Když vyleze pavouk
Fred Vargas (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/368706/bmid_kdyz-vyleze-pavouk-OI6-368706.jpg
4
44
44
Komisař Adamsberg série
< 11. díl
Komisař Adamsberg opět řeší zvláštní záhadu. Série úmrtí na první pohled nebudí podezření, že by se mohlo jednat o zločin, natolik je modus operandi podivný a prakticky neproveditelný. Ale Adamsberg za sérií úmrtí něco nejasně tuší, nevzdává se a řídí se svým příznačným mlhavým instinktem. Musí však čelit nedůvěřivosti svých kolegů a především odporu toho nejbližšího, vševěda a logického analytika majora Danglarda, který má tentokrát vůči Adamsbergovým postupům i jiné výhrady, než u něj bývá obvyklé. Vyšetřování Adamsberga zavede do poválečného sirotčince na jihu Francie, ke středověkým poustevnicím, holubům a starodávným holubníkům – a vše je prazvláštně propojeno smrtícími pavouky. Jako obvykle si přijdou na své nejen luštitelé záhad, ale i milovníci dobře psané literatury či historických reálií.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
Quand sort la recluse , 2017
více info...
Přidat komentář
Více příběhů, více zápletek - originálních - více časových úrovní - a hodně obětí a až do konce není znám motiv většiny úmrtí a ani způsob provádění vražd, a už vůbec ne vrah. Opět mistrovská práce autorky. A moje doporučení pokud chcete začít se čtením série - pěkně popořádku!
Až bude jednou na vahách nadepsaných „Frédérique Audouin-Rouzeau a její přínos pro lidstvo“ ležet na jedné misce její vědecká práce a na druhé detektivky, samozřejmě se ta první zváhne skoro dolů a druhá se bude pohupovat nad ní. Jestli ale spravedlnost funguje, musí přece přihlédnout i k tomu:
- že se jedná sice o prachsprostou zábavnou literaturu, ale Fred Vargas do ní vložila tolik vědeckého, že z ní udělala téměř intelektuální četbu :-),
- že autorka stvořila originální postavy nemající v detektivkách obdoby, a přesto působící lidsky a uvěřitelně,
- že dokázala vymyslet naprosto unikátní zápletky,
- že považuje humor za součást života a umí ho ve své tvorbě prodat,
- že pokud se někdo zamiloval do jedné její knížky, probudila se v něm láska ke všem, a to na celý život (podle sebe soudím tebe),
- že přináší opakovaně radost, a to je v životě to nejdůležitější.
A tohle všechno přece musí být závaží jako hrom.
Šetřila jsem si to a šetřila, ale touha přečíst si další díl zvítězila. „Pavouk“ je stejný jako ty ostatní: skvělý, promyšlený, jedinečný, vtipný, dojímavý, napínavý. Uspokojující ve všech směrech.
... nese s sebou zanícené tajemství. Utkal hrubý zločin. Dům pavučin. Tak jej strhni, setni zánětlivý stín. Zasíťovaný labyrint.
Můj oblíbený zasněný komisař a jeho různorodá parta pátrají tentokrát po pavoučím vrahovi, děsivých reclusách a o tom, proč se někteří lidé pohřbívají za živa. Moc mě baví zápletky, sahající hluboko do minulosti a historie, o které často slyším poprvé – čtenáře jako já vystihuje označení „chudáček blbeček“ a jsou snem každého autora detektivek, protože ničemu nerozumí, ale přesto sledují děj s napjatým zájmem. ;)
Tentokrát do knihy autorka dostala víc témat, než jindy, až moc: hlavně víc typů zločinů minulých i současných, včetně velmi hnusných, které spíš vídáme u moderních thrillerů.
A. (Adamsberg) hned na začátku levou zadní vyřeší případ, s nímž si jeho celý tým neví rady, a proto ho museli povolat z dovolené z Islandu. Vzápětí potají vyřeší nejen případ týkající se člena týmu, současně tím vyřeší případ nebezpečného úchyla trápícího jiný pařížský okrsek. A intenzivně se začne zbývat zajímavým hlavním tématem - pavoukem typu reclusa. Tohle téma bylo velmi zajímavé, včetně jeho rozšířené verze v závěru románu. Ale celé rozuzlení, odhalení vraha a způsobu provedení zločinů mi tentokrát moc nesedělo, takové kolumbovské (ostatně na zámořské výpravy se vydává A. s celým týmem, který je jinak překvapivě nedotčen znalostmi o Magalhãesovi, proto stále končili v zátokách a zálivech, neš objevili konečně průliv).
Proto celkově výjimečně jen 90%.
Přečetla jsem krátce za sebou tři zatím poslední detektivky série, nejvíc se mi líbila Kavalkáda mrtvých, o něco méně V mrazivých časech a pavouk ještě méně... Poněkud mne roztrpčuje i rozkol mezi A. a Danglarem, minule to začalo, teď se to posílilo - ovšem se zřejmými, byť ne(v)hodnými důvody na straně majorově.
Pozn.: A./autorka přizvali k řešení případu také jednoho z evangelistů druhé série.
(Překladatel měl nevděčnou úlohu při vymýšlení titulu, neboť v originále si autorka skvěle pohrála s dvojznačností pojmu reclusa - a v češtině to tedy rozhodně není ono.)
Pozn.: v září 2021 v knize s dějem částečně umístěným v Chile je chlapík zvyklý na práci venku. Když se ho ptají, od čeho má obrovskou jizvu na předloktí, odpoví: koutník. O jeho nebezpečnosti vedoucí často k smrti (a jeden stačí!) tam venkovští dobře vědí, ale nedbalost neodmlouvá: on si odložil na chvíli na zem svetr a pavouk si zlezl do ... kouta a při nepříjemném probuzení se samozřejmě bránil kousnutím. Dotyčný rovnou nezemřel, ale v životě nezapomene na naprosto nesnesitelnou bolest. Tolik jen pro dokreslení, jak to s koutníky je (zlatí naši pokoutníci, neškodní).
Klasický složitý roztěkaný imaginativní Adamsberg. Jaká hlavní postava, taková kniha. Zdá se mi, že Vargas píše stále složitější a propracovanější příběhy a i že i přes spoustu odboček a skoro nepostřehnutelných drobností dbá na to, aby se čtenář chytal a mohl sledovat myšlenky vyšetřovatele a dobrat se spolu s ním nebo i dříve rozuzlení. K tomu se dozví spoustu zajímavých reálií, pobaví se postavami kriminálního týmu a oprávněně zhnusí nad příčinou vyšetřovaných zločinů. Protože vraha si v tomto případě stvořili sami zavraždění. Čtěte zvolna a vychutnávejte si.
Propojení jednotlivých událostí a postav mi přišlo trochu krkolomné a občas nedávalo smysl. Konec byl překombinovaný a celou knihu jsem se nemohla pořádně začíst. Ale nebylo to vyloženě špatné, dočetla jsem. Jen to bude jedna z těch zapomenutelných knih.
První kniha, kterou jsem od této autorky četla. Hned v úvodu mě překvapilo, že dva kriminální případy, z nichž každý by stačil na jednu knihu, spisovatelka přidává jen jakoby bokem vedle hlavní zápletky. To se tak často nestává a je vidět, že o nápady a inspiraci nemá nouzi. Kniha se mi četla výborně. Celý policejní tým byl vykreslen věrohodně a víceméně sympaticky. Do vkusu se mi kniha trefila i tím, že tam byly odporné věci popsány decentně a ne naturalisticky. Velmi dobrá krimi, doporučuji ke čtení.
Zvláštní styl psaní,někomu nemusí sedět.I námět neobvyklý,další knihy s Adamsbergem si určitě přečtu.
Skvelá kniha, ako každá od Fred Vargas. Sympatické postavičky z parížskej kriminálky, a parádny príbeh, zápletka, rozuzlenie, ktoré má zakaždým nejaké zaujímavé historické pozadie. A úplne najviac sa mi páči, že sa zaobíde bez nechutných, perverzných, brutálnych vrážd, typických pre severské kriminálky...
Jediná vec, čo mi trošku prekáža v tejto konkrétnej knihe je, že postava vraha je pre mňa tentokrát málo uveriteľná..
Já Vargas miluju, její způsob psaní, postavy, které vytvořila, příběhy, které jim předurčila, její imaginaci, to, jak jsou ty knížky chytré, to, jak do nich spadnete po hlavě, to, jak jsou naprosto jiné...A riskla jsem zhlédnutí Adamsberga (nebo - li dvou tří zfilmovaných knih a - světe div se, nebyla jsem zklamaná...).
Autorka je mistryni nepředvidatelných příběhů. Tento patří samozřejmě mezi ty velmi dobré. Několik časových linií, které se prolínají, několik příběhů, které na sebe navazují, podtrhují neobvyklost metod komisaře Adambsberga. Tentokrát bez pomoci majora Danglarda s jeho vynikající paměti a spíše s "klacky, které mu hází pod nohy". Mám ráda styl psaní autorky a určitě budu pokračovat v čtení dalších příběhů.
Má to typickou atmosféru a styl Vargasových detektivek. Souhlasím s tím, že tentokrát je příběh méně potrhlý a přes všechnu zvláštnost se drží více při zemi. Kromě zápletky se dozvíte i něco málo o pavoucích - a také ženských poustevnicích. Vraha jsem zcela netypicky odhadla dříve než sám Adamsberg.
Tyhle detektivky jsou nestandardní - samí divní pavouci! A to nemám na mysli jen koutníky. Nicméně - i když nemohu říct, že by mi ta parta byla přímo sympatická, tak to pořád čtu a další si zase půjčím. Takže za mne - docela dobrý!
předchozí díl byl asi kapku potrhlejší, ale Vargas je prostě originál a čtenáře baví tyhle návraty ke staré známé partě podivínů. téma pomsty na školních násilnících ve francouzském stylu...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2003 |  Uteč rychle a vrať se pozdě |
| 2006 |  Muž s modrými kruhy |
| 2006 | Muž naruby |
| 2013 | Záhada mrtvých nohou |
| 2016 | V mrazivých časech |
Tak, dočtena poslední kniha ze série s komisařem Adamsbergem a musím říct, že se horko těžko loučím.
Příběh s pavouky je důmyslně promyšlený, zápletka propracovaná, čtenář může sledovat krok za krokem myšlenkové pochody vyšetřovatelů. Jen mě trošku chyběly moudra Danglarda a jeho malá účast na vyšetřování.
Jak je autorčiným zvykem, i zde se dozvíme nějakou tu zajímavost nejen z oblasti historie.
Doufám, že se jednou k této sérii vrátím, protože se mi líbil jak styl psaní, tak sympatický, různorodý vyšetřovací tým a hlavně, zasněný, pomalý a složitý Adamberg.