Frank McCourt

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1930 - 2009

Populární knihy

Andělina země
Andělina země
Andělin popel
Andělin popel
Yeats je mrtev!
Yeats je mrtev!

Nové komentáře u autorových knih

Andělin popel Andělin popel

„Pro mne příjemná knížka. Oceňuji styl a hlavně kombinaci tragikomična a nadsázky, vyvažující potenciální patos.“
— miroslavH5qp

Andělina země Andělina země

„No, musím bohužel říct, že Andělin popel je bez debat daleko větší zážitek. Dospělý Frank už není zdaleka tak zajímavá osobnost jako ten dorůstající, a možná by byly zajímavější memoáry jeho bratra Malachiho. (Mimochodem, vůbec jsem netušil, že to byla taková známá osobnost.) Ale tím nechci říct, že je to špatné. Čte se to pořád dobře, Frankovy první měsíce a roky v Americe jsou hodně zajímavá četba, klobouk dolů před tím, co nakonec dokázal, přestože mu při tom pořád překážela ta jeho irská náklonnost k flašce. V Americe nakonec dokončí svůj příběh i Anděla, a asi nic nepokazím, když řeknu, že neskončíme happyendem, ale tak nějak po irsku smutně a nostalgicky.“... celý text
— Finn69

Andělin popel Andělin popel

„Autor nám v této knize přibližuje své dětství. Nejprve se podíváme do New Yorku a poté do irského Limerlicku. Těžké období, kdy spousta lidí byla bez práce, celé rodiny žily v otřesných podmínkách. Frankův otec byl navíc alkoholik, tak i tu malou podporu dokázal propít. Mám ráda autobiografické knihy a příběhy o těžkých tématech. Tuto knihu jsem si pořídila už před pár lety a stále jsem se k ní nemohla dostat. Díky seznamu knih, které mám doma dlouho, od kterých očekávám výborné čtení a rozhodla jsem se je přečíst letos, jsem se konečně k této knize dostala. Předala mi přesně to, co jsem od ní čekala. Skvěle napsaný příběh o nelehkém životě. Sledujeme období mezi lety 1934 a 1949. Chvilku v New Yorku, ale brzy se dostaneme do Irska. Z textu úplně cítíte tu chudobu a beznaděj. Navíc je celý příběh podán pohledem malého chlapce. Díky tomu mi to připadalo celé ještě drsnější a smutnější. Vůbec si nedokáži představit, že takto lidé žili (a možná někde ještě žijí). Jediné, co mi na příběhu vadilo, bylo zdlouhavější vyprávění o náboženství. Vím, že to k tomu patřilo, lidé se často uchylovali k víře, když už neměli nic jiného, ale mě to prostě nebavilo. Některé pasáže, kde se popisovalo utrpení svatých, mi připadaly až zbytečné. Každopádně kniha je skvěle napsaná a samotný příběh malého Franka a jeho rodiny byl opravdu silný a smutný.“... celý text
— eva3992

Andělin popel Andělin popel

„Frank McCourt - Andělin popel Andělin popel je obecně velice oblíbená knížka, kterou mnoho lidí považuje za jednu ze svých nejoblíbenějších. Já bohužel podobné nadšení vůbec nesdílím a ve svém příspěvku chci vysvětlit proč. Budu rád, když mi do komentáře/chatu napíšete vaše názory na knihu. Andělin popel je autobiografií Franka McCourta, který v knize popisuje své dospívání v extrémně chudé rodině otce alkohol.,ka a životem zničené matky. Kniha začíná Frankieho prvními roky života ve čtyřicátých letech 20. století a většina vyprávění se odehrává v prostředí nejchudších obyvatel Irska, v období hospodářské krize. Frank McCourt nešetří s popisy různých neštěstí, které se děly jemu a jeho sourozencům. Já osobně nemám problém s emočně náročnými knihami. Naopak, většina mnou přečtených knih se zabývá těžkými tématy a silnými, mnohdy negativními emocemi. Vždy ale požaduji, aby zobrazené neštěstí mělo i nějaký vyšší smysl, aby nebylo samoúčelné, s jediným cílem šokování čtenáře (například Nabarvené ptáče...). Toto se bohužel z mého pohledu týká i "Andělina popelu". Autor neustále střídá různá neštěstí, až na mě celá kniha začala působit hodně tendenčně. Autor se snaží až moc očividně a občas trochu lacině tlačit na čtenářovi emoce, čímž ve mně jakoukoliv emoci naopak potlačil. Během čtení jsem knihu musel srovnávat s nedávno čteným "Klubem lhářů", který stojí na podobných základech. Zde se ovšem autorce dařilo být kreativní a dařilo se jí předat i hlubší myšlenky. Kniha je vyprávěna z pozice dospívajícího dítěte a autor se dle toho snaží stylizovat způsob vyprávění. Začátek vyprávění je poměrně naivní, jazyk je hodně strohý a jednoduchý. Jak ale Frankie dospívá, tak se mění i jazyk knihy. Je to rozhodně zajímavý způsob, jak stylem psaní vystihnout dospívání hlavní postavy a vnímám to jako největší pozitivum knihy. Andělin popel je z mého pohledu poměrně povrchní kniha, která je jen jakýmsi výčetem neštěstí z autorova života. Nijak nezpochybňuji, že byl autorův život extrémně náročný a ani to, jakými těžkostmi musel projít. Od knih ale očekávám trochu více, než jen výčet životních těžkostí a proto hodnotím průměrnou známkou Hodnocení 2,5/5.“... celý text
— JakeTheDog

Andělin popel Andělin popel

„Autobiografický román z chudinského irského Limericku 30. a 40. let minulého století. Díky perspektivě dětského vypravěče jsou nelidské podmínky, v kterých Frank McCourt vyrůstal, často humorné i děsivé zároveň.“... celý text
— Ozzy86

Přejít na knížky autora