Mezi psychopaty
Pavla Kovalovská
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491250/bmid_mezi-psychopaty-MQg-491250.jpg
2
8
8
Román pojednává o vzájemných poměrech v manželských a partnerských vztazích a o psychopatech mezi námi. Zabývá se reálnými možnostmi bránit se oficiální cestou proti psychickým, fyzickým i materiálním křivdám páchaným na obětech. Dotýká se rovněž problematiky rasismu, odsuzování, předsudků a obecně mezilidských vztahů. Líčí, jak je těžké bránit se bezpráví ze strany státem financovaných institucí, a poukazuje na rozdělení společnosti na tzv. vyšší a nižší třídu. Neváhá ukázat, jak se jednotlivé skupiny navzájem hájí a kryjí. Odkrývá, že obyčejný člověk nemá téměř žádnou šanci bránit se proti tomuto molochu.... celý text
Přidat komentář
Hodně zvláštní kniha. Člověk má pocit, že autorka se potřebovala vypsat ze životních příkoří. Je to neuvěřitelná kompilace křivd, které se na hlavní hrdinku valí. Týrání, okradení bývalým manželem, nový přítel se šílenou manželkou, únos, ve druhé třetině už jsem četla jen o různých soudních přích hlavní hrdinky. A psychopati jsou asi nakonec všichni. Co mi nesedlo, tak velké přeskakování v dějí a jméno přítele Steven, když se dej odehrává v Čechách. Ale nedalo mi to a poctivě jsem to přečetla.
Dal jsem tomu jeden večer a už vím, že to nedočtu. Styl psaní je podle mě šílený, nevím jestli je to reportáž nebo román. Pokud román tak úplně chybí charakteristiky postav a jejich background, pokud reportáž , tak se kupí jedna nelogičnost za druhou... Ale přiznávám, že končím čtení na straně šedesát dva. Život je příliš krátký na to, aby člověk četl knížky, které ho nezaujmou...
Kniha mě vůbec nebavila. Stále jsem v příběhu na něco čekala a nedočkala jsem. Nuda.
Pokud existuje cena za nejvýstižnější název knihy, tahle ji musí získat.
Jestli to dobře chápu, autorka shromáždila zkušenosti několika lidí do jednoho příběhu. Vznikl tím ani ne tak román, jako šílený, reportážně psaný slalom od magora k magoru, kdy klaďase poznáte od záporáků jen podle toho, jestli ubližují sobě nebo ostatním. S občasným ochlazením při srážce s úřednickým šimlem, kterému jsou všichni u pr…ostředníčku.
(Ale vůbec netvrdím, že to všechno najednou by se nemohlo dít jednomu člověku. Určitě mohlo. Kór s tak nešťastnou náturou, jako mají hlavní postavy, které doslova chňapají po každém dalším trápení a šrámu; i po těch, co lze obejít obloukem nebo vyléčit vypnutím telefonu.)
Ale fakt, v knize je jedna (!) postava, co není psychouš a co vidí věci, jak jsou, a to je kartářka. Beze srandy.
Mezi psychopaty
Zajímavé téma, kniha se velmi dobře četla.