Snoopi diskuze u autorů

"Nikdy jsem se nenudila," vzpomíná na své dětství herečka, spisovatelka a šperkařka Vlastina Svátková. Ta věta ostatně vystihuje celý její dosavadní život plný různorodých aktivit, od herectví přes výrobu šperků po psaní knih, ale také zvratů včetně bulimie, domácího násilí, rozvodů. Ani její křestní jméno není nudné a každý se na něj ptá. Má ho po tátovi Vlastimilovi: "Je zajímavá potřeba lidí někam si zařadit vše, co budí pozornost. Přitom jméno o vás nic neříká. Vlastina se mi líbí, mám ho v občance, v pase i v rodném listě. Ani bych nepotřebovala příjmení," usmívá se - týdeník Téma, 18/24

Na jejím profilu na sociálních sítích nenajdete série selfíček ani fotky luxusních kabelek či bot, ale dozvíte se, jak na vodní kámen ve sprchovém koutě, jak na zrcadlo bez šmouh anebo jak si z větviček vánočního stromečku vyrobit univerzální čistič domácnosti. I tak má úspěšná influencerka Kateřina Brožová stovky tisíc sledujících podobně jako hvězdy showbyznysu. Jak se podařilo blondýnce z Brna udělat s úklidem díru do světa? A jak vypadá její uklízecí arzenál? Téma, 18/24.

Šílený, zlovolný, skandální. Učíme se o něm dodnes jako o největším romantickém básníkovi všech dob. Že byl jedním z největších prostopášníků dějin, už se tolik nezdůrazňuje. George Gordon Byron, skotský poeta, který zemřel přesně před 200 lety. Medailon týdeníku Téma, 18/24.

Už před dvěma miliony let, kdy se člověk zvětšil i olysal, míval strach z hadů, mírný sklon k mnohoženství, deprese, chuť na sladké i mu běhal mráz po zádech. Všechno, co máme, jsme posbírali jako dědictví od různě starých prapředků. Zůstaly nám z těch dob dodnes i kostrč místo ocasu, svaly na hýbání uší a celá řada instinktů. "Na vyhasínání těch nepotřebných bych nevěřil," říká prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc., a dodává, že problémy starých lidí evoluce nemůže efektivně odstraňovat. "Mají totiž už rozmnožování za sebou. Proto nemizí stařecké choroby," vysvětluje evoluční biolog v rozhovoru v týdeníku Téma, 18/24.

Dnes, 29.04., se horolezec Radek Jaroš dožívá šedesáti let, přidávám se ke gratulantům :-)
Navzdory věku hledá stále nové pozoruhodné výzvy. Po Koruně Himálaje, při níž vylezl coby patnáctý člověk světa na všech čtrnáct osmitisícovek bez pomoci kyslíkového přístroje, se pustil do Koruny planety aneb zdolávání vrcholů nejvyšších hor všech sedmi světadílů. Poslední z nich si odškrtl v roce 2019. A do třetice si vymyslel, že se podívá na čtrnáct nejizolovanějších hor na světě, což průběžně činí. Elitní horolezec vypráví i o tom, proč nemůže běhat, jaké to je, dívat se zblízka do tváře zubaté, že Mount Everest není nejbližší horou světa, proč nedostal státní vyznamenání už před devíti roky anebo jak se těší na roli veselého důchodce a že konečně plánuje výstup na majestátný Říp - týdeník Téma, 18/24.

První květen je už 134 let mezinárodním Svátkem práce. Od pohanských dob také svátkem jara (stavění májek, pálení čarodějnic), a v návaznosti na to začal být později slaven i coby začátek měsíce lásky (líbání pod rozkvetlým stromem). Pro Česko má tohle datum ještě další význam: 1. května 2004 vstoupilo do Evropské unie. Co nám za dvacet let členství v Unii dalo? A co vzalo? A je to pořád stejný elitní spolek, přísahající na svobodu, rovnost, bezpečnost a prosperitu, do něhož jsme tehdy vstupovali? I nad tím se zamýšlí politolog PhDr. Jan Kubáček - týdeník Téma, 18/24.

"Josef Laufer miloval doutníky. Říkal, že ho v životě stály tolik peněz, že by za ně koupil dvě vily." Za jeho smrtí se ohlíží i týdeník Téma, 18/24.

V nedávném rozhovoru pro jeden časopis se J. Ledecký zmínil, že pracuje na pokračování své předchozí knihy "Verše potrhlé", takže se určitě máme na co těšit. Jeho fantazie je obrovská a už ve své knize veršovaných bajek dokázal, že umí oslovit dítě i dospělého zároveň a dovedně propojit jejich světy. A pokud chystanou knihu ilustracemi opět doprovodí jeho syn, půjde nepochybně o skvělý zážitek. Stačí jen trochu vycizelovat rýmy :-)

Dne 27. dubna 2024 zemřel ve věku 91 let historik Robert Kvaček. Patřil k největším osobnostem poválečné české historické vědy, těšil se respektu i mezi experty v zahraničí.
Byl oblíbeným vysokoškolským pedagogem. Mezi jeho přední zájmy patřily dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období druhé světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století.
O jeho úmrtí informovala Jana Čechurová z oddělení moderních a soudobých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Umělec, který se svým osobitým způsobem psaní realizoval nejlépe v oblasti literatury pro děti a mládež: stejně jako mnoho dalších tvůrců v ní našel únik z normalizačního diktátu doby. Nezapomenutelný autor, jenž se vryl do paměti hned několika generací: snad není nikoho, kdo by se s jeho dílem nesetkal už v dětství. Podařilo se mu neuvěřitelné: jeho knihy překonaly svou dobu - mají co říci i dnes a oslovují stále nové a nové čtenáře. Fascinující je nejen šíří záběru témat: ohromující je i jeho hluboký ponor do dětské duše a znalost psychických procesů, které se v ní odehrávají. Jeho malí hrdinové jsou z masa a kostí, umíme si je hned představit, ba co víc: jednají a chovají se tak, jak se od dětí různého věku očekává.
Petiška dokázal literaturu pro děti komplexně uchopit už z její podstaty a díky jazyku, který užívá, zůstává nadčasový. Nejznámější se stal skrze své "Staré řecké báje a pověsti", věnoval se však i převyprávění našich i cizích pověstí a bajek /Příběhy, na které svítilo slunce, Čtení o hradech, zámcích a městech/. Ve svých leporelech, zdánlivě prostých, uplatnil specifický výraz důmyslného oslovení malého čtenáře a získal značnou oblibu i u rodičů. Právem jej řadíme mezi klasiky literatury pro děti a mládež.
Připomínám, že tvořil i romány pro dospělé; ty však zůstávají stranou a příliš se o nich neví. Také působil jako překladatel, např. děl G. E. Lessinga, H. Heina, F. Wolfa a dalších.
Myslím, že do smrti nezapomenu na neskutečný pocit štěstí, radosti a blaha, který se rozhostil v útrobách mé duše, když jsem poprvé sama dokázala přečíst jeho Alenčinu čítanku. Tehdy se mi zdála "nesmírně tlustá a příšerně silná", ale zaujala mne natolik, že jsem ji přečetla v kuse. Možná právě tenkrát se ve mně zrodila moje čtenářská vášeň :-)

Kdy potkám tornádo?
Zajímavá přednáška Petra Zacharova vás seznámí se současným poznáním vzniku tornád, možnostmi jeho předpovědi a výskytech tornád v Čechách i ve světě. Přednáší RNDr. Petr Zacharov Ph.D. 22.05. 2024 17:00, Městská knihovna Praha, Břevnov.

Želvy – souputníci dinosaurů
Přednáška chovatelky želv Nataši Velenské.
Městská knihovna Praha, Barrandov, 22. 5. 2024, 17:00.
Jsou skutečně souputníci dinosaurů tak pomalí? Víte, že některé druhy želv nemají ve svém názvu vůbec toto slovo, ale třeba dlouhokrčka, hlavec, orlície? V čem se skrývá výhoda krunýře a pomalého metabolismu? Pojďme se vydat na dobrodružnou výpravu kolem světa za želvami a prozkoumat blíže a ze všech stran nejcharakterističtější želví znak, krunýř – jeho pevnost, ohebnost, materiál, z kterého je vytvořen, barevnost, zdobení a citlivost. Jak se želvám daří kousat bez zubů a další zajímavosti o želvách.

Ismail Kadare, velikán (nejen) albánské literatury:
Městská knihovna Praha, Barrandov, 24.04. 2024 17:00
Přednáška představí albánského spisovatele Ismaila Kadareho, jehož tvorba je v českém prostoru stále spíše neznámá. Dotkne se i tématu Kadareho postavení v době komunismu, kdy byla Albánie zcela izolovanou zemí, stojící mimo soupeřící bloky bipolárně rozděleného světa. Na setkání se těší albanista Přemysl Vinš.

Autor to rozjel ve velkém - Literární stand-up tour, besedy spojené s autorským čtením: 24.04. Jihlava, 13.05. Poličná, 15.04. Jílové u Prahy, 21.05. Břeclav,
23.05. - 26.05. čtyřdenní nonstop autogramiáda na Světě knih Praha, 14.06. Náchod. Těším se, že ho zastihnu v Praze :-)

Zpěvák a herec Josef Laufer, známý z hitu 'Sbohem, lásko, já jedu dál', zemřel v sobotu 20.04. 2024 ve věku 84 let.

Dne 17.04. 24 uplynulo deset let od smrti tohoto významného kolumbijského spisovatele.

Rubrika "Genius loci" v časopise Týdeník Echo, 15/24, str. 56 - 58: "Dobrý četník od Carcassonne. Středověk skoro originální na francouzském jihu."

Rozhovor s autorem v časopise Týdeník Echo, 15/24, str. 16 - 21: "Uchovat si dětskou otevřenost. S profesorem Pavlem Kolářem o věcech mezi nebem a zemí".

Petrkov Česko-francouzské kulturní centrum uvádí:
25. 5. 15:30 - Hudebně-literární pásmo Samotín z tvorby básníka Ladislava Fikara v přednesu Lucie Trmíkové a s doprovodem flétnistky Lenky Kozderkové.
V Petrkově č. p. 13 u Havlíčkova Brodu, kde žil s rodinou básník a grafik Bohuslav Reynek.

Mezinárodní knižní veletrh a literární festival, který se koná v květnu v Praze, samozřejmě neopomene ani tohoto významného spisovatele - zapojí se i do aktivit připomínajících 100. výročí jeho úmrtí.
Mottem aktuálního ročníku, které bude filozofickou linkou festivalu uvažující o účelu literatur a jak mění náš vnitřní život, je Kafkův citát „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás."
23. - 26.05. 2024 Výstaviště Holešovice