Nuria Amat
španělská, 1951
Nové komentáře u autorových knih
Ať na mě prší život
„NEMŮŽU bez ní žít.
Avšak celou dobu žiju.
Jak je možné, že brak nebo polobrak má tisíce čtenářů a kniha, která disponuje tak obrovskou silou, zůstává ve stínu a navíc, jak se zdá, zoufale nepochopená? Nuria Amat skutečně je mistryní aforismů a bonmotů, silných, úderný, nádherných a tak živých. Je i mistryní budování atmosféry, stavitelkou obrazů a předestírání osudů jiných i toho svého. Splétá příběhy z ničeho a z mála a nechává čtenáře tápat – stalo se to, o čem píše nebo je to jen fantazie? Do jaké míry je to dílo autobiografické? Jako by sama mnohdy ani nevěděla, kde přesně ta hranice leží a rozhodně neměla v plánu ji hledat.
Chtěla bych umět psát jako ona.
Jaká škoda, že žádné další její dílo česky nevyšlo – překlad Marie Jungmannové je to totiž symfonickým koncertem češtiny.
(Mimochodem, momentálně tak populární Tiché roky od A. Mornštajnové operují s naprosto stejným a poměrně neobvyklým motivem, který zpracovává N. A., že by zvláštní náhoda?)“... celý text
— Jizi
Ať na mě prší život
„Kniha plná slov. Děj není podstatný, neboť vlastně žádný není. Autorka popisuje slovy svoje emoce, myšlenky, rozličné vjemy kolem sebe. Dokáže stvořit spousty zajímavých obrazů. Jistě by to stálo za znovupřečtení, jen se obávám, že na to sílu mít hned nebudu. Autorka míchá koktejl, kdy nepoznáme, co prožila na vlastní kůži a co je autorský přídavek. Místy mi to připomnělo texty Woolfové, kterými se taky těžko prokousává, i když mají svou hodnotu a váhu. Tato knížka není pro každého.“... celý text
— TomTomis
Ať na mě prší život
„Napsáno je to skvěle, jazyk se čte krásně. Ale ač jsou mi autorčina témata blízká, její myšlenky, názory a pohled na svět jsou pro mě nepřijatelné a po většinu času jsem s nimi bojoval. Několikrát jsem chtěl knihu vzdát a pak se mi zase nějaké moudro zalíbilo, aby mě donutilo pokračovat. Jednu hvězdu navíc dávám za 29. dějství.“... celý text
— voytech
Ať na mě prší život
„Také niečo som si už dlhšie potrebovala prečítať. Kniha je veľmi poetická, plynule prechádza z rozprávania hl. hrdinky do rozhovorov postáv a pasáže/"básne" či "listo-úryvky" dotvárajú celkovú melancholickú atmosféru. Zo začiatku som mala problém zorientovať sa, kto je rozprávačom, či ide o hrdinku, ktorá sa retrospektívne vracia do svojej minulosti alebo ide o rozličné postavy a čítam zároveň aj príbeh jej matky či dokonca dcéry. Neprezradím ako to je, aby som niekoho neovplyvnila :P len poviem, že na jednom mieste to autorka vyjasní a funguje to ako geniálne rozprávačské alibi v prípade textu, ktorý tvoria lyrické útržky, rôzne fragmentárne reflexívne záznamy, poznámky, ...
Skvelé boli aj reflexie o jazyku a chápaní sveta; úvahy o písaní, zmysle a význame slova, reči, prepletenosti tvorenia a života/smrti. Písaní ako (auto)terapii dáva táto kniha hlbší zmysel. :)
A áno, tematizovanie smrti autorka zvládla bez pátosu, na mňa pôsobilo veľmi autenticky a zdôraznilo emotívnosť celej knihy... Ešte dodám, že ide o veľmi "ženský" text, možno uvažovať i o feminizme, zvlášť pri problémoch, na ktoré autorka citlivo upozorňuje (nemoralizuje) cez prežívanie postáv - napríklad prehliadanie násilia v rodine, "priesvitné" obťažovanie na verejnosti, odsudzovanie ženskej emancipácie a podobne. Myslím, že sa k tejto knihe ešte vrátim :)
Vytkla by som len ten pátos v básňach, už toho bolo na ten priestor veľa, príliš nasýtené, "preemotívnené". Možno to bol aj zámer, skôr si však myslím, že ide o vec prekladu a španielsky čitateľ by si to ani nevšimol...“... celý text
— -Kathus-
Ať na mě prší život
„Úžasná kniha, i když je psaná hodně negativně a na zamyšlení, moc se mi líbila. Je vidět že je psána opravdu ze života a ne z pohledu člověka s růžovými brýlemi.“... celý text
— katka0773
Nuria Amat - knihy
| 2009 |
 Ať na mě prší život |
Žánry autora
Štítky z knih
láska Španělsko španělská literatura lyrika rodinné vztahy paměť, trénink paměti feminismus autobiografické prvky fiktivní korespondence ženství
Amat je 2x v oblíbených.