Pomocnice.

recenze

Po zklámání z Vězeňkyně B. A. Paris jsem měla v plánu psychothrillery na čas odložit, jenže pak mi přišla reading copy Pomocnice s naprosto úžasnou anotací (já prostě ty příběhy přitažené za vlasy z domácností dokonalých lidí, kteří mají kostlivců ve skříni víc než dost, miluju) a bylo vymalováno. Škoda jen, že samotná anotace má mnohem lepší atmosféru než celá kniha.

Takhle, není to úplně špatné (v rámci žánru "válím se u vody", samozřejmě). Jednoduché věty, krátké kapitoly, čtivé vypravěčské tempo, ale netuším, proč je Pomocnice označována jako psychothriller, páč atmosféra je v podstatě nulová. Zvraty sem tam nějaké jsou, ale pokud jste přečetli alespoň tři psychotrillery, nic překvapivého to pro vás nebude. Pravdou je, že pár kapitol první třetiny příběhu mě drželo v příjemném napětí, jestli to půjde cestou, kterou čekám, anebo si pro nás autorka připravila něco nového - nepřipravila. Pak už mi trošku vadilo neustálé omílání toho samého dookola, ve druhé třetině se změnila vypravěčka a potvrdila to, co jsem si myslela, a poslední třetina to uzavřela v podstatě tak, jak jsem čekala. Zkrátka mi tam chyběla ta správná atmosféra, která člověka drží v napětí, no.

Práce u Winchesterových je moje poslední šance začít s čistým štítem. Jenže se ukáže, že jejich tajemství jsou mnohem nebezpečnější než ta moje Každý den uklízím jejich krásný dům, vyzvedávám jejich dceru ze školy a vařím pro celo... více

Komentáře (0)