Tammy Robinson

novozélandská

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Poslední velký den Poslední velký den

Velmi dojemný příběh, je třeba mít u čtení zásoby kapesníčků...
Datr1


Poslední velký den Poslední velký den

Ava se v den svých osmadvacátých narozenin dozvídá nemilosrdný ortel. Vrátila se jí rakovina, tentokrát ale v nevyléčitelné podobě. Poté, co se vzpamatuje ze šoku, že jí zbývá posledních několik měsíců života, se rozhodne nestrávit je v bolestech v nemocnici. Chce se jí užít, dokud to půjde. A chce prožít to, o čem odmala snila - o svatbě. Chce se tak prostřednictvím jednoho šťastného dne rozloučit se svými blízkými a přáteli. Co na tom, že jí chybí ženich? Ava to bere jako oslavu života. Nebo se přece jen i ten ženich objeví a loučení se životem bude o to těžší? Kniha je vyprávěna v ich formě z pohledu Avy. Kapitoly jsou krátké a čtivé. I přes těžké téma najdete v knize spoustu humoru, který skličující a bezmocnou atmosféru zjemňuje. Ava je velmi silná hrdinka, která svým přístupem dodává energii nejen sama sobě, ale i svým blízkým, kteří se snaží smířit s představou a utrpením, že je Ava opustí. Jsou tu ale i těžké momenty, kdy nemoc zaútočí, a kdy to Ava chce už všechno vzdát. Romantická linka je tu logicky zrychlená, protože nebylo možné ztrácet čas. S Jamesem se mi spolu líbili, ale k tomu, aby mi jako nezapomenutelný pár utkvěli v hlavě, mi něco chybělo. Zavěrečné drama mi přišlo zbytečné, jen takové na efekt. Myslela jsem si, že to bude víc zaměřené na city a celkově, že mě jejich příběh semele a rozdrtí na kousíčky. To se bohužel nestalo. Ač jsem citlivka největší, během čtení mi neukápla ani jedna slza. I když nedávám nejvyšší hodnocení, knihu určitě doporučuji už jen pro zastavení a zamyšlení se nad tím, že bychom měli přestat řešit malichernosti a raději si užívat čas s lidmi, které máme rádi. A také, ač je to klišé (ale zatraceně pravdivé), je nutné si znovu uvědomit, že zdraví je to nejdůležitější.... celý text
adela.hol


Inak normálni Inak normálni

Hlavnou hrdinkou príbehu je Maddie, ktorej celý život sa točí okolo starostlivosti o sestru. Síce sa v starostlivosti striedajú s mamou, ale ona sa tejto úlohy statočne zhostila už ako 8-ročná a podriaďuje tomu celý svoj život. Uvedomuje si, že jej sestra je na pomoc odkázaná, na druhej strane v hĺbke duše túži po živote, aký vedú jej rovesníci. Bez zodpovednosti, bez akéhokoľvek ohľadu na potreby iného človeka. V príbehu máme aj rozprávača Alberta, ktorého kapitoly sa striedajú s Maddie. Zo začiatku mi tento mladík pripadal ako taký čudák, no bol to mladý muž s veľkým srdcom, starostlivý, ohľaduplný, láskavý a bolo mi veľmi ľúto, v akej rodine musel vyrastať, čím všetkým si musel prejsť a vlastne žiť každý deň s kopou hlúpych poznámok na svoju adresu. Lámalo mi to srdce. Vďaka Bee, autistke, sa Maddie a Albert spoznajú. Sledovala som vývin vzťahu, ktorý nebol jednoduchý, ale rodil sa z priateľstva, nezáväzne, no o to hlbším sa stal po čase. Albert si bol vedomý toho, že Bee je neoddeliteľnou súčasťou života Maddie a tak ju aj bral. Nie ako príťaž, nie ako kaziča rande a schôdzok. Bral ju takú, aká bola a vďaka tomu sa doňho Maddie znova a znova zamilovávala. Autorka má veľmi príjemný štýl. Napriek ťažkým témam to podáva s ľahkosťou. Všetky trápenia postáv opisuje vhodne pre mládež, takže knižku by som odporučila od takých 14 rokov. Myslela som si, že pri veľkom zvrate takmer v 3/4 knihy sa už nič nemôže pokaziť a naozaj som držala palce ako Albertovi, tak Maddie. No autorka mala s mojimi slzami svoje zámery a pred koncom na mňa hodila emočnú bombu. Najprv som neverila, čo som si prečítala, môj mozog to nechcel akceptovať. V záverečných kapitolách som si poplakala s každou postavou, s mamou aj Maddie, rozčuľovala som sa nad otcom- ako toto mohol spraviť, ako môže byť taký chrapúň V konečnom dôsledku som zostala síce so slzami v očiach, ale s pokojom na duši. Môže nás cudzí človek milovať a poznať viac ako vlastná rodina? Áno, môže! Žiaľ... celý text
Vknihách



Ak niečo stratíš Ak niečo stratíš

Krásný příběh, u kterého jsem však dostala něco trochu jiného, než jsem čekala. Po oné události, která totálně změní Zoe život, se děj netočí ani tak kolem jejího vztahu s Finnem (ten je podle mě trochu upozaděn), ale daleko více se věnuje nápravě jejího vztahu s otcem. Někdy nám dá život takovým krutým způsobem druhou šanci, aniž bychom o ni zpočátku třeba byť jen trochu stáli.... celý text
Pefka


Normálně jiní Normálně jiní

Já upřímně řečeno nemám slov... Ten vztah, jaký měla Maddy k sestře. To je něco tak krásného! To, jak chápe a přijímá její diagnózu. Já jsem dospělá a já nevím, jestli bych jí něco takového dokázala odpustit, i když bych věděla, že za to nemůže.... celý text
Killerka