Neviditelné kořeny
Hynek Čapka
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/508526/bmid_neviditelne-koreny-w5R-508526.png
5
1743
1743
Krev není voda. Románová kronika o rodině ve víru československých dějin. Listopad 1989. Vysokoškolák Pavel prožívá události revolučních dní, které poznamená rodinná tragédie: jeho otec, příslušník StB, spáchá sebevraždu. Pavel se navíc dozvídá, že je adoptovaný, a tak začíná pátrat po svých kořenech. Nedlouho po druhé světové válce se snaží Tomáš a Anežka, zaměstnanci firmy Baťa, uprchnout přes střežené hranice ze své vlasti. Co mají desítky let vzdálené osudy společného a jak je ovlivní bouřící dějiny?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Po čtyři sta stran jsem si říkala, že to je jasná pětihvězdičková knížka. Postavy byly trochu ploché, naštěstí mezi nimi převažovaly ty kladné, takže jsem jim beze zbytku fandila. Spíš než na psychologii postav se autor zaměřil na prostředí, v němž (v nichž) se román odehrává. Jedna linie příběhu je situována do baťovského Zlína převážně 30. let. V té druhé se pak spolu se studentem ekonomie Pavlem ocitáme v Praze přímo uprostřed dění konce roku 1989 - tyto pasáže mohou být pro mladé čtenáře přínosnější než hodiny dějepisu, kdy se novodobá historie často jen proletí...
Poté fakta ustoupí trochu stranou, aby dala prostor jinému směřování děje, totiž Pavlovu pátrání po jeho předcích. A tehdy ta pátá hvězda začala pomalu pohasínat. Ne že by to nebylo zajímavé, ale Pavlovi vše tak snadno vycházelo, až mi to přišlo lehce naivní. A když jsem se překulila přes čtyřstou stranu, pátá hvězdička zhasla docela. Chápu, že autor nechtěl, aby zbyly otazníky, chtěl se vypořádat se všemi postavami, což se povedlo, ale po přečtení dopisu z Toronta jsem si prostě říkala - ty bláho, o čem těch 50 stran bude?
Ještě dvě technické poznámky pro autora, pokud sem někdy zavítá. Kdo by jezdil od Viktorky do Malešic metrem a se dvěma přestupy? Šestadvácou ke krematoriu a pak jinou tramvají (tehdy asi 7 nebo 11) po Černokostelecké dál, ani ne půl hoďky. A klub se jmenuje Toronto Maple Leafs!
Kniha byla fajn, nemám vůbec ráda mělké romány, ale tento žánr mi sedí přesně. Čtivý příběh zasazený do nedávné historie. Navíc je znát, že autor žije ve Zlíně a zajímá jej historie, zvláště baťovská éra jeho města. Své znalosti v knize dobře zúročil. Dva paraelní příběhy se nakonec krásně propojily a vše moc dobře dopadlo. Je to taková milá pohádka pro dospělé.
Kniha, která vyvolá chvílemi mrazení v zádech a husí kůži, ale také úsměv na tváři se slzami radosti, že vše do sebe zapadlo a hlavně dobře dopadlo. Tady jsou i pro mladé lidi ukázány velmi přístupnou formou naše dějiny. Je to kniha, která ve mně rezonuje a určitě se k ní budu vracet.
Knížka, kterou jsem četla docela dost dlouho, ale vryla se mi pod kůži... Občas byl příběh možná trošku naivní, když všem všechno vycházelo přesně podle plánu, ale celá knížka byla tak hezká a čtivá, že jsem musela dát plný počet hvězd. Hlavním hrdinům jsem celou dobu fandila a doufala ve šťastný konec... Bylo to poutavé, místy dojemné, obě dějové linky mě bavily a nakonec do sebe všechno krásně zapadlo, takže jsem nadmíru spokojená.
Výborná kniha s poutavým dějem a postavami dýchajícími životem, se zajímavými detaily z naší historie. Kniha má dva začátky, jeden ve 30. letech ve Zlíně na vrcholu slávy Baťových závodů a druhý za revoluce v roce 1989, ale společně tvoří jeden košatý příběh, velmi nápaditě propletený a ještě lépe zakončený.
Kniha, která ve mně rezonuje ještě dlouho po přečtění. Mám pocit, že jsem byla bezprostřední pozorovatelkou neobyčejné životní ságy hlavních hrdinů a jejich rodiny, jako bych byla uprostřed děje.
Jeden z nejpropracovanějších příběhů, jaké jsem kdy četla. Na konci do sebe všechno dokonale zapadne a já jako čtenářka nemůžu než být maximálně spokojená.
Krásný příběh o celoživotním vztahu na pozadí dramat českých dějin.
Vřele doporučuji!
Po jistém váhání dávám 3 hvězdy. Zpočátku jsem se nemohla začíst, dějová linka 1989 mě moc nebavila, historie Zlína, příběh Baťovců naopak hodně a tak jsem nakonec dočetla až do konce. Nicméně dočitala s čím dál zvednutějším obočím nad červenou knihovnou, která se z příběhu stala. Nějakou drobnou historickou nepřesnost bych odpustila, zcela ploché, černobílé charaktery a řadu neuvěřitelných náhod těžko.
Kniha mi výborně sedla svým námětem, jsem rodilá Zlíňačka, podobný ročník jako autor, velký fanoušek Baťovců, četla jsem o nich snad vše, co vyšlo, pracovala jsem ve Svitu, žiji v Uherském Hradišti, mé příjmení za svobodna i příjmení mé mamky je v knize také uvedeno, dokonce se autor nevědomky trefil i do části naší rodinné historie a je toho daleko víc, co jsem v knize nadšeně objevila. Velmi jsem ocenila autorem nastudované historické události firmy Baťa, politické události, život obyvatel i prostředí, v nichž žili. Příběh je to nelehký a jsem ráda, že se tímto románem čtenářům více přiblížil život ve Zlíně pod taktovkou Pana Bati jak v letech předválečných, tak poválečných i v období Sametové revoluce.
Kniha se mi četla dobře, zejména první půlka byla výborná. Pak trošku ztratila tempo a závěr mi navíc přišel moc jednobarevný a neuvěřitelný (nechci nic prozrazovat). Každopádně čtivě popsané zlomové události naší republiky v osudech jednoho rodu. Je to na čtyři hvězdy, ale za téma dávám pět.
Kniha se četla skoro sama, bavila mě. Koho zajímá genealogie, přijde si při čtení této knížky na své. Možná se mi i líbila více než Šikmý kostel. Akorát určité jednání postav se mi příliš nezamlouvalo, zvláště to, co nechal udělat Tomáš Brázdilovi. Ale to bude dáno odlišným hodnotovým zakotvením autora vůči mému.
Velmi silný příběh odehrávající se na ploše třicátých až devadesátých let. Kniha je psána velmi poutavě, obzvlášť dějová linka Anežky a Tomáše. Drobnou výtku bych měl k délce kapitol - v některých částech byly dost krátké a časové linie se proto střídaly příliš rychle. 9/10
Hned po přečtení jsem ubrala jednu hvězdičku za místy slabší uvěřitelnost příběhu, hlavně na konci, ale jak ve mně s odstupem pár dnů kniha doznívá a jak mi pořád zůstává v hlavě, možná by si ten plný počet zasloužila. Rozhodně doporučuji k přečtení!
Tak tohle můžu jen doporučit. Parádně napsaný příběh o hledání identity a pátrání v minulostí o osudech své rodiny. Zároveň se dozvídáme zajímavosti z naší historie.
Příběh začíná ve třicátých letech minulého století rodem Hanulíků, přidává se rodina Vágnerových, z okolí Uherského Hradiště, Zlína, Prahy a posléze Kanady. Je to vlastně vyprávění o československých dějinách, jak je prožívali Pavel, Anežka, jejich spolužáci, kamarádi a rodinní příslušníci v tom kterém období. Kniha je napsaná velice zajímavě a hlavně pravdivě, vždyť i já se narodila ve třicátých letech a tak jsem se sžívala s osudy hrdinů knihy, moje cesty byly podobné. Kdo ta léta prožil, jistě mi dá za pravdu. Poděkování autorovi náleží.
Velmi vydařená kniha, krásný příběh. Nedivím se, že má tak skvělá hodnocení. Doporučuju
Tato kniha mě velmi oslovila. Jde o příběh jedné rodiny a jejich nelehké osudy, které se kříží s klíčovými událostmi naší historie, z dob dříve minulých i těch relativně nedávných. Děj je velice poutavý a mnohovrstevný, a zároveň to na mě působilo, že se to skutečně mohlo stát.
Moc dobrá kniha, která ve mně zanechala stopu.
Štítky knihy
sebevražda zneužívání politická perzekuce emigrace rok 1989 historické romány historické romance pátrání po předcích Baťa (firma) zakázaná láska
Neviditelné kořeny
Konečně se mi dostala do rukou kniha, v níž bylo popsané jak prostředí naší historicky nejznámější a hlavně nejoriginálnější firmy Baťa, tak období listopadové 89 a sametové, bez patosu. To vše v 1 románu a už to by stačilo Pana autora poplácat po rameni! Ještěže má ramena dvě :o)) protože to kouzlo knihy - prolínání minulosti a přítomnosti, osudy všech postav, příjemný český jazyk, spád příběhu, harmonie na jedné a zloba s ubohostí na druhé straně, nadhled i detail - vyžaduje poplácání na obě! Mám knihu v seznamu pro Ježíška a autora v kukátku.
A s dovolením ..... děkuji za recenze těm, kteří mne inspirovali svými tipy na knihy o firmě i rodině Baťů. Měli bychom se zajímat o to co nám Čechům dalo pocit hrdosti, což často svět vidí, ale my ne. Proč se stále rozhlížíme jinam po lepším? Není to vždy lepší a ani to není správně být slepý k hodnotám, jež nám dali naši předci, tvrdou prací, v těžkých dobách... Národ, který si neváží sebe sama nemá ani jednotlivce, kteří si váží sebe či jiných...