Tichá pošta
Tereza Herzogová
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529548/bmid_ticha-posta-65988c0c90f0c.jpg
4
54
54
Schovávaná série
< 2. díl
Do srdce stačí zašeptat. Ivan by mohl být Šárčiným otcem. Mezi úspěšným spisovatelem a jeho talentovanou múzou ale navzdory věkovému rozdílu trvá inspirativní milostný vztah. Po návratu z letní dovolené ve Francii však na Šárku začnou dotírat osudové otazníky a také samotářský restaurátor Bartoloměj. Čas je najednou pro všechny bolestné téma. Šárka se bude muset brzy rozhodnout, kam svůj budoucí život nasměruje. A zatímco si mezi barokními zdmi Santiniho staveb hraje na tichou poštu, netuší, že není jediná, kdo ostatní tahá za nos.... celý text
Přidat komentář
První díl byl čtivý, ze života a četl se sám. Druhý díl je minimálně stejně tak dobrý ne-li lepší. Šárka je postavená před životní rozhodnutí a aby toho nebylo málo, tak jí začne nadbíhat ne jeden, ale hned dva chlapi a do toho jí maminka začne dohazovat dalšího, protože je jí samozřejmě proti srsti, aby byla se sedmdesátiletým pánem (i když už je s ním 7 let) a přišla o další potenciální vnoučata. No, ale to se všechno může celkem rychle změnit a taky, že se tak stane.
Sečteno, podtrženo, kniha se mi velmi líbila, četla se sama a jsem ráda, že jsem se dočkala pokračování a myslím si, že v dalším díle by určitě taky bylo co řešit. Krásně jsem si vyčistila hlavu a vzala jsem si poučení ze zkušenosti jiných, byť smyšlených postav, za to autorce moc děkuji a neméně za to, že mi knihu poskytla na recenzi.
Je to čtivé, je to ze současnosti, řeší se tam dost věcí, ale tak nějak mi to přijde ploché, hloupé. Některé postavy jsou až na hraně karikatury, některé zase jako z reklamy... Co rozhodně knize neschází, jsou metafory a přirovnání, čím víc přirovnání, tím víc nudy, aspoň pro mě. A najde se pár podivností - Helena chodí plavat každý týden do bazénu, ale o pár desítek stránek, když jde na výlet, “figuru něla na dvaašedesát sice prvotřídní, ale udržovala si ji spíše domácím cvičením než zdoláváním výškových terénů. Ostatně o tom, jak je kdo krásný, jaké má vlasy atd, se opakovaně dočítáme, asi abychom nezapomněli. (zelené oči toho památkáře mě už teď straší ve snu). No a ty divné školní záležitosti! Šárka jede se svou třídou prváků na vodu, tam se seznámí s introvertní studentkou, která se nebaví se spolužáky (protože přece jsou to blbci, ne?), no a Šárka jí nabídne své přátelství. Ehm, neměla by jako třídní učitelka spíš třídu tmelit? No nic. A je úsměvné číst si o učitelích češtiny a najít v knize hrubku, ze které by asi Chroust vyletěl z kůže. (nazvučené nástroje čekali). Přesto jsem zvědavá, zda autorka napíše pokračování, už jen pro Chrousta bych si to ráda přečetla.
Konečně jsem se ke knize dostala (to to trvalo, viď, Terko), a moc doporučuji! Je to dar vidět věci kolem nás s laskavým pohledem a humorem...
Už první díl se mi moc líbil. Kniha je realistická, naprosto uvěřitelná. Gratuluju autorce a držím palce, aby jí psaní i nadále šlo takto dobře.
Vždy mě potěší, když čtu nějaký současný příběh a mám u něj pocit, že se mohl reálně stát. Že ty životní peripetie, které hrdinové prožívají, mají nějaký základ, kterému lze rozumět. Už první kniha, za kterou vděčím pouze a jen letošní ČV (jinak by na ni asi nedošlo), se mi líbila a ani pokračování neslevilo z mého opravdu příjemného pocitu po dočtení. Zvlášť oceňuji, jak autorka docela citlivé téma, ze kterého by se lehce mohla stát kýčovitá parodie, dovedla empaticky a vkusně zpracovat. Příjemná knížka, o životě a jeho výzvách, o čase, který nelze zastavit, o psaní knih a také trochu o muzicírování, ale hlavně o lásce, která, když je ta pravá, překoná mnohá úskalí. Konec knihy se může jevit jako otevřený anebo taky ne :-). Jestliže se autorka rozhodne napsat pokračování, nenechám si ho opět ujít.
Skvělé. Ráda jsem znovu nakoukla do života Šárky a Ivana a prožívala s nimi vzestupy i pády. Líbila se mi ta opravdovost v popisu vztahu s mnohem starším partnerem. Kniha byla opět plná emocí ale i vtipu. Jsem moc ráda, že jsem autorku poznala a už si od ní nenechám nic ujít :-D
Jen jsem nakoukla a přečetla. Takhle chytlavá je druhá kniha autorky. Ze začátku mě velmi překvapilo, že se Tereza Herzogová vydala cestou pokračování Schovávané, ale udělala skvěle. Moc ráda jsem se za Šárkou a jejím životem vrátila.
Příběh je čtivý a tím, že hlavní hrdinka Šárka je v mém věku, dokázala jsem se do ní velmi rychle vcítit a byly jsme skoro jako kámošky. Její vztah s Ivanem je zde popsán skvěle. Šárka je v nejlepším věku, kdežto Ivan je už takový důchodce, který chce mít klid na své psaní a hraní ve skupině, celkově se za ničím nehoní a vyhovuje mu spíš poklidnější běh života. Moc se mi líbilo jak Šárka i přes tento věkový rozdíl a i citové překážky, které ji život připravil do cesty, tak i přesto všechno stále Ivana miluje a chce mu být oporou. Jen Šárka míní a život mění. Jak se se vším popere, se dozvíme a zaručuji parádní zážitek. Autorka umí krásně poutavě psát, a proto jsem si užívala každou stránku.
Po dočtení jsem si říkala: Á tak to není ještě konec, věřím, že nás autorka nebude dál napínat a má už připraveno další pokračování. Já si jej určitě moc ráda přečtu. A vy kdo jste ještě nezačali, určitě zkuste Schovávanou je skvělá.
Autorčiny knihy jsou skvělé v tom, že dokáží v čtenáři vyvolat všechny možné emoce od smíchu přes pláč až po vztek.
Myslím, že se najde nejeden čtenář, který se rád dozví, jak jeho oblíbené postavy žijí po x letech. V Tiché poště se to dozví a možná se i stane to, že změní své sympatie k některým protagonistům.
Osobně mě velmi zklamalo jednání Šárky a její matky Heleny. Za některá jejich rozhodnutí bych jim nejraději vrazila políček a ne jeden. Ale i když jsou některé postavy na zabití, stejně si bez nich příběh neumím představit. Opět ale nezklamal Ivan a milovaný Chroust. Sympatizanti této postavy se mohou zase těšit na jeho vtipně trefné výroky.
Není nouze o zvraty, životní milníky i nahlédnutí do normálně nenormální rodiny a jejich každodenního života.
Oddechové čtení s břitkým humorem, jenž dojme, pobaví a tak nějak ukáže, že osud je sice krutý, ale zároveň se tak trochu chová jako malé dítě hrající dětskou hru. Třeba schovávanou nebo tichou poštu.
Doufám, že jsem se s příběhem Šárky a Ivana neloučila na dlouho, protože už teď se mi po nich stýská. A hodnotit, jestli byla lepší Schovaná nebo Tichá pošta? To je nemyslitelné, protože obě knihy jsou boží a já si je ráda znovu přečtu.
Děkuji autorce a Nakladatelství Albatros Media za poskytnutí recenzního výtisku
Povedlo se i pokračování Schovávané, autorka umí psát a zaujmout. Svižné, ze života.
Za knihu v rámci #spoluprace moc děkuji @albatrosmedia
.
Minulý rok jsem četla několik knih od českých autorů, jednou z nich byla i Schovávaná. Strašně mi sedla tématem a stylem psaní. Když tedy vyšla Tichá pošta, další kniha od Terezy Herzogové, měla jsem jasno. Opět jsem se tedy podívala do života Šárky a její lásky, Ivana.
.
Jsem hrozně ráda, že zrovna příběh Šárky se dočkal pokračování. Šárka je sympatická postava. Normální ženská, která poslouchá srdce. Kromě kariéry učitelky je ještě spisovatelkou, stejně jako její přítel Ivan. I díky tomu si skvěle rozumí, i když je rozděluje velký věkový rozdíl.
.
Jejich vztah se vyvíjí a už není takový jako na začátku. Podíl na tom má i Ivanovo stárnutí. Přeci jen, Šárka je mladá, stále se pohybuje do věku čtyřiceti let. U Ivana už je ale znát každý rok - v úbytku energie, přichází zdravotní problémy, jsou tu i odlišné názory na život.
.
Kromě Šárky a Ivana jsou tu ale parádně rozebrané vedlejší postavy. Je zpátky rodina Šárky, ale i třeba Chroust, se svým suchým humorem. Tohle jsem uvítala, až na části, kde se objevila matka Šárky. Ve Schovávané mi nevadila, ale tady jsem jí nemohla vystát. Je to postava, která se hledá. A mně přišlo, že netuší, co chce.
.
Pak tu máme i nové postavy, které s dějem pěkně zamíchaly, ale v dobrém. Krásně do děje zapadly!
.
Tichá pošta se četla krásně. Mile napsané, čtivé, s dávkou humoru, který naopak střídá důležitá a ne vždy veselá témata. Šárka s Ivanem nezklamali, ale je znát, že na jejich pohádku dopadla realita.
.
Kniha končí podle mě docela otevřeně. Strašně doufám, že se dočkáme pokračování!
Tichá pošta
Příběh Šárky pokračuje, její láska k Ivanovi, který je o generaci starší trvá a navíc čeká jeho dítě, o kterém Ivan zatím neví. Na scéně se objevuje ctitel Bartoloměj, který o těhotenství Šárky neví ... Nic neprozradím. Pěkně zamotané, co? Dejte se do čtení, třeba to rozmotáte. Doporučuji a dávám 4 hvězdy
Tichá pošta nezklamala – zpočátku mi chyběly ty vtípky, ale jakmile se objevil Marcel a jeho partička, frekvence narážek na BB se úměrně zvýšila. A nezklamal ani kolega Chroust s laktační psychózou, příjemně překvapil hromotluk – tělocvikář (a potvrdil mi to, co říkám po zkušenostech se svým autistickým synem odedávna: klasické pohádky jsou mordy a horory), takže já jsem byla spokojená. Snad totéž řeknou i naše čtenářky.
„Jung jednou řekl, že samota je návyková,“ prohlásil a mezi rty převaloval stéblo ostřice. „Jednou si uvědomíš, kolik je v ní míru, a nechceš už zápasit s lidma.“
Po dočtení Schovávané jsem několikrát přemýšlela, jak asi pokračoval vztah Šárky a Ivana. Jako každý vztah i tenhle se s časem vyvíjel a my potkáváme oba protagonisty po letech, v pro ně zásadním období. Já byla už u Schovávané ze zápletky úplně nadšená, a pokračování rozhodně nezklamalo. Před Šárkou znovu po těch letech čeká těžká volba mezi srdcem a rozumem. Ivan nemládne, a všechny odsunuté problémy vycházejí na povrch.
Kniha úžasným způsobem popisuje mezilidské vztahy, navíc hodně promyšlené a v rámci příběhu propojené. Je to náhled do obyčejných životů obyčejných lidí, kteří dělají velké i malé chyby, častokrát špatná rozhodnutí, a kde jedno slovo dokáže vše změnit Tohle není pohádka ale reálný život. A dokáže v takovém případě vše vyléčit a vyřešit jen “obyčejná láska? A jak se k tomu Šárka nakonec postaví?
Kromě hlavních hrdinů me hodně bavil tragikomický vývoj postavy češtináře Chrousta a zejména pak Patrikův příběh, tam bych klidně brala i celou knihu! Navíc autorka znovu používá ten překrásný jazyk a poetické opisy, které vás přinutí zatoužit zabalit se do deky na opravdické Hnípandě a jen tak existovat a koukat kolem sebe na tu (ne)obyčejnou nádheru.
Jako bonus nám autorka představila prostřednictvím restaurátora Barta i Santiniho architekturu, přišlo mi to tak krásně tajemné a ty opisy jeho architektury se úžasně hodily k tajemství vztahu, který se zde začal rozvíjet.
Konec dává prostor pro další pokračování, tak doufejme Já se s postavami ještě neloučím, ještě bych s nimi chtěla alespoň na jeden fesťák :D. Autorce moc děkuju za recenzní výtisk a moc fandím, znovu úžasná práce.
Šárka už několik let chodí s Ivanem, ale dělí je opravdu velký věkový rozdíl, což se nelíbí Šárčině rodině. Daleko více by chtěli, aby zapustila kořeny a měla děti a rodinu s někým perspektivnějším. Ostatně maminka Helena se jí třeba pokusí bez jejího souhlasu dohodit vlivného právníka... Šárka řeší úplně jiné problémy. Mezi prací ve škole a přípravou festivalu, má ještě malé tajemství. Jenže když se seznámí s Bartem, otevírají se jí úplně nové dveře. Kterou cestou se Šárka vydá?
Jedná o milý román, který je psaný jednoduchým jazykem, takže se dostanete k příjemnému čtení. Autorka se zde věnuje i skrze několik vedlejších postav různým problémům, mezilidským vztahům, nevěře, hudbě, práci, psaní Nádherná kniha z venku a velmi pěkná uvnitř. Líbilo se mi, jak příběh skončil, myslím, že i zde je lehký prostor klidně pro nějaké volné pokračování. Vedlejších postav je zde opravdu mnoho a klidně by si zasloužily svůj vlastní příběh. Co ještě velmi oceňuji je autorčin skvělý humor, kterým je kniha protkaná. Jediné, co mi při čtení vadilo, byla menší písmenka. Trochu obtížně se mi to četlo, kór jak čtu většinou po večerech . Postava Ivana mě taky lehce při čtení zklamala, ale detaily vám sem vypisovat nebudu, ať tu nespoileruji.
.
Hodnotila jsem 4,5 hvězdiček.
Šárka je sedmatřicetiletá žena, která žije se svým partnerem Ivanem. Nic neobvyklého, ale Ivanovi je sedmdesát. Věkový rozdíl jim dosud nevadil a prožili spolu zatím sedm let. Šárka si přeci jen začíná všímat, že je Ivan prostě starý. Ač je proti jiným vrstevníkům stále vitální, tak už ho zdravotní neduhy také postihují. Šárka jednoho dne zjistí, že bude muset s Ivanem probrat velice zásadní problém. Není si však jistá ani vlastním rozhodnutím a tak tuto debatu odkládá co to jde.
Zároveň v příběhu sledujeme několik dalších dějových linek. Například Šárčinu maminku, která se stále cítí být plná sil a nechce sedět jen doma a stárnout. Dále linku Patrika, Šárčina bratra, který je ženatý s Anetou a též řeší trable. A další linkou je Ivanova dcera Tereza, která své manželství s Lubošem taky přehodnocuje.
Dějové linky se vzájemně prolínají a skvěle se doplňují. Nemáte problémy se při čtení orientovat. Jsou příjemnou sondou do českých manželství a vztahů, které řeší spousty rodin.
Nadchlo mě povídání o architektovi Janu Blažejovi Santini-Aichelovi, který se proslavil vlastním stylem, nazývaným barokní gotika. Vše nám zprostředkovává restaurátor Bartoloměj, který se přátelí se Šárkou. Za to autorce moc a moc děkuji.
Příběh se mi líbil, ač nejsem vyloženě nadšená. Jsem ale ráda, že děj nebyl předvídatelný a byl tak čtivý od první do poslední stránky. Takový klasický vztahový příběh.
Já jsem opravdu nadšená, kniha mě opět velmi bavila, byla zábavná, ale i vážná, rozebírá důležitá témata a hlavně se vracíte ke svým oblíbeným postavám ze Schovávané. Přišla mi taková vyspělejší, ale zachovává si vtip a nadhled. Rozhodně doporučuji, pokud chcete romantiku, která ve vás něco zanechá.
Moc děkuji @tereza.herzogova za možnost znovu nakouknout do života Šárce. Musím říct, že mi za ten rok od přečtení Schovávané některé postavy opravdu chyběly. Převážně tedy Chroust a jeho sarkastické poznámky. Musím ale bohužel říct, že Tichá pošta se mi líbila o krapet méně, než Schovávaná. Bylo to hlavně tím, že v některých částech jsem se moc nedokázala ztotožnit s chováním Šárky. Až tedy na tento drobný detail byla kniha zase skvělá. S Ivanem a Šárkou jsme se dokonce podívali i do Francie a Šárka uspořádala skvělý fesťák. Přišlo mi, že v téhle knížce se více řešila ty obtížnější témata v životě, ale nechyběly ani vtipné pasáže. Já za sebe určitě autorku můžu jenom vřele doporučit. Její knížky se opravdu čtou příjemně. Dokáže krásně vtáhnout do děje, popsat místa, pocity postav a já zase měla problém se od knihy odtrhnout. Konec je dost otevřený takže doufám, že se ještě aspoň jednoho dílu dočkáme.
Šárka s Ivanem jsou stále spolu, ale věkový rozdíl je znát čím dál víc, hlavně tím, že Ivanovi je už 70 a síly samozřejmě ubývají. Šárka řeší velké životní dilema a navíc jí do života další muž, který zamíchá kartami.
Musím říct, že Schovávaná se mi líbila krapet víc, ale i toto pokračování jsem si moc užila. Taky jsem měla přečteno během jednoho dne. Jak mám obvykle malinko problém se začít při er-formě, tak tady jsem se začetla hned. Autorka píše skvěle, krásně dokázala vtáhnout do děje a popsat pocity postav. Kromě hlavní linky dává prostor i dalším postavám a jejich životům, které taky nemají jednoduché. Je to opravdu takový román ze života.
Moc chválím prostředí, příběh se odehrává nejen v našich končinách, ale také ve Francii. Hned ze začátku máme možnost se Šárkou projít kousíček Paříže.
Šárka je sympatická žena, ale občas mi její chování vadilo a působila protivně. Proboha, co jako čekala? V sedmdesáti chuť a energie na některé věci už asi uplně není. A to je na tom Ivan ještě fakt dobře!
Byla jsem strašně zvědavá a napnutá, jak to nakonec dopadne a závěr mě teda překvapil.
Štítky knihy
česká literatura romantika společenské romány věkový rozdíl partnerů (age gap)
Autorovy další knížky
| 2022 |  Schovávaná |
| 2024 | Tichá pošta |
| 2018 | Hospoda U Konce světa |
| 2020 | Indiánské léto |
České autory čtu. A čtu je hodně. Můj seznam knih je téměř nekonečný. Takže když se mi ozvala @tereza.herzogova , jestli bych si nepřečetla její novou knížku, s nadšením jsem tuhle možnost přiznala. Děkuju :)!
Já vám asi nepovím, o čem knížka byla. Spíš vám řeknu, že Šarka je holka do nepohody. Učí češtinu, píše knížky, je pohotová a má smysl pro humor. Umí snít i stát nohama pevně na zemi. Je vnímavá, lidská, chybující. Moc jsem si ji oblíbila. Měly jsme toho hromadu společného :)
Celá knížka pro mě byla neuvěřitelným pohlazením po duši.
Ze života a o životě s krásnými popisy různých míst nebo třeba proměn přírody.
Mým nejoblíbenějším slovním spojením se staly "krásně rozestlaný oči" :)
Čtivé, oddechové, k zamyšlení, s přesahem...
Doporučuji :) !