Někdo z nás
Kristýna Trpková
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/516117/bmid_nekdo-z-nas-656085d253632.jpg
4
335
335
Sourozence Herelovy od dětství pojí silné pouto, a přestože už jsou všichni dospělí, nedají na sebe dopustit. Rodinnou idylku jim však jednoho dne naruší hrůzný nález na zahradě matčina domu, jenž spustí lavinu nečekaných událostí. Minulost se probouzí k životu a spolu s ní i mučivé tajemství, které nikdy nemělo spatřit světlo světa. Jak snadné je ztratit důvěru v někoho, koho známe celý život? A opravdu víme, co jsou naši nejbližší vlastně zač?... celý text
Přidat komentář
Tak tohle se nepovedlo. Na knihu jsem se moc těšila protože detektivní trilogie byla pecka. Bohužel přišlo velké zklamání. Všechno už tady zaznělo, tak se nebudu opakovat.
Mé první setkání s touto autorkou. Během čtení jsem si říkala: "Tohle bude na 3 hvězdičky." Četlo se pěkně, svižně, ale některé rozhovory - obzvlášť ze začátku knihy - mi přišly zbytečně zdlouhavé a vlastně o ničem. Na 4 hvězdičky to povýšil závěr knihy, který jsem nečekala.
Tak moc jsem se těšila na novou knihu jedné z mých nejoblíbenějších autorek.. Věděla jsem od ní samotné, že kniha bude jiná než předchozí, je to i jiný žánr.. Po dočtení jsem ji musela nechat pár dní vstřebat.. Je zde velmi mnoho emocí, čtenář je natvrdo konfrontován s průběhem a důsledky domácího násilí.. Je to velmi napínavé, od začátku víte, že všichni něco tají a všichni jsou tímto traumatem z dětství zasaženi a má to smutné důsledky.. Jsem vcelku otrlá, ale jedna událost se mnou velmi zamávala, tak hrůzná a nepochopitelná (kdo již četl, přesně ví) a pak také její následky... Ještě teď mě mrazí pokaždé, když si na to vzpomenu.. Konec je nečekaný, ale vlastně jsem za něj ráda.. můj obdiv autorce a jistě si přečtu i další knihy.. úplně všechny :-)
85%
"Začali jsme s důkladným ohledáním jímky," pokračoval komisař, " a zjistili jsme, že tam dole pod nánosy tlející trávy se zřejmě nachází celá kostra - lidská..."...
_______________________________________________________________________
Parádní psychologický thriller. Domácí násilí se strašnými důsledky. Přestože se tam udála vražda, není to na knížce to nejpodstatnější. Velmi pomalu, což ale na čtivosti neubírá, jsou odhalovány útržky pravdy. V závěru je pak naservírována celá. Přitom s napětím sledujete chování hlavních postav, protože někdo z nich asi bude vrah, ne?
Ráda doporučím.
(SPOILER)
Spoiler!
Dvě hvězdičky za čtivost, napětí, slibný začátek.
Víc dát nemůžu. Ta poslední noc před zmizením “otce-psychopata, to bylo moc…šok a znechucení… mám nápad…tohle napadne milující matku?? To není uvěřitelné.
Kdybych nečetla autorčiny předchozí knihy, které se mi líbily, myslela bych si, že jde o prvotinu. První třetina knihy se opravdu nepovedla, krkolomné dialogy o ničem. Příběhy jednotlivých postav mělce nastíněné a nedotažené do konce. Námět určitě nebyl špatný, ale zatímco klasické detektivky autorce jdou, na kvalitně zpracovaný "psychologický thriller" ještě zřejmě nedozrála.
Pokud se rozhodnete přečíst tuto knihu, a já vám ji rozhodně doporučuji, vemte ji do ruky až ve chvíli, kdy víte, že budete mít pár hodin volno. Jakmile ji totiž otevřete, neodložíte ji dřív, dokud nepřečtete poslední stránku.
Rodinná pohoda je nadevše, tak to vnímají i sourozenci Herelovy, kteří k sobě mají silné pouto. Jejich idylu však naruší hrůzný nález na zahradě. To probudí k životu tajemství, které mělo zůstat navždy skryto. Na povrch vyplouvá minulost, která ovlivní důvěru a sourozenecké vztahy.
Autorčina předchozí detektivní série – Stvůra, Vesnice a Vetřelec – byla naprosto fenomenální a po jejím dočtení mi bylo jasné, že si i v budoucnu přečtu vše, co autorka napíše. Kniha Někdo z nás tak pro mě byla velmi očekávaná novinka, ze které jsem nadšená.
Ze začátku vás čeká příjemný rodinný příběh, poznáváme jednotlivé členy velké rodiny, kdo jaký je, jak žije. Je vám v příběhu dobře, zašli byste k nim na oslavu a pobavili se v jejich milé společnosti. Díky prologu však víte, že má přijít něco temného, tak s napětím očekáváte, kdy se příběh začne ubírat jiným směrem. Dočkáte se ve druhé části, kdy se rozjede dokonalý psychothriller, kdy nebudete vědět, komu můžete věřit a budete chtít víc a víc. Nakonec vás čeká šokující odhalení a já bych nikdy nevěřila, že budu u thrilleru brečet, ale ano, autorka dokázala zpracovat mé emoce až k slzám.
Mám moc ráda styl Kristýny Trpkové. Při čtení jejich knih jsem tak ponořená do příběhu, že absolutně nevnímám okolí, jsem součástí stránek a písmenek. Vždy je skvěle vykreslena atmosféra, která vás pohltí a její knihy prostě nejdou odložit, dokud je nepřečtete celé.
Pokud čtete jen zahraniční thrillery a u českých si myslíte, že nemohou dosáhnout jejich kvality, rozhodně zkuste Někdo z vás. Věřím, že vás kniha překvapí.
Z příběhu rodiny jsem upřímně řečeno znechucená. Nějak jsem nepochopila, proč vlastně tohle všechno matka dopustila. Proč dávno od svého muže neodešla. Měla to udělat už alespoň kvůli dětem. Jestli mi v příběhu bylo někoho líto, tak to byla Nela...
Jak zhodnotit tuto knihu Jediné pozitivum je, že jsem jí četla, až po předchozích třech skvělých detektivkách, protože kdybych jí četla, jako první, nikdy bych po dalších nesáhla.
Číst tuhle knížku bylo skutečně utrpení. V prvních několika stranách se dozvíte vše a potom se to už jenom táhne a táhne a bohužel ne, ke zdárnému konci.
Je mi to tak líto, měla jsem takovou radost, že jsem našla skvělou spisovatelku, kterou budu kupovat ne, podle témat o kterých píše, ale kvůli jménu, které je zárukou kvality, ale nic z toho se nestalo.
Dvě hvězdy a to jenom proto, že předchozí knihy jsou skvělé.
Asi mě tu ted všichni ukamenuji,ale názor napsat chci.
Tohle bylo strašný! Do 80.strany se popisovaly nudné rozhovory mezi sourozenci,uplně o ničem, na 114 str. se na 6 stranach rozepisovalo,kdo skočí do díry pro psa. Na šesti stranach! Asi posledních 20 stran se dalo číst tak,že jste přeskakovali asi každou třetí stranu,že jste přečetli pár vět celkem. Kdybych to měla zkrátit,na těch 20 stranách by se dal napsat celý děj,od úvodu po ukončení.
Budu hodně přemýšlet,jestli půjdu do další knížky od autorky. Tohle se fakt nepovedlo.
Ale jo...kniha se mi líbila. Děj docela dobře ubíhal a celá situace byla někdy fakt dost o nervy.... v celé knize mi vadily dvě věci...první,že všechny postavy k sobě mají až nezdravě přesladký přístup ... a druhá,že skoro lituji,že jsem nepočítala od začátku knihy,kolikrát v celé knize bylo použito slovo zlovětstné,zlověstný,.... každé ticho bylo zlověstné,.... poslední leta snad jiné ticho ani neexistuje ... nicméně i tak mě kniha bavila a stojí za přečtení
Začíná to poklidnou rodinnou oslavou a strhne se to v nezapomenutelný psychologický thriller.
Když otevírání knihu od pro mě neznámého autora, jsem vždy nervózní, jestli se mi příběh bude líbit. V tomto případě tomu nebylo jinak, po pár stranách mi ale bylo jasné, že knihu jen tak neodložím.
Autorka píše velmi poutavě, velkým plusem jsou dobře napsané dialogy, které nejsou u mnohých autorů samozřejmostí.
Děj knihy mě naprosto dostal, lehce jsem předvídala, co se stalo. Moje tušení se potvrdilo v 18.kapitole, která mě totálně zlomila. Pak už děj jen gradoval a gradoval, až jsem se nestačila ani divit.
Postavy mi přišly charakterově reálné, měly své chyby, což já vždy oceňuji.
Celá kniha ve mě stále rezonuje a dlouho ještě bude. Kniha mě posadila na zadek a já doufám, že se brzy dostanu i k dalším knihám od autorky.
Tento thriller Vám doporučuji všemi deseti! Pokud jste četli, tak mi dejte do komentářů vědět, jak se Vám kniha líbila.
Hodnocení: 4,8/5
IG: @freya_zlaskykpribehum
Dobře napsaný, ale totok téma nemám rád. Násilí ve familce je humus, není nad klasický vraždy...
Možné byla chyba začít číst tuto knihu hned po docteni Vražd v Österlenu od Motteho. Protože literárně to byl hroznej propad a první stránky jsem si nebyla jistá, jestli nečtu Lanczovou. Děj se vlekl, všichni byli tak strašně sladcí v těch sourozeneckych poutech, až mi lezli na nervy a sotva se konečně našlo "tamto", bylo celkem jasny, jak to bude dál. Neříkám, že je to špatný. Ale ani nijak skvělý. Je mi líto.
Před minulostí se nedá uniknout. Vždycky člověka dožene."
V podobě kostlivce minulost se vrátila.
Poslední kapka a hladina trpělivosti přetekla.
Na každé stránce strach.
A kdo je tedy vrah? Nela se zeptala.
Byl to opravdu někdo z nás?
A vina je tak veliká, až z toho puká srdce...
Psychologická sonda rodiny, kterou společná vina v dávné minulosti rozložila na prvočinitele v přítomnosti.
Napínavé drama s dvojitým zločinem a pro mě překvapivým koncem.
Hluchých dialogů nadmíru, přesto napětí by se dalo krájet. Konec mě totálně paralyzoval. A přiznám se, chování nejenom matky jsem absolutně nepochopila. Vyústění příběhu jsem si musela poslechnout opakovaně.
Několik mých ,,ale" visí ve vzduchu. Přesto přiznávám: pro mě velmi sugestivní text.
Audiokniha: Procítěně, dynamicky čte Lucie Pernetová
(SPOILER) Je pravda, že i já jsem čekala trošku větší pecku, která mi nedá spát.. ale bohužel se tak úplně nekonalo.. první půlka knihy se opravdu táhla a moc mě nebavila, ale po nálezu na zahradě už to konečně trošku začalo být zajímavé.. samozřejmě jsem si říkala, že to určitě nebude takové prvoplánované odhalení, jelikož celou dobu jsem si myslela své.. jedna pasáž z minulosti je fakt dost nechutná a krutá, říkala jsem si, zda jsem se nepřeslechla, musela jsem si to já tyran pustit znovu a ups, fakt děs.. čekala jsem na odhalení, ale v šoku jsem také nebyla, takový očekávaný následek dané situace..
Táhlo se to dost, sto stran čtete, co už víte z anotace. Život s alkoholikem poznamenal každého člena, příběh to byl nezáviděnihodný, ale pro mě celkově to bylo průměrné, konec předvídatelný a epilog, který měl asi šokovat, u mě nebodoval.
Kniha není to co jsem čekal bohužel jsem čekal takovou jízdu jakou byla kniha Stvůra nebo Vesnice. Kniha Někdo z nás mě přišla myšlenka dobrá ale zpracování mě nechytlo hodně popsáno charakter a psychologie osob jak si žijí vlastní životy a jak se mají bohužel tohle mě dlouho nebavilo prostě tohle je slabší kniha od autorky trochu je to pro mě zklamání.
Já nevím... Jako knížka se četla dobře, ale... předchozí knihy od autorky mi přišly lepší. A moc se mi nelíbil ten závěr, kdy to není úplně "happy end". Tím nechci ale říct, že by to byla úplně špatná kniha... Čekám, s čím autorka přijde příště...
Štítky knihy
česká literatura sourozenci rodinné vztahy
Po trochu pomalejším začátku, kdy se seznamujeme s členy jedné rodiny následuje obrat a kniha začíná mít spád. Třetí část jsem četla v kuse, protože bylo těžké se od knihy odtrhnout. Doporučuji si přečíst.