Jana Kvičerová

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1992

Populární knihy

Pán nočních můr
Pán nočních můr
Z deníčku smrtky
Z deníčku smrtky

Nové komentáře u autorových knih

Pán nočních můr Pán nočních můr

„Pán nočních můr Knížka měla trošku zdlouhavý začátek, ale pak jsem si na tempo zvykla a ponořila se do vyprávění plného popisů, které mi umožnilo si vše krásně představit. Přirovnala bych to ke stylu psaní Tolkiena, kdy se dočtete opravdu všechno od historie až po oblečení. Nicméně svět byl tím víc zajímavá a příběh mě vtáhl, místo toho, abych jen klouzala po povrchu. Být dcerou nejvyššího božstva nemusí být žádná výhra. Annuvia Cestovatelka se o tom přesvědčí, když pro záchranu celého Sedmisvětí přivede rodičům spolu se svým zapovězený mužem, Temným králem, nejobávanějšího Pána nočních můr, Niaborotha. Namísto vděku se jí však dostane krutého trestu – je nucena volit mezi vlastní svobodou a životem toho, jehož nade vše miluje. Po celá staletí pak bloumá jako tělo bez duše, neschopná znovu cítit radost ze života. Jediné, co mě mrzelo, je, že je to vlastně neukončené. Nevěděla jsem, že to bude série a tak teď musím čekat na další díl.“... celý text
— Lidie.Selova

Pán nočních můr Pán nočních můr

„Trosku rozvlacne cteni, ktere si uziji ctenari milujici do hloubky vybudovane svety. A k tem patrim. Jen me mrzi, ze zatim neni dasli dil, nesnasim nedokoncene pribehy a tady toho zustalo hodne nedoreseno.“... celý text
— Misa.Michalkova

Pán nočních můr Pán nočních můr

„Prvotina? No dle mého mínění tedy výjimečná a kvalitní. Jako první mi (po přečtení) letělo hlavou, že autorka má úžasný cit pro češtinu a jako druhé se ukázalo slovo precizní. Chválím i fantasy svět. Doporučuji a dávám 5*. Těším se na další díla. Jediné, co mi vadilo, bylo drobné písmo.“... celý text
— Allena24

Pán nočních můr Pán nočních můr

„Jana Kvičerová mi zaslala svoji knihu Pán nočních můr do štafety. Přiznám se, že mám ke knize jedinou výhradu, kvůli které mi relativně dlouho trvalo s knihou poprat, a to je drobné písmo s nešťastně zvoleným fontem. Ale kwa, to je taková škoda! Protože ten svět... tuto fantasy... bože! Teda bože ne... to pochopíte až po přečtení! Cestovatelka Annuvia, dcera nejvyššího božstva, který stvořil překrásný svět Sedmisvětí. Srdce jí táhne k milovanému, zamilovala se totiž do smrtelníka a tento hřích se neopouští. Po mučivé období je to právě ona, kdo může zastavit Pána nočních můr. Rodinné vztahy jsou mnohem propletenější a protože i naše hlavní hrdinka ovládá magii, i když ne tak silnou, jako její rodiče, do celého, nově stvořeného světa (a tady zdůrazňuju-klobouk dolů před fantazií autorky, ona opravdu každou část tak barvitě a dokonale popsala! Miluju Sedmisvětí, chci ho ještě vidět!), zamotává se nebezpečí, které přichází od těch nejméně očekávaných míst. Jestli je motivem obyčejná nuda, závist, nebo skutečně existuje cesta k převratu, nechám na vás, čtenářích. A dočká se tento svět nového Pána nočních můr, nebo vznikne něco krutějšího? Je vůbec nějaká šance? Upozorňuji však, že autorka se rozhodně nebála drsných i bolestných scén a mně nejednou padala brada až k zemi. Jestli vás bavil Pán prstenů, tak narovinu-Tolkien by se dnes mohl jít k této autorce učit. Ten příběh byl barevný, přesto temný, zamotaný a přitom nenáročný. Bavil mě. A narovinu-knihu pošlu do štafety a znovu-až se vrátí, si knihu přečtu i s poznámkami čtenářů. Protože si ten příběh chci prožít znovu a já jen doufám, že se tato kniha dočká pokračování, protože tady mám pár bodů (jakože cože?!), které nutně potřebuju dokončit Jen se tak trochu bojím, že jak jsem poznala Janu a její úchvatný styl, budu mít i po další knize hlavu jednou takovou :-))“... celý text
— Mon.CouCou

Pán nočních můr Pán nočních můr

„Vážně. Přemýšlím, kdy naposledy jsem četla takhle dobrou fantasy. Teda jedna odpověď by mě napadala, ale Krysy apokalypsy jsou dost odlišného ražení. Zbystřete svou pozornost, jste-li fanoušky knih J.R.R.Tolkiena nebo série Zaklínač či Devět princů Amberu, protože právě vám věřím, že se má Pán nočních můr největší šanci dostat se pod kůži tak jako mně. Velká rodina bohů. Každý vládne svému světu - nebo má svou roli světy napříč. To je příběh Annuvie Cestovatelky, která může procházet mezi světy a pomáhá udržovat rovnováhu mezi živými a mrtvými. Nebo spíš pomáhala. Do uvěznění ve světě bohů ji uvrhl ten nejhorší hřích. Zamilovala se. Do smrtelníka. Co na tom sešlo, že pomohli uvěznit největší hrozbu jednoho ze světů, Pána nočních můr. Až na to, že se mu po staletích v nejpřísnějším vězení podařilo utéct. A zabít boha. Což z něj dělá ještě silnějšího protivníka. Jediný, kdo ho může díky svým schopnostem zastavit, je Via, která se vrací zpět do světa svého milého: až na to, že se ho nemůže ani dotknout. Ne, nebojte se toho: láska a hluboký cit, který zatemňuje rozum, se táhne celou knihou, hluboce zakořeněný v postavách, ale romantická linie je zároveň potlačena do pozadí natolik, že v knize vlastně téměř není. Do popředí v knize ve velkém vystupuje příběh, systém světů a bohů. Že se to může zdát komplikované? Není. Když při čtení budete dávat pozor - Pán nočních můr není z knih, které by byly nenáročné a na vypnutí, je tu třeba se soustředit a přemýšlet - vše vám bude bez problémů dávat smysl a bude se před vámi rozvíjet nemalá mapa světů, světel a temnot, schopností a omezení. Možná by knize pomohl seznam postav nebo alespoň bohů a jejich schopností, ale to je jen drobnost. Když nad tím přemýšlím, v knize se toho vlastně tolik neděje, není z těch, kde by každá strana, každý odstavec byly nadupané akcí, ale zároveň nemá žádná hluchá místa a vy ten pocit, že se pořád něco děje, rozhodně máte, protože ač to není akce za akcí, tak každé slovo a každý čin tahá za nitky většího příběhu, takže ano, ono se pořád něco děje. Ať už se to odehrává na myšlenkové nebo fyzické úrovni. Ovšem i na boje, krvavé a nemilosrdné, se těšit můžete. Autorka se rozhodně nebojí vrhnout své postavy do nebezpečí, které je může zabít fyzicky, ale i jim pomalu po kouscích rozsypat vůli a duši. Ve světě vykresleném barvitě, mnohavrstevně, uvěřitelně. S postavami, z nichž si každá v duši nese kruté rány, démony, zároveň žádná není dokonalá, mají své charakterové vady a nedostatky, pročež je někdy chcete nenávidět, ale nemůžete, protože i bohové tím získávají na lidskosti. Pán nočních můr je jednou z těch knih, které jsem prakticky od první strany až do té poslední četla s otevřenou pusou, ohromením a zatajeným dechem. Předvádí úžasnou práci se světy, postavami a jejich systémy, ale také s jazykem, který je čtivý, ale zároveň i hutnější, což příběhu také jako by dodávalo na hloubce, protože drží pozornost a o to víc čtenáře nutí nad textem přemýšlet. Tato kniha je prvním dílem série, u mě zafungovala jako obrovské lákadlo a háček, na který jsem se ochotně chytila. Protože tohle je naprostá pecka.“... celý text
— Milka73

Přejít na knížky autora