Záře dávno pohaslá

recenze

Záře dávno pohaslá (2023) 3 z 5 / maphiosso
Záře dávno pohaslá

Kanadský spisovatel historických fantasy románů Guy Gavriel Kay má na svém kontě už celou řadu děl, z nichž většina byla přeložena také do češtiny. Fanoušci žánru budou jistě znát trilogii Fionavarská tapiserie či sérii Sarantská kronika. A právě do světa Sarantské kroniky je zasazen příběh autorovy nejnovější knihy Záře dávno pohaslá.

Starý muž Guidanio Cerra se ve své komnatě v myšlenkách ohlíží za svým životem. I přes to, že je synem pouhého krejčího, mu bylo dopřáno studovat prestižní školu a poté vstoupit do služeb u hraběcího dvora nechvalně proslulého vládce Uberta z Mylasie zvaného Zvíře. Guidaniův život se rázem změní potom, co je Uberto zavražděn Adrií, šlechtičnou významného rodu Ripoli. Když ji najde zraněnou na tajném schodišti a pomůže jí uprchnout, ještě netuší, že se brzy stane součástí událostí, které otřesou celou Batiarou.

Kay je známý tím, že děj svých příběhů zasazuje do fiktivních prostředí, které mají svou reálnou předlohu. Nejinak je tomu i v tomto případě. Mapa Batiary, názvy měst a jména lidí nápadně připomínají Itálii. I okolní země lze poměrně snadno identifikovat. V příběhu je zmíněna Esperaňa západně od Batiary, severně Moskava, na východ přes moře město Dubrava a ještě dále Sarantinum, které je pod neustálými nájezdy Ašaritů - bezvěrců. V tomto světě, ve kterém není nouze o zeměpisné a historické paralely s tím skutečným, se roztáčí spirála plná intrik, politikaření, bojů o moc, ale také silných osobních příběhů. Kromě mladého Guidania Cerry a Adrie Ripoli se seznámíme také s pohanskou léčitelkou Jelenou, dvěma odhodlanými vojevůdci žoldnéřů Folcem Cinem a Teobaldem Monticolou a řadou dalších postav, jejichž zapamatování vyžaduje nemalou dávku soustředění. Kay používá specifický, až noblesní jazyk, který se k historickému románu určitě hodí. Spolu s vypravěčským stylem, který nechává děj spíše volně plynout, než že by sázel na přímočarost, dodává příběhu nádech poetičnosti. Bohužel autor těmto pasážím věnuje až příliš mnoho prostoru a čtenářova pozornost při nich může upadat.

Pokud se těšíte na fantasy román plný mágů, draků a kouzel, budete zklamáni. Nadpřirozených prvků je v knize jen velmi pomálu. Máte-li ale rádi propracované fiktivní světy, historické romány a nevšední jazyk, Záře dávno pohaslá si jistě najde cestu do vaší knihovničky.


Záře dávno pohaslá Záře dávno pohaslá Guy Gavriel Kay

V komnatě nad vodními kanály přímořského města, zahalenými nocí, se za svým mládím a lidmi, kteří utvářeli jeho život, ohlíží starší muž. Přestože se narodil jako syn pouhého krejčího, mohl se díky svému nadání Danio Cerra zapsat ... více


Komentáře (0)

Přidat komentář