Clare Pooley

anglická, 1970

Nová kniha

Zázrak na nástupišti číslo 5

Zázrak na nástupišti číslo 5 - Clare Pooley

Železné pravidlo říká - nikdy se nedávej do řeči s cizími lidmi, které vídáš ve vlaku cestou do práce. Ale co když ho někdo poruší? Iona Iversonová každé ráno v... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Kavárna na konci ulice Kavárna na konci ulice

Zajímavé příběhy různých lidí, které jsou odrazem pro jejich další, obohacený život bez přetvářek. Knížka mě bavila,
renulka.s


Kavárna na konci ulice Kavárna na konci ulice

...přitažlivé čtení o tom, že každý má svou dobrou stránku...jen ji najít a správně přečíst...stejně jako tuto knihu...pokud se příběhu plně otevřete, budete stejně jako já mile překvapeni co všechno vám dokáže dát...jestli jste si opravdu kdysi přáli takový život jaký nyní žijete?...... celý text
marceltietze


Kavárna na konci ulice Kavárna na konci ulice

Čtení téhle knížky mi přišlo jako proplouvání klidnou řekou, všechno se hezky protínalo, navazovalo na sebe. Vytvořila jsem si určitou teorii, jak to bude dál a postupně se vše potvrzovalo, objevilo se jen málo nečekaných zvratů. A pak to přišlo, to místo, kde se ze tří hvězd mého hodnocení staly čtyři. Líbí se mi, že de facto každý si mezi řádky najde to své a svým způsobem si může uvědomit, že to není skutečnost, že jen předstírá a chtěl by pro sebe jinou realitu. A že každý jí můžeme dosáhnout, pokud fakt chceme. Protože o tomhle podle mě tahle knížka je. Nebát se a jít svému štěstí naproti.... celý text
leny.wood



Zázrak na nástupišti číslo 5 Zázrak na nástupišti číslo 5

Každodenní cesta vlakem, lidé, kteří se bez povšimnutí míjejí až do jednoho dne. Příběh o přátelství, které pomalu vzniká mezi lidmi tak odlišnými jak jen to jde. Za vším stojí Iona, velmi energická a výstřední žena. Krásný, laskavý a mile úsměvný příběh, který byl moc pěkný.... celý text
pip11


Zázrak na nástupišti číslo 5 Zázrak na nástupišti číslo 5

Vědomě jsem šla do žánru, který mne neoslovuje, takže jsem byla na úvodních stranách docela překvapená, že mne to začalo bavit. Nicméně přišla stránka 50 a tam veškerý zájem skončil. Aby se arogantní nafoukaný bohatý hulvát najednou chtěl omlouvat podivné barevně oblečené pejskařce, za zenitem, to neberu. Nikdy by to prostě z podstaty neudělal (ne, zázraky se nedějí), navíc ona byla jako břitva, takže by se jí navíc ještě bál, kdyby jooo se chtěl polepšit a stát se příjemnějším člověkem, ze dne na den.... celý text
soukroma