Pavel Bareš

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1994

Nová kniha

Lenochod Jimmy & jeho backup band

Lenochod Jimmy & jeho backup band - Pavel Bareš

Lenochod Jimmy a jeho backup band to do rádií nikdy nedotáhli. Svoji kariéru v hudebním šoubyznysu zakončili úplně stejně, jako ji začali: coby podprůměrná stře... detail knihy

Populární knihy

/ všech 5 knih
Projekt Kronos
Projekt Kronos
Meta
Meta
Kronovy děti
Kronovy děti
Lenochod Jimmy & jeho backup band
Lenochod Jimmy & jeho backup band

Nové komentáře u autorových knih

Kronův odkaz Kronův odkaz

„No, kde začít. Musím říct, že po druhé knize jsem čekal víc. Jako není to vůbec špatná kniha, ale… Trochu mi to přišlo ve stylu prvních knih série…Seznamování se situací, nové postavy, neustále jsem čekal, kdy přijde velké finále. A finále nakonec zase tak velké nebylo, a čekal jsem na něj skoro 500 stran. Většinou mi nevadí několik časových linií, ale tady to už bylo opravdu moc. Jako by autor napsal knihu, a pak kapitoly seřadil náhodně. Spoileroval tím sám sebe. Navíc pokud jednou sleduju rozhovor dvou lidí z pohledu jednoho, a pak zase druhého, musí být pokaždé naprosto stejný, a jsem si celkem jistý že minimálně jednou se to nepovedlo. Bohužel na mě osobně to působilo dojmem, že tento chaos je vyvolán schválně, aby zakryl fakt, že proti minulému dílu se toho moc nedělo. Hlavní postavy minulého dílu jsou až moc v pozadí. Gasz je pryč, a když se objeví, nezabije ho ani kulka do srdce.. Dobrá postava je nový agent, který je ale celou knihu nezničitelný, a pak ho dostanou pár kulkama z pistolky ve chvíli kdy sedí ve vznášedle, nebo čím to lítají a střílí po všech z kulometu. Luco je zalezlý v Temnatech. Ukrývá se před institutem, ale pak společně s Gaszem ve dvou defacto zničí celé centrum institutu. Jason pomáhá lidem mimo děj knihy, a je celkem v pozadí. Když už je v ději, je postřelený a nemá skoro žádnou moc. Ale na konci když se to hodí, tak najedou je z něj nejsilnější sehir, co kdy žil…no :D to je mi náhodička Možná jsme si jen všímal těchto věcí, protože mě kniha prostě nechytla. Kdyby byl v tomto duchu první díl, nejspíš se dál ani nedostanu. Dočetl jsem ji, trvalo to dlouho a pochybuju, že budu mít ještě někdy chuť ji číst znovu. Ale když vezmu v potaz předchozí díly, tak myslím že od tohoto autora si ještě někdy něco přečtu.“... celý text
— Predator3313

Kronovy děti Kronovy děti

„No, to bylo velmi dobré! Doufal jsem, že v druhém díle se to rozjede, a stalo se tak. I když jsme sledovali větší množství postav, které se vzájemně překrývali + do toho zasahovaly i různé časy, tak to bylo přehledné, mělo to spád a dobře se kniha četla. Konečně začali sehirové používat své schopnosti pořádně, Gasz je sice záporák, ale snad jediný ví, jak své dovednosti naplno použít. Ačkoli Jason už se taky rozjíždí. Nejlepší kousek je, když se jde pomstít, to jsem si fakt užil... Vzhledem k tomu, že většina postav přežila, jsem zvědavý na poslední díl.“... celý text
— Predator3313

Projekt Kronos Projekt Kronos

„Trochu jsem si lámal hlavu, co vůbec napsat. Je to rozhodně hodně dobrá kniha, ale při tom obrovském doporučování, které jsem slyšel, jsem čekal ještě o malinko víc. Za mě autor klade důraz hlavně na popis města, rozjíždí hodně dějových linek a to v několika časech. Na tom není vůbec nic špatného, ale pro mě osobně přitom nedokázal udržet tempo akce. Což je škoda, protože děj se točí kolem „superhrdinů,“ tajných agentů a výcviku zabijáků, což je docela silná kombinace. I tak prostě to nebyla ta kniha, co mě chytne naplno a nemůžu se dočkat, až zase budu číst. Ačkoli musím říct, že poslední stránky jsou přesně jak bych si představoval. Doufám, že se to udrží v druhé knize, protože svět děje už máme popsaný a snad nebude nic bránit, aby to autor rozjel naplno. A ještě musím říct že Jasonova povaha mi na Downtownera jaksi nesedí, žít v tomhle městě a být až takhle dobrácký a naivní… ale zase tu vidím místo pro nějakou významnou změnu. Stejně jsem zvědavý jak se bude vyvíjet vztah Tom-Luco, protože tam to taky vypadá na dost zajímavé možnosti.“... celý text
— Predator3313

Lenochod Jimmy & jeho backup band Lenochod Jimmy & jeho backup band

„4,5* Tohle byl celkem horký kandidát na pět hvězd. Příběh mě nesmírně bavil - prostředí hudebního festivalu mi bylo blízké. Napsané je to nesmírně čtivě, člověk hltá stránku za stránkou a chce vědět, jak to sakra bude dál a taky, co se vlastně sakra v minulosti stalo. Ačkoliv, to nám tak trochu dojde i mezi řádky. Jenomže pak tam přišel zvrat, který to přehoupl do úplně jiné kategorie, jak už tady bylo mnohokrát zmiňováno, a byť mi to až tolik nevadilo (spíš jsem zůstala s otevřenou tlamičkou, co se to sakra právě stalo), přesto to příběhu trochu ubralo. Převážně tedy souboj, který se stal dost - ty jo teď nevím, jak to vyjádřit - překombinovaným je nejspíš to správné slovo. Nicméně je vidět, že autor má nesmírně živou a neotřelou fantazii. Skvěle jsem se bavila. :-)“... celý text
— Etule

Meta Meta

„„Člověk, kterej hledá smysl svýho života ve vás, protože ho neumí najít nikde jinde, vám ani tak neprojevuje lásku, jako vás spíš drží jako rukojmí.“ „Takový krásný jazyk máme a ty do něj cpeš cizí slova.“ Knížku jsem dostal darem a tak se nebudu řídit heslem; „Darované Metě na schopnosti moc nekoukej“. Musím přiznat, že jsem to chtěl po několika stránkách zavřít a nedočíst. Prvních 70 až 80 stran je opravdu vopruz. Ale na rozdíl od zbytku příběhu je to alespoň ucelené. Další části dobrodružství jsou roztříštěné a neucelené. Nejvíc mě štvalo přeskakování v ději. Ale znáte to, každý příběh, aby byl zajímavý, „musí věci uvíst do pohybu, ideálně nějakým spektakulárním a vzrušujícím způsobem.“ To se právě pomalu stane někdy kolem té osmdesáté stránky. A od tý doby by se to mohlo zdát zajímavé. Sice to stále hapruje, ale čtenář už má cíl a je zvědavý, jak to dopadne. Malá ochutnávka: „Kolik už tý věci je?“ zeptám se skepticky při pohledu na zaprášenej VHS přehrávač. Pokrčí ramenama. „Víc než tobě určitě. Tehdy se věci nerozbíjely jako dneska. Teď si musíš novej mobil kupovat každý dva roky, protože je naschvál dělaj tak, aby se ti co nejdřív rozbily . . .“ „Jo, jo jasně . . .“ „Můj první mobil vydržel bez nabíjení třeba dva týdny, víš?“ „No jo, ale taky v sobě neměl internet, foťák, pět různej aplikací na vyhledávání kamarádů a džípíesku.“ „Aspoň mě skrz něj nikdo nešpehoval.“ „Fun fact?“ Je to docela vážný a vlastně i smutný příběh o stalkování. Jenže se schopnostmi, které hlavní hrdinka Lenka i uzurpátor mají, to dostává trochu jiný náhled na stalking. Moc jsem se nesmál. Dokonce ani v případě, když se na scéně objevují kačenky Rachel QuackAdams a Ryan Gooseling. Tito dva tvorové tak trochu do příběhu zasahují a někdy jsou i chytači stresů Lenčiny spolubydlící. Nemá to nouzi o dramatické situace, sem tam je to odlehčené nějakou povedenou hláškou, ale vše je to vlastně psané až moc zbytečně dětsky. Opravdu to chtělo trochu přitvrdit. A bohužel, konec mě zklamal. Čekal jsem něco hektičtějšího a dramatičtějšího, třeba něco ve stylu X-Menů. Ale skončilo to, jak to skončilo, a já můžu jen hodnotit. 60% Citát: Svobodu. Jo, tu máme. Jsme k ní odsouzený. (Vždycky z tebe může být Wolverin.)“... celý text
— Terva

Přejít na knížky autora