Napsala jsem pravdu

recenze

Krycí jméno Verity (2015) 3 z 5 / Jackelin
Krycí jméno Verity

O této knize je poslední dobou hodně slyšet a tak není divu, že jsem si ji nemohla nechat ujít. Moc jsem nevěděla, co od knihy čekat, ale díky spoustě chvály jsem na ni byla docela natěšená.

Když jsem začala číst, cítila jsem trochu zklamání. Vůbec jsem se nemohla začíst a přemýšlela jsem, co že má být na té knize tak úžasného. Byla tam spousta dlouhých pasáží a různé detailní popisy, co se týče letectví (Zase se autorce musí nechat, že tomu opravdu rozumí). Dalším kamenem úrazu bylo, že jsem tak nějak opovrhovala hlavní postavou. Dívala jsem se na ní jako na kolaborantku a nehodlala jsem se smířit s tím, že některé informace byla ochotna vyměnit například za svetr…
V druhé části se můj pohled na knihu změnil. Děj měl konečně spád a objasnila se mi spousta věcí. Vlastně si říkám, že autorka měla i tu první část dokonale promyšlenou a pravděpodobně na mě zapůsobila přesně tak, jak Elizabeth Weinová chtěla.

Kniha je tedy rozdělená na dvě části. V první sledujeme příběh Verity, která je vyslýchána gestapem. Vypráví však o své kamarádce Maddie, o jejich vztahu a jejich seznámení. Psaním si prodlužuje hodiny svého života. Stejně si však myslím, že se i z této části mohlo vytěžit více.
Druhá část je vyprávěna z pohledu britské letkyně na francouzské půdě, která kvůli havarii letadla nemůže odletět zpět. Musí se skrývat, hrát si na někoho jiného a doufat, že brzy přiletí letadlo, které ji bude moci odvézt zpět domů. Nakonec ji však čeká ještě důležitý úkol.

Nedokážu říct, kterou z hlavních postav jsem měla radši. Už jsem se zmínila, že jsem Verity zprvu opovrhovala, ale po té, co jsem se dozvěděla pravdu, musela jsem se trochu zastydět. Nakonec asi přeci jen dávám trochu přednost právě jí.
Mrzí mne, že v knize nebyl více rozveden příběh von Lindena a Engelové. Pro mě to byly opravdu zajímavé postavy a ráda bych se o jejich životě dozvěděla ještě něco. Knize by to dle mého dodalo další rozměr.

Pokud bych byla člověk, který nedočítá knihy, jsem si jistá, že bych se ke konci nedostala. Všem takovým tedy doporučuji, aby se překonali a četli dál, protože konec opravdu stojí za to prokousat se pro mě nudným začátkem.

Oficiálně se kniha řadí do žánru Young Adult. Nečekejte od ní však to, co tento žánr normálně nabízí. Nenajdete zde žádné šťastně ani nešťastně zamilované, žádné post-apokalyptické výjevy, žádné otřepané fráze. Jedná se o silný příběh o přátelství a druhé světové válce.

Ve finále uděluji tři hvězdičky, hlavně asi za ten začátek. Kdyby se mi do knihy podařilo začíst hned, určitě bych ji teď viděla v lepším světle.


Krycí jméno Verity Krycí jméno Verity Elizabeth Wein

11. října 1943 se nedaleko Paříže, v okupované Francii, zřítilo britské špionážní letadlo. Jeho pilotka a pasažérka byly nejlepší přítelkyně. Jedna z dívek má naději, že přežije. Druhá hru o život prohrála dříve, než začala. Když... více


Komentáře (0)

Přidat komentář