Nejasné hranice
Marie Domská
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531080/bmid_nejasne-hranice-65b90c7d6ce54.jpg
4
12
5
Kchrat série
1. díl
Původní česká space opera o křehkém soužití dvou odlišných civilizací. V roce 2138 jsou lidé slabou, bezvýznamnou civilizací, slepě tápající na okraji šatchranské říše. Zničehonic se ale jejich nouzový signál ozve z míst, kde by rozhodně neměli být. Vesmírný voják Kchrat se navzdory rozkazu, že má lidskou loď i s posádkou zanechat svému osudu, vydá vrak prozkoumat. Na místě nalezne nejen znepokojivé stopy, které prozrazují, že lidé nemusí být tak nevinní, jak se tváří, ale i jednu přeživší. Řadová navigátorka Erin Marthenová se tak najednou ocitá vydaná napospas cizinci, který připomíná monstrum jako vystřižené z hororu. Aby však zabránila válce a jednou se dostala domů, musí se uprostřed cizí civilizace naučit chovat jako zodpovědná velvyslankyně. Jsou však lidé vůbec schopní a ochotní komunikovat s mimozemskými děsivými netvory? Anebo má každá strana své hranice?... celý text
Přidat komentář
Na sci-fi psané ženou (v neporovnatelném množství knih tohoto žánru psané muži) se to dalo. Poměrně dobře napsané, spisovatelka má příjemný styl. Ale je tam přehršel nelogičností a lásky, čekal jsem podle obálky, anotace a superlativů (autorka je ověnčena cenami) jinou kvalitu. 2,5*
Já jsem teď brouzdala vesmírem s touto PECKOU od Marie Domská .
Nebyla to jízda, ale převratný kosmicky let!!!!
NEJASNÉ HRANICE
první román z cyklu KCHRAT
Tento scifi román vás pohltí svou dynamickou kosmickou jízdou už na samém začátku. A vyplivne vás až na samotném konci knihy a vy si řeknete :UŽ, TO JE KONEC???? NE JÁ CHCI POKRAČOVÁNÍ!!!!
Vydejte se vesmírem za dobrodružstvím spolu s Erin, která jako jediná přežila ztroskotání své kosmické lodi a spolu s jejím nevšedním zachráncem Kchratem.
A nechejte se unášet představou, jak to tam vypadá.... Hvězdy, planety....hluboký vesmír a v dálce planeta, z níž pochází tento "Dravec". No není to krásné?
Příběh plný lásky, i té mateřské, akce, špetka humoru a samozřejmě zde nechybí také plno zvratů, intrik a nevyrcenych přání a tužeb.
Křehká dívka a KCHRAT, oděn ve svém černém skafandru... Může se člověk do takového zjeva dokonce i zamilovat, když se ho od prvního dne jejich setkání hrozně bojí????
Vzniká mezi nimi zvláštní pouto a je chvílemi až mrazivé...
Co bylo příčinou jejich havárie??
Podaří se mladé astronautce vrátit bezpečně domů?
Co jí vlastně doma čeká po tak dlouhé době odloučení??
Parádně nastineny jiný svět, jiná civilizace než je ta naše. Mnohem vyspělejší a inteligentnější než jsme my nebo ne???
Jsme vůbec tak dobří, aby jsme se mohli domluvit s jinou civilizací???
A jde jsou vůbec hranice, které smí člověk nebo jiný meziplanetarni druh překročit????
A smí to vůbec udělat někdo z nich???
Nebude ohrožena naše nebo cizí planeta???
Dávám 5z 5
Kniha splnila nad míru mé očekávání a já za ní děkuji samotné autorce @Marie Domská za poskytnutí knihy do štafety. A už nedočkavě vyhlížím pokračování.
Tak tohle byla hodně povedená space opera. V poslední době se mi moc nestává, že bych nějakou knihu přečetla na posezení, takže skutečnost, že Kchrat si mě získal natolik, že jsem román slupla jako malinu, mluví za vše.
Mám ráda, když příběhy nejsou vyprávěny lineárně a čtenář až postupně získává obraz skutečných událostí – líbí se mi, když musím držet pozornost a dávat si věci do souvislostí. V tomto ohledu jsem tedy byla nadmíru spokojená. Nejasné hranice jsou dobrodružné, dojemné, někdy přinutí k zamyšlení. Kchrat je sympaťák – i když teda potkat ve vesmíru bych ho asi nechtěla… :-D
Na začátku mi ale přišlo, že se konflikt, který pak má v příběhu důležitou roli, vyostřil až moc rychle, vlastně víceméně hned na prvních stránkách – tady bych klidně uvítala pár stránek navíc, kde by se budovalo podezření vůči jedné z postav, než tam proti ní padne dost zásadní obvinění.
Místy mě taky trochu rušila jazyková hyperkorektnost, ale nebylo to nic, co by mě vytrhávalo ze čtení nějak zásadním způsobem.
A pak se musím přiznat, že jak mi Kchrat byl sympatický, tak Erin mě docela brzo začala rozčilovat. Její chování bylo pochopitelné – na konci, když se složil celý obraz, jsem ho chápala ještě o dost víc… Přesto mi její lži a manipulace přišly nesympatické a nepříjemné (což byl ale možná záměr, koneckonců ne všechny postavy jsou psané s tím, aby je měl čtenář rád, nebo přinejmenším ne hned od začátku…).
Sci-fi z pera české autorky, které by mohlo být něčím zajímavé a bavit? Tady je! Nemáte zač dámy a pánové.
Po dočtení téhle knihy jsem pochopila, proč se lidé v hodnocení příběhů tolikrát opakují. Slova jako paráda, jízda, chci víc, byla ta první, co mě napadla.
Ale popořadě. Nejasné hranice vypadají po přečtení prvních pár stránek jako komorní příběh. O Erin, která se vinnou nehody ocitla na území, kam žádný člověk předtím nevkročil. Málem zemře, jenže ji zachrání Kchrat. Takový samorost. Mimozemský samorost. Co má přes dva metry. A ocas. A místo mluvení jen chrčí.
Erin se mávnutí proutku ocitne uprostřed cizí kultury, o jejíž existenci lidé na zemi nemají tušení. A ne nejsou to miloučcí Asgardové, jaké známe z hvězdné brány. Tohle je rasa, která pro svou vlastní obranu šlechtí celou rasu vojáků – mezi které patří i Kchrat.
Komorní drama se rázem změní v příběh, kde se Erin snaží přežít, pochopit místo kde se ocitla, naučit se něco sama o a sobě, a hlavně přijít na to, jak Kchratovu a svoji rasu seznámit, tak, aby z toho nevypukla galaktická válka.
Kchrat (ne Krchat, hezky to ch poválejte na jazyku jako pravý Šatchran) je naprosto skvělá postava, hned od prvních stránek mi přirostl k srdci a kapitoly s ním mě bavily nejvíc. Je to taky pěkně tvrdohlavý mezek, ale přestože, jeho vzhled má k člověku daleko, svou povahou mi přišel ze všech jako člověk nejvíc.
Příběh má perfektně promyšlené světy, technologie a autorka je podává velmi srozumitelně a hlavně zábavně. Nemusíte se obávat stránek tupých popisů, abyste pochopili, jak je sakra možné hrát na schovávanou ve vesmíru!
Jinak tu máme balíček obvyklých podezřelých. Politické intriky, postavy, co kopou jen za sebe, přátele, co pro jiné udělají opravdu i pár nebezpečných blbostí, a hlavně brutálně rozpitvanou problematiku toho, jak jsme schopni přijmout něco jiného, neznámého, když kolikrát odmítáme přijmout sami sebe.
Nejasné hranice je závan čerstvého vzduchu na poli české sci-fi, který jsem naposledy cítila, když jsem četla Naslouchače.
Ale tohle je víc space a od prvních stránek pořádná akce.
Věřte mi, bude vás to bavit a vím, že se chystá celá série, co je naprostá pecka, protože tenhle epos si rozhodně zaslouží víc prostoru.
K autorce jsem se dostala přes antologii Krev, monstra a cukroví, kde měla povídku Náhradník, pracující sice s mimozemským prvkem, ale řešící lidské vztahy. A podruhé jsem na ni narazila ve sbírce povídek Na neVěčné časy, tady mě pobavila povídkou Kdo neumí milovat s démonem v hlavní roli. Takto navnaděna jsem nezaváhala a pořídila si Nejasné hranice a nelitovala jsem. Sci-fi rozehrává možný střet civilizací, který je odstartován proniknutím pozemské kosmické lodi do vesmírného prostoru ovládaného šatchrany. Hlavními postavami jsou obyčejná lidská navigátorka Erin a geneticky upravený šatchranský voják Ikcherat (Kchrat). Jejich vztah a případná spolupráce obou ras je komplikovaný proces. Není to o tom - bum a je tu cizí kosmická loď, křehká žena, hrozivě vypadající mimozemšťan a jedni hodní a druzí zlí. Autorka v těchto kulisách zpracovává situace, které by mohly vzniknout při setkání s jinou kulturou, jinými hodnotami, prioritami, city, vztahy uprostřed společenství. Nahlíží do vnitřního světa tak odlišných postav, do jejich myšlení a traumat. Líbilo se mi, že postavy nejsou černobílé, že jsem si k nim hledala vztah a snažila se je pochopit. Děj měl své zvraty, nebylo to přímočaré, popisy techniky a technologií byly tak akorát, nechyběla akce. Jediné, co bych malinko vytkla je opakování slova, ale rozhodně to neubralo na čtivosti. Je to ten typ příběhů, který chytí a nepustí. Moc se těším na pokračování osudů Kchrata a Erin.