Gentlemani nad Věcí

recenze

Ledové peklo (2021) 5 z 5

/ katy238

Kultovní horor Věc z roku 1982 zná asi jen určitá generační vrstva. Vpravdě, nepustit mi jej manžel, tak úplně nevím, o co jde. Taky je pravdou, že ačkoliv na počátku osmdesátých let tvůrci filmu měli k dispozici jen kamerové triky a loutky, film je skvělý a jeho ponurá atmosféra tiché hrůzy děla dojem. Poctivé filmařské řemeslo.

O prequelu z roku 2011 nechci mluvit...

Není od Věci vědět, že původní nápad vznikl ve třicátých letech dvacátého století v hlavě jednoho amerického autora sci-fi povídek, který se hlavně potřeboval uživit. Nápad chvíli zrál, než dostal svou ustálenou podobu a dostal se i dále do archivu amerických dějin. Vydaná verze byla osekána o některé "nadbytečné" centimetry textu, kdy se pro její vydání kolektiv časopisu, kde měla vyjít, shodnul, že raději více akce než řečí.

Autor tak učinil, povídka se stala hitem pod názvem „Who Goes There?“ Pod tímto názvem a v této verzi obletěla fanoušky sci-fi a později oslovila filmové tvůrce, kteří vytvořili onu filmovou Věc.

A původní verze tak dlouho ležela neznámo kde, až ji jeden nadšenec našel a od minulého roku si ji lze v češtině přečíst i u nás, pod názvem Ledové peklo. Rozvláčný úvod je potřeba pro vysvětlení několika faktů. Třeba i jak příběh samotný chápat.

A k příběhu samotnému.

Děj se odehrává v Antarktidě, na výzkumné stanici všeho, co se dá na takovém místě vyzkoumat. Expedice nalezne vlivem nezvyklých magnetických jevu podivný útvar a u něj podivného tvora, věky zmrzlého v ledu. Zde čtenář poprvé může pocítit dobu vzniku příběhu. Postavy se křižují, vzývají Boha a mluví o rouhání a myslí to vážně, což je pro naše neznabožské vnímání světa místy dost nezvyklé. Většinu času však věnuji výzkumné práci a podivného zmrzlého tvora transportuji do domovské stanice. Po menším incidentu.

Zde se opět pozastavím. Pozorného čtenáře zde zaujme technická stránka věci. Nezapomeňme, že jsme stále v době třicátých let dvacátého století. Takže stroje mají parní pohon a mnohé užité výrazy už není možné znát ani z hodin fyziky, maximálně ze setkání nadšenců do rádií. Proto bude pro ctěného čtenáře asi trochu složitější si některé věci představit. Žádná vysílačka, satelitní telefon, počítače a naftové agregáty. Ne. Postavy chodí rubat uhlí, mimo jiné. A manipulují s galvanometrem a indukčními cívkami. Mimo jiné. Fantastická doba.

Ale zpět k ději. Vědci sbalí příšeru pekelného zjevu, odvezou ji do hlavní výzkumné stanice a s větší či menší nevoli započnou s jejím výzkumem a dohady kolem jejího údělu na planetě Zemi. Už tady vyčuhuje nad ostatními postava meteorologa McReadyho, kterého v jediném správném filmu zahrál výtečně Kurt Russell. V původní verzi povídky vyčítali autorovi moc postav a žádnou nosnou osobnost. Vzal si to k srdci a daroval světu McReadyho. Nad ostatními sice lehce ční, ovšem žádná věž to není. Množství postav je celkově trochu problém. Je snadné se mezi nimi ztratit. McReady a biolog Blair trochu koukají a jsou rozpoznatelní, ostatní však padají do guláše postav a čtenář má možnost zažít lehké zmatení, kdo je tedy kdo.

Čímž se dostáváme k hlavní zápletce. Jak již fandové žánru vědí, drahý mimozemšťan svou ledovou hibernaci přežil a hodlá dál zachovat svůj zvláštní život. Za každou cenu. A protože je to filuta, osvojil si vlastnost okopírovat každého živého tvora naprosto dokonale i se všemi vzpomínkami a vlastnostmi. Sice je v tom nepříjemný detail, že daný originál předtím pohltí se vším všudy, ale to k tomu patři. Výzkumná stanice není nafukovací.

Jejím členům však začíná boj o život a zachování vlastní existence a přitom nemají představu, zda přítel po jejich boku je stále přítelem nebo bezbožnou kopií z jiného světa.

Inu, pokud znáte film, bude pro vás příběh o něco stravitelnější. Ne proto, že by byl příběh sám špatný, to ani náhodou. Ale je přibližně devadesát let starý a psány pro poněkud jinou dobu a jiné publikum. Tenkrát lidé věřili v Boha poněkud více, než dnes a v příběhu je to dost cítit. Navíc sci-fi ve své době chtělo alespoň nějakou tu technologickou znalost a vůbec, psalo se jinak. Jako třeba Shakespeare, asi těžko ho budeme srovnávat se současnou veselohrou, bylo to tvořeno pro jiné publikum. S tím souvisí trochu jinak vedena dějová linka. Důraz na trochu jiná témata. Cele je to jiné. Je potřeba se do příběhu "včíst", přijmout přemýšlení postav a pak to jde. Taky atmosféra je skvělá. Strach, nedůvěra, šetří se tam krví a hrůza se dávkuje postupně. Ovšem možnost představit si prostředí z filmu celkem pomůže. I v orientaci postav. Ty jsou popisovány i jmenovány třetí osobou vypravěče v několika oddělených kapitolách.

Pokud film neznáte, čtete pomalu. Ale půjde to i tak.

Ledové peklo, potažmo jeho zkrácena verze, je dobrý počin. Kdyby nebyl, nepobláznil by takové množství fanoušků sci-fi žánru, nenatočila by se skutečně kultovní Věc a nepodnítila by miliony mysli k představám o monstru, které nepoznáte. Soudit jej však dnešní optikou není dobrý nápad. Kostra příběhu i děje už je jiná a srovnávala by se plotna pece na dřevo s indukčním vařením, obojí je fajn, ale s druhým umí většina a bez námahy. Prvním je třeba nechat se oslovit, a oprostit se ode dneška. A pak je to úžasné.

Pokud mate rádi sci-fi, film Věc z roku 1982 a stále rádi zjišťujete více, neváhejte a nechte si monstrum vtrhnout do života. Pokud čekáte psanou verzi filmu, běžte jinam. Je to předloha ze své doby, a i když je skvělá, je jiná. Ale stojí za to.

Ledové peklo je spíše fanouškovskou záležitostí a nemá moc šanci stát se masové čteným příběhem, dnes. To už se stalo. To už si příběh prožil. Ale i tak by byla věcná škoda jej nechat úplně zapadnout a minimálně nadšencům sci-fi a hororu jej vřele doporučuji. Je to ukázka poctivě spisovatelské školy a počin jednoho zajímavého mladíka, který několikrát překročil svůj stín.

A nechal z něj vzejít příšerné monstrum. Nechte se jím taky pohltit.

Ledové peklo John W. Campbell Jr.

Krátký román Ledové peklo (Frozen Hell) byl v roce 2018 objeven mezi písemnostmi Johna W. Campbella Jr., uloženými v knihovně Harvardské univerzity. Jde o dřívější, delší a za autorova života nevydanou verzi jeho slavné povídky „K... více