Zuzana Renčová

Maria Narratová, J. Z. Svoboda, Ludmila Poláková, Zuzana Nováková · pseudonymy

česká, 1943

Populární knihy

/ všech 58 knih

Nové komentáře u autorových knih

Natálie není sama Natálie není sama

Krásně zvládnuté vyprávění. Do popisu věrohodně působících všednodenních událostí jsou zakomponovány pohádkové příběhy a dávají tak knize druhou, kouzelnou rovinu. Dobře se hodí k povaze hlavní hrdinky Natálie, předškoláčky s bohatou fantazií, podnikavé a zároveň stále zasněněné. Vztahy v její rodině působí klidně a nepostrádají něhu. Šestiletá posluchačka v roce 2024 naprosto spokojená.... celý text
Bonda


Přítel Stesk Přítel Stesk

Postavy s jejich klady i zápory jsou velmi dobře vyobrazeny. Bohužel mě kniha nijak moc neoslovila
Kanylka


Přítel Stesk Přítel Stesk

Kniha se příjemně četla, rychle jsem se vžila do pohledu malé Viktorie a jejího světa. I kapitoly, které nebyly dopisy dodávaly dějí spád a kousky, které doplnili celou situaci. Musím uznat, že je zde hezky popsán vztah Viktorie a matky Heleny a jejich neporozumění, které je zde vykresleno tak, že je problém očividný. Dále jde trochu poznat vývoj Viktorie s přibívajícím věkem, ale za mě by tento aspekt mohl být více propracovaný. Celkově se mi kniha líbila, ale nijak mě nezasáhla, snad to bude otevřeným koncem anebo příběhem, který je sice emotivní, ale podle mě nevydal ze sebe vše, jen pouhý nástin... celý text
Nicoletta1681



Přítel Stesk Přítel Stesk

V dokumentu Heleny Třeštíkové „Vyloučeni z literatury“ Zuzana Renčová vyprávěla mimo jiné o tom, jak si nechtěla v dětství vychutnat žádnou radost, protože si vždycky hned vzpomněla na uvězněného tatínka. To už jí zůstalo a poznamenalo to i její dospělý život. Jistě to takhle prožívalo i mnoho jiných lidí a i my ostatní si to umíme tak nějak představit. Úplně představit si to ale určitě nelze a o to větší účast takové pomyšlení probouzí. V knížce „Přítel Stesk“ se o tom píše také: „ Jak mohu být takhle veselá, když je tatínek za mřížemi? Den za dnem strádá bez úlevy – a já se tady veselím. Tak je to se mnou, Andělko“ Páter Josef si uvědomoval, že „ se svými sny a skrývanými úzkostmi by se i v lepších časech lišila od ostatních, i tehdy by asi unikala do jiných světů. Ale teď vším, co žije, se kamsi ztrácí. Potřebovala by víc porozumění“ Je dobře, že si my čtenáři můžeme o tom všem přečíst a k tomu porozumění ještě teď po letech aspoň trochu přispět. A také obdivovat, že si autorka nenechala vzít naději a že se dokázala s námi o své myšlenky a city podělit. I o básně, z nichž některé napsala už ve velmi mladém věku – například tyto: Tichost zakletá v jehličí se rozvanula až nad vrcholky sosen a uléhala do kořenů stromů i do kapradí. Stíny tkaly pomyslný závoj královnin na měkký koberec mechu, po němž jen Stesk přecházel krásný poutník Stesk... celý text
hrdlickova_61


Hejkálek ze starého lesa Hejkálek ze starého lesa

Co se stane, když se v liščím doupěti čerstvě narozených lišek objeví neidentifikovatelné stvoření? Teda aspoň ze začátku. Neznámý tvor chodí po lese a místních se vyptává, kdo vlastně je . Přijde na to chytrý noční pták. Z anonyma je najednou hejkal, který nebrečí, ale hejká :) Krátké příběhy o tom, jak poznává les a svět kolem sebe.... celý text
simca9342