Země Lhostejnost
Karel Kryl
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/115846/zeme-lhostejnost.jpg
4
105
105
Kniha Země Lhostejnost přináší úplný soubor politických komentářů Karla Kryla z let 1990-93. Je nejen splátkou jednoho z výrazných dluhů, které máme vůči jejímu autorovi, ale i překvapivě aktuálním a výrazným hlasem do diskuse o přítomnosti a budoucnosti české společnosti, politiky a kultury. Krylovy články ukazují, jak mimořádného a vskutku nezávislého politického komentátora v něm česká a slovenská společnost ztratila. Vzhledem k nepřízni rozhlasových a novinových redaktorů na počátku devadesátých let neměl Karel Kryl možnost své publicistické texty představit širší čtenářské a posluchačské obci. I proto jeho komentářů vzniklo mezi léty 1990 a 1993 jen dvacet osm. Dosah regionálních periodik Moravskoslezský den a Znojemsko, v nichž většina těchto textů vyšla, byl minimální. Kniha Země Lhostejnost zásadním způsobem doplňuje obraz zpěváka, skladatele a básníka Karla Kryla. Ukazuje jej jako výsostně politického člověka se širokým vzděláním, záběrem zájmů a tvořivě blízkým vztahem k českému jazyku, který ve své publicistice rozvinul jako málokdo z jeho generace.... celý text
Přidat komentář
Knížku otvírám o Vánocích, v době, kdy většinou bilancuji ten rok odcházející a vyhlížím do roku následujícího. Protože jsem starší ročník a s Krylem jsem zažíval nejen rozdělení Československa, ale i třeba "bratrskou" pomoc, mluví mi z duše. Jiná věc je, že tehdy, na začátku devadesátek, jsem mu moc nechtěl naslouchat. Dnes, kdy jsou Klausové a Zemanové na smetišti našich dějin, je hodně zajímavé přečíst si jeho komentáře a zamyšlení. A tiše smeknout, protože skutečně viděl i v té uměle vytvořené mlze. A onoho "zaklínaného optimismu" u nás valem ubývá, je-li ještě jaký. Škoda té opravdu velké, ale bohužel promarněné šance.
Což o to, psané je to pěkně (pomineme-li, že ve druhé části už se Kryl opakuje nebo rovnou vykrádá sám sebe), v lecčems viděl hodně dopředu, ale ten tón "já jsem ten nejlepší a vy ostatní mi jen ubližujete", ten tón "já jsem tu sice dvacet let nebyl, ale vím o vás a o tom, jaké to tu bylo, úplně všechno", ten tón se mi vůbec, vůbec nelíbí. Hodně mi to připomnělo mou špatnou zkušenost s autobiografickou knížkou Elišky Haškové Coolidge. A tak si mě tu klidně ukamenujte, ale víc jak 1* prostě nedám.
Za bolšána jsem ho milovala. Po listopadu jsem na něj zanevřela.
Volila jsem 20 let ODSku a bylo mi líto, že se dal k socanům.
Dneska před ním smekám!
Viděl daleko dál, než já.
Nedal se k socanům, byl vždycky sám za sebe. Né politik, ale Člověk.
Poslouchala jsem audio proložené jeho písničkami,skvělý zážitek.S většinou jeho politických názorů naprosto souhlasím,ani nevěděl jak se všechno potvrdí.Čas to ukázal.Škoda,že tu byl s námi jen tak krátce.
,, Rum do odlívky s valiem
a dojati až k pláči
jsme šťastni, když si nalijem-
a jedno, kdo nám stáčí.
Sbor ropuch zpíva rekviem:
jsme s nimi na prameni.
Ač se lží ještě nežijem,
jsme s pravdou rozvedeni ...
Jeho písně byli hymnami mého ročníku,hlavně v tzv. vojenské základní službě.Jak jsem byl překvapen jeho návratem v 89 -tém a znejistěn jeho společným vystoupením s naší normalizační " ikonou" Gottem na tom slavném balkoně.Ale za to chudák nemohl.Byl použit jako maskot,víc šancí k projevu a politickému vlivu mu polistopadová vládnoucí garnitura nedala .Ještě že se mohl vyjadřovat na koncertech, a v periodicích Znojemsko a Moravskoslezský den,což si pamatuji.A vím ,že v té době i já , jako mnoho jiných,jsem mu nevěřil ,že ta naše "sametová " jde do kytek. A proč ? Když jsme v davu ,jež lze ovládat ,jsme hrdinové , ale pokud máme co říct sami za sebe jako jednotlivce,něco odlišného od předpisu vládnoucí garnitury,bojíme se.Proto mu lidé odcházeli z koncertů,nechtěli toto slyšet.Proto mu nechtěli tyto fejetony nikde zveřejňovat.Zajímavé,že?Chvilku po "sametové "se tady lidé opět začali bát.A začali věřit lidem ,co vystudovali za komunistické peníze a jejich "prognozam".
Nejvíc ho štvalo rozdělení republiky,to nemohl přenést přes srdce stejně jako mnoho ostatních,ale snad mu bude útěchou,jestliže na nás odněkud shlíží,že my normální češi a slováci na to prdíme, i přes rozdělené ekonomiky a měnu , a máme se rádi a rozumíme si! V řeči i životem. A o to jde,navzdory všem Mečiarům a Klausům.
V ediční poznámce stojí: "Karel Kryl žil politikou a dokázal se jí zabývat dvacet hodin denně. Dnes je možná ještě více než tehdy zřejmé, jak nám osobnosti jeho formátu- vycházející z kořenů české nezávislé žurnalistiky- zoufale chybějí."
Tento člověk, svými dvacet pět let starými texty a myšlenkami, je stále aktuální.
Několikrát mi chyběla znalost události na kterou svým textem reagoval a i jména tehdejších, dnes často už zapomenutých aktérů jsem si musela vyhledat.
Také Krylův slovosled, používání archaismů a další zvláštnosti tohle čtení neusnadňují. Ale ono vůbec neuškodí přibrzdit a každou jeho větu si přečíst dvakrát- třikrát. Stojí za to!
Asi nejsilněji cítím jeho nesouhlas s rozdělením Československa. Nedokážu posoudit jestli to byla chyba, nebo ne, ale jsem ráda že i nadále máme k sobě blízko.
Jelikož se jedná o politické názory jednotlivce, nejsem asi úplně schopná hodnotit objektivně. S některými názory se ztotožňuji, nicméně ta doba je pro mě velká neznámá, takže jsem spíše tápala ve jménech a souvislostech. Ale aspoň jsem se donutila trošku něco nastudovat z naší historie :)
Dosud jsem měl zkušenost jen s výbornými písničkama pana Karla a sem tam jsem zaslechl nějakou tu jeho básničku. Básně v této knížce jsou také skvělě trefné. Bohužel s ostatkem jsem se častokrát trápil, což bylo asi zapříčeněno nedostatkem mého intelektu. Jak už tu někdo poznamenal, tak pan Kryl by byl v opozici asi za každého režimu. Říká se, že kritizovat je lehké - já tento názor nezastávám - člověk musí mít i pro tohle talent. Pan Karel ten talent měl, dokázal prohlédnout skrze mlhu, která většině populace zastiňuje její zraky. Avšak co se týče knihy samotné, tak tam mi cosi chybělo. Cosi v podobě nějaké jiskřičky naděje, náznaku pozitivního záblesku v dáli, trocha milého pousmání či prátelského pomrknutí. Žít jen pod černými mračny zkrátka nelze.
Doporučuji! Obdivuji páně Krylův přehled, odhad a postřeh. Jakou on měl pravdu!
Moc dobrá kniha. Minulý týden jsem viděl česko-polský dokument o něm a doporučuji všem.
Doporučuji dávkovat po kapitolách. Je to těžký text, plný zžíravé kritiky a přesně trefných jedůvek. Člověk se snaží si budovat nějaké národní sebevědomí a pak stačí nějaký takovýhle text, nebo jemu podobný ( Gottland třeba) a jeden může začínat od začátku.
Je až k nevíře, jaký přehled a dosah politického myšlení pan Kryl měl.
Vašku jak ty ses jen mýlil, že si ho nepřizval! Nakonec ještě že tak, akorát by se Karel ušpinil. Kniha mně příjemně překvapila, jaký přehled Karel měl a jeho nadčasovost pociťujeme dodnes.
Tato kniha je výborná! SKvěle popsaná situace v době komunismu. Karel Kryl je mujj velky vzor a jeho názory zastávám. Tuto knížku velice doporučuji!
Karla Kryla velmi oceňuji a mám ho ráda. Jeho kniha je i dnes aktuální, bohužel. A brontosauři se mu povedli.
Krylovy glosy jsou sice často docela trefné a jazyk vybroušený, ale přesto z toho jeho zahořklost vyčnívá až příliš. Zajímavé k přečtení to je, nicméně zejména ve druhé polovině už se hodně opakují podobné motivy nebo variace na ně.
Velmi málo toho vím o Karlu Krylovi, jako básníkovi, spisovateli, písníčkaři a moderátorovi. Četl jsem jen tuto jedinou knížku o něm a o nás (naší vlasti), ve které se spojuje smysl Kryla po básní a kritickém psaní o státu Čechů a Slováků. Je neuvěřitelné až zarážející jak mohl odhadnout kam se budeme ubírat. Zemřel několik let po listopadových společenských změnách, rok po odtržení "jednoho národu se skoro stejnou řečí s nepatrnými odstíny". Mohu jen usuzovat a domnívat se, autor byl asi dobrým znalcem českých duší a věděl jak se v té či oné době zachováme, ke komu se přimkneme a na co budeme hubovat. Je to naše povaha - znak, kterým se odlišujeme od ostatních. A proč? Je to velmi jednoduché a prosté. Nebudujeme, nevytváříme hodoty, pálíme za sebou mosty a ničíme. Nehasíme, rozněcujeme požár. Chci být optimista a Kryl asi také (při vší zatvrzelosti a svízeli, kterou prožíval). Poznamenán odchodem z vlasti a návratem, byl zklamán. Dopadlo to, jak mělo. Čtu v předešlém komentáři, že byl depresivní. Smutnil a jeho vzpomínky jej trýznili, bojoval sám se sebou, s národem a ukazoval nám pravdu, která se mu zračila nejen v textu písní ale i uhasínajícími světélky v očích.
Možná měl nám přenechat více optimismu, co já (ne)vím, je to doba, lidé, styl, ne je to jen a pouhé myšlení, které nás svazuje a poutá, neboť jestliže jsme jeden národ a žijeme v krásné vlasti, měli bychom alespoň ctít základní principy chování a klást a odpovídat k čemu naše předky vedlo se zde usadit. Aby mohli zemi a sebe ctít.
Neskutečně kritické, neskutečně depresivní, ale takový byl Kryl. Po přečtení knihy jsem nabyla dojmu, že Kryl by zřejmě nebyl spokojen v žádné době :)
Štítky knihy
fejetony politika politické fejetony komentáře
Autorovy další knížky
| 1990 |  Kníška Karla Kryla |
| 2012 | Země Lhostejnost |
| 1997 | Básně - Spisy II |
| 1994 | Půlkacíř |
| 1994 | Krylogie |
Krylovi politické texty po sametové revoluci: Karel se chce aktivně účastnit na svobodné novinářské práci na celostátní úrovni. To je mu odepíráno a tak se pokouší proniknout do regionálních periodik, a tam publikuje komentáře a zamyšlení. Tehdy jsem žil v oblasti, kde jsem měl přístup k jeho výtvorům. A tak jsem se zamýšlel, zda je vše v rámci svobody u nás dobře děláno. Zda centrální moc nezneužívá příliš nadšení lidu ke svým cílům. Měl pravdu - zneužila. Ale nedalo se s tím nic dělat. Hlavní sdělovací prostředky měla garnitura ve své moci a lidé nic nechápali.