Les v domě
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509372/bmid_les-v-dome-6479c873c40b8.jpg
4
3883
3883
Nečekaně mrazivý román od autorky bestsellerů Hana, Tiché roky, Listopád. Říkají jí cácora a vypadá to, že je na světě nedopatřením a jakoby navíc. Otec kamsi zmizel při povodních, matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu a děvčátko zůstalo viset na krku nevraživé babičce, která obhospodařuje zahradnictví a je přesvědčená o tom, že všechno špatné lze v životě vyhubit jako žravé plzáky. Nebo o tom prostě nemluvit. Jenže všude kolem je les, ve kterém se skrývá cosi hrozivého, a cácora jednoho dne mluvit začne. Alena Mornštajnová napsala silný a dramatický příběh o tom, že nic v životě není takové, jak to na první pohled vypadá, a že žádné tajemství není nikdy pohřbeno tak hluboko, aby se nedalo vykopat. Budete se bát, ale nepřestanete číst, dokud se neobjeví na povrchu.... celý text
Přidat komentář
Opět dechberoucí čtivost, tak jak to u autorky známe, tah na branku a obdivuhodná lehkost, jen mi tentokrát nesedlo samotné téma, nebo spíše jeho zpracování. Vcelku nedávno jsem četla knihu podobnou, ale pro mě měla lépe pojmuté téma. Nešlo tam čistě jen o ráchání se ve smutku, kdy s každou další stranou má čtenář naloženo více a více bolesti, úzkosti a nulové naděje. Měla více vrstev, což se u této novinky říct bohužel nedá. Nebo alespoň pro mě ne.
Kniha Les v domě mi nezlomila srdce, ale probudila ve mě smutek a úzkost a nic dalšího. Žádné poučení, myšlenky, naděje. Jen smutek. Vím, že autorka má na víc, ne jen cílit na emoce. Nechápejte mě ale špatně, kniha je výborně napsaná, jen nesdílím názor, že čím smutnější a nešťastnější osudy, tím lepší kniha.
Po dlouhé době kniha, u které se zdržím hvězdičkového hodnocení, protože z ní mám hodně rozporuplné pocity. Jinak by se pohybovala někde mezi 3-4 hvězdičkami :)
No takto. Vdacna tema pre velku odozvu u citatelov. Urcite smutne, urcite polutovaniahodne, ale tieto pribehy sa v nasej spolocnosti deju a diat budu. Kniha by sa vsak mala hodnotit ako kniha, nie ako velmi je pribeh smutny a cloveka sa dotkne. Nechala som si to ulezat par dni. Prve dve tretiny boli vynikajuce, citalo sa to samo, vzdy tam bola ta tuzba vediet viac, ako sa to zamota-rozmota-domota, ako sa to vyvinie... Potom to zrazu bolo, nechcem to tak zhodnotit, ale az nudne predvidatelne? Kazdopadne ten jazyk, ten styl, to je uplna pecka a pre mna urcite jedna z najvycibrenejsich ceskych autorov sucasnosti. Pat hviezdiciek som dala Slepej mape a Hane, tie zarezonovali na velmi dlho...tak tu je to 4-4,5.
Znovu smekam! A jako chlap priznavam, ze mi vyrazila dech timto pribehem a zaverem. Bravo.
SPOILER
Moje první kniha od AM. Spisovatelka je rozhodně profík, věty jí odsypávají, příběh se čte skoro sám... Ale...
Něco málo k ději: autorka zvolila "vděčné" téma, psát o tomto rozhodně zaujme a to především ženskou část čtenářské obce, i když to opravdu není "román pro ženy" zbarvený do růžova.
Dění sledujeme očima malé holčičky, později mladé dívky a dost dlouho si můžeme jen domýšlet, o co tady kráčí...
Nechci se kasat, třeba v detektivkách nemám nikdy šanci na odhalení, ale tady se dalo poměrně brzo vytušit, že... Že. Že tohle není vlastně asi nic mimořádného, že takové věci, které se nám v románě rozkrývají byly, jsou a budou kolem nás, v reálném životě...
Ráda bych se několika detaily pozabývala, ale... Každopádně, tato témata nevyhledávám (podobně jako dnes tolik populární knihy o holocaustu, těch se vynořilo jako hub po dešti, jim se také vyhýbám).
Knihu mi věnoval přítel z DK - velké díky, kámo, ale příště radši něco veselejšího :-)!
Uf, tak tohle byla depka! Ani půlka věcí, co se stalo takové malé holce by se neměla dít vůbec nikomu. Přesto je to tak poutavý příběh, že se nejde odtrhnout, člověk se potřebuje trápit dál. Výborně napsaný, výborně vykreslený. Nikdy nemůžeme vědět, co se lidem kolem nás může dít. Konec masakr, nečekala jsem to. Rozhodně stojí za přečtení.
(SPOILER) Morštajnová chytne a nepustí. Kniha je plná zvráceného smutku a bezútěšnosti. Ale musím se přiznat, že jsem velmi brzy pochopila, kdo nese zlo tajemného LESA i velké finále. Námět a zpracování mi zase tolik objevné a originální nepřipadaly. Nebyla to moje první kniha o narušených vztazích v rodině a některé z nich mne zasáhly daleko víc.
Začínám paní Mornštajnovou nesnášet - po přečtení jejích knížek je laťka tak vysoko, že mám potom pár dnů problémy začíst se do čehokoliv jiného
Bylo to skvělé, silný příběh, který nepřečtete, ale prožijete.
Nikdy nebude dost knih, které se podobnými tématy zabývají. A lidem, kteří pracují s dětmi, bych je dávala jako povinnou četbu. Aby věděli. Myslím, že takových cácor žije v rodinách víc, než si chceme připustit. Kniha je napsána velmi poutavě, s využitím restrospekce, hodně reálně a uvěřitelně. Paní Mornštajnové za toto téma velmi děkuji. Zasazení do českého prostředí nám dává jasně najevo, že nás se to taky týká.
Moje první knížka od Aleny Mornštajnivé. Do teď jsem ji měla zafixovanou jako autorku Hany, kolem které byl velký povyk. K bestsellerům jsem vždy trochu skeptická a k jejich autorům si dlouho hledám cestu. Les v domě mě ale okamžitě zaujal svou anotací, ze které jsem cítila, že kniha bude asi jiná, než co autorka obvykle píše. A i podle recenzí to tak asi je. Moje intuice zafungovala správně, protože příběh jsem hltala a přečetla v podstatě za den. Rozhodně chci ale dát šanci i dalším autorčiným knihám. Jsem ráda, že byl můj odstup prolomen.
Les v domě je teda těžké a temné čtení. Já jsem na podobné příběhy docela zvyklá, těch dysfunkčních rodin se v české literatuře vyskytuje dost. Ale tohle je tak dobře napsané, že mě to rozdrásalo na kusy...
Kdybych mohla dát šest hvězdiček, tak by to bylo stejně pořád málo. Hned po Haně bych tuhle knížku zařadila jako druhou nejlepší od paní Mornštajnové. Metafora lesa mě dostala. Mám husí kůži.
Tohle nebylo vůbec lehký čtení.Těžký téma,moc smutný.Knížky paní M. mám moc ráda.Loňský Listopád byl velmi odlišný od knih co doposud napsala,letošní Les v domě je důkazem jejího vývoje,posunu jinam.Rozhodně na tenhle druh knih musí být nálada.Těším se na další.
Knihu jsem zakoupila včera a přečetla během jednoho odpoledne a večera. Nešlo se od příběhu odtrhnout. Smutné, depresívní, beznadějné, ale dobře a čtivě napsáno. Masakr dětské duše, vlastně několika dětských duší. Příběh je o to smutnější, že se vlastně odehrál téměř v současnosti a takových příběhů je kolem nás nemálo. Doporučuji přečíst, už jen proto, aby se lidé více dívali kolem sebe a všímali si, pokud se jim nezdá cokoli být v pořádku.
Strašný, strašný, strašný...
Nemyslím knihu, ta byla výborná! Ale osu malé i větší hrdinky! Pořád jsem čekala, kdy přijde nějaká satisfakce, neco pozitivního... Jak se dá tohle zvládnout.
Snad nejdepresivnější kniha od autorky. Samozřejmě, Hana byla neuvěřitelně smutná a tíživá. Ale to byla minulost, válka, tam se to nejak dá očekávat... Ale tohle bylo nenápadné a nečekané ZLO tam, kde de být nemělo - doma. Chtěla jsem tu holku obejmout a vzít si ji k sobě!
Nedokázala jsem přestat číst. Autorka defacto stroze a bez emocí popisuje děj a pocity hrdinky,ale o to větší emoce to vyvolalo ve mně!
Doporučuji!!! (Jestli se nebojíte zjistit pravdu o ukrytém a krutém světě...)
LES V DOMĚ nezpracovává nic, co by tu již nebylo, ale napsáno paní Mornštajnovou je to zase jiné, temné, děsivé. Knihu jsem chtěla mrštit do kouta, ale zároveň mi nešla odlepit z ruky. Po dočtení bych na ni strašně ráda zapomněla, ale je ve mně a asi jen tak nezmizí...
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
(SPOILER) Kdybych věděla,o čem ta kniha opravdu bude,nikdy bych ji nečetla,protože na tohle potřebujete opravdu silný žaludek...měla by mít nějaké varování,ale místo toho se maskuje zdánlivě neškodnou vůní lesa a jehličí...nebo tou obálkou...;-) Nedá se od ní odtrhnout...je napsaná tak úžasně čtivě,že prostě hltáte každé slovo až do poslední řádky a ani nedýcháte. Po pozvolném začátku,kdy ještě máte pocit, že je jen o jedné- ne úplně šťastné-,ale vlastně jakž takž normální rodině, následuje krůček po krůčku jedna bomba nebo granát za druhou,až se dostanete k úplnému kataklyzmatu pod zdánlivě nenápadným povrchem jednoho obyčejného vesnického domu. Je dobře vidět,že si dané téma autorka opravdu důkladně prostudovala a radila se i s odborníky,protože,bohužel, přesně takto to v reálu často bývá, že záchrana je vlastně jen zdánlivá a spíše se pořád tak nějak čeká,že o určitých věcech se nemluví,nebo vám nikdo neuvěří a ony nerušeně pod povrchem pokračují dál a dál...
Tak tohle mě odrovnalo. Místy mi bylo špatně, ale kniha nešla odložit. Přečetla jsem za dvě hodiny. Tuto knihu budu mít v paměti ještě hodně dlouho. Stejně jako jiné knihy A. Mornštajnové. Vylíčení tísňivé atmosféry bylo úžasné a vtáhlo vás do děje. Tak jak to paní spisovatelka umí.
"Jsou slova, která vlétnou do uší, proletí hlavou a o paměť se ani neotřou. Jiná se v ní na chvíli bezbolestně uvelebí a spokojeně podřimují, dokud nevyblednou.
Vyskytnou se ale i taková slova a události, které raději zasunete na okraj paměti a snažíte se je zatlačit do zapomnění. Někdy se to podaří, ale ty vzpurnější občas v nejméně vhodnou chvíli vystrčí růžky a bolestně vám připomenou, že i zdánlivě růžový sad vašeho života má ostré trny.
A někdy přiletí slova, která se vytetují do paměti a zůstanou v ní navždy. Bolest možná jednoho dne odezní, ale vzpomínku na ni nevymažete nikdy."
Paní Mornštajnová umí, to je jistá věc. Čtivý a hodně hluboký příběh, který jen tak z hlavy prostě nevymažete.
Uf, tak tohle bylo hodně intenzivní, místy mi bylo špatně, že jsem potřebovala knížku na chvíli odložit. Konec mi absolutně vyrazil dech
Štítky knihy
zneužívání zrada tajemství pedofilie samota mateřství historické romány
Za mě úplný skvost, přečteno za 3 dny. Krásná kniha