Samantha Greene Woodruff

Nová kniha

Žena průkopníka: Příběh lobotomie - Samantha Greene Woodruff

Od chvíle, kdy její bratr po první světové válce dobrovolně opustil tento svět, má život Ruth Emeraldinové jediný smysl a cíl: pomáhat lidem, kteří trpí duševní... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Žena průkopníka: Příběh lobotomie

„Dle hodnocení zde jsem čekala od knihy asi moc, tudíž se dostavilo zklamání. Za mě je to naprosto přeslazený příběh dvou lidí, pro které je blaho druhých víc než vlastní život. Tomuto příběhu sekunduje lobotomie. Knihu bych zahrnuta do kategorie beletrie pro ženy, neumím si představit, že by toto četl muž.“... celý text
— jes09

Žena průkopníka: Příběh lobotomie

„Zajímavá kniha, která byla napsána na základě skutečných událostí a lidí. Je až mrazivé, kolik lobotomií bylo provedeno jak na běžícím pásu. Kniha určitě stojí za přečtení.“... celý text
— Lka

Žena průkopníka: Příběh lobotomie

„Výborná kniha. Neočekávala jsem vědeckou studii, týkající se nežádoucích účinků lobotomie, očekávala jsem beletrii, o čemž svědčí i název knihy. A dostalo se mi skvěle propracovaného příběhu založeném na skutečném působení dvou lékařů . Z poklidného začátku děj graduje do nervy drásajícího rozuzlení. Nejnáročnější na tom je fakt, že se nejedná o fikci. Doporučuji všem, kdo si chtějí rozšířit obzory o jeden z největších (?, to bych asi nějakou studii potřebovala....) omylů medicíny.“... celý text
— mončičák42

Žena průkopníka: Příběh lobotomie

„Spíš jen tři a půl hvězdičky, nad hodnocením jsem velmi váhala. Jde totiž o výborný námět, historie medicíny je opravdu zajímavá. Autorka si do tématu vymyslela neexistující manželství, mně šla ta romantika hodně na nervy, stála jsem totiž o příběhy pacientů. Postava Ruth je tak dobrotivá, až je prostě viditelně neskutečná, jen románově papírová. Vzpomněla jsem na ní dneska v trolejbusu, který jezdí ke zdravotní škole, seděla v něm většina budoucích sestřiček, každá v ruce mobil, a nad nimi se kymáceli stojící důchodci. Jak asi tyhle slečny budou pomáhat nemocným lidem? Kde je nějaká Ruth?“... celý text
— micha-ella

Žena průkopníka: Příběh lobotomie

„Mám moc ráda historické romány a tenhle mě překvapil svojí autenticitou, i když je celý příběh hlavní postavy smyšlený. Lobotomie jako zázrak v léčení psychických nemocí mi vždy přišla scestná, ale hodnotit jí v rámci historie mi nepřísluší. Koneckonců ve vědě nikdy nesmí zvítězit ego nad prokazatelnými výsledky, což se tady stalo a z popisu mi lobotomie přišla jako šílená řezničina. Hlavní postavou je tu Ruth Emeraldinová, která pracuje v nemocnici, která se věnuje především psychiatrickým pacientům, v momenté, kdy se seznámí s novým doktorem, charismatickým Robertem Apterem, je její srdce ztracené. Záhy se za doktora provdá a podporovat ho v jeho kariéře. Robert vidí v lobotomii zázračný lék, a tak záhy začne pacienty operovat. Postupem času přestane Ruth zavírat oči nad následky lobotomie u svých pacientů, a začne pátrat po dalších pacientech. Další zajímavou postavou je Margaret, která trpí poporodní depresí, i jí doktor Apter navrhne jako jedinou léčbu právě lobotomii. Je jen na Ruth, aby jí zachránila. Ruth se mi jako postava líbila, protože nebyla černobílá. Slepě důvěřovala svému muži, což dělá spousta žen, ale zároveň byla cílevědomá i ve své práci a svojí pilností se dokázala dostat až na ředitelské místo. Ač nemá lékařské vzdělání, tak blaho pacientů je pro ni na prvním místě. Apter je proti tomu takový doktor řezník, nemá chirurgické vzdělání, ale neváhá operovat mozek. Nebyl mi sympatický ani na chvíli, manipulátor s egem velkým jako Amerika, bohužel mu nešlo o pacienty, ale jen o slávu a vybral si k tomu tu nejhorší možnou cestu. Autorka knihu napsala velmi čtivě, a když jí dáte šanci a překonáte prvních pár stran úvodu, tak dostanete velmi ucelený příběh s detailními popisy operačních výkonů. Kniha pro mě byla velkým překvapením a jsem ráda, že jsem si jí mohla díky #zavislackespolecnecteni přečíst. IG: vfreya_zlaskykpribehum“... celý text
— Airelle

Přejít na knížky autora