Matčiny dary

Matčiny dary
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/314819/mid_matciny-dary-cWE-314819.jpg 3 46 46

Poté, co je matka Cecilie Enger v pokročilém stádiu Alzheimerovy choroby přijata do sanatoria, rozhodne se Cecilie dát do pořádku rodný dům. Během úklidu narazí na matčiny úhledně zaznamenané seznamy všech vánočních dárků, které rodina v průběhu čtyř desetiletí nejen darovala, ale také dostala. A ke každému dárku se váže životní příběh nějakého člověka. S pomocí seznamů Enger sepsala rodinnou kroniku od konce devatenáctého století až po současnost. Zároveň se v knize odvíjí příběh Ceciliiny matky, která následkem choroby přichází o paměť i svoji osobnost. Cecilie Enger napsala silný a napínavý příběh nejen o historii jedné rodiny, ale také o možném osudu každého z nás a právem patří mezi nejzajímavější autorky současné norské literatury.... celý text

Přidat komentář

Boženka2
13.03.2024 4 z 5

Pro mě milé čtení, připomínka toho, že hodnota dárků nespočívá jenom v jejich ceně.

bábuška
15.09.2021 2 z 5

Byla jsem celkem zklamaná, ale dočetla jsem. Dojem z knihy mám ten, že rodiny žijí převelice skromně a podle toho jsou takové i "dary", hlavně jsou všichni zoceleni stálým severským chladem.


Batta
29.06.2020 2 z 5

Od této knihy jsem nic nečekala a četla se dobře, ale žádné dílo na Nobelovu cenu nečekejte. Vzpomínková kniha bilancující život rodiny. Rozhodně neotřelý přístup, kdy se rozehrávají vzpomínky při vyklízení domu matky … dokážu si představit, že takto to opravdu funguje, člověk bere jednotlivé věci do ruky a vybavují se mu vzpomínky, které se k nim vážou. Líbil se mi zvyk jejich máti zapisovat si, co kdo dostal a komu dal.

maha75
09.08.2019 2 z 5

Bohužel jsem dočetla jen na stranu 90, dál to nešlo. Mrzí mě to, věřím, že autorka psala celým svým srdcem, šlo o vzpomínky na její rodinu, ale mě to prostě nezaujalo.

miroslava999
09.03.2019 3 z 5

Zrovna prozivam neco podobneho jako autorka proto mi kniha pomohla i s mym vzpominanim a loucenim s rodnym domem.Kdybych nebyla v teto situaci nevim jestli by me zaujala.Ted mi zkratka padla do meho rozpolozeni.

Teclaireddy
17.02.2019

Po sto stranách jsem knihu odložila - její kouzlo, kteří zde někteří popisují, jsem bohužel neobjevila. Autorčin styl, kdy téměř každá kapitola začíná slovy "v roce tom a tom dostali ti a ti to a to", jsem jaksi nezvládla. Působilo to na mě, jako by autorka psala spíše pro sebe než pro čtenáře.
Je vidět, že někteří v knize našli kouzlo, tak nechci nikoho odradit - ale rozhodně nečekejte příběh, spíš výčet vzpomínek.
Na knize (tedy její polovině) se mi však líbilo, že jde proti současnému proudu minimalismu a zbavování se věcí, naopak vyzdvihuje to pozitivní, co nám předměty přinášejí. Je to vlastně dost nemoderní kniha a moc nechápu nálepku bestselleru. Svoji cílovou skupinu si určitě najde, ale pro širší publikum rozhodně není.

tyna_01
03.02.2019

Bohužel jsem na tuto knihu asi nebyla zrovna správně naladěna, velmi jsem se na ni těšila, ale ani jsem ji nedočetla...Nejspíše jsem čekala větší popis situace matky a Alzheimerovi choroby.

Devil-Ivet
13.01.2019 4 z 5

Smutný příběh o rodině a dárcích, které zapisovala autorčina matka po celá léta. Zajímavá, vstřícná a bolestná kniha, která ve mně zanechala zvláštní pocity a nenechala na pokoji. Popisy, kdy byla se svou matkou v léčebně, byly asi nejlepší a dodávaly pocit naděje.

freejazz
30.09.2018 5 z 5

nádhera. knižka plná lásky. knižka na dlhé zimné večery ku krbu, knižka na premýšľanie, čo všetko o živote svojich blízkych nevieme alebo vieme nesprávne.

embi
20.08.2018 4 z 5

Lidské, cituplné. Návštěvy u nemocné matky jsou velmi dojemné. Poklidné čtení bez velkých zvratů a zápletek, přesto se mi ji nechtělo odkládat.

MOu598
17.08.2018 3 z 5

Podle autorky a podtitulu jde o román. Já to tak nevidím, je to spíš psaní o autorčině širší rodině. O lidech a dárcích je to takové nijaké, málo propracované.
Líbily se mi zmínky o různých severských autorech a jejich dílech.
Části o autorčině matce, která trpí stařeckou demencí a je v léčebně, se mi líbily. (Snad i proto, že v tomto mám s autorkou stejný osud.) Toto hezky napsané, citlivě.
Citát:
"Až zestárneš a nikdo tě nebude chtít, posaď se na střechu a nech se odnést vránou."

Magriva
18.01.2018 3 z 5

Pro mě to byla průměrná knížka, která nenadchla, ani neurazila. Nejzajímavější mi přišly pasáže vztahující se k matčině Alzheimerově chorobě, jinak to bylo poklidné, ničím se vymykající čtení.

kikies
09.01.2017 3 z 5

Harmonické a poetické vyprávění o osudech jedné rodiny propojené starými seznamy vánočních dárků a doplněné o popis postupující nemoci stárnoucí matky. Je to román a je to klidné čtení k zamyšlení - ano, není to napínavé, ani strhující, už podle anotace je zřejmé, že půjde spíše o poklidné vzpomínání. Proč se stala bestsellerem, je mi záhadou, protože je naprosto jasné, že tohle není většinové čtení.

lucip
07.01.2017

nudná,nezáživná kniha,bestseller?!

alnahu
22.12.2016 1 z 5

Na tuto knihu jsem se těšila, ale velmi mě zklamala asi jsem neměla na tuto knihu tu pravou náladu. Krásná obálka ,ale kniha mě nudila.

bookcase
10.10.2016 5 z 5

Poklidně plynoucí vyprávění o osudech jedné rodiny na základě seznamu vánočních dárků. Na podzimní sychravé večery jako dělané.

Šárka5875
03.10.2016 3 z 5

Matčiny dary určitě můžu doporučit všem čtenářům, kteří mají chuť na lehce poetický, možná malinko depresivní příběh bez jakýchkoliv zvratů. Já jsem čekala malinko něco jiného a proto mě kniha až tak neoslovila.

cori
02.10.2016 4 z 5

Na pozadí četby seznamu dárků vedeného od roku 1963 do roku 2003 se odehrávají osudy jedné norské rodiny v průběhu 20.století. Zaujal mě popis politické situace např. v roce 1972 debata o vstupu do Evropského společenství (EU), hladovka Sámů před parlamentem na protest proti výstavbě elektrárny na jejich řece, která by připravila soby o vodu, móda demižonů v roce 1973 nebo roztržka mezi rodiči kvůli svádění vodopádů do potrubí vodních elektráren. Nejvíc mě dojalo loučení dcery s matkou.

edisek83
13.09.2016 1 z 5

Mě bohužel nalákala obálka, ale jinak jsem hrozně trpěla...taková nuda. Vydržela jsem až do konce, ale už nikdy více.

Illaa
11.09.2016 1 z 5

Na knize byla nejpovedenější obálka. Jinak pro mě nesmírně nudné, roztahané. Přeskakování z jednoho roku do druhého. Popis širokého příbuzenstva už jsem nezvládala sledovat. Dočetla jsem se sebezapřením.