Fikce / Alef

Fikce / Alef
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15798/bmid_fikce-alef-YcT-15798.png 4 60 60

Povídky Spisů I pocházejí z autorových prvních povídkových sbírek (Fikce, 1944; Alef, 1949) a patří k jeho nejznámějším dílům. Mistrovské texty jako Zahrada, ve které se cestičky rozvětvují, Babylonská knihovna či Alef zásadně ovlivnily několik generací čtenářů a spisovatelů a učinily z Borgese klasika fantastické prózy. Významnou polohu jeho tvorby představují povídky z argentinského prostředí. Pro českého čtenáře má pak specifické kouzlo povídka Tajný zázrak, kterou Borges umístil do Prahy.... celý text

Literatura světová Povídky
Vydáno: , Argo
Originální název:

Ficciones / El Aleph


více info...

Přidat komentář

Mosofa
27.10.2023 5 z 5

Není to jednoduché čtení, vyžaduje mé stoprocentní soustředění, čilost, ale i specifickou náladu. Ale minulý týden se to všechno sešlo a jsem spokojená, líbila se mi a knihu doporučuji.

Ermisuck
29.08.2021 4 z 5

Zajímavá struktura povídek (vlastní obsah v rámci rozhovoru, nalezených knih apod.), pomrkávání na čtenáře, leitmotiv labyrintu (doslova i přeneseně), překvapivé pointy, bohužel rychlé vyprchání povídek z paměti


lavash
15.03.2021 4 z 5

věřím, že borges je jeden z těch autorů, kterýho je třeba číst v originále. člověk nekonečnýho talentu.

jako by ho něco jako dějová linka nebo vývoj postavy nebo realismu blízká socio-kultura a její otázky vůbec nezatěžovalo. člověk nekonečnýho talentu.

borges zneužívá postav a linky k prozkoumávání svýho labyrintu myšlenek a k tvoření složitejch džouků pro zasvěcený o ničem, jen jako pro prdel z literárních aluzí. člověk nekonečnýho talentu.

JP
24.04.2020 2 z 5

Borges. Zmiňovalo se o něm tolik lidí, od mých oblíbených autorů, kteří ho drželi v posvátné úctě, na piedestalu - to mě samozřejmě nepřimělo mít od něj přemrštěná očekávání, k jeho textům jsem přistoupil s hlavou otevřenou k jakýmkoliv novým poznáním. Jenže ono čím dál častěji to "to musíš přečíst" pro mě končí "kdybych tohle celý život ignoroval, vlastně bych o nic nepřišel a možná si tím i prokázal službu, protože bych ve své hlavě dumal, o čem že ta kniha asi je" (což by mystérium okolo ní učinilo můj život o tolik bohatší). Samozřejmě, je to komplexní, co do odkazů a hledání jednotlivých významů a člověk toho motýla nechytí, ale při vší úctě, že dokážu udělat komplikovanej text pro mě nic neznamená (to je jako dokázat uvařit večeři, co není k jídlu). Borges oslepl a jeho texty jsou toho v mnohém odrazem, člověk, co tráví hodně času ve své hlavě. Samozřejmě byl nesmírně inteligentní, asi nejvíc mě zaujal v rozhovoru s Williamem F. Buckleym Jr., kde hodně mluvil o svojí tvorbě, kterou sám příliš v oblibě neměl... zaujal mě jako člověk, jazykovědec, historik a vzdělanec, skvělý profesor pro studenty literatury, ale ne jako spisovatel. Vnímám psaní jinak a Borges v tomhle smyslu zkrátka není pro mě.

kristleko
22.02.2020 5 z 5

Borgesovy povídky bych přirovnal k těžko proniknutelnému labyrintu fantastických představ, intelektuálních hrátek a fabulací, kulturních a literárních narážek. Některé jsou v podstatě jen suchopárným výčtem děl neexistujícího člověka, jiné napínavým příběhem s detektivní zápletkou – a přece mají všechny něco společného. Nevím, jak to přesně nazvat, ale je to nesmírně atraktivní. Borges pracuje s tajemnem, nekonečnem, mystikou, vytváří fascinující světy jako nezapomenutelnou Babylónskou knihovnu, pootevírá témata jako nesmrtelnost, paměť, vědění… Už tu bylo vícekrát zmíněno, že Borges není autorem na jedno čtení, jeho povídky lze pročítat znovu a znovu a vždy tam najdete něco nového. Nejvíce se mi líbila myšlenka o příběhu, který rozvíjí všechny možné varianty lidského života, vyjádřená v povídce Zahrada, v které se cestičky rozvětvují. Podobně muž dokonalé paměti, Alef jako „místo, v kterém jsou všechna místa na světě“ nebo Babylónská knihovna, která obsahuje všechny knihy. Každé z témat, která Borges v povídkách vždy jen tak naťukne, by vydalo na samostatný román. Borges nikdy žádný nenapsal, v jeho povídkách jsou ale obsaženy všechny romány, které napsat mohl… (10/10)

witiko
24.01.2019 5 z 5

Borgese miluju, ale přitom mě zneklidňuje a štve. Myslím si, že opravdu poctivý čtenář s ním musí chtě nechtě zápasit, protože nikdy neprohlédne všechny vrstvy a na okraj všech významů. V jeho textech je i zvláštní napětí mezi suchopárnou, akademickou papírovostí a živelnou, odpoutanou imaginací. Jsou to texty na celý život, k opakovanému vracení se. Nikdy, právě tak jako obraz v zrcadle, nejsou a nebudou stejné.

hammond
17.05.2017 3 z 5

Nepochybne vysoko originálne a ťažko predvídateľné. Štýl mi však úplne nesadol, často som sa v poviedkach strácal a nevedel sa nejako stotožniť s Borgesovým osobitým svetom.

Lora.Greenova
06.05.2017 2 z 5

Oceňuji zajímavé nápady, nicméně jsem z Borgese na rozpacích. Špatně kloubí fikci a reálno, do fikce tlačí někdy velmi mnoho nepodstatných detailů, které ale poté nemají žádný další význam. Od tohoto představitele magického realismu jsem čekala víc, nicméně jsem dostala doporučení na povídku Kompas, takže se k autorovi ještě někdy vrátím a zkusím přečíst.

Asdas
13.01.2015 5 z 5

Milujem Borgesa, jeho fabulovanie je tak opojné až to pekné nie je:)

Vikina333
26.05.2014 1 z 5

Pardon, nemám na to sílu :( Až moc fabulace..