Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537926/bmid_kdyby-ze-sveta-zmizely-kocky-6638951fcd472.jpg
4
338
338
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Fantasy
Vydáno:
2023
,
Kontrast
Originální název:
世界から猫が消えたなら (Sekai kara neko ga kietanara) , 2012
více info...
Přidat komentář
Nádherná knížka plná zajímavých myšlenek, a ten konec... Ten mě překvapil. Vřele doporučuju, pohladí po duši
Vyměnit den života navíc, kdyby ze světa zmizelo něco na čem nám nezáleží, by nebylo tak složité, ale takhle to Ďábel rozhodně nemyslel... Krátký příběh k zamyšlení, co je v životě opravdu důležité. Místy úsměvný a místy naopak velmi smutný příběh.
Krátké zamyšlení nad tím, co je v životě vlastně důležité. Hlavní hrdina na to přišel, ale až po několikadenním působení Ďábla. Co necháš zmizet ze světa výměnou za jeden den života? Jasně, nechám zmizet fleky v koupelně, plíseň... Ďábel přece není uklízečka. Filmy, telefony. Kočky? To je jiná káva. Místy je čtení smutné, až na slzu. Asi nejdojemnější byl dopis od mámy a celá ta anabáze s výletem.
Doporučuji k přečtení a k zamyšlení.
Zajimava jednohubka, obsahujici pritom vic polozenych i tichych otazek, nez kterykoliv jiny obsahly roman.
Krátká filozofická knížka, poukazující na jednotlivé hodnoty každého člověka. Co je pro nás opravdu důležité, čeho všecho jsme schopní se vzdát, abychom měli náš vysněný život. Dílo obsahuje spoustu otázek k zamyšlení.
Příjemná kratší kniha s mnoha otázkami k zamyšlení. Jsem ráda, že jsem na ni díky čtenářské výzvě narazila.
Knizka zabere jen par chvil. Je o zamysleni se nad zivotem, o tom, na co clovek zapomene, co je dulezite, nad tim, co jsme ochotni obetovat a co uz ne. Kocour a Dabel se mi libili.
Kdyby ze světa zmizely kočky, konečně bych se vyspala, najedla v klidu. Měla spoustu volného času, který jinak trávím vysáváním, uklízením a čištěním záchodků. Měla bych hodně peněz , čisto. A už bych se nezasmála. Ano, taky bych volila abych raději zmizela já.
Tento dojemný příběh není jen o neumírání , je to nádherná metafora a krutá výčitka toho jak rychle zapomínáme .Na své spolužáky. na kamarády z dětství, na první lásky, na to jak se o nás rodiče starali, na to co bylo...
Nádherný a křehký příběh , povznášející jako haiku , nákažlivě japonský .
Jak by vypadal muj dábel ?
Na knihu jsem narazila díky žebříčku čtenářské výzvy a po jejím přečtení mě upřímně překvapuje tak nízké hodnocení ostatních.... Jedna z nejlepších knížek jaké jsem kdy četla.
Nápad fajn, provedení banální. Přemýšlím, do jaké míry knize uškodil překlad. Japonsky umím a u řady (v češtině) podivných vět mi bylo jasné, jak zřejmě vypadaly v originále – a z českého výsledku mám pocit, že byl překlad možná až moc otrocký.
Každopádně Ďábel v havajské košili byl top.
Je to mé druhé setkání s japonskou literaturou a opět tak hluboké a něžné. Něco v jejich kultuře mě vždycky dojme a vrátím se do dětství, kdy jsme všichni plakali nad Goro bílým psem. Objektivně kniha na 5 hvězd není, ale nemůžu si pomoci. V té její zdánlivé nedokončenosti vidím záměr. Čtenáře to nutí o věcech přemýšlet.
Zajímavá kniha a myslím, že měla tolik stránek kolik mít měla, víc pro to co autor chtěl touto knihou říct, nepotřebovala.
Vadil mi styl psaní, přišlo mi to trošku jako středoškolská slohovka. Některé myšlenky byly ale zajímavé, možná kdyby byly více rozvinuté, dala bych lepší hodnocení. Samozřejmě jakožto milovník koček jsem zamáčkla slzu u některých pasáží, ale jinak to bylo takové slabší...
Za mě to bylo takové slabé. Přišlo mi to jako kdyby to bylo nedodělané a nedomyšlené. Dialogy nic moc.
Situace a příběh je jasný. Je to hodně o psychologii a poznání. Hlavní hrdina se musí postavit realitě a skrze věci, které maže, rozhovory a vzpomínky si uvědomí mnoho věcí o svém životě, které nevnímal. A také o životě druhých. Jedná se o útlou knížku, ale obsahuje hodně podnětů k zamyšlení. Krásně to vystihuje citát, který se v knize objeví „Zblízka je život tragédie, ale zdálky komedie“.
Mnoho myšlenek na málo stránkách. Osobně si myslím, že tema by si zasloužilo daleko více rozpracovat. Přišlo mi, že autor hodil navnadu, ale sám k tomu až tolik neřekl. Možná bylo cílem jen pohnout lidi k zamyšlení.... havaiskou košili a rádoby vtipné rozhovory bych vynechala.
Je to útlá knížečka, ale poselství má velké. Člověk se během jejího čtení nejednou zamyslí nad různými životními otázkami. Co je v životě skutečně důležité? Jak velký význam má jeden lidský život oproti věcem, které využívají miliony lidí? Co bychom ze světa vymazali, kdyby nám to mělo prodloužit život? Odpovědi na tyto otázky vám kniha nedá, ale zato vám dá spoustu podnětů k přemýšlení.
Barvité zamyšlení nad smyslem života. Vše se jeví jinam, když se dozvíme, že tohle je náš poslední den.
Je v pořádku žít, plakat, křičet, milovat, blbnout, truchlit, bát se i smát se. Je to náš život, tak žijme.
"Jsou věci, které dospěním získáme, a stejně tak jsou věci, které ztrácíme. Tolik emocí a pocitů, které už podruhé člověk nezažije."
Krásné, ale moc smutné čtení....Měla jsem skoro pořád na krajíčku...