Odpor a odevzdání: Dopisy z vězení

Odpor a odevzdání: Dopisy z vězení
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517035/odpor-a-odevzdani-dopisy-z-vezenitN-ft3-.jpg 4 10 10

Německý luterský theolog Dietrich Bonhoeffer (1945 popravený nacisty) po celých dvanáct let vzdoroval totalitnímu režimu, který byl otevřeně protižidovský a skrytě protikřesťanský. Oponoval mu církevně i občansky, modlitbou i činem: když zpíval gregoriánský chorál a zachraňoval Židy, když se, zapojen do příprav protihitlerovského puče, modlil za vojenskou porážku své vlasti. Toto vydání Bonhoefferových listů z vězení je revizí překladu, který vyšel česky pod názvem Na cestě k svobodě: listy z vězení v r. 1991. Toto vydání obsahuje jak vzájemnou korespondenci Bonhoeffera a jeho přítele Eberharda Bethgeho, tak i listy jeho rodičů, a je doplněné o části dopisů, které byly v českém vydání vynechané. Jde o pasáže, které tematizovaly vzájemný vztah Bonhoeffera a Bethgeho, jakož i vztah Bonhoeffera k jeho snoubence. Cílem bylo představit Bonhoeffera nejen jako vizionářského teologa a mučedníka, ale také jako člověka s blízkými, intimními vztahy. Z německého originálu Widerstand und Ergebung. Briefe und Aufzeichnungen aus der Haft přeložili Miloš Černý, Miroslav Heryán, Jiří Šamšula a Jan Šimsa, básně přeložili Václav Renč a Robert Novotný. Revizi překladu, překlad chybějících částí a poznámek zhotovil Jiří Šamšula, studii o Bonhoefferovi napsal Jan Štefan.... celý text

Literatura světová Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: , Kalich
Originální název:

Widerstand und Ergebung


více info...

Přidat komentář

HTO
14.11.2013

Výpisek: „Nemáme-li odvahu obnovit pravý smysl pro lidské distance a osobně za ně bojovat, zahyneme v anarchii lidských hodnot. Drzost, která znamená pohrdání jakoukoliv lidskou distancí, je charakteristickým znakem chátry, podobně jako je vnitřní nejistota, smlouvání a vtírání do přízně drzého člověka a spolčování s chátrou nejjistějším způsobem, jak se s ní ztotožnit. Když už nevíme, co jsme dlužni sobě a druhým, když vyhasne smysl pro lidskou kvalitu a schopnost udržovat distanci, je chaos přede dveřmi. Když kvůli hmotnému pohodlí připustíme drzost příliš k tělu, vzdáme se tím sami sebe, necháváme vlny chaosu prorazit hráz v místě, na které jsme byli postaveni, a neseme spoluvinu za celek.

V jiných dobách mohlo být posláním křesťanství svědčit o rovnosti lidí; dnes se bude muset právě křesťanství vášnivě zastat respektování lidských distancí a lidské kvality. Musí odhodlaně čelit nesprávnému výkladu, že jedná ve svůj prospěch, a lacinému podezření z asociálního smýšlení. To jsou trvalé námitky chátry proti řádu. Kdo bude v těchto věcech měkký a nejistý, nepochopí, oč jde, a tyto námitky jej dokonce asi postihnou plným právem.

Procházíme všeobecným úpadkem postihujícím všechny vrstvy společnosti, a současně stojíme při zrodu nového ušlechtilého postoje, který spojuje lidi ze všech dosavadních společenských vrstev. Ušlechtilost vzniká a udržuje se obětí, odvahou a jasným vědomím toho, co dlužíme sobě a druhým, samozřejmým požadavkem úcty k vlastní osobě, a stejně samozřejmým zachováváním úcty k těm, kteří jsou nám nadřízeni, i k těm, kteří jsou nám svěřeni.

V každém ohledu jde především o znovunalezení zasutého smyslu pro kvalitu, o řád založený na kvalitě. Kvalita je nejsilnějším nepřítelem zmasovění všeho druhu.

Společensky vzato to znamená vzdát se honby za pozicemi, rozejít se s jakýmkoliv kultem hvězd, svobodně hledět směrem nahoru i dolů, zvláště pokud jde o volbu užšího okruhu přátel, radovat se ze života soukromého, stejně jako mít odvahu k životu veřejnému.

Po stránce kulturní znamená smysl pro kvalitu návrat od novin a rozhlasu ke knize, od shonu ke klidu a ztišení, od rozptýlenosti k soustředění, od senzací k zamyšlení, od virtuozity k umění, od snobismu ke skromnosti, od ztráty smyslu pro míru k jeho znovunalezení. Kvantity si vzájemně ubírají prostor, kvality se navzájem doplňují.“