Dokonalý fantaskní svět

recenze

Všechny knihy od francouzského spisovatele Timothéa de Fombelle jsem si zatím zamilovala včetně této poslední. Obdivuji jeho nekonečnou fantazii a spletitost zápletek, se kterou můžu vždy počítat. Nevím, jak je možné, že si De Fombelle dokáže vymyslet tak úžasný fantaskní svět, jako je ten ve Dvou životech pana Perla. Dokázal jej vykreslit natolik detailně a přesvědčivě, že jsem na chvíli měla pocit, že musí existovat. Několik časových linií, dva světy a mnoho postav učinilo knihu nesmírně promyšlenou a natolik složitou, že se v ní čtenář až ztrácel. To však vůbec nevadilo. Právě naopak – mohla jsem se až do samého konce jen dohadovat, jak by to mohlo dopadnout, a být pořád napjatá.
Příběh začíná smrtí hlavních hrdinů, kteří se znelíbí králi zaslepenému záští, a následně jsou přeneseni do našeho světa. Potom se v příběhu střídají různé světy a časové linie, kdy se postupně dozvídáme o chlapci z 20. století, mladém Joshuovi Perlovi. Ten je adoptivním synem majitelů cukrárny U Perlů v Paříži, a jeho průvodkyní je víla, která sama zůstává nespatřena. Konec navíc vše převrátí.
Myslím, že autor chtěl příběhem připomenout hrůzy, které vyvrcholily 2. světovou válkou, ale také ukázat trpělivost, kterou prokázali zamilovaní hrdinové, jejichž láska přetrvala několik staletí. De Fombelle nedává v románu čtenáři nic zadarmo, musí se popasovat s počátky holokaustu, s celkově velmi smutnou atmosférou, se smrtí hrdinů hned v první kapitole. To je to od autora velká odvaha, nabídnout takový příběh dětem.
Musím přiznat, že bych po knize nesáhla, kdybych neznala další jeho romány. Anotace totiž nebyla zrovna lákavě napsaná. Jestliže mám knihu srovnat s ostatními autorovými díly, určitě nemůžu říct, že by byla horší než jiná. Podle mě jsou všechny úžasné a zároveň každá úplně jiná. Ale tato byla určitě nejtěžší na zorientování kvůli různým časovým rovinám. Poprvé jsem četla takto napsanou knihu a zjistila jsem, že to zvládnu! Jeden z příběhů je fantaskní, odehrává se v pohádkové říši, ostatní ve skutečnosti v Evropě 40. a méně 80. let 20. století. Několikrát jsem se opravdu ztratila v tom, kdo je v jedné linii klukem a v jiné dospělým či starým mužem, ale pod jiným jménem.
Na tomto autorovi velmi oceňuji, že „nevykrádá“ sám sebe, nepíše ságy, pokaždé si dá práci s úplně novým příběhem. Ačkoli sám říká (i v doslovu k Almě), že všechny jeho knihy mají totéž téma, a sice vykořeněnost a ztrátu domova, čtenářům to jako knihy se stejným příběhem určitě nepřijde.
Rosaria, 13 let

Zlý král vyhostí z jedné severské pohádkové říše svého mladšího bratra. Brzy nato se ve třicátých letech minulého století na chodníku před oblíbeným Cukrářstvím u Perlů v Paříži zničehonic objeví tajemný mladík bez minulosti, kter... více

Komentáře (0)