Návrat domů
Kate Morton
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/521276/bmid_navrat-domu-WLk-521276.jpg
4
140
140
Je Štědrý večer roku 1959. Na konci horkého dne se na pozemku jednoho velkolepého sídla najde mrtvola. Když je obyvateli přivolána policie, poklidné městečko Tambilla se stává dějištěm vyšetřování nejzáhadnější vraždy v dějinách jižní Austrálie. O mnoho let později v Londýně pátrá novinářka Jess po příběhu, který by vydal na reportáž. Potřebuje ho jako sůl – je nezaměstnaná a sotva vychází s penězi. Když ale dostane zprávu, že její milovaná babička Nora leží zraněná v nemocnici, odsune práci stranou a vrací se do Sydney. V Nořině domě objeví knihu o skutečných zločinech, jež popisuje dávno odložený případ: tragédii rodiny Turnerů z roku 1959. A jakmile se začte, zjistí, že mezi nechvalně proslulou vraždou a její rodinou je šokující spojitost…... celý text
Přidat komentář
Tak tohle se nepovedlo. Autorka zazdila sama sebe. Moje hodnocení taky dost ovlivnilo moje očekávání a těšení se. Četla jsem všechny autorčiny příběhy a všechny se mi líbily. Jsou plné napětí, spletitostí, propletenců a wau rozuzlení. Tady z tohoto mixu není téměř nic. Napětí? Žádné. Skoro hned mi bylo jasné, co se stalo. Spletitosti? V příběhu je samozřejmě více linek. Časové jsou dvě, současnost a před 60 lety. Zápletka je jako jedna, ale je to tak okaté, že čtenář ví, že tam je i skrytá zápletka číslo dvě. Jenže je to tak divně popsané, že spíše než napětí, ty situace vyvolávají zmatek. A hlavní postavy. Babička Nora se všude a stále prezentuje jako obětavá žena a báječná matka. Ale víte, jak to s takovými je. Mně byla nepříjemná. Její dcera Polly z ní měla trauma a vůbec se jí nedivím. A když Nora "ukradla" Pollyinu dceru Jess a maskovala to dobrými úmysly, tak u mě skončila definitivně. Celý příběh je zmatený, naprosto zbytečně rozvláčný, překombinovaný. Nenutí člověka číst dál a dál, aby už věděl, co je za rohem, ale proto, aby už měl od knihy pokoj.
No moc mě to nebavilo, zbytečně zdlouhavé a žádné extra překvapení se nekonalo.Předešlé knihy se mi líbily mnohem více!
Po rozpacitem začátku, kdy jsem měla chut knihu odlozit, jsem se od ní naopak nemohla odtrhnout a přečetla ji velmi rychle. Celou dobu jsem byla napnutí, co se skutečně stalo a přemýšlela jak to bylo. Skutečný vztah mezi Norou a Polly jsem odhadla, ale samotnou příčinu a provedení tragédie ani náhodou. Knihu radim mezi topy letošního toku.
Je to krásný příběh, který jsem si užila díky úžasnému vypravěčskému daru, který spisovatelka má. Opravdu zajímavá a i napínavá zápletka a výborně vykreslené postavy, že si některé i lehce zamilujeme. Příběh žen tří generací, kdy se nejmladší Jean snaží vypátrat, proč se za mládí její babičky stala obrovská tragédie. Sice nás už brzy napadne, kdo je vlastně Polly, ale to vůbec nevadí, tady se řeší jiná věc. Jednalo se před lety o zločin nebo byla vše jen nešťastná náhoda? Moc jsem si při čtení užila nejen celý příběh, ale i sugestivní popisy australské přírody.
Hezké, moc hezké, proto dávám plný počet bodů. Líbí se mi styl psaní autorky,zápletka je také zajímavá i .když je fakt,že jsem někdy měla pomotané malinko osoby.Hlavně se mi líbil popis krajiny a okolí, já jsem fakt tou alejí k domu šla až tak jsem byla v ději zosobněná.Fakt jsem se ani chvilku nenudila i ,když je kniha dost silná. Prostě mám ráda takovou tu skoro rodinnou ságu s detektivní zápletkou a přiznám se,že ten konec jsem takový nečekala.Asi nejsem předvídavý detektiv.Vždy ,když si v knize zvyknu na osoby a ke konci zestárnou jako tady tak je mi jich lito ,prostě i uroním slzu.Vyhledám možná ještě další knihu autorky,protože jsem byla spokojená,,,fakt.Takže pokud mohu radit přečtěte si hezkou odpočinkovou knížku a nebudete litovat.Hezky den.
Zajímavý spletitý román, kniha se dobře četla, mohla být kratší. I když čtenář od začátku tuší, jak by to mohlo dopadnout, tak konec je nečekaný a všechny události se propojí. Nora ani Polly mi nebyly moc sympatické, někdy se chovaly nepochopitelně. Doporučuji k přečtení.
Hodně spletité rodinné drama, kde se jen pomalu a hodně rozvláčně odhaluje pozadí smrti ženy a jejich dětí v jednom podivném domě na jihu Austrálie v roce 1959. V roce 2018 se vydá jedna z potomků zúčastněných na této tragédii zjistit, co se tehdy vlastně stalo. Zápletka tedy OK. Co však nebylo tak docela chutné, je celkový rozsah díla a také styl vyprávění s mnoha dějovými skoky. Pět set stránek dnes dokáže odradit leckoho a určitě zejména skupinu mladých, zvyklých na stručnost mobilních zpráv. Ostatním přeji hodně trpělivosti.
Skvěle napsaný příběh o utajovaných rodinných tajemství, která je těžko skrývat a navěky pohřbít. Bonusem navíc je poutavě popisovaná krajina Austrálie.
Je to krásná kniha, velmi pečlivě popsané prostředí ve kterém se příběh odehrává, i lidské povahy, které jak poznáte při čtení nejsou jen růžové jak se na pohled zdá, někdy se mě zdálo že se nedočkám vyřešení případu, ale ten konec, ...ten konec stojí za počkání
Tento příběh plyne pomalu jak horké letní odpoledne. Je tu spousty časových smyček a nejrůznějších drobných odboček. A do toho všeho je umně zabalena detektivní zápletka. Ledacos nás napadá, něco je nakonec zcela jinak a něco ne. Chce to udělat si čas, ponořit se a nechat se zvolna unášet vyprávěním.
Velmi čtivá napínavá kniha, jen jsem se chvílemi ztrácela v časových liniích. Celkově hodnotím knihu jako velice vydařenou.
Po dost dlouhé době od přečtení Hodinářovy dcery, která mě moc neoslovila, se mi dostala do rukou tato knížka... a to byla tedy jiná káva! Ze začátku se pravda nic moc nedělo, nebo se nedělo nic moc zajímavého, ale pak!!! Skvělá zápletka, skvělý děj, skvěle vykreslené postavy! Příběh tří žen, tří generací, tří časových rovin, kde jen máloco je takové, jak to vypadá. Navíc krásná australská příroda, opravdu jsem měla pocit, že to všechno vidím, slyším a cítím, jak už zde bylo napsáno. Konec mě překvapil na 50 %, jako asi kdekoho. Jedna část mi byla vcelku jasná a myslela jsem si to samé o části druhé, ale tohle by mě tedy fakt nenapadlo. Takže DOPORUČUJI.
Oproti několika předcházejícím knihám autorka značně ubrala na sentimentu a věnovala se příběhu. Zajímavému, napínavému, tajuplnému a zamotanému až do posledních stran. Čtenář je v samotném závěru vystaven takovým kotrmelcům, že s povděkem vzpomíná na jistotu, ve které setrvával po většinu knihy. Několik časových rovin, občasné flashbacky, nezapomíná se ani na utěšenou australskou přírodu (ovšem s mírou), některé náhody spíše neuvěřitelné, logika sem tam dostala zabrat, ale čtenář nesmí být hnidopich! Za čtyři, a možná i trochu více, ale prostě Tajemství letního odpoledne je jen jedno ...
Moje oblíbená spisovatelka Kate Morton mě opět spolehlivě a od prvních stránek dokázala vtáhnout do svého mistrně napsaného příběhu, plného tajemné atmosféry, překrásného popisu australské přírody, v městečku Tambilla, ve starodávném domě zvaném Halcyon. A kdo už od této úžasné vypravěčky něco četl, ví, že se dočká hodně spletitého příběhu, plného tajemství a skrytých vášní a nenaplněných tužeb a zde také tragické události, která zasáhne do života tří generací, a to vše v důmyslně propletených třech dějových linkách, které Vám nedají vydechnout. Nevím, jestli, pro mě, byl tento román nejlepší, ale podlehla jsem mu absolutně a ráda. A že je autorka mistr překvapivých konců s dokonale propracovanou zápletkou, dokázala i v tomto příběhu. Nádherné čtení, sice složitější a pomalejší, ale věřte, že stojí za to.
Co napsat, začátek, odehrávající se v historii, mě návnadil. Pak přišla dlouhá nuda v přítomnosti, už jsem to chtěla vzdát, naštěstí se děj vrátil zpět do minulosti a už to byla paráda až do konce. Pěkná detektivní zápletka, část jsem si dala brzy dohromady, ale zbytek ani náhodou. Určitě doporučuji k přečtení.
Štítky knihy
záhady novináři tajemství rodinné vztahy společenské romány rodinná tajemství prolínání minulosti a současnosti úmrtí vyšetřování
Autorovy další knížky
| 2014 |  Tajemství letního odpoledne |
| 2011 | Zapomenutá zahrada |
| 2009 | Dům u jezera |
| 2017 | Ztracený slib |
| 2019 |  Hodinářova dcera |
Moc hezká kniha. Mix románu, detektivky, příběhu… ideální na dovolenou, kdy můžete v klidu číst a prožívat příběh. Děj ubíhá pomalu, ale aspoň si ho můžete vychutnat. Taky dobře graduje, měla jsem teorii, částečně jsem to trefila, ale něco mě překvapilo.