Strážci slunce

27.05.2024

PROČ SI PŘEČÍST STRÁŽCE SLUNCE:
1. queer normativní svět
Tahle fantasy má svět, kde se nikdo nepostavuje nad tím, že je někdo například trans či nebinární. Dokonce mají ceremonii utvrzující genderovou identitu, takže si člověk v určitém věku řekne, jestli mu vyhovuje ten gender s jakým byl do teď vychováván.
Zrovna Sol, jejich božstvo a stvořitelstvo je nebinární.
A zajímavé je, že knížka, byť fantasy, zmiňuje věci jako operaci hrudníku, blokátory puberty, injekce hormonů. Neřeší tu změnu pohlaví magií, ale stejně jako v naší realitě.

2. mexická mytologie
Od conchas (sladké mexické houstičky) přes alebrije, až po bohy... tahle knížka jednoduše dýchá Mexikem. Celkově působí barevně a hravě.

3. zvířátka
Kdopak bude po téhle knížce toužit mít
za společníky papoušky a tukany? No, až na lidi s ornitofobií, úplně všichni. Navíc kdo by netoužil po tom starat se v záchranné stanici o magické tvory z mexické mytologie - alebrije.
Kapitola 13 .

4. zajímavé zkoušky
Díky různým zkouškám, kterými musí hrdinové projít, je v knize i dost akce. Navíc nejsou zavření někde v aréně, ale kvůli každé navštíví jiné město, čímž postupně spolu s hrdinou více poznáváte onen magický svět.

5. zapojení moderních věcí
Ve Strážcích slunce nenajdete jen lékařské věci ohledně tranzice, ale i věci, které byste čekali v naší moderní realitě: Chupa Chups, sociální sítě jako TicTac, TúTube, Instagrafíi, nebo sběratelské kartičky. Buď budete tenhle aspekt milovat, anebo nenávidět, jelikož by to celé mohlo dost dobře fungovat i zasazené do našeho světa jako je Percy Jackson.

JEŠTĚ PÁR MYŠLENEK:
Jednou ze super věcí na téhle knížce je bezvadně zpracovaná reprezentace. Logicky nemám osobní zkušenosti, ale i tak bych řekla, že je na tom vidět a cítit, že autor (on/oni) píše z vlastního života. V jedné scéně hlavní hrdina Teo mluví s Xiem o tom, jaké to je být trans a ta scéna byla vážně moc hezká. Myslím, že pokud si tuto scénu přečte nějaký mladý trans čtenář, mohla by mu třeba i pomoci - aspoň necítit se v tom sám. V knize je také spousta obsahu spojeného s dysforií. Teův boj s tím, že jeho křídla, která jsou jeho součástí, se nezměnila a stále barevně vypadají jako křídla ženská, byl bezva napsaný!

K těm zkouškám bych mohla říct, že je to akční a napínavé a vlastně jde o to, že ten poslední na konci bude sice obětován, takže zabit, ale celé to ve finále má takový táborový nádech. Je to někdy nebezpečné, ale není to tak, že by tam umírala jen postava za druhou. Dokážu si představit, že by se tím někdo inspiroval a vytvořil dětem na léto bojovku s takovými úkoly.

Jinak s HG jsou tam paralely: vysílání v TV, tradice, hrdina kámoší s někým mladším, uniformy, každý chce přežít nebo dokonce i vyhrát, aby ho čekala sláva. Zkoušky se také odehrávají v malebných přírodních kulisách připomínajících arénu z prvního dílu i tu z druhého. Zlatí jsou zcela jasně ekvivalentem účastníků prvního kraje THG - celý život trénují, touží se zúčastnit a berou to jako své poslání.

Škoda, že tam těch papoušků a jiných ptáčků nebylo víc. To jsem se fakt nasmála . Ty scény byly boží!

Je teda naprosto jasné, kdo to vyhraje, ale tak… v tomhle případě to ani nejde jinak. Ale bylo tam i něco, co mě překvapilo, byť je na to během knížky odkazováno a mělo mi to dojít. Jen jsem se tím až tolik nezabývala.

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s knihkupectvím Luxor za účelem recenze.

Nebudu hodnotit, protože jsem to nedočetla. Dostala jsem se do poloviny a dál to prostě nejde, je to nuda, usínám u toho a nevím co vlastně čtu. Ty jména jsou pro mě utrpení a ač jsem se na tuhle knížku dost těšila a hlavní postava má i křídla, což miluju, tak to prostě až do konce nedám. Každý si tam to svoje určitě najde, ale já mezi ty šťastné asi patřit nebudu.

10.05.2024

Téhle knížky jsem se trochu bála, ale wow! Příjemně mě překvapila a nakonec jsem se začetla tak moc, že jsem se od ní vůbec nedokázala odtrhnout.

Strážci slunce jsou neotřelou kombinací mytologie, napínavé akce, queer problematiky a v neposlední řadě i romantiky. V mnoha ohledech vnáší do oblasti české překladové literatury spoustu nového stejně jako Kluci ze hřbitova, které ovšem (aspoň za mě) tato kniha naprosto překonala. Velmi oceňuji ztematizování latinskoamerické mytologie, se kterou jsem jako česká čtenářka doposud nepřišla nijak do styku a která mi připadala velmi zajímavá. Vedle antické a příp. egyptské mytologie je to v našem prostředí zkrátka něco nového a neokoukaného.

Akční linka mi trošku připomínala takový mix Percyho Jacksona a Hunger Games. Ale neskutečně mě to bavilo, byla jsem napnutá jako struna od začátku do konce a sledovat měnící se pořadí jednotlivých účastníků zkoušek bylo něco na moje nervy – udržet se a nepřetočit na konec knihy, abych zjistila, jak to dopadne, mi dalo vážně zabrat.

Tematizace queer identity, problémů, které s sebou přináší, a vůbec celkově prezentace LGBT+ komunity jsou v knize velmi podobné tomu, jak to známe z Kluků ze hřbitova. Nenásilnou formou jsme konfrontováni s trans hrdinou, nebinaritou i homosexuální orientací. Musím říct, že do formy, jakou je napsaný Teo, jsem se neskutečně zamilovala. Pohled do jeho nitra je psán velmi nenuceně a přirozeně, až jsem měla pocit, že je Teo můj reálný kamarád. Celkově jsou všechny postavy psány velmi reálně a lidsky, nikoliv černobíle, nýbrž se všemi svými klady i zápory, až jsem si dokonce oblíbila i ty „záporné“.

Romantika mezi Teem a Aureliem zde sice zatím není prakticky vůbec rozvedená, ale semínka už jsou slušně zaseta a já se těším na pokračování, ve kterém se snad ještě více sblíží a my se v této rovině (doufám) dočkáme něčeho pořádného!

Konec knihy je částečně otevřený, ale vzhledem k tomu, že se plánuje pokračování, jsem relativně spokojená. Některé věci by možná chtěly trochu více objasnit a dovysvětlit už teď, ale pevně věřím, že se odpovědí na své otázky dočkám v druhém dílu. Už aby tu byl!

21.04.2024

Mytologii zbožňuji... zde je předvedena krapet jinak ... ale příběh tak utváří.... hlavní hrdia Teo (polobůh) mě dostal a fandila jsem mu ... kniha pohltí už od začátku a nepustí do konce ... jedná se o otevřený konec (vpád nenáviděných Obsidiánových), který naznačil, že bude i pokračování (a na to se těším) ... za mě vřele doporučuji....

18.04.2024

Do knihy se mi úplně nechtělo, protože jsem věděla o otevřeném konci, druhy díl má vyjít v originále na podzim, takže nějaký čas potrvá, než se dočkáme pokračování.

Ale tak sympatického hrdinu, kterému nechybí sebereflexe jako je Teo jsem dlouho nezažila. Niya je prostě skvělá borka.

Čekala jsem trochu Riordana s neotřelým zasazením a přesně to jsem dostala. Krásné, bavila jsem se od začátku do konce.

27.03.2024

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace

Kluci ze hřbitova se mi moc líbili, takže mě tato novinka nemohla minout a Aiden Thomas nezklamal/a. Užila jsem si to dokonce ještě o krapet víc, protože je tu nebezpečný turnaj (ty mě v poslední době hodně baví) a ten, kdo skončí na posledním místě, bude obětován.

Božstvo a jejich potomci (polobohové) jsou rozděleni do kategorií a mají různé schopnosti. Zlatí jsou elita. Pomalu si nevidí na špičku nosu a ve školách je připravují na souboje a zkoušky, aby v turnaji obstáli.
Pak jsou další třídy a náš hlavní hrdina patří k Jadeitovým. Nestává se moc často, že by se do Slunconošských zkoušek vybral někdo jiný než Zlatý. Nyní se ovšem tak stalo.

Postavy jsem si neskutečně moc oblíbila. Teo je takový roztomilouš, Niya je pro každou lumpárnu, mladý Xio, dvojčata Auristela a Aurelio i další - ať už byli na jakékoli straně - dokázali ve mně vyvolat emoce.

Já se na začátku chvíli ztrácela ve jménech a než jsem se zorientovala, několik stran to zabralo, ale pak už mě příběh pohltil a jen nerada jsem tento první díl duologie odkládala.

Nechyběly tu vtipné momenty, lehký náznak romantiky (pohledy, doteky), transgender téma, mytologie a napětí. Zní to jako perfektní čtení pro fanouška Percyho Jacksona. K tomu přidejte něco málo z Hunger Games a Strážci slunce jsou na světě.