druhá věc, mnohem horší, za kterou by tady na DK byl přiklepnutý SPOILER jako Brno. Jediná věta někde v poslední čtvrtině knihy nám vyjeví událost, která se (téměř určitě) stane. Ono se to stane. Neprozradím, co, ale je to tam. Škoda, to si měl spisovatel rozhodně odpustit!

Jak píše níže bosorka a s čímž plně souhlasím, krimi linka nebyla až tak to pravé, příběh se mohl odehrát i bez ní.
Ale stálo to za to! Tak tedy, vzhůru do Bruntálu! Vzhůru do Sudet!

13 17.10.2023

Ke čtení mě občas inspirují, krom jiných, komentáře oblíbených uživatelů, momentálně ten, který napsal - viz níže - Terror (ale přečetla jsem si i ostatní).
Terror to napsal moc hezky (škoda, že komentáře ke knihám píšeš dost sporadicky), já to vidím trochu jinak, i když v hodnocení se shodneme.

Příběh je to totiž celkem jednoduchý, až tak se mnou nezacloumal. Klidně mohl být napsán jako kratší literární útvar a pravděpodobně by mnoho pozornosti nevzbudil.
Ovšem, naprosto unikátním ho dělají ilustrace a v nich vložené texty. Ty ilustrace jsou prostě nádherné a příběh tak dostává úplně jiné grády!
Nenacházím, nemám slov!
Já nevyhledávám komiksy! Protože i tohle je komiks! Čtu texty, ne obrázky!
Ale...
Je to nádhera, je to krása, je to opravdu unikum! Jak prostředí, tak postavy a postavičky... A že je tam, kromě krásných dobrodružství a krásného přátelství tří kluků také skrytý smutek nad vším, koho a co odnes čas... Tak to je prosím pěkně... život sám.

Přečteno - prohlédnuto během chvíle, ale okouzlení, tuším, potrvá :-).

13 12.07.2023

SPOILER
Moje první kniha od AM. Spisovatelka je rozhodně profík, věty jí odsypávají, příběh se čte skoro sám... Ale...
Něco málo k ději: autorka zvolila "vděčné" téma, psát o tomto rozhodně zaujme a to především ženskou část čtenářské obce, i když to opravdu není "román pro ženy" zbarvený do růžova.
Dění sledujeme očima malé holčičky, později mladé dívky a dost dlouho si můžeme jen domýšlet, o co tady kráčí...
Nechci se kasat, třeba v detektivkách nemám nikdy šanci na odhalení, ale tady se dalo poměrně brzo vytušit, že... Že. Že tohle není vlastně asi nic mimořádného, že takové věci, které se nám v románě rozkrývají byly, jsou a budou kolem nás, v reálném životě...
Ráda bych se několika detaily pozabývala, ale... Každopádně, tato témata nevyhledávám (podobně jako dnes tolik populární knihy o holocaustu, těch se vynořilo jako hub po dešti, jim se také vyhýbám).
Knihu mi věnoval přítel z DK - velké díky, kámo, ale příště radši něco veselejšího :-)!

13 19.04.2023

Krása!
Dokonalým způsobem podané popisy krajiny, zajímavé a reálně působící příběhy... Krátký pobyt ve starých časech, kdy svět byl mnohem tišší a prázdnější než dnes...
Stálo za to na chvíli vstoupit do pravěku...

Ačkoliv autor psal pro mládež, není tu mnoho šťastných konců. Protože takový byl tehdy život, plný dramat a nebezpečenství. V jiné podobě je stejný i dnes. A děti to musí vědět, poznat a pochopit to, aby nebyly změkčilé a neschopné se poprat se vším, co je časem může potkat.
Dnes je trend odstranit z povědomí mnohé, co by prý mohlo rozrušit citlivé dětské, ale i dospělé dušičky... Myslím, že je to velice chybná, až nebezpečná cesta.
Divoký pravěk už byl. Tak uvidíme, co přinese tento náš pokroucený novověk.

13 11.03.2023

Časová rovina ze současnosti, z období pandemie, když opatření zjevně probíhala ve Francii podobně jako u nás, je zajímavá a jako obvykle napínavá, zvlášť když se můj oblíbenec Enzo ocitá jako obvykle v ohrožení života. Přinucen okolnostmi provádí fyzicky náročné výkony a to je mu snad už pětašedesát!
Druhá linie příběhu, odehrávající se krátce v Británii, především ale v okupované Francii, je hodně dramatická od samého počátku až k úplnému závěru.
Román je nejspíš fikcí, nebo že by autorem popsané dění kolem portrétu nejznámější ženy světa byla pravda?
Nevím, co je pravda. Dějiny planety, dějiny lidí jsou plné událostí, o nichž nemáme tušení. Kolik věcí nám zůstává utajeno, kolik jich zmizelo spolu se svými aktéry v propadlišti času... Netuším.
Tudíž, aspoň díky spisovatelům, jejich umění psát a jejich fantazii máme možnost se pobavit a zamyslet, můžeme si užít volný čas třeba nad touto knihou - kterou mi, nesmím zapomenout, věnoval přítel z DK. Díky, kámo! :-).

13 07.02.2023

SPOILER
Toho ráje je v životě docela málo. Každý člověk má svoji trampotu, každý má nějakou bolest, každý prožije nějaké své soukromé peklo.
Co je horší: utrpení těla, nebo duše? Tělo buď vyzdraví a bolest skončí, nebo zhyne a to je také řešení.
Utrpení duše, to skutečné, je mnohem horší, protože nekončí nikdy. V této knize je to celkem dobře popsáno. Hlavní hrdinka prožívá to nejhorší - odebrání jednoho a smrt druhého dítěte. Všechno ostatní, strastiplná plavba do neznáma, příšerný pobyt v trestanecké kolonii, strach, co dál bude následovat, ve světle jejího absolutního zoufalství bledne.
To je to pravé peklo, ve kterém srdce skrytě umírá, aniž by vůbec kdokoliv z okolí měl o tom tušení.

Už dříve jsem psala, že autorky romancí nejsou žádné hloupé husičky, spousta tzv. románů pro ženy, kterým se mnozí vyhýbají jako čert kříži, aby si, nedej Bože, neušpinili, nezarůžověli svoje intošské mozkové závity, má velmi slušnou úroveň - jakož i tato kniha, přestože je to klasická červená knihovna
Doporučuji přečíst si doslov autorky. Píše, i když krátce, o deportacích z UK do Austrálie a pár dalších podrobností.

13 01.11.2022

Zas jsem si na okamžik odskočila ke koním a stálo to opět za to, neb Dick Francis prostě ví, o čem píše.
Zápletka, co o ní říct? Jenom jedno: "to nevymyslíš". Netuším, zda je to, o čem se v knize píše, vůbec možné, i když myslím, že ano, a zda se to někdo pokusil provést v reálu.
Hrdina, který musel poněkud změnit svůj život a vlastně i svoji osobnost, dokáže případ vyřešit... a doufám, že jemně naznačená romantická linka se ve mnou vymyšleném fiktivním pokračování, které se ovšem vůbec netýká dostihového sportu, ani ničeho podobného, zdárně rozvine... :-)

13 23.09.2022

Autor nás nejdříve na 250 stranách seznamuje s postavami a s prostředím. Zdlouhavé, ale potřebné, abychom pocítili ducha Indie, respektive jedné části, malého státu Ránčípúru ve 30. letech 20. století.
Horko a prach, zápachy a vůně, členové nejrůznějších kast, od nejnižších k nejvyšším, vzdělaní či zcela primitivní, a také malá enkláva - něco Britů a něco Američanů...
A potom, když už zhruba víme, kdo je kdo, nastanou deště... a všechno, co až dosud platilo se změní, otočí, a nic a nikdo už není a nebude jako dřív.
Autor popsal charaktery a příběhy jednotlivých postav nadmíru skvěle. Celkově, ačkoliv jde o hodně dlouhou knihu, určitě je vhodná k přečtení pro toho, kdo má v oblibě klasické propracované romány.
Otázkou je, odkud autor čerpal vše, co využil v příběhu. To málo, co jsem o něm našla, nezmiňuje kratší či delší pobyt v Indii, ale bez toho by podle mě absolutně nemohl tuto knihu napsat. Asi se ještě podívám, zda najdu další informace.
Kniha je to - v hranicích svého žánru - naprosto vynikající!

13 20.09.2022

Další případ, který Kate se svou partou řeší, je vskutku smutný. Je vyvražděna celá rodina. Otec, matka a pět dětí.
Kate a její tým pátrají, až vypátrají a stejně jako v prvním díle, i tady je naše švarná a udatná policistka v ohrožení života. Protože ale vím, že série pokračuje, nemám o ni obavu.
Romantická třešinka: zas by to mohl brát někdo jako červenou knihovnu, ale je třeba pochopit, že i statečné nebojácné děvče s pistolí proklatě nízko je rádo, když se může na chvíli schovat v teple a bezpečí silné, vlídné náruče... :-)

Zatímco v prvním díle se řešil hnusný úchyl a jeho techtle mechtle, tady je to věru o jiném. Nesmím nic prozradit... mohu jen konstatovat, že pravá příčina likvidace amišské rodiny není nijak vymyšlená, vycucaná z prstu, protože to, o čem se zde mluví, se děje... děje... a děje a je to prostě děs! Ale pokud je poptávka po určitém artiklu, rozhodně se objeví i nabídka - a té poptávky je mezi pravými, nikoliv knižními úchyly, dost a dost!
A teď, milá Katko, si dám na chvíli od tebe a od vraždění pauzu...

13 28.08.2022

Ze severní země nejprve přišel bělovlasý Geralt... a já jsem se nesmírně zamilovala...
Po něm přišel další hrdina. Vuko Drakkainen, syn finského otce a polské matky, vyrostlý u chorvatského moře, který na Mitgaardu, uvrženém do hrůzy zdivočelými kouzelníky (pozor, vůbec tu nejde o obvyklé fousaté čarodějníky s kouzelnou hůlkou a ve špičatých kloboucích!), nadává a klne ve třech jazycích...

A já jsem se opět zamilovala... Horké vášnivé srdce ženy dokáže přece ze sebe vydat tolik lásky... :-)

Tuto tetralogii, bohatý rozvětvený příběh (nejen) o Nočním poutníkovi jsem četla dost dávno, ještě než mi bylo známo cokoliv o DK.
A nadšení ze mě tryskalo a střílelo na vše strany...
Nyní přišla chvíle si ji zopakovat. Jsem stejně nadšená a zaujatá, a pravím: Vuko, s tebou a též s druhým hrdinou příběhu, Ardžukem, následníkem Tygřího trůnu, nelituji jediné přečtené stránky!

13 15.08.2022

SPOILER
Šílený příběh, v něm ode všeho trochu. Mysteriózní thriller, nečekané sci-fi a hororové zážitky s příšerami. V některých pasážích mi srdce bušilo hrůzou... Nejspíš to moc prožívám... :-)
Hlavní hrdina přežil tolik nehod, zranění, mlácení, zběsilých útěků, tolik děsuplných protivenství... Asi jen v knize je možné, že nakonec vyvázl. V realitě těžko, možná s pomocí Boží.
Netušila jsem, do čeho jdu, kniha mě vskutku zaujala a pobavila.

13 01.06.2022

Když čtenářku viróza sklátí, a v její duši splín,
když každý další čaj už chutná hůř než blín,
když není chuť na palačinky, ba ani lívance,
snad bídnou náladu spraví... co jiného, než romance?!
Chmurný den se v cuku letu v prosluněný změní...
Láskyplný příběh napomůže k vyzdravení... :-)

Ať to nepřeženu - kdyby lidské trampoty dokázaly vyléčit hezké románky, na světě by byl ráj. Ale tato kniha, i když má dost odpudivý název, je velmi příjemná na čtení, vtipná a celkem dobře napsaná a nelituji, že jsem s ní strávila pár večerů - čtečka je nejlepší parťák před usnutím :-).
Ovšem, rozhodně nedoporučuji mužské části čtenářstva. Kluci, tohle fakt není pro vás!

13 13.04.2022

Tohle absolutně nemá chybu! Kniha, u které jsem se nesmála z plna hrdla - a byla vůbec někdy taková? - ale u které jsem se po celou dobu čtení bez přestávky usmívala.
Kdo snáší dobře absurdní humor, ten si věru počte! Tolik směšných situací..! Jdou za sebou jedna za druhou a třešinkou na dortu jsou na naše poměry docela krkolomná finská jména, příjmení a názvy měst, obcí a oblastí, které autor důsledně uvádí.
Tohle je prostě jedna z nejlepších zábavných knížek, která se mi dostala do ruky! A teď, když si čtu názvy dalších dílek autora: Stará dáma vaří jed, Les oběšených lišek, Chlupatý sluha pana faráře... tak si říkám, vstávej, holka, vzhůru do Finska!
P. S. Jak níže čtu místy trochu pohrdavé komentáře, tak musím akceptovat, že každý má právo na svůj názor a každý má jiný vkus. A připomínám si situace, kdy jsem se občas v úplně ztichlém kině jediná já nahlas smála, nechci říct řehtala nějaké směšné scéně... Směšné pro mě. Holt, každý bereme věci podle svého :-).

Ještě musím doplnit: tady je téma sebevraždy použito podle mě jako dokonalý základ pro oslavu života. V realitě se tyto věci ale stávají a rozhodně nejsou humorné. Každý člověk, který se rozhodne pro tento krok, by se měl před skokem do propasti na minutu zamyslet: kolika a kterým lidem svým dobrovolným odchodem způsobí bolest - rodičům, dětem, přátelům... a zdali je to, co způsobí, omluvitelné.

13 30.01.2022

Tato kniha mě velmi pobavila, četla jsem ji s napětím, protože je plná zvratů - chvíli se štěstí přiklání na jednu, pak zase na druhou stranu.
Podnětné pro mě bylo, že děj je zasazen do Egypta v období 2WW, což je pro mě pole neorané, téměř nic o bojích na severu Afriky nevím. Příběh je asi téměř celý fikce, ale přesto autor úspěšně využil i skutečné postavy a události a dodal tak románu na věrohodnosti.
Je to hodně napínavé. Je to poněkud rozporuplné, neboť dvě armády ze dvou zemí válčí na území třetí země a pohled místního obyvatelstva všech vrstev na tuto skutečnost je asi velice různorodý.
A kromě všeho ostatního, jehož je v knize dost a dost, sem autor úspěšně zasadil i drobnou, ale velice silnou romanci. A popsat na jedné stránce tak jemně a delikátně osudové zamilování a potom vášnivý sex - to se prostě musí umět!
P. S. Čtenáři, častěji však spíš čtenářky vytýkají autorům. že např. do detektivky zasadí i nějaký vztah mezi hrdiny, "červenou knihovnu" apod. V Klíči k Rebece jsou, krom nahánění nacistického špiona, takových odskoků - zdůrazňuji, všeho druhu - desítky. Autor skvělým způsobem totiž píše o lidech a jejich charakterech! A lidé přece nikdy nepostupují jen po jedné lajně. Mohou se víc soustředit na jednu věc, řešit ji, ale v konečném důsledku jsou schopní přitom myslet a dělat spoustu dalších, úplně jiných věcí.
Skvělá kniha! Nepřemýšlela jsem nad tím, zda je tohle vůbec možné, i když myslím, že možné je všechno a ještě mnohem víc, a prostě jsem se při tom napínavém dramatickém čtení bavila.
:-)

13 01.11.2021

Lidská představivost nemá hranice a pokud se ještě spojí se schopností vázat slova do vět, do odstavců a do kapitol... Se schopností svázat tu úžasnou neskutečnou širokou a barevnou fantazii, uspořádat ji, aby to mělo logiku, postavit mantinely a vytvořit knihu... Tak potom, lidi, to nemá chybu!
Někdo považuje fantasy za pokleslou literaturu, přezírá ji, čte jiné autory a vybírá si jiná témata. Kdo miloval pohádky jako dítě, musí milovat i fantasy, neboť to je jistý druh pohádky, s rytíři, draky, kouzly a princeznami... jenom trochu "hustší" než to naše dávné dětské čtení (i když, třeba takoví bratři Grimmové...).
Budiž každému dopřáno, co má rád, není nutné pohrdat kýmkoliv ani čímkoliv. Než číst o dřívějších a dnešních hrůzách reálného světa (už se snažím maximálně omezit i denní zprávy, to je masáž, schopná slabší jedince dohnat k mašli) a upadat z toho do depresí, neboť je jasné, že náš svět, jak ho známe, se v p...l obrací, tak to raději budu číst tu "pokleslou fantasy" Samozřejmě, tu dobrou! fantasy, žádnou jinou! :-)
Tam se to sice imrvére mele, padají přátelé i nepřátelé jako kuželky, kouzla třískají vlevo a vpravo... ale je to napínavé, zábavné, čtivé, a především, a to je hlavní, vím, že tohle je zhola vymyšlené a to utrpení probíhá opravdu jen na stránkách knihy.

Prachmistři byla další trefa do černého, ani jsem nemusela šňupat střelný prach. Stačilo se začíst. Chviličku trvá, než se čtenář-ka zorientuje, je to takový skok z mosta do prosta... ale pak je to jízda ve velkém stylu. Na doporučení některých spolučtenářů jsem jako druhou začala číst povídkovou knihu Příběhy ze světa prachmistrů, která rozšiřuje informace o hrdinech a přidává i nějaké nové postavy. Zároveň už mám otevřenou i druhou část a teď je jen potřeba se v tom mišmaši neztratit a dokonale, do poslední tečky... si to jednoduše... užít!!!
:-)

13 30.08.2021

SPOILER
Pár zázračných přežití, pár oslích můstků, něco historie, více fikce, vše spojeno do zábavné a vrcholně zajímavé směsi... Autor mi po několik dní podaroval plno dobrého čtení, za což mu patří můj dík!
Dočetla jsem třetí knihu série, bohužel poslední, takže se asi nedozvím, jak pořídili Romulus a Tarquinius na vzdáleném východě, kam se hodlali v závěru vypravit... Budu doufat, že udatný Brennus v těch barbarských divokých končinách přečkal všechna protivenství a že věrní přátelé se zas setkají v plném počtu.
Skvělá trilogie! Autor je skutečným mistrem v popisu nejrůznějších půtek, šarvátek, především však četných bitev, které (nejen) toto období zhusta provázejí. Třesk mečů a výkřiky raněných, poslední steny umírajících se mísí s řičením krvácejících koní, a sem tam dokonce s troubením válečných slonů a s křikem nepřátel.
Gladiátoři bojují v aréně na život a na smrt a každý den může být jejich posledním. Lidský život, jak svobodných, neřkuli pak otroků, nemá prakticky žádnou cenu...
Až na to, že čtvrtá hlavní postava, Fabiola, je zvláště v tomto dílu vykreslena asi nejhůř, tak trochu šustí papírem, jsou jinak všechny tři části čtivé a krom zábavy i poučné. Autor nastudoval, co se dalo, je to vidět též podle popisů měst a vůbec zeměpisných míst, výstroje a výzbroje armád, náboženství, cestování atd.
Nosné téma celé trilogie je nejspíš fikce vycucaná z prstu... ale kdo ví, možné je všechno... :-)
Ave Caesar! Morituri te salutant!

13 07.08.2021

Pohoda džez... Žádní úchylové...Ani ohavné mučení obětí... Jenom jednoduché, obyčejné, většinou vesnické či maloměstské vražděníčko pro zisk, ať materiální, nebo morální.
Při čtení povídek se slečnou Marplovou jsem v duchu slyšela její hlas, jak ho znám z TV, a tam kde exceluje Hercule Poirot, viděla jsem v duchu navoskovaný knírek a všechna tajemství odkrývající bystrý pohled Davida Sucheta.
Jednoduché, obyčejné, žádný velký vzruch. A vo tom to je, přátelé. Občas je moc dobře vrátit se ke starým prověřeným mistrům detektivní literatury... mezi nimiž hvězdou z největších je paní Agatha.
Jo jo, tohle jsem si tedy opravdu užila s potěšením :-).

13 22.06.2021

Tomu se říká přes překážky ke hvězdám. Je to jedním slovem bomba! Možná maličko rozvláčné, ale nevadí. Podstatné je, že je to zábava až na půdu a to je v této době žití za časů korony nejlepší lék!
:-)

13 07.03.2021

Miluju detektivky odehrávající se v minulosti, ale z těch moderních mě baví nesmírně tady tyto od P. M. Hlavně tato série a potom jeho čínské thrillery, to prostě nemá chybu!!!
Série je u konce... francouzský Skote - čím novým nás překvapíš? Píšeš? Píšeš? Piš!
:-)

13 13.02.2021