Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508526/bmid_neviditelne-koreny-w5R-508526.png
5
1744
1744
Krev není voda. Románová kronika o rodině ve víru československých dějin. Listopad 1989. Vysokoškolák Pavel prožívá události revolučních dní, které poznamená rodinná tragédie: jeho otec, příslušník StB, spáchá sebevraždu. Pavel se navíc dozvídá, že je adoptovaný, a tak začíná pátrat po svých kořenech. Nedlouho po druhé světové válce se snaží Tomáš a Anežka, zaměstnanci firmy Baťa, uprchnout přes střežené hranice ze své vlasti. Co mají desítky let vzdálené osudy společného a jak je ovlivní bouřící dějiny?... celý text
Přidat komentář
Autenticky až naturalisticky působící příběh, ve kterém se život s postavami nemazlí a často se ocitají na hraně přežití a toho, co člověk ještě dokáže vydržet. Přesto si uchovávají naději a víru a jdou si vytrvale za svým. Platí to hlavně pro časovou rovinu začínající v 30. letech, ale ani Pavel, hrdina novější éry nemá na růžích ustláno - jen doba už nebyla tak nemilosrdně krutá.
Vyzdvihla bych přesvědčivě a syrově podanou část o době strávené v komunistickém vězení. Rovněž popis válečného bombardování města je úchvatný. Jsou to ale jen fragmenty knihy. Jejím cílem není popisovat hrůzy jednotlivých epoch a vytěžit z nich maximum. Jsou jen nutným, ale přesně vykresleným pozadím celoživotní love story dvou hlavních postav. O nich příběh je, o jejich vztahu. Jinak by to byla úplně jiná kniha, jakých dnes vychází hojný počet a vezou se na vlně popularity popisu hrůz minulosti.
A jestli je závěr příběhu adekvátní či nikoliv? Ať si udělá každý obrázek sám. Osobně si nedokážu představit nic lepšího, ani otevřený konec, jak tu kdosi v komentáři navrhoval.
Vzdala jsem to po velké snaze na straně 299 (po rychlé kontrole závěru knihy). Dál jsem tu sladkobolnou slátaninu nevydržela. Naprosto souhlasím s hodnocením uživatele los.
Pokud si chcete o tématu přečíst opravdu dobrou knihu, kde, tak jako v životě, nekončí vše happy endem a jednorožci nese*ou duhu, tak doporučuju U severní zdi Petry Klabouchové.
Ze začátku pomalý rozjezd, ale pak vás příběh vtáhne a je to čím dál tím lepší. Dvě linie vyprávění, jedna začíná rokem 1989 příběh Pavla, druhá začíná rokem 1930 příběhem Anežky a Tomáše na konci se tyto dvě linie propojí. Vyprávění je velmi sugestivní a opravdu postupně vtahuje do děje. Také je velmi zajímavé vyprávění o vzniku Baťových závodů ve Zlíně.
Tato kniha si už stačila uděla velmi dobré jméno, ale dostala jsem se k ní až teď. A jsem moc ráda, že jsem si ji nenechala ujít.
Je to strhující četba - velkolepý příběh jednoho vztahu pronásledovaný mnoha ranami osudu, na pozadí řady historických událostí, od kariéry ve firmě Baťa za první republiky, přes válečné běsnění, divoké znárodňování, věznění komunisty, emigraci, až po listopad 1989 a dál až do současnosti.
Děj je úchvatný a nepustí vás, postavy působí autenticky, jako živé, i popis dobových reálií a atmosféra celkově. A dozvěděla jsem se spoustu věcí z naší historie.
Vřele doporučuji všem, je to opravdu parádní jízda a čtenářský zážitek!
No nic. Nechala jsem v sobě dojem z knihy pár dní dozrát a hodnocení se ustálilo na třech hvězdách. Bylo to prostě takový mrtvý. Bez emocí. Vzdálený. Přeplněný zbytečnými detaily a historickými podrobnostmi. Těm postavám prostě chyběl vzduch, život. Dialogy byly zvláštní, jako kdyby měly za úkol převyprávět obsah historických pramenů, víc nic. Takový plný, ale zároveň neskutečně prázdný čtení...
Ve třech časových rovinách se odehrávají osudy tří generací, které od sebe rozdělila komunistická zvůle. I když ... po přečteném se mi chce spíše napsat zrůdnost. Současnost představuje Sametová revoluce a doba krátce po ní. Hlavní historickou linku tvoří zlínská "baťovská" éra a zlomové intermezzo poválečné Čekoslovensko.
Tomáš a Anežka čtenáři zprostředkovávají zejména dobu rozkvětu Baťových závodů. Dějem se dokonce mihne i sám "velký švec". S vysokoškolským studentem Pavlem si pamětníci mohou zavzpomínat na hektický listopad 89 i neméně rušné následující měsíce. I v této části se čtenář setkává s reálnými osobnostmi "sametu". Nejvíce zdrcující je konec 40. let, která osudově zasáhnou do životů našich hrdinů.
Text Hynka Čapka je srozumitelný, čtivý, napínavý. A i když tu a tam sklouzává do červené knihovny, stojí za to jeho knihu přečíst.
Překrásná knížka plná dobových reálií a historických informací. Příběh rodiny v období celého století, osudy rodičů, dětí, prarodičů. Krásně napsáno a přesto, že mi první třetina knihy připadala zdlouhavá, tak zbytek svištěl v průběhu dějin, kterými se jako linka proplétal život hlavních postav až do velkého finále.
Moc se líbil jazyk, kterým autor píše. Srozumitelný, uhlazený, ale žádné kudrlinky.
Výborné čtení, tyhle Neviditelné kořeny! Ani nedokážu říct, která linie vyprávění se mi líbila více, jestli Pavlova z bouřlivých let sametové revoluce a jeho pátrání po rodinných kořenech, nebo ta Tomášova a Anežčina z baťovské éry. Rozhodně budování baťovského Zlína, nadšení baťovců a to jak byli všichni plni radosti a elánu z práce a taky porevoluční nadšení v devadesátých letech...to se mi líbilo moc. Přijde mi, že dnešní generace už takového nadšení není schopná a všechno bere jako samozřejmost. Skvělá kniha a já moc doporučuji k přečtení!
Vynikající příběh, který popisuje dvě časové linky.
Jedna časová linka nám představuje život především Anežky a Tomáše, který začíná jejich náhodným seznámením v Luhačovicích. Jejich láska byla v době První republiky podle tehdejších měřítek nerovná, protože pocházeli každý z jiných majetkových poměrů. Což se s dalšími dějinnými událostmi postupně mění. Tomáš je jedním z baťových studentů je pilný a nadaný a umí toho využít. Tento pár si zažívá opravdu složité období, ale stále a přes všechny útrapy se nevzdává naděje
Druhá časová linka představuje studenta Pavla a začíná na podzim 1989. Tento rok byl převratný pro všechny, ale pro Pavla se otevírá jeho utajená minulost.
Historii autor velmi přesvědčivě popsal a navíc takovým způsobem, že bude bavit každého čtenáře. Mám ráda knihy z baťovského prostředí a ze Zlína té doby. Je to moje srdeční záležitost. A v příběhu je toto téma plně využito. Zlín znám dobře a všechny reálie jsou zde přesně vyobrazeny, včetně období Svitu a Gottwaldova.
Období od roku 1989 si přesně pamatuji, ale vše jsem nezažila, takže jsem velmi ráda, že je zde tato doba popsána velmi detailně a bez idealizace, kniha ukazuje realitu a změny, které způsobovaly obavy, ale hlavně velká očekávání, co přinese budoucnost.
Kniha je bravurně napsaná je napínavá, čtivá, originální. Doporučuji jedná se o úžasné dílo.
Mimořádně povedená kniha! Jelikož historie regionu je mou profesí, musím říct, že je zcela přesně popsaná (kromě jednoho chybného slova, kdy je ovšem každému zřejmé, že jde jen o překlep/nepozornost). Navíc jsou zde dobové reálie podány tak, že musí strhnout i běžného čtenáře. Někomu možná připadají postavy z baťovského prostředí moc dokonalé, ale oni tak byli vychováváni - přísně, nekompromisně, bez sebemenší tolerance poklesků a vlastností, které jsou dnes často považovány dokonce jako žádoucí. Kdo zná tyto lidi osobně, ten ví. Pokud učeň/zaměstanec prokázal vadu charakteru, nebyl trestán, ale rovnou propuštěn.
Doba roku 1989 je popsána bez příkras a idealizace - jde o syrovou realitu tehdějších listopadových dnů, střetu hroutící se minulosti a neznámé, ale dychtivě očekávané budoucnosti.
Literárně a jazykově je kniha rovněž velmi zdařilá, napínavá a čtivá, přitom nejde o nic podbízivého. Osudy postav jsou složité, těžké, ale nikdy neztrácejí naději. Což je myslím hlavní poselství knihy.
Kdo má rád poutavou a strhující četbu a zároveň ocení, když se dozví něco nového a zajímavého, pro toho je kniha jako stvořená. Nemůžu dát nic jiného než maximální hodnocení, z profesního i čtenářského hlediska.
(SPOILER) Na knihu jsem se těšila, ale je pravda, že jsem byla zklamaná. Čtení o baťovském Zlíně, bylo sice fajn, ale nějak jsem nemohla překousnout ty idealistické postavy hlavních hrdinů, bez sebemenší charakterové "skrvnky", byli prostě dokonalí, morálně i svými schopnostmi. Někdy to na mě půsovilo až legračně. Potom tisíce náhod, ano, něco se samozřejmě stát může, ale akce s talismanem a jiné, to bylo na mě moc. Historické chyby ad bombardování, to knize taky nepřidalo. Původně jsem chtěla dát 4 z 5 hvězd, protože to bylo čtivé a budování firmy Baťa celkem zajímavé, ale nakonec , když se mi příběh uležel, vyšly z toho hvězdy 3.
Kniha se mi moc líbila, ač ze začátku mě nechytla, tak jak bych si přála ale od půlky knížky jsem se od ní nemohla odtrhnout.
Příběh mi dovolil zavzpomínat na věci, na které jsem skoro zapomněla. Například jako malá jsem si vždy na starém Prioru ve Zlíně přála jezdit výtahem ale bála jsem se paní, která výtah obsluhovala :-)
Konec byl možná opravdu až moc idylický ale nic z toho co bylo napsáno, nemuselo být nereálné. Dokonce jsem se dívala na staré záběry z bombardování Zlína a opravdu to celé odpovídalo.
Dávám tedy plné hodnocení a určitě se ke knize opět za pár let vrátím.
Přidávám se do skupiny čtenářů, která byla z příběhu nadšená. Autorovi se velice dobře podařilo zachytit atmosféru první republiky a předválečný Zlín. Úplně mě to nalákalo se nejen do Zlína vypravit, ale přečíst si něco víc i o samotném Baťovi.
Je pravda, že celé to bylo možná až moc pohádkové, ale proč ne
Kniha se mi moc líbila. Mohu vřele doporučit. Líbí se mi příběhy, kde je více časových linií, které se krásně protnou. Velmi inteligentně napsáno.
Velmi zdařilá knížka. Zmínku o ní jsem našla někde na FB. Téma mě zaujalo a tak se nejdřív ukázka a pak rychle i celá kniha ocitly v mé čtečce.
Pro mě je zajímavá i tím, že Pavel (a taky autor) na mé ALMA MATER studoval jen o několik let později než já, bydlela jsem na koleji na géčku, přednášky jsem měla taky v posluchárně C, jednoho v knize zmiňovaného pedagoga znám trochu osobně.
Příběh či spíše příběhy se mi líbily. Jen se mi zdálo, že to jisté "zopakování" osudu (ne úplné, samozřejmě) v jedné rodině a některé náhody a setkání jsou přece jen méně věrohodné. Chápu to, autor tohoto žánru musí balancovat mezi autenticitou a atraktivností příběhu a je to beletrie, ne odborná publikace. A nakonec, většina z toho, co se v knize odehrává, se vlastně stát mohlo. K úplnému závěru lze mít jisté výhrady. To zaznělo v jinýchh komentářích. Nakonec i ktomu závěru si říkám a proč ne? Celkově můžu knihu doporučit.
(SPOILER) 95% knihy byl za mě unikát. Výborně zvolené téma, neotřele podáno. Zajímavé skutečnosti shrnuté. Výborně zvolené střídání vybraně poskládaných kapitol. Jediné ALE mám, podle mě mohla kniha skončit před poslední částí v okamžiku, kdy Pavel dostal dopis od prarodičů. Tam se vše mělo zastavit a zbytek nechat na čtenáři. Na mě moc uhlazený konec, takový načančaný jako cukrová vata. Všichni se mají skvěle, zamilovaní a šťastní. Poslední část se dala shrnout do epilogu s otevřenými konci. Ale jinak opravdu zajímavě zvolené téma meziválečného Zlína a následného režimu.
Komentář jsem musela po přečtení trochu nechat uzrát. Vlastně jsem si s ním nevěděla rady. A ani s hodnocením. Pomyslná ručička váhy se překlápěla od trojky ke čtyřce a zase zpět. Což o to, knížka se dobře čte, nezastírám, že jsem párkrát i otřela slzu, ale bylo tam pro mě prostě něco, co nedokážu smysluplně popsat, co mi tak nějak vadilo a nedokázalo mě přimknout se ke knížce silněji. Nejspíš jsem po předchozích ohlasech čekala něco víc, víc drásavosti a naléhavosti, ale vlastně to bylo takové snad až příliš uhlazené a hodné. Ano, byly tam i silné a dramatické okamžiky, ale to "červenoknihovní" to u mě trochu převálcovalo. Líbil se mi vhled do baťovského Zlína (i když například kniha Markéty Pilátové S Baťou v džungli mě oslovila víc) i do počátků sametové revoluce, kterou jsem už zažila jako teenager, takže si leccos pamatuju, ale mnohé naopak nevím.
Takže dávám 3,7 s tím, že to nebylo vůbec špatné, ale zase nic, co by mě nějak razantně chytlo za srdce.
Edit: Málokdy měním zpětně bodování, ale tady musím a to kvůli jiné knize, kterou jsem četla poté - U severní zdi od Petry Klabouchové. Je to vcelku náhoda, že se v obou knihách, které vyšly ve stejnou dobu, objevily podobné motivy, a proto pro mě nelze nesrovnat. Ale Petra Klabouchová ve svém příběhu zatínala sekeru velmi hluboko, ona i ty kořeny ze země vyrvala, aby se dostala co nejhlouběji, Čapkovy kořeny se jen ploše vinuly po povrchu a rozhodně se tak nezaryly. Takže ubírám na 3, 4.
PS: A ještě jedna věc, co mi zpětně dochází, i když je možné, že jsem nebyla ke konci zcela pozorný čtenář. Z kraje knihy byl jeden motiv, který se mi zdál docela významný, ale pak vymizel a nic z něj nevyplynulo, což mi přijde zvláštní.
Krásná kniha, rodinná sága, která vás chytí a nepustí. Již tady bylo mnoho řečeno, bylo by to jen opakování. Ale určitě doporučuji k přečtení, stojí za to.
Štítky knihy
sebevražda zneužívání politická perzekuce emigrace rok 1989 historické romány historické romance pátrání po předcích Baťa (firma) zakázaná láska
Neviditelné kořeny
Jsem navýsost spokojen. Skvěle jsem si početl, dozvěděl se spoustu faktů, doprovázel jednu supersympatickou dvojici jejich strastiplnou životní cestou a občas napětím ani nedýchal.
Na českého autora bomba kniha!