Jon Fosse

norská, 1959

Brzy vyjde

To je Ales

To je Ales - Jon Fosse

Ve svém starém domě u mořského fjordu leží stará žena Signe na lavici a vzpomíná na chvíle, kdy v onen pozdně listopadový den před více než dvaceti lety stála u... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Melancholie II. Melancholie II.

Moje první setkání s Fossem. Velikost písmen “jak pro důchodce je nakonec pro knihu o stáří, ztrácení paměti a vytrácení z tohoto světa příznačná. Překvapivý byl pro mě především ten úsporný neobrazivý, čistě dějový jazyk, který však zároveň díky své repetitivnosti sugestivní obrazy přináší.... celý text
Pěšinka


Lodenica Lodenica

Netradične spracované motívy návratu do rodiska a milostného trojuholníka. Ako pri každom umeleckom texte, hlavnými hrdinami sú jazyk a štýl, v tomto prípade blízky Bernhardovmu, minimalistický, repetitívny, rytmický, ostentatívny i nutkavý. Rozprávač intenzívne píše, aby si usporiadal myšlienky a city, našiel pokoj. V mikrodráme v kulisách všednosti dedinského zapadákova dochádza k zrážke minulého času s prítomným, na opustenom a spustnutom mieste detských hier, v skrýši, ktorá sa stáva javiskom. Presvedčivá evokácia atmosféry ospalosti, depresie, rezignácie, straty zmyslu a šialenstva.... celý text
lentolog


Ráno a večer Ráno a večer

Fosseho vyprávění a osobitý styl patrně nesedne každému, ale kdo mu podlehne, toho nepustí a na tu velmi krátkou dobu vás opravdu přenese TAM... Osobně doporučuji přečíst pomalu a na jeden zátah.... celý text
pistalka



Mámení Mámení

Jednohubka z vybraného norského stolu. Doslova. Umím si představit, že to není kniha pro všechny. Mně se moc líbila a přemýšlím, jestli zoufalý člověk, který využije jediné možné cesty, byť té nejhorší, která se mu nabízí, je odsouzeníhodný. Z lidského pohledu nejspíš ano, protože ublíží dalším lidem, ale pevně doufám, že existuje i nějaký vyšší pohled. Nevím, jestli budu mít odvahu pustit se do pokračování. Vohovuje mi, že závěr je v zásadě otevřený a s malou jiskrou radosti, byť s hořkým a hrozivým pozadím.... celý text
Augustina


Mámení Mámení

Osud stále číhá, aby nastavil nohu těm, kteří podlehli přílišnému uspokojení. Po stovce knih letos přečtených přijde tohle. Při čtení jsem zíral, jako tele v jaderné elektrárně. Nejčastější slovo, mimo jména hlavních protagonistů, je „řekne“. Pokud tenhle termín v následujících třech dnech někdo kolem mne použije, tak ho asi pošlu – však víte kam. Celé tohle drama by se dalo sepsat do jedné jediné věty. Na další díly si už čas fakt neudělám.... celý text
Česneksmedem