Bridget Collins

Přidat do oblíbených Koupit knihy

anglická, 1981

Nové komentáře u autorových knih

Vazač vzpomínek Vazač vzpomínek

„Kniha mě docela zklamala. Nejprve mě zaujala svou obálkou a popisem, že se jedná o ,,mysteriózní historický román". Začátek mě navnadil a dál už to byl prostě romantický milostný příběh. Autorčin styl psaní dokázal vtáhnout do děje a její barvité popisy startují představivost čtenáře... ale tak nějak to prostě nebylo ono. Nechtěla jsem číst milostný román. Takže za mě ne, nejsem cílová skupina, ale věřím, že kniha si své příznivce najde.“... celý text
— Magrata15

Vazač vzpomínek Vazač vzpomínek

„Za mě to bylo super čtení, něco nového, nebo alespoň já se s podobným tématem nesetkala. Mrzí mě nízké hodnocení, dle mého by si kniha zasloužila větší pozornost. Stále vídám romantické knihy, které jsou na jedno téma, toto pro mě byl svěží vítr.“... celý text
— Veromika

Vazač vzpomínek Vazač vzpomínek

„Nádherná kniha. První větu bych nejraději opsala od komentáře MegaH, protože tohle je nádherné počtení – paní překladatelka odvedla úžasnou práci! Navíc tady máme zajímavou myšlenku vyvázání vzpomínek, často ovšem zneužívanou těmi, kteří mají moc a peníze. Pravda, jsou tady i nelogické drobnosti či nedořešené zápletky, ale to nic nemění na čtivosti, jazykové dokonalosti a zajímavosti téhle knihy. A mě už pokolikáté napadlo, kolik takových vztahů v lidské historii bylo, jakým způsobem to tihle lidé řešili, jak se museli skrývat a přetvařovat, v zájmu zachování normality vstupovat do manželství a plodit děti. A pokud to nedělali, hrozilo jim nejen vyloučení ze společenství, ale v mnoha případech i smrt. Takže tenhle vazačský příběh velmi doporučuju! „Vzpomínky,“ ozvala se nakonec. „Ne lidi, Emmette. Bereme si vzpomínky a vážeme je. To, co si lidé nechtějí pamatovat. To, s čím nemohou žít. Bereme si tyhle vzpomínky a dáváme je tam, kde nemohou způsobit další škodu. Takové jsou všechny knihy.““... celý text
— broskev28

Vazač vzpomínek Vazač vzpomínek

„Já se přiznám, že nikterak nevyhledavám knihy s LBGT tématikou, nevadí mi, ale prostě nevyhledavám, a musím říct, že tady ta zakázaná láska byla úplně strhující, tak opravdová a úžasná a dojemná. Fandila jsem jim tak moc. Kniha je rozdělená na tři části a ta první byl pro mě fakt oříšek, prokousávala jsem se tím těžce a ještě u strany 100 si nebyla jistá, zda vůbec pokračovat... Druhá a třetí část nabraly lepší tempo. Jednu vypráví že svého úhlu pohledu Emmett a tu druhou arogantní spratek z bohaté rodiny Lucien. Samotné téma vazačství knih je tady spíš takovým spojovacím prvkem... Je to fakt pomalé a dost melancholické čtení, ale psáno krásným jazykem a nebýt toho zakletého začátku a některých podle mě dalších zbytečností, dala bych i plný počet.“... celý text
— MegaH

Kníhviazač Kníhviazač

„Tato kniha v sobě ukrývá nepochybně netradiční příběh. Myšlenka vzniku knih skrze vázání lidských vzpomínek je zcela jistě originální, avšak přestože první část knihy pracuje s tématem vazačství jako s ústředním, příběh se nakonec stočí poněkud jiným směrem. Nemůžu říct, že by mě tato úvodní část nudila tak jako některé z dalších komentujících tady (i když se zde několik slabších míst rozhodně nalézalo), ale nutno podotknout, že ve mně začátek příběhu vzbudil dojem, že samotné vazačství bude i nadále gró knihy. Čekala jsem, že další části budou do hloubky rozvíjet podstatu tohoto fantasy světa, to se ovšem nestalo. Od druhé části je vyprávění najednou veskrze osobním příběhem hlavního hrdiny a samotné vazačství je sice pro následující vývoj děje důležité, avšak z popředí se najednou dostává do pozadí a zůstává jakýmsi podkreslujícím tématem stmelujícím děj, nikoliv již ústředním bodem knihy. Pokud se s tímto faktem vyrovnáte a zároveň vám nevadí ponořit se do milostného příběhu dvou mužů, pak vás kniha zajisté dokáže pohltit stejně jako mě. Určitým slabším místem příběhu je i jeho relativně otevřený konec. Po všech útrapách a zvěrstvech, kterými si hlavní hrdinové prošli, by si myslím zasloužili jednoznačný happy end. Na druhou stranu, autorka vývojem příběhu dala jasně najevo, že ve světě, kde funguje vazačství vzpomínek, není žádné místo pro sluníčkaření. Navíc i sami protagonisté odchází z příběhu poněkud neslavně a s určitou morální poskvrnkou. Takže je nakonec asi i dobře, že nám autorka dala každému možnost posoudit jednání hrdinů dle našich vlastních morálních zásad a na jejich základě si domyslet "reálný" konec příběhu.“... celý text
— pleybe

Přejít na knížky autora